Pět kybernetických hrozeb, které musí mít každý manažer IT bezpečnosti na paměti

4. 10. 2017

Sdílet

 Autor: Fortinet
Sítě se vyvíjí nebývalým tempem. Fyzická a virtuální prostředí, privátní a veřejné cloudy a stoupající množství IoT a koncových zařízení zásadním způsobem zvětšují prostor pro potenciální útoky. Ochrana síťových prostředí klade před manažery počítačové bezpečnosti řadu složitých problémů. Částečně je to způsobeno tím, že roste rozsah a závažnost kybernetických hrozeb, které se snaží využít nových možností k útoku.

Manažeři informační bezpečnosti si musí uvědomovat zejména to, že:

  • digitální stopa podniků i jednotlivců se rychle zvětšuje, včetně nových multicloudových strategií, a tím se zvětšuje prostor pro možné útoky,
  • téměř každé zařízení je potenciálním cílem a téměř cokoli lze užít k provedení kyberútoku,
  • hrozby jsou inteligentnější a útoky automatizovanější, což značně ztěžuje jejich odhalení.

 

Společnost Fortinet nedávno identifikovala pět faktorů, které stojí za změnami kyberbezpečnostního prostředí. Každý z nich komplikuje ochranu sítí, dat a komunikace před útočníky:

 

1. Internet věcí

Hovoříme-li o zařízeních internetu věcí (IoT), můžeme je rozdělit do tří základních kategorií. Do první kategorie spadají spotřebitelská IoT zařízení. Jedná se o běžné přístroje jako chytré telefony, hodinky, domácí spotřebiče a domácí zábavní systémy.

Zbývající dvě kategorie zahrnují zařízení, jako jsou kontrola stavu skladových zásob, sledování polohy zařízení, lékařské přístroje nebo výrobní systémy. Informace, které tato zařízení poskytují v reálné čase, zvyšují produktivitu a efektivitu, což se projevuje v podobě konkurenční výhody. V dalších prostředích dokážou tyto nástroje šetřit energii a přírodní zdroje i chránit životy. U většiny IoT zařízení nelze konfigurovat zabezpečení a není možné instalovat bezpečnostního klienta. Odborníci očekávají, že v roce 2020 bude čtvrtina všech počítačových útoků cílit na IoT.

2. Zavádění cloudu

Cloud mění způsob, jakým podniky fungují. Do několika let bude 92 % všech pracovních zátěží zpracováváno v cloudových datových centrech a pouze zbývajících 8 % zůstane v tradičních lokálních datových centrech. Cloudové služby se však nachází mimo hranice podnikové sítě, a tedy i dosah tradičních bezpečnostních řešení.

Ačkoli většina poskytovatelů cloudových služeb nabízí určitou úroveň zabezpečení a smlouvy o zaručené úrovni služeb (SLA), existuje dlouhá řada dalších faktorů, které je nutné řešit, například viditelnost dat a možnost sledování jejich pohybu mezi jednotlivými cloudovými prostředími, konzistentní uplatňování bezpečnostních pravidel, ukládání dat v cloudu, centralizovaná koordinace a správa pravidel nebo schopnost reagovat na škodlivý datový provoz, jehož původ je v cloudovém prostředí nebo který jím protéká.

3. Vyděračský software

Neuplyne den, aby se mezi novinovými titulky neobjevila zpráva o vyděračském softwaru. Denně dochází k více než 4000 vyděračských útoků a měsíčně je zasaženo 30 až 50 tisíc zařízení. Největší ztráty při napadení vyděračským softwarem přitom představují náklady na výpadek systémů. 63 % podniků, které se loni staly obětí takového útoku, uvedlo, že u nich došlo k výpadku ohrožujícímu obchodní činnost. V případě napadení zdravotnických zařízení může výpadek ohrožovat i životy.

4. SSL

Značnou část síťového provozu tvoří důvěrná nebo citlivá data šifrovaná pomocí technologií, jako je SSL. Šifrování SSL sice chrání data protékající podnikovými sítěmi, ale zneužívají ho také kyberzločinci k ukrytí malwaru, sondování sítě a škodlivému provozu. To znamená, že je nutné otevřít a prozkoumat každou zprávu, a není-li závadná, opět ji zabalit a odeslat. Tato operace je extrémně náročná na výpočetní zdroje. Při velké zátěži bezpečnostních nástrojů může docházet k výraznému snížení výkonu sítě. Podniky a organizace, které pracují s aplikacemi citlivými na rychlost přenosu dat, proto buď důležitý provoz nešifrují, nebo šifrovaný provoz nekontrolují. Obě varianty však výrazně zvyšují již tak velká bezpečnostní rizika.

bitcoin_skoleni

5. Nedostatek kvalifikovaných bezpečnostních odborníků

Podniky se potýkají nejen se stále důmyslnějšími hrozbami, ale také s nedostatkem kvalifikovaných bezpečnostních odborníků a růstem nabídky bezpečnostního softwaru. Dnes na trhu práce chybí 1 milion odborníků, v roce 2020 to podle odhadů bude o polovinu více.

Podniky se vybavují k obraně proti novým bezpečnostním hrozbám a zavádí do svých distribuovaných sítí desítky bezpečnostních řešení od různých výrobců, jejichž správa a integrace jsou časově náročné a pracné, přičemž většina subjektů se i bez toho potýká s nedostatkem zdrojů. Řešením je konsolidovaný přístup, kdy tradiční bezpečnostní technologie budou integrované a automatizované v rámci jednotné, úzce provázané bezpečnostní architektury, která dokáže pojmout dnešní vysoce elastické sítě a přizpůsobovat se jejich rozvoji a zároveň sledovat a chránit zařízení a data kdekoli v celém podnikovém ekosystému.