V posledních letech překonaly notebooky v prodejích klasické desktopové počítače, a to i přesto, že na druhou stranu zažívá renesanci herní průmysl. Z těchto dvou faktů nám jasně vychází, že hry se pomalu přesouvají právě na mobilní zařízení. Hráči se samozřejmě s přechodem na kompaktnější stroje nechtějí vzdát svých oblíbených titulů, ať už se jedná o strategie či na výkon náročné „střílečky“ z pohledu první osoby.
Je tu ale jeden podstatný problém - většina dnešních laptopů zkrátka není pro špičkové hry stavěná. Samozřejmě si můžete pořídit předražená pětikilová monstra, která jejich výrobci označují jako „herní notebooky“, ta ale ve skutečnosti mají s notebooky společné jen jméno. Pro naše účely si nadefinujme notebook jako přenosné zařízení s 16palcovou či menší obrazovkou a maximální hmotností slabě nad tři kilogramy - zkrátka a jednoduše stroj, který příliš nezatíží vaše zavazadlo, když si ho přibalíte na dovolenou či na služební cestu.
Jak však dostat náročné hry na laptopy střední třídy a rozumné hmotnosti? Je to až překvapivě jednoduché, pokud máte trochu znalostí a ochotu vzdát se některých funkcí a detailů, které na malé obrazovce stejně příliš nevyužijete (a jejich absenci nepoznáte).
Hry na notebooku: pochopení omezení
V prvé řadě se vyplatí trochu prozkoumat již zmiňovaná omezení, s nimiž se s malým a v poměru k desktopu nepříliš výkonným notebookem musíme naučit žít. Jak si za chvíli ukážeme, tato omezení na první pohled vypadají mnohem nepřekonatelněji, než ve skutečnosti jsou.
Procesor, paměť a kapacita
Většina malých a středně velkých laptopů je osazena dvoujádrovým procesorem. V prodeji je i několik modelů s procesorem čtyřjádrovým, nicméně tento rozdíl nemá na hraní až takový vliv, jaký byste možná očekávali. Vezměte si už jenom fakt, že mobilní čtyřjádrové procesory v reále běží na nižší taktovací frekvenci než jejich dvoujádroví příbuzní. Tak třeba Intel Core i7 820QM - u něj společnost Intel udává frekvenci 1,73 GHz, při dynamickém přetaktování pomocí funkce Turbo Boost až na 3,06 GHz. To v podstatě znamená, že pouze jedno ze čtyř jader může v případě potřeby běžet na frekvenci 3,06 GHz, přičemž ale ostatní tři jádra zůstanou relativně neaktivní.