Červnový průzkum Gartneru ukázal, že 8 z 10 respondentů (82 %) má v plánu ponechat možnost částečné práce z domova i po návratu k běžnému provozu. Pro řadu podniků tak vznikne nová situace kombinující práci z domova a v kanceláři – budou se tak muset přizpůsobit novým, komplexnějším hybridním pracovním týmům a navrhnout pro ně nové způsoby spolupráce.
Bezmála polovina respondentů (47 %) přitom uvedla, že mají v plánu umožnit zaměstnancům v budoucnu trvalou práci na dálku. Pro velkou část organizací (43 %) se novou normou stane flexibilní režim – ať už v podobě flexibilnější pracovní doby nebo flexibilních pracovních dnů (viz graf).
Firmy v rámci znovuotevírání zavádějí také různá bezpečnostní opatření. Ve většině případů platí omezení (redukce) osobních schůzek (94 %), poskytování ochranných pomůcek (91 %). Plných 83 % respondentů pak uvádí, že budou nadále omezovat či přesněji plánovat přítomnost zaměstnanců na pracovišti.
Jednou z častých otázek souvisejících s řízením hybridních pracovních týmů je produktivita zaměstnanců pracujících na dálku. V průzkumu nicméně obavy o udržení produktivity uvedlo jen 13 % respondentů. Zatímco 61 % lídrů uvedlo, že jejich podnik zavedl například častější kontrolu ze strany nadřízených pracovníků, 29 % uvádí, že žádná zvláštní opatření pro sledování produktivity u práce na dálku nemají.
Jako častější výzvu při řízení hybridních týmů uvádí 30 % podnikových lídrů udržení podnikové kultury, 13 % se pak obává o udržení parity mezi možnostmi pracovníků v kancelářích a těch pracujících z domova.
I když ale pandemie vedla k nárůstu podílu práce na dálku a zároveň k poklesu vytíženosti tradičních kanceláří, podle analytiků společnosti Gartner tato změna v budoucnu povede k růstu poptávky po chytrých kancelářích se zdravým pracovním prostředím.
K vybudování monitorovaných zdravých kanceláří mohou přispět lídři odpovědní za aplikace zavedením řešení typu workplace management system (IWMS).
Ty, společně s aplikacemi pro plánování zdrojů (RSA, Resource Schedulling Applications) na bázi umělé inteligence a internetu věcí, včetně pohybových senzorů a majáků, mohou například upozorňovat zaměstnance na nutnost dodržovat pravidla dodržování odstupu s ohledem na jejich pohyb v kanceláři. Stejně tak lze sbírat data pro případné trasování kontaktů či nasadit osobní virtuální asistenty v roli wellness koučů.
Podniky mohou také vedle již nastavených hygienických pravidel a doporučení či měření teploty investovat do systémů monitorujících v reálném čase kvalitu vzduchu či informujících průběžně zaměstnance.
Mezi jejich doplňkovými funkcemi může být účinná filtrace vzduchu odstraňující viry i další patogeny a škodlivé částice. Právě strategie zaměřené na modernizaci pracovních prostor a tvorbu agilnějších pracovních prostředí orientovaných na zaměstnanecký zážitek budou definovat poptávku po technologiích chytrého pracoviště.
Konverze prázdných „kanceláří duchů“ na zdravá co-workingová pracoviště pochopitelně něco stojí. Může ale jít o první krok v rámci strategie minimalizace dopadů pandemie a krize.
Zaměstnanci, kteří nechtějí pracovat z domova, zejména proto, že tam nemají odpovídající pracovní prostředí, nebo jim izolace nevyhovuje, budou takto modernizované kanceláře jednoznačně preferovat – jejich zpřístupnění pracovníkům z jiných organizací může podnikům přinést dodatečné příjmy a částečně kompenzovat předchozí ztráty.
„Podniky mohou nabídnout volné kancelářské prostory firmám nabízejícím co-working, zejména jde-li o chytrá a udržitelná a zdravá pracovní prostředí, řízená pomocí odpovídajících technologií a nástrojů,“ vysvětluje vedoucí analytik Gartneru Rashmi Choudhary.
V modernizovaných zdravých co-workingových prostorách vzniklých konverzí z nevyužitých podnikových kanceláří tak podle něj budou moci pracovat ti, kdo postrádají vlastní vhodné zázemí. Rezervace co-workingových kanceláří dle potřeby pomocí plánovacích nástrojů a aplikací se stane běžnou praxí.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU