McAfee se nyní opět stane samostatnou bezpečnostní firmou, Intel si ponechá 49% podíl. Na hardwarové zabezpečení Intel nasadí některé interní prostředky.
Z pohledu Intelu je odprodání McAfee finanční ztrátou. Firmu totiž v roce 2010 koupil za úctyhodných 7,68 miliard, na tehdejší dobu obří částku. Po odprodání zůstane McAfee jednou z nejhorších investic v historii Intelu.
Myšlenka Intelu nebyla špatná – přidat další bezpečnostní vrstvu do hardwaru a součástek. Technologie McAfee se ocitla ve firmwaru na úrovní počítačových a serverových čipů, firma navíc vyvinula nástroje na správu zabezpečení.
Problémem však byla nesourodost bezpečnostních řešení obou subjektů.
Intel využíval souběžnou hardwarovou bezpečnostní strategii, která s činností McAfee příliš nesouhlasila; firma se navíc přejmenovala na Intel Security. Intel sám pak, například na zabezpečení serverů nebo platebních systémů, využíval partnerství s jinými společnostmi.
Akvizice McAfee přesto Intelu přinesla hluboké znalosti v oblasti bezpečnosti, věří Doug Fisher, viceprezident a generální manažer Software and Services skupiny Intelu.
Rozdělení společností je pro McAfee výhodné. Má lepší pozici pro růst v oblasti softwaru, což spadá mezi hlavní kompetence firmy, dodává Fisher. Spokojený může být dle něj i Intel, který odprodejem dostává lepší možnost vývoje vlastního hardwarového zabezpečení u čipů a firmwaru.
Intel se nyní bude soustředit na vkládání bezpečnostních prvků do svých čipů. Určité „bezpečné lokace“ už ostatně v některých čipech má. Funkce SGX například dokáže ověřit identitu uživatele, následkem čehož poskytovatele služeb mohou na takto autorizovaná PC streamovat 4K video. Podobnou službu chce Intel zavést i pro platební příkazy pocházející z PC.
Zabezpečení je v současnosti masivní problém především u internetu věcí, kde se Intel spolehne na partnerské firmy. Intel je členem Open Connectivity Foundation a spolu s dalšími členy průmyslového odvětví vyvíjí protokoly IoTivity, které, jak název napovídá, mají zabezpečit konektivitu mezi zařízeními na různých operačních systémech a bezdrátových technologiích.
Intel expanduje i do oblasti samořiditelných automobilů, kde je bezpečnost zcela nezbytnou položkou. Možnost hacknout se do softwarového ovládání autonomního vozů by mohlo mít tragické následky. Superpočítače, se kterými Intel u vozů pracuje, budou muset myslet na extrémně účinné zabezpečení bez zadních vrátek.
Další obavy panují z aktualizací: zabezpečit vzdálený přenos aktualizací do samořiditelných aut nebude jednoduché.
Podle Fishera budou postupem času existovat bezpečnostní standardy automobilů, které by měly autonomní vozy proti hacknutí ochránit.
Virtuální realita je teprve v plenkách a ve stejné pozici se ocitá i její zabezpečení. Ve virtuálním světě by bezpečnost teoreticky vzato mohla fungovat podobně, jako v tom reálném; oddělené virtuální oblasti, do kterých nebudou mít neautorizovaní uživatelé přístup. Intel také rozhodně bude uvažovat o bezpečném bezdrátovém spojení s počítači, dodává Fisher.
Osud produktů typu True Key – které uživatelům umožňují připojit se k počítači pomocí biometrického ověření – zatím není znám. True Key je konkurent Windows Hello, přičemž, poněkud ironicky, Intel s Microsoftem spolupracuje na zviditelnění Windows Hello.