Používáme BitTorrent

Vše, co byste měli vědět o BitTorrentu cd/dvd


Technologie BitTorrent za svou relativně krátkou existenci získala mnoho příznivců, odpůrců i každodenních uživatelů. Zatímco pro některé je tato technologie ztělesněním "pirátství", pro další představuje velice užitečný a praktický nástroj pro nabízení souborů bez velkých nároků na přenosovou kapacitu a vlastní prostředky. Jak funguje BitTorrent a jak jej používat? V tomto článku najdete na tyto otázky odpovědi.
Název BitTorrent se používá pro označení několika různých věcí. Především je to komunikační protokol a dále pak soubory, které jsou pro práci s tímto protokolem vytvořeny. Konečně je BitTorrent též název originálního klientského programu pro práci se zmíněnými soubory.
Nám ale postačí jiná definice. BitTorrent představuje systém částečně decentralizované distribuce souborů. Někteří uživatelé si jej pletou s P2P sítěmi pro sdílení dat, protože jeho funkce jsou v určitých ohledech podobné. Ve skutečnosti ale BitTorrent nepředstavuje jednu distribuční síť, jako je například Gnutella, ale celý komplex vzájemně oddělených podsystémů. V současnosti je považován za jeden z nejvyužívanějších systémů distribuce dat na světě. Neustále se přitom rozšiřuje a také se neustále vyvíjí.

Jak to funguje?

Z hlediska uživatele je nejdůležitější částí systému BitTorrent klientský program. Jak si ukážeme dále, existuje množství různých aplikací. Klient je uživatelským rozhraním a současně programem, který se stará o sdílení a stahování dat. Aby bylo možné získat ze systému jakýkoliv soubor, je potřeba mít jeho popisovač. Ten se nachází v souboru s příponou .torrent. Tento soubor můžete získat u toho, kdo data nabízí. Na webu rovněž existuje velké množství veřejných i neveřejných katalogů .torrent souborů, které je možné navštívit.
Popisovač obsahuje několik základních informací o sdíleném objektu. Především jde o seznam souborů obsažených v objektu (sdílený může být, a prakticky se to stává velmi často, celý adresář, nebo dokonce disk). Dalším důležitým údajem je adresa tzv. trackeru, což je program umístěný na počítači se stabilním připojením k internetu a s výkonným operačním systémem, typicky na serveru, který sleduje pohyb sdíleného objektu a prakticky tak vytváří jeho síť. Poslední důležitou informací z popisovače jsou kontrolní kódy (SHA1) a délky souborů, plus několik pomocných informací.
Po načtení popisovače získá klientský program BitTorrent základní představu o objektu, například adresáři či ISO souboru, který uživatel požaduje. Zná názvy jednotlivých položek (nebo objektu jako celku), nezbytné kontrolní kódy a adresu trackeru, který se stará o jeho distribuci. Dostupnost tohoto trackeru je, jak vyplývá z popisu technologie, pro sdílení objektu životně důležitá. Tracker totiž obsahuje adresář všech, kteří příslušný objekt sdílejí a stahují. Klient je díky tomu schopen začít pomocí tohoto adresáře komunikovat s ostatními počítači zapojenými do stejné sítě a objekt od nich začít stahovat.
Výměna dat v systému BitTorrent probíhá na bázi nejvyšší možné vzájemnosti. Předpokládá se, že v ideálním stavu každý klient v průběhu práce s konkrétním objektem stáhne a odešle víceméně stejné množství dat. K tomu jsou jednotlivé objekty rozdělené do bloků, typicky po 250 KB dat. Klient, který prostřednictvím trackeru získá informace o dalších klientech, si s těmi, s nimiž naváže spojení, vymění informace o vlastněných a požadovaných částech objektu tedy vlastně mapu toho, co už má a co ještě potřebuje. Pokud některý z klientů obsahuje "zajímavou", tedy ještě nevlastněnou část objektu, je o ni požádán. Ty části, které jsou již v našem klientu obsaženy, jsou ale dále sdíleny s ostatními účastníky, kteří o ně požádají.
Systém BitTorrent rozlišuje klienty, účastnící se distribuce jednoho objektu, do dvou skupin. Tyto skupiny jsou označovány jako "seeder" a "leecher". Seeder je klient, který obsahuje kompletní objekt. Nic tedy nestahuje, ale data pouze nabízí. Leecher je naproti tomu ten, kdo se pokouší objekt v první řadě stahovat, nicméně nabízí ty části, které již má k dispozici. Možnost, že by klient pouze stahoval a sám nic nenabízel, v systému BitTorrent neexistuje, respektive jak si povíme v části o zabezpečení je tvrdě potlačována.
V okamžiku, kdy klient stáhne kompletní objekt, stává se sám seederem a nabízí svá data ostatním. Čím více seederů v síti najdeme, tím je distribuce datového objektu efektivnější a většinou také rychlejší.
Z předchozího výkladu vyplývá, aby distribuční síť typu BitTorrent mohla existovat, musí být splněny dvě podmínky. Především v systému musí být přítomen alespoň jeden seeder, nabízející kompletní obsah objektu. Teoreticky může nastat situace, kdy v nepřítomnosti seedera takový klient vznikne sloučením dostupných dat z ostatních systémů (jinak řečeno spojením těch, kteří nemají vše, vznikne někdo, kdo vše má). Je to ale sázka na nejistotu aby tedy byla distribuční síť efektivní, musí být seeder přítomen. Druhou podmínkou je aktivní tracker, který zabezpečuje udržování a distribuci adresáře klientů. K těmto podmínkám se přidává ještě další. Pro optimální funkci je nutné, aby jednotlivé klientské aplikace v distribučním prostředí dodržovaly standardy pro jejich vzájemnou komunikaci. Pak totiž může i v jinak zdravé síti docházet k zahlcení a k selhání.

Pohyb souboru v systému BitTorrent

Na počátku sdílení bývá obvykle k dispozici jeden seeder a tracker. Všichni klienti stahují data od tohoto uzlu, dokud se některý z nich nestane seederem. Tuto fázi, kterou některé aplikace urychlují pomocí zvláštního režimu, nazýváme propagace. Jakmile je v systému přítomno více seederů, jednotliví klienti požadují jinak nedostupná data od všech, kteří je dávají k dispozici. Čím více klientů má větší množství dat objektu, tím je síť efektivnější, protože je snazší se dostat k požadované části objektu. V okamžiku, kdy by se ze všech klientů stali seedeři, sdílení končí, protože mezi nimi nebude žádný provoz, nicméně síť stále existuje. Připojením dalšího klienta jsou jeho potřeby (hledaný objekt) uspokojeny nejvyšším počtem ostatních účastníků. Naopak v okamžiku neexistence seedera je pravděpodobné, že síť zaniká, protože předání objektu nemůže nikdo dokončit. Zatímco první situace je spíše teoretická, ke druhé dochází poměrně často.

Vyhledávání

V běžných P2P sítích je vyhledávání souborů nebo objektů integrální součástí klienta. V systému BitTorrent ale vyhledávat není možné. Síť vždy vzniká pro každý objekt zvlášť a všechny informace o tomto objektu, které klient potřebuje k jeho stažení, jsou uloženy v souboru .torrent (popisovači). To znamená, že hledat objekt ve skutečnosti znamená hledat příslušný popisovač. Pokud je taková funkce obsažena přímo v klientovi, pak vždy směřuje na nějakou webovou službu sloužící jako katalog, nebo do specializovaného hledacího zařízení. Vyhledávání tedy vždy závisí na externí službě, samotný BitTorrent to nijak nedovede zařídit. Chcete-li stahovat objekt, který je pomocí BitTorrentu sdílen, musí být jeho popisovač dostupný ve veřejné databázi, nebo musí být alespoň dostupný nám. V opačném případě máme smůlu.

BitTorrent a obsah na internetu

Předchozí text popisoval technologii BitTorrent, která se používá pro sdílení a stahování datových objektů z internetu. Co ale vlastně jsou tyto "datové objekty"? Odpověď se částečně nacházela již v onom popisu. Zatímco běžné P2P sítě, jako například Gnutella či FastTrack, je možné používat pro sdílení libovolných souborů a obecně zde platí, že čím větší je soubor, tím větší jsou s ním problémy, u BitTorrent je tomu právě naopak. Technologie byla vyvinuta a slouží především pro sdílení velkých objemů dat. Typickým objektem v BitTorrent je ISO obraz disku, CD nebo DVD. Tento obraz může být sdílen buď ve své výchozí podobě, nebo může být komprimován a v síti přítomen jako archiv (ZIP, RAR). Protože jeden popisovač může obsahovat údaje o více souborech, bývají sdíleny jejich sady nebo adresáře, případně celé disky. Příkladem takové distribuce je složka obsahující hudební album v souborech MP3, doplněná o soubor s texty písní, popis a dokument obsahující recenzi. Jindy může jít třeba o soubory obsahující všechny díly televizního seriálu a podobně.
BitTorrent je ideální řešení pro tvůrce softwaru, kteří chtějí distribuovat svá díla do světa, ale nechtějí je pouštět do sítí P2P nebo nemají prostředky na zaplacení potřebné serverové infrastruktury. K distribuci stačí v podstatě jen zprovoznit tracker, umístit na server jednu prvotní kopii softwaru a například na svých stránkách zveřejnit popisovač. Jakmile se najde dost zájemců o soubor, začnou jeho části sdílet navzájem. Pokud jich bude hodně, stane se dílo dostupné pro každého dalšího uživatele prakticky stejně, jako kdyby jej stahoval z FTP, ale s minimálními nároky na straně distributora.
Právě pro tento účel představuje BitTorrent neobyčejně užitečnou technologii. Prakticky se ale používá ke sdílení čehokoliv, podobně jako běžné sítě pro výměnu souborů (lze zde získat filmy, hudbu, televizní seriály, počítačové hry, programy apod). Aby bylo možné k těmto "veřejným" datům, respektive distribučním sítím přistupovat, je třeba znát umístění jejich popisovacích souborů. Obecně se dá říct, že jsou k dispozici.

BitTorrent a jeho data

Mezi nejslavnější servery, na nichž najdeme soubory .torrent, patří mnohokrát diskutovaný www.thepiratebay.org Pirátský záliv. Dále je velmi populární Mininova (www.mininova.org), ISOHunt (www.isohunt.com), vyhledávač najdete také na domácích stránkách samotného projektu www.bittorrent.com. Toto je pouze několik příkladů, ve skutečnosti je nabídka mnohem širší a kdo umí hledat na internetu, nalezne vše snadno a rychle.
Protože mnoho obsahu, který je pomocí technologie BitTorrent k dispozici, patří mezi díla chráněná autorským právem, ocitla se i tato technologie v zorném poli ochranářských organizací. BitTorrent není díky své povaze a licenci opensource možné "odstavit" z provozu. V současnosti se ale pracuje na změně původního serveru, který by měl odkazovat na placený, tedy chráněný multimediální obsah. V průběhu času několikrát došlo k uzavření serverů obsahujících katalogy popisovačů. Tento problém se dotkl především již zmíněné Mininovy, neobyčejně "nepopulárním" se stal taktéž Pirate Bay. Přesto tyto servery stále běží a nepředpokládá se, že by jakýkoliv právní zásah mohl vést k jejich zrušení. To ovšem není ani tak specifická vlastnost BitTorrentu, jako spíše jedna z obecných funkcí internetu jako takového.

Nároky na provoz klienta

Klient BitTorrent může fungovat na libovolném počítači s Windows, s GNU/Linuxem nebo prakticky libovolným jiným operačním systémem. Základním požadavkem je přístup k internetu, a to přístup stálý. Vzhledem k distribuci větších objektů není použití BitTorrent vhodné pro uživatele s vytáčeným připojením nebo například s GPRS. Jestliže chcete provozovat vlastní tracker, měli byste být v každém případě vybaveni serverovým operačním systémem a veřejnou IP adresou. I když jeho chod pod Windows XP je pochopitelně možný také, nedoporučuje se, protože nefunkční tracker znamená nemožnost použití celého distribučního systému.
Doplňující a již zmíněnou podmínkou je schopnost počítače přijímat spojení z internetu. V případě, že má počítač veřejnou IP adresu, je toho možné dosáhnout změnou příslušného nastavení firewallu. Pokud počítač nestojí za firewallem a má veřejnou IP, není potřeba provádět v konfiguraci žádné změny (mimochodem tento stav je velice nebezpečný). Jestliže se počítač nachází za NAT, pak je potřeba zajistit aktivaci předávání portu, který používá BitTorrent (port je v nastavení klientských aplikací volně konfigurovatelný).
Pokud jde o nároky na datový provoz, jsou oproti jiným P2P relativně menší, protože v BitTorrentu neprobíhá vyhledávání a rovněž je zde mnohem méně řídícího datového provozu. Jestliže je vaše připojení k internetu datově limitováno, je vhodné si uvědomit, že každý stažený objekt spotřebuje až dvojnásobné množství provozních dat, než jak je sám veliký. Není přitom vyloučeno, že tento objem bude ještě vyšší. Jinými slovy, stažení ISO souboru o velikosti 700 MB může vést ke spotřebování až 1,4 GB z nastaveného datového limitu. Na rozdíl od jiných výměnných sítí není přitom možné množství "ochozích" dat tolik regulovat.

Jak si vybrat klienta?

Výběr vhodného klienta BitTorrent není jednoduchou záležitostí. Záleží v zásadě na dvou věcech. Především na tom, jak často chcete tuto technologii používat, za druhé pak na tom, zda již používáte něco, co BitTorrent obsahuje. Z tohoto pohledu může nastat několik situací, podle nichž se vám pokusíme doporučit vhodné řešení.

Jste aktivní uživatel prohlížeče Opera.
Pokud pro vás platí předchozí věta, je volba jednoduchá. Opera 9 obsahuje plně funkční a použitelný BitTorrent. Podmínkou ovšem je, že se spokojíte se základními funkcemi a nebudete chtít pomocí BitTorrentu nabízet svůj vlastní obsah, tedy vytvářet popisovače. Pro občasné stahování dobře dostupných souborů na rychlém připojení Opera absolutně stačí.

Jste uživateli Shareazy.
Totéž, co platí pro Operu, platí i pro Shareazu. Jestliže ji máte a čas od času stahujete z BitTorrentu, pak již nyní vlastníte vše potřebné a není potřeba dělat si starosti s dalšími aplikacemi. Jestliže byste chtěli pracovat s vlastními torrenty, mít přístup ke statistikám přenosů nebo k podrobnému nastavení, pak zde ovšem neuspějete. Pokud ale používáte aktivně Shareazu, je BitTorrent zajímavým doplňkem. Největším nedostatkem této aplikace je, že se její klient občas dostává do kolize s jinými aplikacemi stejného typu.

Jste "obyčejný uživatel" a chcete, aby váš počítač uměl přijímat torrenty.
V takovém případě máte na výběr z více možností. Tou první je instalovat a používat výchozí klient BitTorrent. Je jednoduchý a nic s ním nezkazíte. Aktivuje se vždy automaticky a po skončení stahování jej stačí zavřít a začít získaný objekt používat. Nic jiného neumí, ale jeho přednost spočívá ve stabilitě a v jednoduchosti.
Jinou možností je instalovat a používat mTorrent. I když tato aplikace již klade na uživatele větší nároky než původní referenční program, stále se s ní pracuje velmi snadno a lze ji doporučit i začátečníkům.

Stahujete pomocí BitTorrent často a býváte mimo počítač.
Zkuste Rufus. Tento klient má sice delší reakční dobu než některé ostatní, ale pro vás by mohl být díky schopnosti se "zamknout" a díky dálkovému administračnímu rozhraní ideální. Míra použití je ale relativní věc a možná vás kvalifikuje do následující kategorie uživatelů.

Jste nadšenec nebo chcete hodně nabízet vlastní torrenty.
Z předchozí nabídky je pro vás jasnou volbou Azureus. Nejvíce možností, nejlepší stabilita, multiplatformnost vyplývající z toho, že je celá aplikace napsaná v Javě. Integrovaný tracker, bohatá konfigurace. To vše hraje do not právě tomuto klientovi. Na druhé straně jsou zde zvýšené hardwarové a především uživatelské nároky, které činí tuto aplikaci především v nejtěžším režimu pro laika špatně srozumitelnou. Pokud by vám Azureus nevyhovoval, můžete se na internetu podívat po podobných nebo odvozených klientech. V extrémním případě si aplikaci můžete upravit podle svých vlastních potřeb sami.

BitTorrent jste zatím nepoužívali a nevíte, co od něj očekávat.
Pro vyzkoušení toho, co technologie BitTorrent umí, je nejlepší volbou mTorrent. Je jednoduchý, přehledný, rychlý. Pokud jeho funkce nedokážete využít, "vraťte" se k jednoduššímu BitTorrentu nebo ke klientům zabudovaným do jiných programů. Cesta opačným směrem vede ke komplikovanějším aplikacím typu Azureus.

Závěr

Ať se nakonec rozhodnete jakkoliv, pokusili jsme se zde pro vás připravit přehled některých klientů systému distribuce dat BitTorrent. Mají různé funkce, nabízejí různé možnosti a konfiguraci. Všechny jsou v zásadě použitelné a neměly by představovat riziko. BitTorrent je velmi silná technologie, která umožňuje výměnu dat a jejich distribuci. Díky tomu je hojně používaná. Mějte na paměti, že data, která jsou v distribučních systémech přítomna, mohou být předmětem autorských práv a že principem každého klienta je stahovat a současně také sdílet nejméně po dobu stahování. Použití této technologie bez přítomnosti alespoň základního zabezpečovacího softwaru není rozhodně dobrý nápad, stejně jako stahování a otevírání zcela neznámého obsahu. Toho všeho byste si rozhodně měli být vědomi dříve, než instalujete svůj první klient BitTorrent.

BitTorrent

www.bittorrent.com

Základní klient navržený Mikem Cohenem existuje ve verzích pro Windows, Linux i Mac OS a je k dispozici včetně zdrojových kódů. Může být proto převáděn do dalších, zatím nepodporovaných prostředí.
S výchozím klientem lze pouze stahovat, a to za předpokladu, že máte příslušný popisovač. Program obsahuje funkci hledání popisovačů, avšak ta pouze odkazuje na web. Jinak je jeho funkční výbava velice jednoduchá, což lze konstatovat také o ovládání. Jediným uživatelským prvkem je zde posuvník, kterým můžeme nastavit maximální šířku komunikačního pásma (rychlost stahování), jež klient obsadí, a tlačítko sloužící k dočasnému zastavení stahování. Každý stahovaný objekt má svůj indikátor průběhu a místo pro zobrazení údajů o čase a rychlosti. Z tohoto identifikátoru lze myší vyvolat kontextové menu, které slouží k základní správě stahování. V základním režimu tento klient stahuje vždy pouze jeden objekt, zatímco ostatní čekají. Je ho však možné pomocí sporého konfiguračního dialogu nastavit tak, aby pracoval s více objekty současně. Stažené objekty se sdílejí neomezeně, je však možné nastavit dobu sdílení buď v čase, nebo v procentech délky souboru.
BitTorrent je základní a nejjednodušší klient, který je vhodný v případě, jestliže používáte distribuční systémy spíše sporadicky. Funguje spolehlivě, není potřeba jej prakticky nijak konfigurovat, neobsahuje nic, co by mohlo uživatele zmást, ale nemá ani žádné funkce s přidanou hodnotou. Je to klient první volby pro nenáročného uživatele a laika.

Opera 9.0

Prohlížeč s názvem Opera (www.opera.com) nijak zvlášť představovat nemusíme, jedná se o známý alternativní webový prohlížeč původem z Norska. Jeho zatím poslední verze 9.0 obsahuje mimo jiné klienta distribučních systémů BitTorrent. Jestliže v Opeře kliknete na odkaz, který vede k souboru .torrent, prohlížeč tuto akci automaticky rozpozná. Místo toho, aby soubor přesměroval do operačního systému, umožní si vybrat, kam má být obsah zvoleného popisovače stažen. Opera nabízí několik možností nastavení. Především jde o povolenou rychlost stahování a následného sdílení.
Klient je perfektně zapracován do rozhraní prohlížeče, kde zcela splyne s ostatními funkcemi. Pro stávajícího uživatele Opery je tak jeho pochopení a použití velmi jednoduchou záležitostí. V průběhu práce s distribuční sítí prohlížeč ukazuje stav stahování, stejně jako u souborů získávaných např. z FTP. Po zvolení konkrétního popisovače jsou k dispozici podrobné informace o čase, velikosti a stavu stahování. Práci s torrentem lze z rozhraní pomocí kontextového menu i přerušit.
Jinak je ale Opera rovněž velmi jednoduchým klientem, v mnoha ohledech ještě jednodušším než původní BitTorrent. Nabízí velmi omezené možnosti uživatelské konfigurace, v případě jakýchkoliv problémů se tak vyplatí libovolný externí klient. Kromě prostého stahování nic jiného neumí. Opera nicméně pracuje na velmi rychlém připojení k internetu, efektivně na pomalejších linkách s ní občas bývají problémy. Pokud jste fanoušek tohoto prohlížeče a používáte jej jako primární, pak určitě oceníte i existenci zabudovaného klienta BitTorrent.

Azureus

V případě softwaru Azureus (azureus.sourceforge.net) jde o specializovaný klient BitTorrent, napsaný v Javě. Na rozdíl od originálního klienta či od programu obsaženého v Opeře nebo Shareaze je Azureus profesionální aplikací. Umožňuje nejen stahování objektů a jejich sdílení, ale také tvorbu popisovačů, nabízení nových dat a dokonce obsahuje i vlastní tracker (přednostní volbou je ovšem práce s externím trackerem, viz Požadavky na systém s trackerem). Azureus obsahuje velké množství možností nastavení jak z hlediska stahování, tak i sdílení dat, což z něho činí velmi flexibilního klienta.
Program obsahuje několik uživatelských režimů. Zatímco ten základní zprostředkovává výchozí funkce stahování, ty zbývající jsou určeny odborníkům a těm, kteří chtějí s klientem více experimentovat. Skutečnost, že je tato aplikace napsána v Javě, poskytuje dostatečný prostor k jejímu překladu do dalších operačních systémů.
Azureus je skutečným klientem BitTorrent pro každého. Nejvíce jej ale ocení odborník, dostatečně erudovaný uživatel nebo technologický nadšenec. I když v rámci uživatelského režimu mohou být pokročilé funkce potlačeny, nemá smysl instalovat takto komplikovaný software jen kvůli stažení několika souborů. Naopak vestavěný tracker nabízí velký prostor k experimentování s vlastními torrenty a s nabízením dat. Pro tyto účely je Azureus doslova skvělý a vřele jej doporučujeme používat.

Shareaza

Shareaza (www.shareaza.com) je univerzální P2P klient, který podporuje sítě Gnutella, Gnutella G2, eD2K, ale také BitTorrent. Posledně jmenovanou technologii přitom autoři softwaru zapracovali přímo do rozhraní aplikace (pro Windows) intuitivním způsobem, takže práce s ní je jednoduchá. Shareaza reaguje na otevření popisovače v operačním systému nebo na jeho stažení z jiné sítě. Vzhledem k tomu, že na dalších podporovaných systémech se popisovače nacházejí, dává využití BitTorrentu poněkud jinou podobu (popisovač lze stáhnout např. z Gnutelly, jeho obsah pak pomocí BitTorrentu). Aplikace obsahuje volby pro sdílení dat v režimu seeder (tedy po jejich kompletním stažení), objekty BitTorrent lze spravovat pomocí zabudovaného webového serveru. Možnosti sdílení i konfigurace ovšem nejsou ani zdaleka tak široké jako např. v případě klienta Azureus.
Shareaza obsahuje, obdobně jako prohlížeč Opera, klienta BitTorrent pouze ve formě doplňku k jiným funkcím, a právě tak je na ni třeba nahlížet. Jestliže stahujete převážně z G2 nebo eD2K a občas potřebujete BitTorrent, je zbytečné instalovat jiný klient, Shareaza pro vás bude naprosto dostačující. Pokud vyžadujete širší možnosti volby při sdílení nebo potřebujete vytvářet popisovače, nehodí se pro vás. Stejně tak ale není vhodná při používání ostatních sítí, pro začátečníka nebo pro náhodného uživatele.

mTorrent

Jak již název napovídá, mTorrent (www.utorrent.com) je specializovaný klient BitTorrent, který byl vytvořen s ohledem na jednoduchost jeho použití a tedy se srozumitelným uživatelským rozhraním. Aplikace je určená pro Windows a kromě toho, že splňuje úkol, který si autoři uložili, poskytuje mnohem větší funkčnost než jiní námi popisovaní klienti. S pomocí mTorrent lze jak stahovat a sdílet objekty, tak i vytvářet nové popisovače, nicméně klient zatím neobsahuje tracker. Velmi užitečná je funkce oznamování souborů pomocí technologie RSS, která může být využita například při nabízení aktualizovaných verzí dokumentů nebo softwarových produktů. Příští verze by také měla obsahovat webové ovládací rozhraní.
mTorrent představuje kompromis mezi jednoduchými aplikacemi typu BitTorrent a komplexními systémy jako Azureus. Oproti prvním z nich nabízí mnohem více funkcí i informací pro uživatele, oproti druhému typu je přece jen jednodušší a tím i použitelnější. S integrovanými klienty jej srovnávat nelze, protože účel jeho použití je přece jen jiný. mTorrent lze doporučit v případě, pokud technologii BitTorrent používáte relativně často. Velmi si ceníme jednoduchého uživatelského rozhraní a používání. Bohužel aplikace projevuje občasnou nestabilitu, což ale dlouhodobě jejímu použití nebrání.

ZipTorrent

ZipTorrent (www.ziptorrent.com) je další z klientů BitTorrent pro prostředí Windows. Jeho autoři se snažili, aby aplikace co nejvíce připomínala "běžné" P2P klienty. Díky tomu program obsahuje integrované vyhledávání popisovačů, které na rozdíl od konkurence neodkazuje na žádnou webovou stránku, ale zobrazuje výsledky v okně programu.
ZipTorrent dále podporuje uvádění objektů pomocí RSS, podobně jako některé další již zmiňované klientské aplikace. Práce s ním je jednoduchá a přehledná především pro stávající nebo původní uživatele klasických P2P aplikací, jakou je například KaZaA.
Jinak je ale ZipTorrent znám také svými problémy. Kromě obtíží s licencí jde především o stabilitu některých částí jeho kódu. Program se rovněž nesnáší s některými jinými klienty BitTorrent a také s komponentami operačního systému, což často způsobuje jeho pády, a to ať už v průběhu startu a konfigurace, tak i při samotné činnosti. Ve srovnání s ostatními uváděnými klienty jej pro běžné používání spíše nedoporučujeme.

Rufus

Rufus (rufus.sourceforge.net), opensource klientská aplikace napsaná v Pythonu (stejně jako referenční klient), se svou podobou i fungováním od ostatních "uživatelských" nástrojů pro práci s distribučními systémy (například od mTorrentu nebo ZipTorrentu) neliší. Proti poslednímu jmenovanému je ovšem otevřenější a také výrazně stabilnější. Rufus obsahuje webové administrační rozhraní, díky kterému jej lze používat i na jiných počítačích než na tom, kde je instalován. Velmi zajímavá je funkce uzamčení programu v systémové liště. Obnovení aplikace je tak možné jen pro toho uživatele, který zná příslušné heslo. Kombinace těchto funkcí činí z Rufuse ideálního klienta pro uživatele, kteří většinu času nejsou u svého počítače a jejich počítač používá někdo jiný. K drobným neduhům musíme připočíst fakt, že proti svým konkurentům pracuje s o něco opožděnou odezvou. Rufus ale nabízí možnost změny nastavení, jež se týká již stahovaných objektů nebo funkci vytvoření nového Torrentu, pokud máte tracker. Dále obsahuje podporu RSS a hlavně je srozumitelný i laikovi, což z něj dělá skutečně dobrou alternativu. Především pak, jak již bylo řečeno, "na cesty".

BitLord

BitLord (www.bitlord.com) je postaven na jádře BitComet a jde o uživatelského klienta BitTorrent určeného pro počítače s Windows. Kromě BitTorrent obsahuje rovněž částečnou podporu sítě eDonkey, avšak zde není příliš spolehlivý. Informace z webových stránek výrobce zobrazuje v integrovaném portu prohlížeče, což má usnadnit jeho použití. Samotný přenos i sdílení dat probíhá díky použitému jádru zcela standardně, možnosti vytvořit popisovač jsou velmi omezené, avšak aplikace obsahuje přednastavený tracker. Mnoho jiných programů posledně zmíněnou funkcionalitu nemá.
Použití i funkce BitLordu jsou intuitivní, k fungování programu nemáme větší výhrady. Nicméně se jedná o neprůhlednou a spíše komerční aplikaci. Nedoporučujeme ji používat nejen kvůli špatným vlastnostem (riziko adwaru), ale především proto, že existují výrazně lepší a použitelnější alternativy jako například mTorrent nebo Azureus. Přesto se mohou najít uživatelé, kterým se BitLord zalíbí. Především půjde o ty kterým vyhovovalo používání původních verzí klientu KaZaA.

G3 Torrent

Poslední popisovaná aplikace nese název G3 Torrent (g3torrent.sourceforge.net) a je další z řady opensource klientů pro Windows. Její vzhled je naprosto standardní, totéž je možné říct o konfiguraci a použití. Klient podporuje RSS, administraci prostřednictvím webového rozhraní a funkci "kamarádů". Ta představuje seznam vyhrazených IP adres, které mají k jeho zdrojům upřednostněný přístup. Díky této funkci je možné dosáhnout rychlejšího sdílení dat mezi omezeným počtem uživatelů s tím, že klient i nadále operuje na veřejné síti. G3 dále dokáže vytvořit i standardním způsobem stahovat torrenty, avšak nepodporuje technologii beztrackerového přenosu. Nutno dodat, že klient je poměrně minimalistický, nicméně vcelku stabilní. Bohužel velkou vadou na kráse je skutečnost, že v době vzniku tohoto článku již není delší dobu aktuální a tedy mnoho jiných zde popisovaných aplikací ho po technické stránce předčí. Přesto se stále jedná o použitelnou aplikaci.
6 0350/BAM o

P2P (Peer To Peer) název používaný pro technologie založené na přímé komunikaci mezi účastníky, bez zprostředkování centrálním meziprvkem.
Klient koncová aplikace, používaná uživatelem. U některých sítí je současně základním komunikačním uzlem, její funkce je u BitTorrentu v původní podobě spíše pasivní.
Seeder klient BitTorrentu, který má celý sdílený objekt.
Leecher klient, který nemá celý soubor.
Tracker centrální prvek v systému BitTorrent. Serverová aplikace, která zajišťuje adresář účastníků sdílení a stahování daného objektu.
TrackerLess relativně nová podoba technologie BitTorrent slouží k výměně dat bez přítomnosti serverového prvku (trackeru). Je funkční, ale zatím má svá omezení a rozšířenější je původní verze.
.torrent koncovka souboru s popisem objektu, který je v systému BitTorrent distribuován. Soubor slouží jako "klíč" pro použití dané distribuční sítě.
Download/Upload množství stažených, respektive odeslaných dat.
Výměnný poměr poměr mezi přijatými a odeslanými daty. 1:1 znamená, že jsme přijali stejné množství informací, jako jsme odeslali.
SHA1 (tzv. hashovací algoritmus) používá se pro zjištění unikátního kontrolního součtu datového objektu nebo jeho části. V BitTorrentu se používá pro zjištění, zda se stahovaný segment dat během cesty internetem nepoškodil. Stejný mechanismus bývá využíván např. i pro kontrolu hesel v informačních systémech.
Klienti BitTorrent jsou v každém případě aplikace, které komunikují s veřejnou sítí a pomocí serveru (trackeru) navazují spojení s jinými počítači. Samotný protokol BitTorrent neobsahuje nic, co by mohlo být považováno za bezpečnostní riziko. Originální aplikaci, která je k dispozici jako otevřený projekt, je možné považovat za zcela bezpečnou. To ale neznamená, že jiné alternativní programy pro práci s technologií nemohou představovat problém. Především se to týká aplikací s uzavřeným zdrojovým kódem, programů, ke kterým je přibalován spyware nebo reklamní aplikace a dále pak programů, pocházejících z "nejistých" zdrojů. To se týká serverů explicitně nabízejících warez, pornografii a podobně.
Aplikace, která sama o sobě žádné riskantní doplňky neobsahuje, se může stát pro svého uživatele problémem i z jiných důvodů. Ačkoliv bezpečnostní chyby objevené v klientech BitTorrent nejsou tak časté jako chyby ve webových prohlížečích, již se také nějaké objevily. Potenciálním cílem útoku z internetu se nicméně může stát jakýkoliv komunikující program, tedy i klient.
Pokud jde o otázku soukromí, klíčovou položkou je zde jednak tracker, jednak (u trackerless verze) každý klient, jenž obsahuje seznam dalších klientů. Tyto seznamy IP adres jsou především v případě trakceru po nějakou dobu konstantní a teoreticky je tak velmi snadné dostat se k seznamu všech uživatelů, kteří se účastní konkrétního distribučního cyklu. To, že z BitTorrentu něco stahujete, je tedy viditelné pro ostatní uživatele internetu, jež na základě znalosti protokolu vědí, že stahovaná data dále sdílíte. V minulosti bylo provedeno několik pokusů o anonymizaci BitTorrentu. Příkladem může být například projekt eXeem (PC WORLD 5/2005), který z BitTorrentu do značné míry čerpal. V praxi však tento systém očekávání nenaplnil a ukázal se jako nepříliš použitelný.
Obsah nabízený v distribučních sítích může být pro počítač nebo uživatele rovněž rizikem, stejně jako obsah libovolné jiné výměnné sítě. Objekty popisované soubory .torrent mohou být zavirované, mohou obsahovat spyware, rootkity, mohou způsobit bezpečnostní rizika a poškození počítače. Faktem je, že míra bezpečnostních ohrožení ze strany souborů v BitTorrentu je o něco nižší než třeba v síti Gnutella, což je zčásti způsobeno tím, že v Gnutelle je možné vyhledávat a díky tomu výsledky hledání také podvrhovat. Technologie, která by umožnila totéž ve zčásti stále manuálním BitTorrentu, se prozatím neobjevila.
Pokud chcete používat BitTorrent bezpečně, měli byste mít v první řadě dostatečně zajištěný počítač. I zde platí, že základní podmínkou je u systémů pracujících na bázi MS Windows antivirový systém a aktivní firewall. Firewall by měl být konfigurován tak, aby pro vnější síť činil neviditelnými porty, které se nepoužívají, a to především v případě, že se počítač nachází za NAT nebo firewallem. V takovém případě je ale naopak pro funkci klientů velmi důležité zajistit, aby na portu používaném aplikací existovala možnost přímého spojení s klientským počítačem. Toho ve většině případů dosáhnete aktivací "port forwardingu" neboli přeposílání příchozích spojení na danou aplikaci. I když může distribuční technologie fungovat teoreticky i bez přístupu k portu, možnosti stahování jsou pak do značné míry omezené (totéž platí i pro ostatní P2P technologie).