Memristor představuje základní prvek elektronických obvodů, jeho existence byla předpovězena už v 70. letech. Název je zkratkou spojení memory resistor, tedy paměťový odpor. V laboratořích HP se roku 2008 podařilo tento prvek i fyzicky zkonstruovat. Hlavním využitím měly být paměti, jejichž obsah by nezávisel na dostupnosti napájení, na rozdíl od pamětí DRAM či flash by nebylo třeba zavádět operační systém.
Na konci letošního jara ale v HP představili vizi, jak kolem memristorů vytvořit celý rozsáhlejší ekosystém technologií a systémů. Projekt The Machine od HP lze charakterizovat různě, popisuje se jako snaha vyvinout nový standard týkající se ukládání dat do paměti, stejně jako pokus o nový open source operační systém (ale v HP v této souvislosti zmiňují i varianty vycházející z Linuxu nebo Androidu). Co se týče primárního využití těchto technologií, zmiňují se stejně tak servery jako smarpthony. Poněkud těžko se v tom vyznat.
Jádrem konceptu má být ale právě paměť založená na memristorech, kdy operační paměť a úložný disk splyne v jedno. Skončit nebo alespoň omezit by se mohlo současné stěhování dat sem a tam (tiering) - podle toho, jak jsou které uložišt+ spolehlivá, rychlá či nákladná. V HP se v přitom nechtějí omezit na jedinou komponentu, ale navrhnout na tomto základě celou architekturu počítače včetně komunikace mezi pamětí a procesorem (fotonika). Přitom se nemá jednat o mlhavé úvahy směrované do dálné budoucnosti, ale plánované harmonogramy uvádějí data jako 2017 a 2020.
V tomto smyslu se již o projektu psalo i v češtině. Jak reaguje konkurence? Softwarový šéf Dellu John Swainson a ředitel výzkumu Jai Menon označili plány HP za směšné až esoterické. Kombinace memristorů, fotoniky a open source operačních systému má být honěním mnoha zajíců najednou. Nové radikální přístupy či operační systémy sice obvykle nepřinášejí to, co původně slibují, ale i tak by si projekty měly dávat rozumně realistické cíle – jinak je nepravděpodobnější, že příslušná řešení na trh nedorazí nikdy. Lidé pohybující se v IT bývají podle Swainsona často posedlí radikálními vizemi. Ve skutečnosti lze nejspíš dodat memristorové paměti, ale psát kvůli nim nový operační systém bude znamenat, že 80-90 % práce půjde prostě o ztrátu času; přehnaná ambicióznost může zbytečně potopit i celý projekt. Psal někdo nové operační systémy kvůli technologiím Flash, DRAM...?
Komentář britského webu The Register souhlasí se stanoviskem Dellu; jakýkoliv nový OS musí pro úspěch na trhu především podporovat starší aplikace, jako je např. (dnes) nová databáze Oracle In-Memory využívající určitý konkrétní typ práce s pamětí. Jak do systému kolem memristorů a fotoniky dostat zpětnou kompatibilitu na úrovni běžných aplikací, aby to vše přitom dávalo smysl?
Dell uvádí, že prostě sledují vývoj nových pamětí, aniž by se kvůli tomu vázali k jediné technologii, např. memristorům.
Vývoj by se dal interpretovat i tak, že HP se v posledních letech z hlediska samotných čísel příliš nedaří, proto má smysl zkusit změnit herní pole a dát šanci i riskantnější strategii. Senior viceprezident HP Howard Clabo ke kritice Dellu podotkl, že ho nepřekvapuje, protože výzkum a vývoj nebyl nikdy prioritou této společnosti. Z tohoto hlediska jde dle Claboa prostě o střet dvou různých přístupů...
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU