V posledních letech překonaly notebooky v prodejích klasické desktopové počítače, a to i přesto, že na druhou stranu zažívá renesanci herní průmysl. Z těchto dvou faktů nám jasně vychází, že hry se pomalu přesouvají právě na mobilní zařízení. Hráči se samozřejmě s přechodem na kompaktnější stroje nechtějí vzdát svých oblíbených titulů, ať už se jedná o strategie či na výkon náročné „střílečky“ z pohledu první osoby.
Je tu ale jeden podstatný problém - většina dnešních laptopů zkrátka není pro špičkové hry stavěná. Samozřejmě si můžete pořídit předražená pětikilová monstra, která jejich výrobci označují jako „herní notebooky“, ta ale ve skutečnosti mají s notebooky společné jen jméno. Pro naše účely si nadefinujme notebook jako přenosné zařízení s 16palcovou či menší obrazovkou a maximální hmotností slabě nad tři kilogramy - zkrátka a jednoduše stroj, který příliš nezatíží vaše zavazadlo, když si ho přibalíte na dovolenou či na služební cestu.
Jak však dostat náročné hry na laptopy střední třídy a rozumné hmotnosti? Je to až překvapivě jednoduché, pokud máte trochu znalostí a ochotu vzdát se některých funkcí a detailů, které na malé obrazovce stejně příliš nevyužijete (a jejich absenci nepoznáte).
Hry na notebooku: pochopení omezení
V prvé řadě se vyplatí trochu prozkoumat již zmiňovaná omezení, s nimiž se s malým a v poměru k desktopu nepříliš výkonným notebookem musíme naučit žít. Jak si za chvíli ukážeme, tato omezení na první pohled vypadají mnohem nepřekonatelněji, než ve skutečnosti jsou.
Procesor, paměť a kapacita
Většina malých a středně velkých laptopů je osazena dvoujádrovým procesorem. V prodeji je i několik modelů s procesorem čtyřjádrovým, nicméně tento rozdíl nemá na hraní až takový vliv, jaký byste možná očekávali. Vezměte si už jenom fakt, že mobilní čtyřjádrové procesory v reále běží na nižší taktovací frekvenci než jejich dvoujádroví příbuzní. Tak třeba Intel Core i7 820QM - u něj společnost Intel udává frekvenci 1,73 GHz, při dynamickém přetaktování pomocí funkce Turbo Boost až na 3,06 GHz. To v podstatě znamená, že pouze jedno ze čtyř jader může v případě potřeby běžet na frekvenci 3,06 GHz, přičemž ale ostatní tři jádra zůstanou relativně neaktivní.
Na druhou stranu dvoujádrový Core i5 540M běží na frekvenci 2,53 GHz - a také podporuje technologii Turbo Boost s maximálním dynamickým přetaktováním na shodných 3,06 GHz. Výkon při spuštění mnoha her bude u těchto dvou procesorů velice podobný (spousta hráčů si ale ráda připlatí za „prémiový“ 820QM). Jádra navíc jsou užitečná v případě, že jste fanda úpravy videa a fotografií. Výkonu značné části her, zejména pak při nižší taktovací frekvenci, však příliš nepřidávají.
Dalším faktorem ovlivňujícím herní výkon notebooku je paměť. Bez diskuse potřebujete 4 GB RAM, hlavně pokud jedete na 64bitové verzi Windows 7 či Vista. Avšak další zvětšování paměti nad tuto hodnotu není pro hry většinou relevantní. Co se týče hraní, je v podstatě jedno, máte-li na svém počítači procesor dvoujádrový či čtyřjádrový, mnohem důležitější je jiná komponenta - grafická karta.
Grafika a audio
Pravděpodobně největší překážkou počítačového hraní na laptopech střední třídy je grafický hardware. Velice limitující je zejména tzv. integrovaná grafika - 3D hardware zabudovaný buď v čipsetu základní desky či přímo v procesoru.
Dokonce i když je váš laptop vybaven dedikovanou grafickou kartou - odděleným čipem zabudovaným do systému přímo za účelem akcelerace 3D grafiky a videa - je velice pravděpodobné, že se bude jednat o „osekanou“ verzi toho, co je k dispozici pro desktopové počítače. Množství výpočetních jednotek (často označovaných jako unifikované shadery) může být u hi-tech dedikovaných laptopových grafik menší než u běžných desktopových grafických karet střední třídy. Stejně tak taktovací frekvence a rozsah paměti bývá zpravidla nižší. Takže zatímco tyto čipy mohou po technické stránce podporovat nejnovější grafické rysy moderních her, v praxi se spíše setkáme s výkonnostními kompromisy.
Co si uživatelé často neuvědomují, je fakt, že mírné ubrání obrazových detailů může herní výkon nepoměrně zvýšit. Pamatujte, že hrajete na malé obrazovce, jejíž velikost v mnohých případech nepřevyšuje 14 palců. Dokonce ani patnácti či šestnáctípalcový displej nelze porovnávat s cenově dostupnými 22 až 27palcovými monitory ke stolním počítačům. Pokud tedy uberete na intenzitě grafických nastavení, u malých displejů téměř žádný rozdíl nepoznáte.
Audio hardware není natolik limitujícím faktorem jako ten grafický, nicméně maličké reproduktory vestavěné do většiny notebooků prostě některé zvukové efekty nezvládnou přehrát v celé jejich kráse. Pokud si chcete hru užít se vším všudy, doporučujeme přikoupit kvalitní sluchátka či sadu externích reproduktorů.
Zamířit, pal!
Touchpady a trackpady byly vždycky problematickými ovladači kurzoru, avšak jako ukazovací zařízení pro hraní nestojí už vůbec za nic. Některé novější laptopy sice přicházejí s dotykovými obrazovkami, ovšem většina počítačových her stejně nepodporuje dotykové ovládání. Určitě najdete několik výjimek: třeba excelentní strategie R.U.S.E. s dotykovým displejem spolupracuje přímo geniálně. Nicméně pro většinu her budete potřebovat myš. Pro zachování mobility doporučujeme nechat velkou herní myš doma a raději zajít do obchodu pro malou bezdrátovou myš. Ta samozřejmě musí obsahovat i několik bočních tlačítek.
Ačkoliv nošení malé bezdrátové myši není příliš obtížné, klávesnici s sebou na cestách bude přenášet jen málokdo. Protože klávesnice vestavěné do mnoha notebooků jsou poněkud omezené, mnoho her vám často nabídne možnost přenastavení kláves pro ovládání. Pokud třeba máte malé klávesy šipek či jste zvyklí na ovládání pohybu přes písmena, prostě si změníte nastavení na klasické „WASD“ či jiné.
Konfigurace hardwarových ovladačů
Nyní, když máme základní povědomí o hardwarových omezeních přenosných počítačů, podívejme se na správnou konfiguraci. Primárně musíte nastavit váš hardware. Toho lze docílit skrze ovladače - ve většině případů ovladače grafických karet. Níže uvedené informace platí pro kontrolní panely AMD, nVidia a Intel. Ale nalejme si čistého vína - přes přenastavování ovladačů můžete dosáhnout pouze malých změn a tyto změny budou mít limitovaný dopad na výkon. Většinu výkonu „navíc“ tak získáte přes nastavení samotných her. Ale přesto, co je doma, to se počítá.
Různé grafické ovladače mají podobné možnosti nastavení; některé sice nabízejí širokou škálu změn, ale pro naše účely si můžeme dovolit ty sofistikovanější ignorovat. Jednou z klíčových položek je vsync. Tato funkce je malým návratem do éry CRT monitorů, kdy měly hry tendenci synchronizovat zobrazení každého snímku animace s obnovovací frekvencí monitoru. Ovšem většina LCD monitorů má obnovovací frekvenci nastavenou na 60 Hz - pokud je vsync zapnutý, vaše hra nikdy nebude pracovat rychleji než frekvencí 60 snímků za sekundu.
Pokud vsync vyřadíte z provozu, hra bude zobrazovat snímky tak rychle, jak jsou renderovány. Nevýhodou potom je, že pokud jsou renderovány pomaleji než je vertikální obnovovací frekvence, uvidíte v obrazu viditelné rozmazávání a „rozvlákňování“.
Další nastavení, které může mít určitý vliv na výkon, je nastavení kvality textur. Snížení může u tohoto nastavení ovlivnit celkovou kvalitu obrazu - ovšem pokud „paříte“ na malém displeji, prakticky to nepoznáte. Počítejte ale s tím, že snížení kvality textur ovlivní výkon spíše okrajově.
Další díl tohoto článku zveřejníme již brzy!
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU