Osm statečných - test osmi patnáctipalcových LCD displejů pro kancelář i domácnost

1. 10. 2003

Sdílet

Nákup nového monitoru je pro většinu lidí spojen s určitým dilematem. Je třebase rozhodnout, zda utratit o něco více peněz za LCD displej, nebo ušetřit docela dost prostředků a zůsta...
Nákup nového monitoru je pro většinu lidí spojen s určitým dilematem. Je třeba
se rozhodnout, zda utratit o něco více peněz za LCD displej, nebo ušetřit
docela dost prostředků a zůstat u klasického CRT monitoru. Zatímco CRT monitory
vítězí na poli zobrazování různých rozlišení, kvality grafiky, úhlů pohledu a
ceny, LCD displeje jsou na tom o poznání lépe, když přijde řeč na rozměry a
hmotnost, kvalitu zobrazení textu, interference, náklady na provoz, a hlavně s
ohledem na zátěž, kterou působí na oči uživatelů.

Pro zájemce o monitor, kteří se přiklonili na stranu technologie LCD a jsou
limitování pouze finančními náklady, jsou pak určeny nejlevnější, 15palcové LCD
displeje. Oproti minulému roku, kdy byly ploché patnáctky doslova horkým zbožím
a občas mizely z pultů rychleji, než je dodavatelé stačili přivážet, můžeme
letos vysledovat zvýšený zájem spíše o větší 17palcové LCD monitory, jejichž
cena neustále klesá. To však není důvod, proč bychom kategorii nejlevnějších
"elcédéček" měli zatracovat, a tak se s námi podívejte na několik novinek,
které se v poslední době objevily na trhu.

Společným jmenovatelem všech testovaných monitorů je nativní rozlišení 1 024 x
768 bodů, cena okolo 10-12 000 Kč, a s jedinou výjimkou i analogové připojení k
počítači. 15" LCD displeje si většinou vybírají ti uživatelé, pro které je
nejčastější činností na počítači psaní textů či tabulek, případně další
klasické kancelářské aktivity, jako je komunikace elektronickou poštou a
prohlížení internetu. Tyto aplikace lze pohodlně na 15palcovém displeji
sledovat i prostřednictvím analogového připojení, na větší úhlopříčky, či na
složitější činnosti, spojené s grafikou, ale rozhodně doporučujeme připojení
digitální. Co se týče rychlosti displeje, tuto hodnotu udává tzv. "doba
odpovědi bodu", neboli Response time. Tento údaj je součtem milisekund, které
uběhnou od vyslání požadavku na rozsvícení bodu, přes jeho rozsvícení až do
okamžiku, kdy bod úplně zhasne. Čím méně milisekund je k tomuto úkonu potřeba,
tím rychleji je monitor schopen měnit obraz. Nejlepší displeje této kategorie
se dnes pohybují na době okolo 16 milisekund, ale ve startovním poli lze nalézt
i hodnoty dvojnásobné pozor, i doba okolo 35 milisekund umožňuje sledovat filmy
či hry, a při obyčejné práci s textovým editorem vás tento údaj v podstatě
nemusí zajímat. Neplatí zde nutně rovnice, že čím je monitor rychlejší, tím
lepší obraz produkuje. Testované monitory jsou na tom vcelku podobně, i co se
týče pozorovacích úhlů. Některé mají sice o pár procent širší viditelnost, ale
vzhledem k tomu, že při sezení před monitorem nám bohatě stačí i 90?
viditelnost, je třeba i tento údaj brát jako orientační.

Náš názor na jednotlivé displeje, je podložen řadou testů a dlouhodobou
uživatelskou zkušeností, ale jak už to bývá, každý monitor je tak trochu
unikát. Přečtěte si naše doporučení, ale rozhodnete-li se koupit si nějaký
displej, vždy se řiďte vlastním úsudkem. Nekupujte na dobírku, ale běžte tam,
kde vám jej předvedou za chodu. Nechte si ukázat přesně ten kus, který jste si
dali do košíku, kvalita může být odlišná, a to se týče i počtu a umístění
vadných bodů na displeji. Pokud se vám obraz nebude líbit, zkuste se podívat na
monitor jiný. S nastavením obrazu se sice dá lecos udělat a kvalita signálu
závisí i na grafické kartě, ale když už se rozhodnete investovat do LCD
displeje, pak budete chtít kvalitu.