Používáme je každý den. Mnoho uživatelů je považuje za jedinou tvář internetu.
Je jich hodně, ale jména jen několika z nich se vybaví i méně znalým surferům.
Některé jsou lepší, jiné horší, záleží na tom, zda od nich požadujete
jednoduchost, bezpečnost či systémovou nenáročnost.
Řeč je samozřejmě o webových prohlížečích neboli browserech. Které aplikace
jsou v současné době nejlepší, nejperspektivnější, nejpoužívanější? Čtěte dál a
dozvíte se nejen jak fungují, ale také co je na které z nich dobrého a co
špatného.
Webový prohlížeč je aplikace, která slouží v první řadě k zobrazování obsahu
hypertextových dokumentů. Ty jsou uloženy na serverech připojených k internetu
a dány k dispozici uživatelům. Hypertextové dokumenty používají celou řadu
dalších technologií k rozšíření svých možností, jako je formátování textu,
práce s grafikou a obrázky, možnost využití formulářů a interakce s nimi a
podobně. Ačkoliv uživatel počítače pracuje s webovou stránkou nebo aplikací, je
to právě prohlížeč, díky čemu může tyto věci používat.
Kde se vzal webový prohlížeč?
Existují věci, které používáme každý den a vlastně se ani nepozastavíme nad
tím, odkud se vzaly. Jednou z nich je webový prohlížeč. První byl vytvořen
vědcem Timem Bernersem-Lee v roce 1990 a jmenoval se WorldWide Web (www,
skutečně šlo o název prohlížeče). Původním účelem nebylo, aby se tento program
stal univerzální branou do nekonečného moře informací. Měl posloužit jako
nástroj pro snazší práci s telefonním seznamem v institutu CERN (běžné
prostředky si s ním pro jeho značnou rozsáhlost už moc nevěděly rady). Program
umožňoval zobrazit dokumenty vytvořené jinými uživateli s použitím hypertextu
(Berners-Lee patřil ve své době k popularizátorům této technologie) a umístěné
na jejich počítačích. Co však dodalo nové myšlence ten pravý šmrnc a nakonec
vedlo k jejímu celosvětovému rozšíření, byly obrázky. Přesněji, možnost doplnit
je do hypertextového dokumentu. Prvním prohlížečem, který odstartoval boom
webu, byl NCSA Mosaic. Z něj více nebo méně vycházejí všechny ostatní v
současné době existující programy a velmi často jej najdeme dokonce i v jejich
copyrightech. Od času Bernersova WorldWide Webu se prohlížeč ve svém jádru
podstatně změnil. Některé části ale zůstaly prakticky nedotčeny, základní
ovládání a navigace je prakticky stále táž bez ohledu na to, jaký konkrétní
program používáme a jak je starý. Přesto se nad původním WWW a NCSA Mosaic již
dávno zavřela hladina zapomnění. Podívejme se nyní, které nejdůležitější
události v historii webových prohlížečů od onoho roku 1990 po současnost
proběhly a jak formovaly vývoj dnes jedné z nejpopulárnějších komunikačních
technologií.
První oficiální verze NCSA Mosaic 1.0 byla uvedena v září roku 1993. Mark
Andreesen, vedoucí vývojového týmu, Mosaic posléze opustil a založil si vlastní
firmu Netscape. Ta o rok později vydala svůj vlastní prohlížeč nazvaný
Navigator. Ve stejné době vzniká na základě licence společnosti Spyglass inc
(což byla komerční pobočka NCSA a univerzity v Illinois) Microsoft Internet
Explorer. Ten je poprvé uveden v rámci doplňujícího balíčku pro Windows 95 a od
verze Windows 95OSR1 se stává standardním prohlížečem. Polovina devadesátých
let je současně i počátkem dalšího nejznámějšího prohlížeče zvaného Opera.
Opera vzniká původně jako projekt v rámci společnosti Nortel, ale brzy se
osamostatňuje jako soukromá společnost.
Netscape Navigator byl z hlediska distribuce komerčním produktem, zatímco
Internet Explorer standardní součástí operačního systému, který dobývat svět.
Je třeba říci, že v počátcích byl IE oproti konkurenci včetně NCSA Mosaic
poměrně málo kvalitní a použitelný. Jeho autoři ale udělali kus práce a od
verze 1.0 po 3.0 (který byl první standardně integrovaný do Windows) IE zásadně
vylepšili. Podpora víceméně proprietárních technologií umožňujících například
provoz aplikací v rámci webové stránky pak pro Internet Explorer představovala
určitou výhodu, zejména když ji začali ve velkém využívat autoři webů.
Ke konci devadesátých let minulého století existovala rozšířená domněnka, že
uživatelské rozhraní PC (GUI) bude v dohledné době, čímž se myslel cca rok
2002-2004, plně nebo alespoň z velké části nahrazeno webem. Kdyby se tak stalo,
byl by prohlížeč a související technologie nejdůležitější komponentou každého
uživatelského počítače. Pravděpodobně pod dojmem této vize došlo k urychlení
vývoje Internet Exploreru v Microsoftu a jeho následné takřka naprosté
prosazení ve světě webových prohlížečů. Internet Explorer 4.0 byl instalován s
Windows 98 a obsahoval podporu v té době jedné z nejperspektivnějších funkcí
webu tak zvaných "push kanálů". Další verzi jste mohli najít ve Windows 2000 a
zatím poslední Internet Explorer 6.0 je standardní součástí Windows XP. Ta jsou
na trhu od roku 2001 a prohlížeč je od té doby pouze aktualizován a záplatován.
Na vývoji další verze (7.0) se sice pracuje, její uvedení se očekává v průběhu
příštího roku, zřejmě až spolu s následující verzí Windows.
Netscape jako ve své době nejdůležitější prohlížeč začal v důsledku bezplatně a
hlavně bezpracně dostupného Internet Exploreru ztrácet na důležitosti. Postupně
byl dán k dispozici zcela zdarma a nakonec firma uvolnila jeho zdrojový kód.
Tento kód se stal základem prohlížečů Mozilla (Mozilla byl původně název
pracovních verzí Netscapu). Vývoj tohoto prohlížeče převzala skupina
dobrovolníků sdružených v neziskové organizaci. Přestože se jí poměrně dlouho
nedařilo příliš dobře, v roce 2002 byla vydána Mozilla Internet Suite 1.0, což
bylo pokračování původního Netscapu (firmu v roce 1998 koupila America OnLine).
Důležitější než vývoj přímého pokračovatele Netscapu se ale ukázal jeden z
vedlejších produktů, zjednodušená verze prohlížeče nazvaná Phoenix (později
Firebird, ještě později Firefox). Poté, co v roce 2004 vyšla první oficiální
verze Mozilly Firefox, stal se tento prohlížeč po letech první vážnou
konkurencí prakticky monopolnímu Internet Exploreru.
Další významný hráč na poli webových prohlížečů, norská Opera, se během svého
vývoje nikdy nestal tak široce používaným, jako byl a je IE, byl NC a nyní je
Firefox. Částečně za to mohla i skutečnost, že šlo o komerční a vždy placenou
aplikaci. Teprve v roce 2005 Opera Software tento program uvolnila, tedy
přinejmenším jeho stolní verze, jako freeware. Všeobecně ale panuje
přesvědčení, že k dalšímu většímu rozšíření Opery nedojde.
Kromě výše jmenovaných existovaly a existují ještě desítky dalších prohlížečů.
Důležitý je například Konqueror, vytvořený jako součást projektu KDE, patrně
nejpopulárnějšího grafického rozhraní v unixových systémech a v Linuxu. Jeho
jádro je, podobně jako u Mozilly, základem dalších prohlížečů na různých
platformách. Samotná aplikace pak slouží ve svém přirozeném prostředí, tedy v
KDE, jako univerzální prohlížeč, souborový manažer a navigátor v takřka
jakémkoliv obsahu.
MS Internet Explorer
URL: http://www.microsoft.com/windows/ie/
Současná verze: 6.0SP2
Jádro: Internet Explorer
Platforma: Windows, Windows Mobile, Mac OS
Microsoft Internet Explorer 6 je nejrozšířenějším webovým prohlížečem. Je
standardní součástí Windows XP a starší verze v jiných vydáních Windows je na
něj možné aktualizovat. Internet Explorer je pouze prohlížeč. další části jako
poštovní klient nebo instant messanger je možné instalovat s ním formou
samostatných programů. Vyznačuje se velmi jednoduchým ovládáním a takřka
stoprocentní kompatibilitou. Mnoho webů je vytvořeno pouze pro něj a s jinými
prohlížeči spolupracuje špatně. To se týká především složitějších aplikací,
elektronického bankovnictví a podobně.
Z uživatelského hlediska Internet Explorer neobsahuje některé funkce, které
jsou v současnosti v jiných produktech běžné. Sem patří například procházení
webu v panelech, kvalitní správce stahování nebo pokročilé nástroje pro ochranu
soukromí a zabezpečení. Některé z nich byly do Internet Exploreru integrovány v
rámci aktualizace SP2 pro Windows XP. Jiné je možné doplnit díky rozšířením
pocházejícím jak od Microsoftu, tak i od dalších dodavatelů. Existují dokonce
prohlížeče, které funkčně vzato pouze rozšiřují Internet Explorer (o nich bude
ještě řeč). Ovládání a vzhled jsou založeny na tradici NCSA/Netscape. Kvůli
značné rozšířenosti je Internet Explorer častým terčem červů a dalších
škodlivých kódů, šířících se internetem. Microsoft jako vydavatel jej proto
pravidelně aktualizuje. Jedná se ale pouze o opravy známých nedostatků. Od
začátku roku 2005 se po více než tříleté odmlce pracuje na verzi 7.0, která by
měla spatřit světlo světa příští rok, v současné době existuje její betaverze.
Vydání Internet Exploreru 7.0 bude představovat zatím největší aktualizaci
tohoto programu v současném desetiletí.
Největší předností IE je kompatibilita s naprostou většinou webů a aplikací. Na
systémech Windows je Internet Explorer, hlavně díky použití standardních
komponent operačního systému velice rychlý. Největším nedostatkem je již
uvedená bezpečnost a některé funkční vady. V jedné instalaci Windows nemůže být
více než jedna verze Internet Exploreru. Nainstalovaný IE prakticky nelze
degradovat na předchozí verzi. Program je k dispozici zdarma na stránkách
výrobce, vlastnictví určité verze může být podmínkou při používání některých
programů v operačním systému Windows. Najdeme jej také v systémech Microsoft
Windows Mobile, pro kapesní počítače a existuje pro operační prostředí MacOS,
kde býval před uvedením produktu Safari standardním prohlížečem.
Prohlížeče a jejich výskyt
Výskyt jednotlivých prohlížečů na webu, jejich "tržní podíl" se měří velmi
obtížně, nicméně na to existují docela spolehlivé nástroje. Podle jednoho z
nich, systému Onestat vypadala situace v listopadu 2005 na webu následovně:
1. Microsoft IE 85.45 %
2. Mozilla Firefox 11.51 %
3. Apple Safari 1.75 %
4. Netscape 0.26 %
5. Opera 0.77 %
Přestože jednoznačně nejpoužívanějším prohlížečem zůstává Microsoft Internet
Explorer, jeho konkurence, zejména Mozilla Firefox pozvolna, leč nepřetržitě
sílí. Rozšíření prohlížeče Safari společnosti Apple je dáno v prvé řadě
rozšířením samotné platformy Macintosh počet Maců představuje jasně danou
hranici maximálního počtu prohlížečů Safari. Naproti tomu Opera a Firefox,
společně s dalšími produkty Mozilla Foundation/Corporation jsou multiplatformní
a omezení jednoho typu počítače a systému jako u Safari či Internet Exploreru
jejich vývoj nelimituje. Netscape je pak prohlížeč, který z původního
Navigátoru zdědil již prakticky jen název jde o jinou aplikaci s jinými
vlastnostmi a funkcemi. Do budoucna se očekává, že se bude počet instalací
Firefoxu dále zvyšovat a to zejména na úkor Internet Exploreru. Počet dalších
prohlížečů je bezvýznamný.
Konqueror
URL: http://www.konqueror.org/
Současná verze: 3.4
Jádro: KHTML Platforma: Unix, Linux
Konqueror není standardním webovým prohlížečem, ale jedná se spíše o
univerzální aplikaci pro správu informací. Nejde ale ani o klasický komunikační
balík. Jeho hlavní funkcí je samozřejmě zobrazování webových stránek, poslouží
však i pro správu souborů a lze jej využít i jako prohlížeč různých typů
obsahu. Jeho základem je jádro KHTML, jenž bylo pro Konqueror původně vyvinuté.
Vzhledově se Konqueror podobá jiným prohlížečům, totéž platí i pro jeho
chování. Obsahuje funkce procházení v panelech a nabízí i dobrou úroveň
zabezpečení. Kvůli mladšímu jádru je se staršími webovými stránkami a
aplikacemi méně kompatibilní než Internet Explorer a Mozilla a jejich deriváty.
Konqueror najdete standardně předinstalovaný v operačních systémech, které
používají grafické prostředí KDE. Za určitých okolností je možné jej spouštět v
systémech i mimo samotné prostředí KDE, nicméně původně jde o jeho základní
součást. Jádro KHTML je použito i v dalších prohlížečích a dále jej vyvíjí
nejen tvůrci Konqueroru, ale i autoři těchto nástrojů (viz Safari).
Konqueror se může řadě uživatelů zdát hůře ovladatelný než prohlížeče založené
na Mozille. To je způsobeno, i přes standardní ovládací prvky hlavně
víceúčelovým pojetím aplikace. Existuje také v mobilní verzi určené pro
přenosná zařízení. Jeho největší předností, společně s operačními systémy, ve
kterých se vyskytuje, je poměrně vysoká úroveň bezpečnosti, která je daná nejen
sofistikovaným jádrem, ale logicky rovněž relativně malým tržním podílem mezi
webovými prohlížeči, což z něj činí méně nápadný cíl nenechavých tvůrců malwaru.
Konqueror neobsahuje standardní součásti komunikačních balíků jako jsou
poštovní klient nebo aplikace pro Instant Messaging. Zaměřením na správu
souborů a zobrazování obsahu je mezi ostatními prohlížeči do jisté míry
unikátem. Lze jej ale díky tomu používat pro efektivní stahování souborů z
internetu i pro jejich nahrávání na weby. Mimo prostředí KDE a unixových
systémů včetně Linuxu se ale s Konquerorem příliš nesetkáte. Jeho rozšiřování o
doplňky je možné, nicméně v obecně rozšířených verzích nebývá příliš
praktikováno. Mnozí uživatelé Linuxu a KDE používají Konqueror výhradně jako
správce souborů a pro práci s webem instalují Mozilla Suite, Firefox, přípdně
jiný alternativní webový prohlížeč. Využití Konqueroru je tak, i přes nesporné
technické přednosti jeho jádra, spíše sporadické a většinu úspěchu sklízí spíše
jeho deriváty než samotný prohlížeč. Stejně jako u jiných "zákaldních"
prohlížečů je možné v prostředí s naisntalovaným Konquerorem využívat jeho
jádra pro zobrazení HTML v jiných aplikacích.
Mozilla Suite
URL: http://www.mozilla.org/
Současná verze: 1.7.12
Jádro: Gecko
Platforma: Windows, UNIX, Linux a další
Mozilla Suite je přímým pokračovatelem původních aplikací Netscape
Navigator/Communicator. Jedná se o mnohofunkční komunikační balík. Základem je
prohlížeč postavený na jádře Gecko. Balík dále obsahuje editor stránek,
poštovní klient, program na chatování pomocí protokolu IRC, adresář a několik
dalších nástrojů. Suite je kmenovým produktem Mozilla Foundation, ale
společnost se rozhodla v jeho vývoji nepokračovat a soustředit se na modernější
programy Firefox a Thunderbird. Díky práci nadšenců a vzhledem ke všeobecné
oblíbenosti ale vývoj Suite pokračuje i nadále.
Prohlížeč Mozilla Suite představuje díky jádru Gecko standard v oblasti
kompatibility a základ celé platformy. Ve srovnání s IE v něm není možné
provozovat některé aplikace. Část webů, vytvořená speciálně pro Internet
Explorer, vypadá díky odlišnostem jádra Gecko více nebo méně odlišně. Mozilla
Suite obsahuje standardně funkci procházení v panelech, správce stahování a
pokročilé funkce zabezpečení. Oproti Internet Exploreru je na operačních
systémech Windows výrazně pomalejší jak při startu, tak při načítání stránek.
Spotřebovává více systémových prostředků a paměti. Je ale bezpečnější a méně
náchylná k virovým/červovým infekcím. Totéž se týká také integrovaného
poštovního klienta a nákaz šířených e-mailem.
Ovládání prohlížeče v Mozilla Suite je díky společným základům podobné jako v
Internet Exploreru a je rovněž velmi jednoduché. Řadě uživatelů ale Internet
Explorer vyhovuje více. To je dáno kromě jiného jeho větším rozšířením. U mnoha
domácích uživatelů je Mozilla Suite postupně nahrazována Firefoxem, s nímž je
kompatibilní. To však platí spíše na platformě Windows, než na ostatních
podporovaných operačních systémech. Mozillu je možné do počítače, na rozdíl od
Internet Exploreru instalovat, inovovat a mazat prakticky bez omezení. Může být
nastavena jako výchozí prohlížeč. Je možné ji rozšiřovat dostupnými doplňky a
stala se i základem pro další programy. Z Mozilly Suite vycházely například
starší verze komerčního Netscape vydané po uvolnění zdrojových kódů původní
aplikace a některé komerční nástroje. Jádro právě z tohoto programu najdeme
také v některých groupwarových aplikacích. Budoucnost Mozilla Suite je ale v
současné době spíše nejasná.
Nejpoužívanější parsery:
Microsoft Trident.
Jádro Internet Exploreru. Jeho zpracování webových stránek a aplikací
představuje de facto standard ve svém oboru. Ostatní prohlížeče se, byť k
Tridentu existují značné výhrady co se akceptování webových standardů týče,
snaží přiblížit jeho fungování. Hlavním důvodem je, že většina webů je stále
ještě optimalizovaná pro Internet Explorer. Jádro je dostupné libovolné
aplikaci ve Windows. Pro programátora je jednoduché je použít, takže základní
webový prohlížeč na něm lze naprogramovat celkem triviálně. Jádro IE je také
využíváno mnoha dalšími programy, například pro generování uživatelského
rozhraní, pro zobrazení HTML kódu v dokumentech, v e-mailu a podobně. Lze je
využívat libovolnou aplikací, avšak ke zdrojovým kódům tohoto jádra není volný
přístup.
Mozilla Gecko.
Gecko je hlavní alternativou k Microsoftu. Na rozdíl od předchozího jádra jde o
multiplatformní program. Gecko může běžet ve Windows, v Unixu, Linuxu, v
mobilních operačních systémech. Všude tam, kde je spuštěno, zobrazuje web
stejně, což je značná výhoda. Jeho kompatibilita je v současné době na velmi
dobré úrovni, existuje poměrně málo situací, kdy Gecko nějakou aplikaci není
schopno zpracovat. To se týká především stránek využívajících ovládací prvky
ActiveX a některé standardy v podání Microsoftu. Některé stránky mohou být
zobrazeny jinak než v jiných prohlížečích, to je ale obecná vlastnost
rozdílných jader. Gecko najdeme v Mozilla Suite, ve Firefoxu a v dalších
prohlížečích značky Mozilla. Dále v současném Netscapu a některých jiných
programech. Podobně jako Trident může být i Gecko integrováno do aplikací ve
Windows i v jiných systémech. Prakticky se ale této možnosti využívá mnohem
méně než v případě jádra Internet Exploreru. Gecko je otevřená technologie s
volně dostupnými zdrojovými kódy.
KHTML.
KHTML je základem výše zmíněného zmíněného prohlížeče Konqueror. Oproti dvěma
předchozím jádrům jde o jednodušší software. To se projevuje nižší
kompatibilitou prohlížeče se světem WWW. Pro svou jednoduchost a větší
přehlednost je toto jádro, postavené rovněž jako opensource, v poslední době
využíváno jako základ jiných webových prohlížečů. Na KHTML je například
vystavěn prohlížeč Safari, který je standardně předinstalovaný v počítačích s
operačním systémem MacOS X. Jádro KHTML byl vybráno i pro prohlížeče určené do
mobilních telefonů. Z toho vyplývá, že než aby bylo KHTML využíváno v celku,
stává se základem pro další vylepšování a rozšiřování ze strany autorů
prohlížečů.
Tato tři jádra tvoří základ světa webových prohlížečů. Většina ostatních
programů je postavena na některém z nich. Z toho vyplývá, že podle toho, jaké
jsou vlastnosti každého z uvedených jader, budou vypadat i vlastnosti
konkrétního prohlížeče, co se funkcionality a kompatibility týče. Každý
prohlížeč může obsahovat další funkce, které s jádrem buď nesouvisí (kromě
toho, že je více, nebo méně využívají), nebo které jeho možnosti nějak
rozšiřují. Pokud dojde k větší akumulaci těchto funkcí v rámci jednoho
programu, stává se prohlížeč komunikačním balíkem.
Komunikátory
Název Komunikátor poprvé použilo Netscape pro jednu z posledních generací svého
původního softwaru. Označení znamená, že se v příslušném produktu kromě
prohlížeče ukrývá ještě řada dalších funkcí. Tradičně základní z nich je
e-mailový klient a adresář. Následují různé podpůrné programy. Mezi ně se řadí
například jednoduchý editor webových stránek, možnost psát si různé poznámky,
čtečka RSS kanálů nebo diskuzních skupin. Komunikátor může obsahovat nástroj
pro Instant Messaging, organizátor dokumentů, nástroj pro PIM (správu osobních
informací, typicky kalendář a úkolovník), stejně tak jako zabudovaný IRC chat a
podobně.
Protiváhou komunikátorů jsou jednoduché prohlížeče s minimem dalších funkcí
(ale s možností instalace dalších funkcí formou doplňků). Výhoda komunikátorů
spočívá ve vysoké integraci jednotlivých částí. Díky tomu je možné z jednoho
místa používat mnoho služeb bez potřeby přepínání do jiných aplikací. Snáze se
také většinou vyhledává v informacích, snáze se různé informace propojují.
Nevýhodou komunikátorů je obecně větší spotřeba paměti, procesorového času a
fakt, že v počítači jsou často funkce, které jsou sice užitečné, ale které
nechcete nebo nemůžete využívat. Jejich absence, jednoduchost a rychlost jsou
právě přednostmi jednoúčelových prohlížečů.
Obsah a obal webového prohlížeče
I když na různých platformách existují desítky prohlížečů, ve skutečnosti je
jich pouze několik. Prohlížeč se de facto skládá ze dvou součástí. Viditelnou z
nich je uživatelské rozhraní tlačítka, adresní řádek, prostor pro vykreslování
stránek. Pod touto uživatelskou částí, která může být obohacena o další funkce
se nachází to nejdůležitější. Vykreslovací jádro, neboli parser. Webové stránky
jsou v současné době velmi komplikovaným propletencem různých standardů a
souborových formátů. Jejich korektní zobrazení není hračka a naprogramovat
jádro prohlížeče, které to dokáže představuje velmi tvrdý oříšek. Proto autoři
řady prohlížečů místo toho, aby se pokoušeli o vytvoření vlastního parseru
daleko častěji využívají služeb již existujících jader. Základny hlavních
prohlížečů jsou přitom dostupné poměrně liberálně. Nejvýznamnější jádra je
možné používat oficiálně a s podporou originální dokumentace. Podívejme se nyní
na ta hlavní z nich.
Mozilla Firefox
URL: http://www.czilla.cz
Současná verze: 1.0.7
Jádro: Gecko
Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení
Mozilla Firefox je prohlížeč, který původně vznikl jako alternativa k příliš
těžkopádnému nástroji Mozilla Suite. Jeho základem je jádro Gecko. Firefox
podporuje procházení v panelech a obsahuje propracovaný systém zabezpečení.
Prohlížeč lze skinovat (měnit jeho vzhled) a díky velmi propracovanému systému
je možné jej rozšiřit o další funkce a komponenty. V základní podobě neobsahuje
prakticky žádné doplňky, nicméně jeho dovybavení je velmi jednoduché.
Firefox má správce doplňků, vzhledů a stahování, které vycházejí ze stejného
designu a jsou tudíž snadno použitelné i pro začátečníka. Jeho vzhled i
kompatibilita jsou na všech podporovaných platformách velmi podobné. V poslední
době ale dochází k porušení důvodu, pro který Firefox původně vznikl projevují
se opět vysoké nároky na systémové prostředky hostitelského počítače.
Díky jádru Gecko je možné s Firefoxem prohlížet většinu současných webů,
nicméně existují výjimky aplikace, které na Firefoxu nefungují buď vůbec, nebo
jen velmi špatně, případě dochází k nevhodným posunům v jejich zobrazení.
Autoři řady webů je ale přepracovávají tak, aby s tímto prohlížečem fungovaly a
dokonce i služba Windows Live od Microsoftu bude zřejmě existovat i ve verzi
pro Firefox.
Mozilla Firefox je v současnosti nejoblíbenější alternativní prohlížeč a číslo
dvě po Microsoft Internet Exploreru. V době uzávěrky připravovaná verze 1.5 by
měla přinést nové funkce, ale také vylepšení v oblasti stability a zabezpečení.
Kolik z toho se nakonec podaří splnit, je otázkou. Firefox je základem pro
další prohlížeče, byť se nejedná o kořenový produkt své platformy. Na jeho kódu
je založen například současný multijádrový nástroj Netscape (nemá s původní
verzí této aplikace již prakticky nic společného). K dispozici je velké
množství vzhledů a doplňků různé kvality. Stejně tak existují i komerční
produkty vycházející z Firefoxu a množství "domácích" neoficiálních verzí.
Díky rozšířenosti panují obavy o bezpečnost prohlížeče, jelikož již bylo
objeveno několik poměrně závažných chyb. Do budoucna se očekává vznik červů a
dalších škodlivých kódů určených pro Firefox, se zárodky spywaru se je možné
setkat již nyní. Některé z těchto kódů mohou být multiplatformní a využívat
prohlížeč bez ohledu na operační systém, na němž je aktuálně provozován.
Opera
URL: http://www.opera.com
Současná verze: 8.5
Jádro: samostatné, podobné KHTML
Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení
Opera je multiplatformní víceúčelový komunikační balík. Přestože se jedná o
jeden z nejstarších prohlížečů, nikdy nedoznal širšího rozšíření. V roce 2005
byla licence tohoto programu změněna, a tak je Opera pro hlavní platformy k
dispozici zdarma (dříve za ni bylo nutné zaplatit, nebo existovala jako
sponzorovaný software zobrazující reklamy).
Opera se chlubí tím, že jde o nejrychlejší prohlížeč. Z hlediska zpracování
stránek funguje skutečně velmi rychle. Web je možné zobrazovat standardně v
panelech, ale ovládání se poněkud vymyká zažitým konvencím. V jedné aplikaci (a
v jednom uživatelském rozhraní) je kromě prohlížeče integrován také poštovní
klient, čtečka RSS, možnost dělat si k navštíveným stránkám poznámky a množství
dalších, více či méně užitečných funkcí. Tyto funkce navzájem spolupracují, pro
mnoho běžných úkolů tak není nutné opouštět prohlížeč. Některé verze Opery
obsahovaly také podporu Instant Messagingu. V současnosti v programu najdeme
hlasové ovládání, spekuluje se o možnosti jeho rozšíření, respektive upgradu na
groupwarového klienta.
Naproti tomu možnosti rozšíření Opery, přesněji množství dostupných doplňků,
jsou oproti konkurenčním prohlížečům relativně malé. Je možné měnit vzhled,
chování prohlížeče zůstává i při různých nastaveních sice intuitivní, ale ne
právě typické. V oblasti kompatibility patří Opera mezi ty slabší prohlížeče,
především kvůli malému množství optimalizovaných webů. Mnoho webových aplikací
nefunguje nebo funguje nekorektně, množství webů se zobrazuje špatně. Pro
zvýšení kompatibility je Operu možné "maskovat" za jiný prohlížeč, typicky
Microsoft Internet Explorer. Bohužel tato činnost v některých případech vede k
jejímu selhávání.
Opera je ideální kioskový prohlížeč, tedy nástroj určený na počítače používané
velkým množstvím uživatelů. Vyznačuje se poměrně dobrou úrovní zabezpečení i
tím, že na něj prakticky neexistují specializované viry (to se ale časem může
změnit). Vzhled a chování komunikátoru na různých platformách je v podmínkách
pracovního PC příkladně stejné (Opera na Linuxu je zcela totožná s Operou na
Windows). Stejně tak kvalitní je i instalace a administrace prohlížeče.
Očekávaná verze 9 by měla přinést především vylepšení v oblasti kompatibility,
to totiž Opera potřebuje zdaleka nejvíce. Problémem je také stabilita (zejména
na Windows).
Maxthon Tabbed Browser
URL: http://www.maxthon.com/
Současná verze: 1.95
Jádro: Internet Explorer (částečně Gecko)
Platforma: Windows
Maxthon představuje uživatelské rozhraní nad jádrem Internet Exploreru. Původně
vznikl jako snaha doplnit do Internet Exploreru verze 6 to, co mu velmi dlouhou
dobu chybělo. Tedy podporu procházení v panelech, zabezpečení, ochranu před
vyskakovacími okny, spywarem a další nástroje. Poté, co byla část těchto funkcí
dodána do Internet Exploreru v jeho aktualizacích, Maxthon (dříve MyIE2)
ztratil část svého smyslu. Autoři ale pokračovali ve vývoji a světlo světa
spatřil velmi zajímavý program.
Přestože je Maxthon stále založen na jádře Microsoft Trident a tedy pevně vázán
na Windows, lze v něm, podobně jako u Netscape Browseru, zobrazovat stránky
také s využitím konkurenčního jádra Gecko. Uživatel má k dispozici pestrou řadu
funkcí zvyšujících bezpečnost a rozšiřujících možnosti konfigurovat a
přizpůsobovat prohlížeč. Součástí instalace Maxthonu jsou Roboforms, což je
systém inteligentního vyplňování formulářů na webu a bezpečného zapamatování
hesel. Fungovat ale bude i bez tohoto doplňku. Podobně je instalován i systém,
který pomáhá filtrovat reklamy a další nevyžádané prvky ve webových stránkách.
Prohlížeč obsahuje nástroje pro snadnou správu oblíbených položek, zjednodušené
procházení a práci s "guesty", která se vyskytuje i u jiných aplikací. Vizuálně
Maxthon vychází z Internet Exploreru a je určen především jeho uživatelům.
Používá se jednoduše, i když někomu se může ve srovnání s IE zdát o něco
komplikovanější (to je dáno nesrovnatelně širší nabídkou funkcí prohlížeče).
Maxthon dovoluje měnit vzhled a je kompatibilní s rozšířeními určenými pro
Internet Explorer. To znamená, že některé nástrojové lišty pro IE fungují
rovněž v něm.
Po stránce kompatibility Maxthon odpovídá mateřskému Internet Exploreru (nebo
Gecku, jeho podpora ale není dokonalá). Přesto ne všechny aplikace určené pro
Internet Explorer fungují i v něm zcela bez problémů. Celkově lze říct, že jde
o prohlížeč, který je ideální alternativou Internet Exploreru pro ty uživatele,
kteří jej z důvodu kompatibility s používanými aplikacemi nemohou opustit a
nechtějí používat dva různé programy. Největší nevýhodou Maxthonu je občasná
nestabilita v některých verzích (je velmi těžké odhadnout, které jsou a které
nejsou bezproblémové). Otazník také visí nad jeho dalším osudem, až Microsoft
uvede dlouho očekávaný IE 7. To je ale prozatím hudba vzdálené budoucnosti.
Pokud používáte Windows jako hlavní operační systém, rozhodně si Maxthon
stáhněte a vyzkoušejte. Jedná se o užitečnou aplikaci, vhodnou zejména pro
skalní uživatele Internet Exploreru 6.
Lynx
URL: http://lynx.isc.org/
Současná verze: 2.8.5
Jádro: vlastní, textový prohlížeč
Platforma: Windows, DOS, UNIX/Linux
Lynx je další specialitou ve světě webových prohlížečů. Jedná se o
multiplatformní nástroj, který je určen pro textové terminály s velmi omezenými
nebo prakticky žádnými grafickými schopnostmi. Díky tomu je schopen zobrazovat
webové stránky pouze v textu, bez obrázků a dalších prvků. Tento přístup
vyžaduje úpravu stránek, které by prostým vypuštěním grafiky byly nečitelné
nebo nepoužitelné. Lynx je schopen většinu webů zjednodušit a zobrazit takovým
způsobem, že lze získat základní informace a provádět navigaci dokonce i tehdy
jsou-li informace ukazovány výhradně v textové podobě. Mohou jej také využívat
postižení lidé, protože textový obsah se snáze převádí na syntetickou řeč.
Lynx vznikl původně jako prohlížeč pro unixové systémy. Postupně se ale
objevilo několik verzí pro jiná operační prostředí, a tak se s ním lze setkat
například v Microsoft DOSu nebo ve Windows, stejně jako v Linuxu. Praktický
význam tohoto prohlížeče je v dnešní době minimální, nicméně se jedná o velmi
zajímavý technický kousek a jeho schopnosti mohou být využity i v jiných
prohlížečích nebo technologiích pro zpřístupnění dat.
Jádra a prohlížeče
Je velmi komplikované určit, kolik webových prohlížečů doopravdy na světě
existuje. Kromě těch nejvýznamnějších, kterým jsme se věnovali v tomto článku,
jsou ještě desítky dalších. Vzhledem ke snadné dostupnosti jader není problém,
aby si svůj vlastní browser naprogramoval prakticky každý, kdo je schopen
triviálním nástrojem ve Windows postavit základní aplikaci a využít služeb
operačního systému objektu typu ActiveX. Díky tomu existuje moře malých
prohlížečů, které využívají ať již jádro Internet Exploreru, nebo Mozilly, ale
ve své podstatě obsahují jen několik málo funkcí navíc. Tyto prohlížeče najdeme
snadno, ale v praxi je jen málo z nich použitelných pro reálný život.
Podstatně horší je to s vývojem vlastního parseru. Několik firem se v minulosti
pokusilo vytvořit vlastní renderovací jádro prohlížeče. Některé z těchto jader
jsou základem aplikací, hlavně firemních, ale vždy žijí z podmínky, že se v
nich zobrazují pouze optimalizované a pokud možno jednoduché stránky. Na práci
s "divokým" webem je reálné použít některé ze zde uvedených tří veřejných jader
(Trident, Gecko, KHTML) nebo prohlížeč typu Opera. Všechna tato jádra jsoui
přes své dílčí nedokonalosti a vady schopna pracovat s většinou stránek a
veřejných aplikací tak, že je zobrazí korektně, nebo alespoň přibližně správně.
To druhé často uživateli stačí. Pravděpodobnost, že by se v dohledné době
objevilo nějaké další, zcela nové jádro prohlížeče, je malá, a tak i když
nepochybně vzniknou další "browsery", v tom jak zobrazují web se něco
podstatným způsobem změní jen velmi těžko.
Apple Safari
URL: http://www.apple.com/safari/
Současná verze: 2.02
Jádro: KHTML
Platforma: MacOS X
Prohlížeč Safari hraje dnes na platformě Mac asi tutéž roli, co Internet
Explorer ve světě systému Microsoft Windows. Jedná se o víceméně jednoúčelový
prohlížeč, který je standardně dodáván s operačním systémem MacOS X. Jak jsme
již zmiňovali, jeho základem je jádro KHTML, s nímž jsme se setkali už u
aplikace Konqueror. Prohlížeč využívá renderovacího jádra, které je z KHTML
odvozeno, a společnost Apple se s vývojovým týmem KHTML již jednou dostala do
konfliktu ohledně jeho implementace, konkrétně při navracení provedených oprav
zpět do původního kódu prohlížeče.
Safari je vyvíjen s maximálním důrazem na kompatibilitu. Byl prvním veřejně
dostupným prohlížečem, který splnil velmi náročný test Acid2. Faktem ovšem je,
že ani na něm některé specializované aplikace nefungují. Rozšíření Safari stojí
a padá s rozšířením počítačů Macintosh, které zejména v našich končinách není
právě největší. Z toho vyplývá, že část webů se Safari nespolupracuje
dostatečným způsobem.
Ovládání prohlížeče je macovsky jednoduché. Základní navigační prvky kopírují
ostatní programy podobného typu. Safari obsahuje integrovanou čtečku RSS a je
provázáno se systémem Apple Quicktime. Zajímavá a velmi praktická je funkce
"soukromého surfování", kdy prohlížeč nezaznamenává žádné informace o
navštívených webech. V posledních verzích se vývojáři společnosti Apple také
snažili vyřešit jeden ze zásadních problémů, a to rychlost, respektive výkon
prohlížeče. Safari neobsahuje další funkce navíc, ty jsou ponechány na
ostatních programech součástech MacOS X. Ty se s ním ale mohou integrovat a
využívat jeho jádro.
Safari se stalo výchozím nástrojem pro práci s webem poté, co Apple odvrhl
macovskou verzi Internet Exploreru. Ten byl dříve na počítačích Macintosh
instalován ve verzi pro jejich operační systém. Stejně tak existovala i verze
browseru Netscape. Společně s přechodem Apple na platformu Intel se objevily
spekulace o možnosti, že by v budoucnu mohlo existovat také Safari pro Windows.
Tyto domněnky jsou ale nepotvrzené a spíše nepravděpodobné. Na MacOS X je možné
Safari alternovat jinými prohlížeči, například produkty Mozilla, vesměs ale nic
takového není potřeba (Mozilly na MacOS moc rychle nefungují). Safari poskytuje
sice základní, ale dostatečné možnosti a většina webů na něm funguje spolehlivě.
Netscape Browser
URL: http://browser.netscape.com/ns8/
Současná verze: 8
Jádro: Hybrid Internet Exploreru a Mozilly
Platforma: Windows
Prohlížeč Netscape má s původním Netscape Navigatorem společnou už jen část
názvu. Aplikace vyvíjená pro systém Windows je hybridním nástrojem založeným
částečně na portování jádra Internet Exploreru a částečně na Gecku od Mozilla
Foundation. Díky tomu je možné v rámci jedné fyzické aplikace zobrazovat
stránky v IE i v Mozille. Základem kódu samotného prohlížeče se stal software
Mozilla Firefox a hybridní přístup (později zavedený i do dalších prohlížečů)
byl zvolen hlavně pro dosažení optimálního poměru mezi kompatibilitou a
bezpečností.
Netscape zobrazuje korektně všechny weby, které fungují ve Firefoxu, a je
schopen pracovat i s většinou aplikací vytvořených pro Internet Explorer (ne se
všemi). Jeho uživatelské rozhraní je v základním provedení netypické některým
lidem dělá potíže se v něm zorientovat. Lze ho ale konfigurovat do
přijatelnější podoby.
Některá nastavení Netscapu se provádějí automaticky ze serveru. To vyvolává
otázky ohledně dodržování soukromí prohlížečem, k nimž dále přispívá nejasné
licenční ujednání. V Netscapu bylo krátce po uvedení objeveno několik závažných
bezpečnostních nedostatků. Další může tento prohlížeč přebírat jak z Mozilly
Firefox, na níž je založen, tak i z Internet Exploreru, jehož jádro využívá.
Výkon aplikace není nejvyšší a rychlost její odezvy je poměrně malá, zejména ve
srovnání s Internet Explorerem.
Netscape je pouze prohlížeč, prakticky bez dalších rozšiřujících funkcí. Idea
dvoujádrové aplikace je, jak se ukázalo, velmi pozitivní vůči uživateli, ale
problematická z hlediska programátorské práce. Grafické rozhraní programu může
být rozšiřováno o aktivní prvky, které se samy aktualizují (záleží na
nastavení, ale uživatel jich na výběr mnoho nemá). Prohlížeč si tak do jisté
míry může v rámci operačního systému "žít vlastním životem". Jeho celkové
zaměření je určeno především pro uživatele z anglosaských zemí. V našich
končinách se s moderním Netscapem příliš nesetkáte.
Ještě před uvedením tohoto prohlížeče byl proprietární Netscape založen na kódu
systému Mozilla Suite. I v současnosti se ještě používají některé verze této
starší generace. Uživatelé se vesměs shodují na tom, že byla i přes nižší
kompatibilitu lepší než ta současná.
Vyberte si...
Pro uživatele, který pokud jde o software v počítači nepodléhá žádnému
administrátorovi, nadiktované firemní politice nebo nutnosti využívat určité
webové aplikace je nejlepší, pokud si prohlížeč vybere na základě vlastního
zhodnocení. Nejlepší je vyzkoušet si jich co nejvíce a nakonec se rozhodnout
pro jeden, který je za daných podmínek nejlepší. Při větším počtu programů
totiž přepínání mezi nimi práci spíše brzdí, než aby ji napomáhalo. I to je ale
relativní. V organizacích, kde se vytváří společná politika pro IT a software,
se prohlížeč vybírá obvykle na základě kritérií kompatibility s používanými
aplikacemi. Dalším kritériem bývá jeho bezpečnost, dostupnost a náročnost na
administraci/správu. Hráčem s největšími šancemi v takových případech zůstává
Internet Explorer, ale mnoho firem a úřadů nasazuje Mozillu Firefox. Je
zajímavé, že firemní "přechod na Firefox" může být motivován nejen snahou o
bezpečnost a výkon. Může to být také jeden z prvních přípravných kroků při
převádění firemní IT infrastruktury z operačního systému Microsoft Windows na
Linux nebo například na Solaris.
Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv prohlížeč, nejdůležitější je stále jedno. A
to, aby vám sloužil a představoval pomůcku při práci a zábavě. Ne přítěž, ne
zbytečné riziko, ne aplikaci, která je nad vaše síly komplikovaná a s níž
pořádně neumíte zacházet. V takovém případě by se totiž úplně převrátil
základní smysl webových prohlížečů. Totiž umožnit jednoduchou a přehlednou
práci s velkým množstvím dostupných informací. V původní podobně s telefonním
seznamem CERNu, nyní s celosvětovou pavučinou.
Existuje univerzální prohlížeč?
Tuto otázku si klade nejeden uživatel internetu a webu. Odpověď je ale poněkud
skeptická. Bylo by to hezké, ale není to reálné. Každý existující program má
své přednosti a své nedostatky. Nedá se říct, že by některý z nich svými
vlastnostmi předčil ostatní do míry, kdy by se o nich dalo hovořit jako o
horších. Vůbec nic s tím nemá společné reálné rozšíření prohlížečů. Internet
Explorer je nejpoužívanější na platformně Windows nikoliv proto, že by byl
nejlepší, ale proto, že je zde výchozí a není třeba ho doinstalovávat. Podobně
je to i se Safari na MacOS X, nebo s Konquerorem v KDE.
Sympatickou úchylkou, která se vytvořila na systémech s Windows jsou prohlížeče
kombinující dvě jádra: typicky Internet Explorer a Gecko. Tento netradiční
přístup vede ke zvýšení kompatibility, a při rozumně vyřešené otázce přepínání
mezi jádry také ke zvýšení atraktivity příslušného programu. Na druhou stranu
ale tyto programy trpí různými nedostatky a potenciálně se mohou nakazit i
chybami a bezpečnostními mezerami prohlížečů, jejichž jádra využívají. V
neposlední řadě pak mohou být pro mnoho uživatelů poněkud zmatené (což je
případ hlavně Netscape Browseru).
I přesto je výhodnější a pro uživatele pohodlnější vsadit pouze na jeden webový
prohlížeč. Lidé, kteří nechtějí, nebo nemohou používat Internet Explorer, se
velmi často uchylují k Firefoxu. Je to především proto, že kombinuje
jednoduchost obsluhy, dobrou kompatibilitu a relativní rychlost. Neobsahuje ani
zdaleka tolik funkcí jako Opera, s níž sdílí vlastnosti víceplatformního
programu, lze jej ale rozšiřovat pomocí velkého počtu různých doplňků. Ve
srovnání s Operou je také pomalejší, avšak na druhou stranu rozšířenější.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU