Systém SOFC může generovat za běžných podmínek až 50 kilowattů energie. Jde o největší systém svého druhu a může využívat elektřinu ze síly větru či slunečního svitu k vytváření vodíku, který pak stlačuje a skladuje. Když je energie potřeba, systém zase postupně spotřebovává vodík a tím vytváří elektřinu.
Systém SOFC je schopen v případě nouze vyprodukovat z uskladněných zásob až 400 kilowattů energie. V současnosti se testuje jako součást elektrizační soustavy v prostoru vlastněném americkým námořnictvem - Engineering and Expeditionary Warfare Center (EXWC) v Port Hueneme v Kalifornii.
„Tyto palivové články jsou vzrušující nová technologie, dávající flexibilní, dostupný a ekologicky moderní způsob ukládání a výrobu energi,“ tvrdí Lance Towers, ředitel programu pokročilých technologií v Boeingu.
Palivový článek je zařízení, jež skladuje konkrétní chemikálii (v tomto případě vodík) a přeměňuje ji v elektřinu. Soustava SOFC používá solární energii k tomu, aby se z mořské vody vyňaly molekuly vodíku pomocí elektrolýzy.
Vodík se pak může uskladnit a později užít ve skupině palivových článků, kde elektrochemická reakce s kyslíkem v okolním vzduchu vyprodukuje elektrický proud, teplo a vodu.
Jak funguje palivový článek SOFC?
Zdroj: Creative Commons
SOFC technologie je tedy unikátní v tom, že umí jak skladovat, tak vyrábět energii v jednom propojeném systému, což ji činí reverzibilní, prohlásila firma Boeing.
„SOFC je zatím nejslibnější technologie užitečná pro jak vzdálené ostrovy, tak různé expedice,“ řekl ve zprávě Michael Cruz, projektový manažer EXWC. „Dohromady se solární fotovoltaickou sestavou SOFC soustava vytváří elektřinu, pitnou vodu a teplo jen se dvěma vstupními zdroji: Slunečním svitem a mořskou vodou.“
Novinka může mít také velké užití pro armádní účely. Omar Saadeh, analytik rozvodné sítě ve společnosti GTM Research, tvrdí, že armáda je obrovský spotřebitel energie s vysokými požadavky na spolehlivost z důvodu systému kritických pro úspěšný chod misí; Tudíž dává smysl, že bude investovat do kombinace přímo na místě použitelné technologie výroby energie a microgridů.
„Například na předsunutých základnách užívání obnovitelných zdrojů nejen zvyšuje efektivitu výroby energie, ale také snižuje logistická rizika v přepravě paliva přes vzdálená a často nepřátelská území,“ říká Saadah.
Microgridy jsou malé energetické infrastruktury, které operují nezávisle na centralizovaných rozvodných sítích poháněných veřejnými službami. Ačkoli je solární energie často propagována jako surovina budoucnosti, energie vyráběná pomocí přírodných plynů tvoří 67 % vytvořené energie z microgridů armády, řekl Saadah.
„Je to kvůli rychlé výrobě a spolehlivosti takového zdroje u větších energetických infrastruktur,“ pokračoval dále. „K tomu je nutno dodat, že vzdálené základny, které jsou logicky menší, užívají obnovitelné a skladovatelné technologie jako ekonomicky výhodné řešení, jež splňuje energetické potřeby dneška.“