V principu jde o to rozlišit buňku červené krvinky infikované malárií od buňky zdravé. Hra pracuje s předpokladem, že početnou skupinu uživatelů, kteří nemají lékařské vzdělání, lze vycvičit tak, aby dokázala rozpoznat infikované buňky stejně spolehlivě jako lékaři. Podle závěrů badatelů se testovaní dobrovolníci z univerzity v americkém Los Angeles lišili v přesnosti odhalování nakažených buněk oproti zkušeným lékařům o pouhých 1,25 %.
„Za podstatné považuji fakt, že když u laiků chytře kombinujete kolektivní rozhodování, stanou se velmi soutěživí,“ řekl Aydogan Ozcan, profesor elektrotechniky a biotechniky na Kalifornské univerzitě v LA. „I jednotlivec se může občas trefit, ale když nakombinujete deset až dvacet a možná až 50 laiků, velmi výrazně zvýšíte přesnost,“ dodal expert.
Hru vyvinul výzkumníci z fakulty techniky a aplikované vědy Henryho Samueliho ve spolupráci s odborníky z lékařské fakulty Davida Geffena. Podle výzkumníků půjde uvedený postup v budoucnosti aplikovat na různé další problémy nejen z oblasti lékařství, ale také například životního prostředí.
Aplikace funguje následovně. Na úplném začátku dostane každý hráč stručné on-line školení, které s pomocí série obrázků vysvětlí, jak typicky vypadají buňky červených krvinek infikované malárií. Pak začne samotná hra. Při té uživatel používá počítačovou injekční stříkačku, aby postupně nakažené buňky likvidoval. Dále prostřednictvím dalšího dostupného nástroje (collect-all) zbývající buňky označuje jako zdravé.
V každé hře existuje navíc určitý počet buněk, jejichž stav (ať už jsou infikované či nikoli) neznají hráči, ale pouze aplikace. Tato funkce umožňuje vědcům sledovat, jakým směrem účastníci hry ve své schopnosti rozpoznávat infikované buňky jdou a také, jaké mají celkové skóre.
„Aplikace může pomoci redukovat nadměrné nebo nesprávné užívání antimalarik a zlepšit celkově práci s nemocnými. Vede také k lepšímu využití peněz vyčleněných na léčbu a u lidí bez nutnosti pomoci zmírňuje riziko nežádoucích účinků, které doprovázení užívání preparátů proti nemoci,“ řekl člen výzkumného týmu Sam Mavandadi.
Rozpoznávat nemocné buňky může kdokoli včetně dětí, kdekoli na světě a také na jakémkoli zařízení – od počítačů po chytré mobilní telefony. Naučit stovky a tisíce lidí identifikovat malárii by podle vědců bezplatně ulehčilo práci lékařům v nejvíce postižených místech. Zejména je řeč o oblastech Subsaharaské Afriky, kde je nemoc příčinou až 20 % úmrtí u dětí. Celkově se dá hovořit zhruba o 210 milionech nemocných malárií ročně.