Hlavní navigace

Panasonic Viera TX-P50VT20

1. 6. 2010

Sdílet

Dlouhé čekání na dostupnou 3D domácí televizní zábavu je u konce. A mezi prvními 3D televizory, které se začaly prodávat i u nás, je Panasonic Viera TX-P50VT20. Panasonic je tak spolu s...

Dlouhé čekání na dostupnou 3D domácí televizní zábavu je u konce. A mezi prvními 3D televizory, které se začaly prodávat i u nás, je Panasonic Viera TX-P50VT20. Panasonic je tak spolu se Samsungem prvním výrobcem, který k nám 3D televizory dováží, obě společnosti ale nabízejí odlišené obrazové technologie: zatímco Samsung je vybaven LCD, Panasonic má plazmové PDP.
P50VT20 lze popsat jako 3D variantu i u nás dobře známého 2D modelu P50G20. Sdílí s ním NeoPDP plazmový panel nové generace, tvarově obdobný rám a stejná by měla být i elektronika a software pro zpracování běžného obrazu. Již na první pohled se však VT20 liší neobvyklou hnědou-bronzovou barvou, která je doplněna dvě horizontálními stříbrnými linkami. Celkově tak VT20 působí exkluzivním dojmem.
V oblasti konektivity nezklame VT20 ani náročné zákazníky. Hlavní jsou čtyři HDMI konektory verze 1.4, to znamená Blu-ray 3D kompatibilní, jeden z nich podporuje technologii „audio return channel“, což je také jedna z novinek HDMI 1.4. ARC umožňuje přes jeden HDMI kabel přenášet zvuková data do A/V receiveru či domácího kina, díky tomu není potřeba využívat zvláštní digitální audio kabel. Nechybí ani další obvyklá výbava, její přehled najdete v tabulce níže.
VT20 má i dostatek multimediálních funkcí, podporuje přehrávání formátů AVI, MP3, JPEG i DivX HD a dva USB porty umožňují připojit externí disky. Soubory lze ale načítat přes čtečku i z SD karet. Z DLNA kompatibilního serveru je možné přehrávat soubory přes ethernet či Wi-Fi, díky tomu jsou k dispozici i funkce Viera Cast. Druhou USB přípojku lze využít i pro Wi-Fi bezdrátové připojení, a to vložením USB adaptéru, který je součástí balení. Viera Cast je služba televizorů Panasonic, která díky internetovému připojení nabízí přístup přímo z televizoru k vybraným webům, například k YouTube, zprávám Bloomberg, Eurosportu či k archivu televize Nova.
VT20 funguje jako videorekordér, nahrávat lze na přes USB připojený disk. Tato funkce pracuje stejně jako u jiných vyšších modelů televizorů Panasonic, takže nabízí vynikající kvalitu záznamů přímo do formátu MPEG4 a slouží i k time-shiftingu, tedy přetáčení právě sledovaných pořadů. Nahrávat je možné i na pozadí a hrát přitom například na herní konzoli či sledovat film z Blu-ray, přepínat na jiný kanál nelze. Má to ale jeden citelný nedostatek: disk je nutné zaregistrovat pro použití s televizorem a nahraná videa lze přehrávat právě jen na tomto konkrétním televizoru. Takže žádné přenášení disku a přehrávání jinde.
Navigační menu VT20 je kupodivu poměrně prosté, takto špičkový model by si možná zasloužil přinejmenším možnost aktivace nějakého barevnějšího a zajímavějšího prostředí. Dálkový ovladač je dostatečně velký a nabízí vše potřebné, chybí snad jen speciální tlačítko pro přepínání 3D režimu. Ocenili jsme velká tlačítka i dobře umístěné ovládání pro přepínání kanálů a regulaci hlasitosti zvuku.
Panasonic vybavil VT20 funkcí Intelligent Frame Creation s 600Hz Sub Field Drive. Vezme vstupní obraz, v Evropě většinou 50 či 24 snímků za sekundu, analyzuje jej a začne dopočítávat mezisnímky a všelijak video vylepšovat, aby bylo dosaženo co nejvíce „plynulého“ obrazu bez trhání a artefaktů. To vše ale naneštěstí pozměňuje charakter filmu, ve snaze ho vylepšit odstraňuje jeho obrazová specifika, navíc paradoxně se občas další pohybové artefakty přidávají – ve výsledku je tak většinou nejlepší tyto urychlovací technologie vypnout.
VT20 nabízí i pokročilé funkce, jako THX certifikaci pro co nejvěrnější zobrazení filmů a dvě nastavení umožňující kalibraci obrazu. Vedle řady přednastavených režimů, některé z nich s dosti sytými barvami, lze vlastní nastavení dopodrobna dolaďovat, například rovnováhu červené, modré i zelené, nebo vybírat z šesti gamma křivek barevné odezvy.
Televizor je vybaven pověstným plazmovým panelem nové generace NeoPDP s výbornou černou barvou. NeoPDP také odstraňuje, či alespoň omezuje některé klasické nešvary vlastní starším plazmovým obrazovkám, například fosforové stopy. Infinite Black Pro je zase označení Panasonicu pro vylepšení a co nejvěrnější zobrazení černé a tmavých tónů. V tomto ohledu má plazma přirozenou výhodu proti LCD, protože nepoužívá podsvícení a může teoreticky zobrazit skutečnou černou. V základním nastavení se občas některé detaily v černé ztrácejí, nicméně to je možné upravit použitím některého z pokročilých obrazových režimů.
2D obraz je čistý a jemně prokreslený, nejlépe jeho možnosti vyniknou při přehrávání Full HD videa v rozlišení 1920 × 1080 bodů, které přesně odpovídá rozlišení obrazovky. Barvy jsou na VT20 výborné a je vidět, že Panasonic využívá možnosti NeoPDP panelu naplno. Barevné podání působí přirozeně, zvláště povedené jsou tělové tóny, na nichž se většinou velmi rychle pozná, co televizor dokáže. O barevném páskování nemůže být v případě VT20 naštěstí ani řeč, stejně jako o nerovnoměrnostech v podsvícení.
Panasonic si zaslouží pochválit i za přehrávání videa ve standardním rozlišení, což je u nás prakticky veškeré televizní vysílání. Obvykle tuto oblast výrobci zanedbávají, naštěstí to není případ tohoto televizoru, který v rámci možností daných rozlišením nabízí vynikající obraz.
To hlavní, na co bude většina zákazníků slyšet a proč si P50VT20 koupí, je možnost zobrazovat trojrozměrné video. Technologie funguje tak, že obrazovka velmi rychle střídá obraz pro levé a pravé oko, divák proto musí být vybaven LCD brýlemi s aktivní závěrkou. Ty jsou bezdrátově synchronizovány s televizorem a střídavě zakrývají levé a pravé oko, aby se přenášel právě obraz pro dané oko. Liší se tak koncepčně od polarizovaných 3D brýlí, které známe obvykle z kin jako je Imax.
Z toho plyne, že HD panel musí být co nejrychlejší, aby dosahoval skutečné frekvence 100/120 Hz, aby nedocházelo k efektu známému jako „3D crosstalk“, kdy divák vidí ozvěnu minulého snímku, v horším případě i předminulého. I v tomto hrají roli inovace nabízené NeoPDP panelem, zejména zrychlení reakcí fosforu a kratší dohasínání. Teoreticky tak za sebou nechává konkurenty s LCD obrazovkami, které mají s rychlostí o něco větší problém.
Musíme říci, že i přes veškerou snahu o futuristický vzhled nejsou použité 3D brýle EW3D10 zrovna ideální. Skla jsou relativně daleko od očí a tenké obroučky nezabraňují vnikání okolních rušivých vjemů, ideální je tak pro sledování tmavá místnost. Navíc brýle nesedí příliš pohodlně na nose a zbytečně ho namáhají, mnohahodinový filmový maraton je tak méně příjemný, než kdyby Panasonic zvolil raději nějaký konzervativnější vzhled. Na druhou stranu je dobré, že součástí základního balení jsou dvoje brýle, jejich cena se samostatně pohybuje kolem 3000 korun. To by se ještě před několika měsíci mohlo zdát jako samozřejmé, nicméně stále častěji se některé 3D televizory prodávají i bez potřebných brýlí v základní sadě.
Pokud však pomineme problémy s brýlemi, trojrozměrný obraz je vynikající. Nepozorovali jsem žádný 3D crosstalk, ani mixování pravého a levého snímku, subjektivní vnímání detailů nebylo narušeno. Své kvality televizor Viera P50VT20 dokázal jak při přehrávání filmů, tak i demo prezentačních videí. Pro mnoho uživatelů může být přitom ještě důležitější hraní trojrozměrných her, které díky 3D obrazu získávají skutečný třetí rozměr a vtáhnou hráče do hry ještě více než předtím.
3D brýle snižují vnímaný jas obrazovky, což je vlastní všem 3D televizorům, a tak jsme jako optimální režim sledování vybrali ten s aktivovaným dynamickým kontrastem, který by jinak pro 2D obraz nebyl zrovna ideální. Pokud ho nechcete používat, doporučujeme přinejmenším nastavit vyšší hodnotu kontrastu, možná i mírně zvýšit jas. V případě LCD vede něco takovému často i ke zhoršení černé, PDP však tento problém nemá.
Pokud by vám trojrozměrný obraz nevyhovoval, lze jeho vlastnosti změnit, například prohodit zobrazování levého a pravého snímkování. Mezi možnostmi je i převod 3D videa do 2D, pokud zrovna nechcete nasazovat brýle, naopak to ale možné není.
Na závěr se ještě věnujme ozvučení a ovládání. Samotný zvuk byl pro nás spíše zklamáním, i když jsme zvyklí na to, že běžné stereo reproduktory nejsou nijak oslňující, a to ani s emulací prostorového zvuku. Naštěstí Panasonic použil i subwoofer, takže basy jsou přece jen lepší než u většiny konkurence. Nicméně i tak lze rozhodně doporučit alespoň základní externí prostorové repro, vzhledem k ceně televizoru to vaši peněženku nějak zvlášť nezatíží.
Panasonic Viera P50VT20 patří k nejlepším modelům v současné nabídce HD televizorů, a to v oblasti 3D i 2D. Ve 3D vyniknou všechny přednosti NeoPDP panelu a v některých oblastech i jeho náskok před LCD konkurencí. Perfektní výkon podává televizor i v přehrávání dvojrozměrného videa, dokonce i v běžném rozlišení. Lepší design by si zasloužily přiložené 3D brýle, i zvuk mohl být přece jen o něco lepší. V brzké době by se měl na trhu objevit obdobný model Viera V65VT20 s velkou 65“ obrazovkou (165 cm), jehož cena by měla být dvojnásobná.

Doporučená cena: 59 990 Kč
Panasonic Viera TX-P50VT20
Technologie panelu: 3D NeoPDP G13 (plazma)
Úhlopříčka: 50“ (127 cm)
Rozlišení: 1080p (1920 × 1080 bodů)
Poměr stran: 16 : 9
Reproduktory: 3× 10W, 2.1kanalové
Maximální jas: výrobce neudává
Maximální kontrast: statický kontrast výrobce neuvádí, dynamický 5 000 000 : 1
Konektory/rozhraní: 4× HDMI 1.4, PC VGA, komponentní, kompozitní, 2× USB, 2× SCART (oba RGB), digitální optické audio, stereo audio vstup, CAM slot, čtečka SD karet, Ethernet, Wi-Fi dongle, stereo audio výstup
Spotřeba: průměrná 252 W, maximální 425 W, v pohotovostním režimu 0,4 W
Rozměry (bez podstavce): 122,4 × 77,1 × 9 cm
Hmotnost (s podstavcem/bez podstavce): 30,5/27,5 kg