Počet uživatelů IPv6 se za rok zdvojnásobil

6. červen 2012, byl vyhlášen za den světového přechodu na protokol IPv6 a tisíce internetových provozovatelů a výrobců síťového vybavení podporu nového protokolu trvale zapnuly ve svých serverech nebo zařízeních. Tehdy IPv6 používalo přibližně 1 procento internetu. Od té doby se počet uživatelů připojených přes IPv6 zdvojnásobil. Je to třetí rok v řadě, co se jejich řady rozrůstaly tímto tempem a pokud tento trend bude pokračovat, bude do šesti let používat protokol IPv6 více než polovina světového internetu.

Starší verze adresního protokolu IPv4 má přibližně 4 miliardy adres IP. Jedná se o maximum, které lze získat z 32 bitů, které jsou pro adresaci vyhraženy, a může se zdát obrovské. Počet lidí, zařízení a webových služeb internetu se ale rozrostl natolik, že počet adres již delší dobu přestával stačit. Částečně to je způsobeno tím, že velké bloky adres mají specifické účely a nejsou k dispozici pro běžné uživatele. Jiné jsou zase určeny pro lokální sítě a nemohou s internetem komunikovat bez technických řešení (jako je překlad adres pomocí NAT), které zajišťují, aby celé skupiny počítačů v lokální sítí byly pro internet reprezentovány jedinou adresou IPv4.

Na druhé straně právě techniky síťového překladu umožňují, aby tytéž adresy používalo mnoho zařízení, která typicky s Internetem nemusí komunikovat vůbec nebo pouze jednosměrně. Řada adres IPv4 také není využita, protože je velkém adresním bloku dostali přidělené konkrétní internetové provozovatelé, kteří nemají adekvátní počet zákazníků a o adresy se z důvodů složitějšího směrování nemůžou jednoduše podělit – i když neoficiální burzy nevyužitých menších bloků existují.

IPv6 je postaven na 128bitové adresování, které zvládá přibližně 3,4×10 na 38 jedinečných zařízení, je to číslo s 38 platnými místy a mělo by v dohledné době stačit (i když v technologiích nepochybně platí bondovské „nikdy neříkejme nikdy“). Je třeba vycházet z toho, že vlastní adresu IP bude mít každé mobilní zařízení, takzvaný internet věcí má dále přinést připojení triliard technologických zařízení včetně různých senzorů, jejichž budoucí počet (a množství vysílaných dat) je jen těžko odhadnutelný. V každém případě byl na podobnou velikost a podobu budoucí internet protokol IPv6 navrhován a měl by být připraven.

Starší zařízení nejsou schopna IPv6 přímo využívat, ale již několik let by v prodeji měly převažovat pouze zařízení kompatibilní s IPv6. Řada společností ovšem v poslední době jen neochotně investuje do modernizace svých sítí a s přechodem na IPv6, který budou dříve nebo později nuceny podstoupit, je čekají potíže, které budou muset tak jako tak nakonec řešit.