Zdrojem zvuku bylo plně elektronické auto Opelu Ampera-e, přivezené na pódium generálním ředitelem společnosti Karlem-Thomasem Neumannem. Ampera-e je evropským ekvivalentem Chevroletu Bolt a přijde na trh v první polovině příštího roku.
Hučení však mohlo přicházet z mnoha míst na letošním pařížském autosalonu. Smart i BMW přišly s novými modely elektrovozů, Volkswagen a Mercedes zase představily kocepty.
Obojí udělal Renault, jenž odhalil koncept vozu „Trezor“ a zahájil prodeje vylepšení verze zavedené značky Zoe.
Neumann prozatím nestanovil cenu nebo datum zahájení prodejů Ampery-e.
Jedno číslo však s radostí zmínil, a to vzdálenost, jakou vůz ujede před nutností jej znovu nabít. Právě o to jde většině potenciálních zákazníků a výrobci to vědí a navzájem se předhání.
Délka dojetí Ampery-e je certifikována na lehce přes 500 kilometrů dle evropského měřícího systému, oznámil Neumann.
Měřící systém NEDC pochází z roku 1992 a jeho poslední aktualizace proběhla na přelomu tisíciletí, výrobci jej však stále rádi citují – čísla z něj vychazející totiž bývají výrazně lepší, než reálná vzdálenost dojetí při řízení v městském či příměstském prostředí.
V poněkud náročnějším měření WLTP dosáhla Ampera-e výsledku 380 odjetých kilometrů mezi dobytími, upřesnil Neumann. To Amperu staví na podobnou pozici jako Teslu Model S se 70kWh baterií.
ředitel Opelu však přinesl i další statistiky: minulý víkend dva inženýři Opelu dojeli s Amperou z Londýna do Paříže bez nabití, ujeli tedy 417 kilometrů v kuse. Dle palubního počítače by auto zvádlo ujet ještě dalších 80 kilometrů, uvedl Neumann.
Nová Zoe od Renaultu, ZE40, zvládla v NEDC testu 400 kilometrů, ačkoli váží pouze o několik kilogramů více než předchozí model, který zvládl na jedno nabití 240 kilometrů. Nová verze je nyní v prodeji a základní model stojí 23 600 euro. Baterie obsahuje 192 článků, organizovaných ve 12 modulech, každý po 16 článcích. Články vyrábí LG Chem a dohromady se oběma společnostem podařilo z baterie vytáhnout o 50 % více energie využitím volného místa a pozměněním vnitřní chemie jednotlivých článků.
Druhý model od Renaultu, Trezor, je spíše technologickým prototypem než reálně využitelným autem. Jako mnoho takových modelů má i tento extrémně nízký profil. To je v pořádku, pokud do něj dáte motor z Formule-E a jedete do cíle přímou cestou, ale při nutnosti těsných zatáček okolo okrajů nebo během přejíždění výmolů na silnici už to tak praktické není – a kupříkladu na našich silnicích naprosto nepoužitelné. Vlézt či vylézt z auta je výzva sama o sobě: zvedá se vršek auta a přes místo, kde bývají dveře, je nutné zkrátka přelézt. Auto se však možná obejde bez pasažérů, neboť má být samoříditelné: a změní barvu svých světel podle toho, zda bude autopilot zapnutý.
Koncept elektrovozu Volkswagenu, ID, má s Trezorem mnoho společného, včetně zvláštního systému nastupování a podivně působicích externích světel. A taktéž nabídne samoříditelnost: když nebude řidič využívat volant, pomalu se zasune. Podle firmy by auto podobné tomuto mohlo být na trhu do roku 2020, s možnou délkou dojetí až 600 kilometrů bez potřeby nabití.
Naproti Opelu stál Jaguar, který však o elektrickém pohonu pouze mluvil. Zatímco Renault do svého vozu využil motor z Formule-E, Jaguar vystavil přímo svůj vůz z Formule-E, oblíbený Jaguar I-type.
Prezentace Mercedesu se v jistém směru podobala té od Opelu. Malé, ale praktické elektroauto Smart Fortwo slouží jako konkurence značce Zoe. A pak tu byl také EQ (dle Mercedesu zkratka pro elektrickou inteligenci), koncept automobilu s luminescentním modrým vzorem na předku auta a 24palcovým displejem na desce.
Pokud se designéři budoucích elektrovozů na něčem shodují, pak je to to, že Disney nikdy neměla zrušit Tron 3. Z všudypřítomných barevných světel až přechází oči.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU