Poběží Windows 98 na Macu?

Connectix VirtualPC 2.0



Vstup dynamické firmy Connectix na trh emulátorů Windows (DOS)
pro Macy přinesl v loňském roce do této oblasti konkurenci, ze
které přirozeně nejvíce těžili zákazníci. Software Connectix
VirtualPC 1.0 (PCW září 1997) ukázal, že lze nabídnout kompaktní
výkonnou emulaci PC prostředí, do něhož mohou uživatelé
instalovat PC operační systém podle vlastního výběru. V letošním
roce byla na trh uvedena verze 2.0, přicházející nyní s počítači
Power Macintosh G3 i k nám.

Emulace

VirtualPC 2.0 přináší řadu změn ve vlastním emulátoru, i když
velikost programu zůstává neuvěřitelně malá (943 kB) a ani
nároky na paměť nejsou nijak velké (běží i na počítači s 24 MB
RAM). Program opět emuluje základní desku s čipovou sadou Intel
Triton a procesorem Pentium MMX, nyní lze ovšem nastavit
maximální paměť pro PC až 126 MB. K hlavním změnám došlo v
grafické části, kde je nyní emulována karta S3 Trio32/64 PCI s
VESA 2.0 a softwarově lze nastavit 1 až 4 MB VRAM. K zlepšení
došlo v podpoře DirectX a možnosti používat 3Dfx Voodoo grafické
akcelerační karty, které se uplatní hlavně u her. K vylepšení
došlo i u emulované zvukové karty SoundBlaster Pro, zvládající
nyní FM syntézu hudby a prostřednictvím macovského vstupu zvuku
i nahrávání zvuku. Pokud jde o podporu síťového připojení, tak
zde se nic nemění (DEC 21041 Ethernet karta, nutnost různých IP
adres pro Maca a emulované PC), stejně jako v podpoře tisku
(PostScript a emulace Epson AP3260 na libovolné macovské
tiskárně). Pro majitele příručních počítačů typu PalmPilot bude
jistě příjemné, že emulace sériových portů nyní umožňuje jejich
připojení.

Podobně jako verze 1.0 umožňuje i VirtualPC 2.0 instalaci řady
standardních operačních systémů pro PC. Testovaný software
obsahoval DOS 7.0, přes který šlo bez problémů nainstalovat
česká Windows 95. Dále jsou podporována starší Windows 3.1x
(integrační ovladače je třeba převzít z VPC 1.0), Windows NT
(není žádná integrace s macovským prostředím), NeXT OPENSTEP a
IBM OS/2 verze 4.0 (OS/2 3.0 není kompatibilní s VPC 2.0, ale
běží pod VPC 1.0). VPC 2.0 se na trhu sice objevilo ještě před
oficiálním uvedením Windows 98, tento operační systém lze ale
také bez problémů instalovat.

Použití

Nainstalovaná Windows běží ve VPC bez dalších úprav, je ale
lepší doinstalovat dodávané integrační ovladače, které výrazně
zlepšují propojenost Windows a Mac OS prostředí (u VPC 2.0 jsou
ovladače pro Windows 95 a 98). Kurzor se například může
pohybovat po celé obrazovce a v případě, že je nad oknem VPC,
funguje jako ukazatel ve Windows. Skvělá je možnost kopírovat
soubory a složky mezi pracovní plochou PC a Maca prostým
přetažením. Podobně stačí přetáhnou macovskou složku na
příslušnou ikonu VPC okna, čímž dojde k jejímu sdílení mezi
oběma prostředími. Přetáhnete-li takto výměnný disk nebo obraz
disku, objeví se jako nový disk ve Windows prostředí. Poklepáním
na obraz PC disku se tento disk naopak přimontuje na pracovní
plochu Maca (je-li VPC spuštěné, funguje připojený disk pouze
pro čtení). VPC 2.0 při kopírování i sdílení podporuje dlouhá
jména souborů.

Grafiku a text lze nyní oboustranně přenášet mezi Windows a Mac
OS aplikacemi přes schránku. Bohužel se špatně převádí text s
českou diakritikou, což je v našem prostředí poměrně výrazný
handicap (RealPC to od verze 1.0.1 umí).

VPC 1.0 přišlo s velice snadným nastavováním parametrů
emulovaného prostředí, které s mírnou modifikací převzaly i
konkurenční SoftWindows 95 5.0 a RealPC. Stejně snadné nastavení
najdeme i ve VPC 2.0, kde lze nyní měnit také parametry
emulovaného procesoru (vypnutí MMX, využití idle cyklů). Lépe je
řešen restart prostředí po změně parametrů, kdy jsou nejprve
slušně ukončena Windows a pak restartován emulovaný počítač.
Podobně se automaticky ukončí Windows při vypnutí programu, k
dispozici je ovšem i možnost uložení stavu PC na disk a jeho
rychlého obnovení při dalším spuštění.

Výkon

Použitelnost softwarové emulace stojí a padá s jejím výkonem.
Jak je na tom tedy VirtualPC 2.0 ve srovnání s¦konkurencí, a
hlavně ve srovnání s reálnými počítači PC?

Výkon emulátoru je samozřejmě závislý hlavně na použitém
hardwaru a v této oblasti jsme se od minulého roku dočkali
výrazného skoku. Nové procesory PowerPC G3, paměť backside cache
a rychlejší sběrnice se pozitivně podepsaly na rychlosti
emulátorů. Emulovaná Windows tak na dnešních PowerMacích G3 i na
levném iMacu běží stejně rychle jako na běžných PC počítačích
vybavených procesory Pentium. Nákupem PowerMaca tak zdarma
získáte vlastně i druhý počítač PC.

Při výkonu současného hardwaru se částečně stírají rozdíly v
rychlosti jednotlivých emulátorů, při použití méně výkonných
počítačů je ale každé procento zrychlení znát. VirtualPC 2.0
přináší oproti verzi 1.0 zhruba desetiprocentní nárůst rychlosti
(viz graf), a díky použití optimalizovaných grafických rutin i
viditelně rychlejší překreslování obrazovky. Měření a vizuální
srovnání výkonu ovšem ukázala, že VPC 2.0 je pořád pomalejší než
konkurence RealPC a SoftWindows 95.

Závěr

VirtualPC 2.0 rozhodně přináší, ve srovnání s verzí 1.0, výrazné
zvýšení výkonu a lepší integraci s macovským prostředím. Jeho
hlavním tahákem zůstává podpora různých operačních systémů pro
PC, včetně nedávno uvedených Windows 98. Je zde ale problém
přenosu českého textu přes schránku mezi Windows a Mac OS
aplikacemi. Konkurence v podobě RealPC stále nabízí o něco vyšší
výkon (i grafický), přenos češtiny mezi oběma prostředími (od
verze 1.0.1) a v poslední verzi 1.0.4 i podporu Windows 98.
Chcete-li tedy na Macu provozovat Windows, zůstává mým
doporučením RealPC 1.0.4, pro jiné operační systémy (OS/2)
vyzkoušejte VirtualPC.


Connectix VirtualPC 2.0

K testu zapůjčila firma :

CDS, s.r.o., Na Šafránce 22, Praha 10

Software je bundlován s počítači Power Macintosh G3

+ výkon
+ kompatibilita
+ integrace s¦Mac OS
- přenos češtiny