Přehlídka moderních webových prohlížečů

Jak fungují internetové browsery a který z nich je nejlepší?


Používáme je každý den. Mnoho uživatelů je považuje za jedinou tvář internetu. Je jich hodně, ale jména jen několika z nich se vybaví i méně znalým surferům. Některé jsou lepší, jiné horší, záleží na tom, zda od nich požadujete jednoduchost, bezpečnost či systémovou nenáročnost.
Řeč je samozřejmě o webových prohlížečích neboli browserech. Které aplikace jsou v současné době nejlepší, nejperspektivnější, nejpoužívanější? Čtěte dál a dozvíte se nejen, jak fungují, ale také co je na které z nich dobrého a co špatného.
Webový prohlížeč je aplikace, která slouží v první řadě k zobrazování obsahu hypertextových dokumentů. Ty jsou uloženy na serverech připojených k internetu a dány k dispozici uživatelům. Hypertextové dokumenty používají celou řadu dalších technologií k rozšíření svých možností, jako je formátování textu, práce s grafikou a obrázky, možnost využití formulářů a interakce s nimi a podobně. Ačkoliv uživatel počítače pracuje s webovou stránkou nebo aplikací, je to právě prohlížeč, díky čemu může tyto věci používat.

Kde se vzal webový prohlížeč?

Existují věci, které používáme každý den a vlastně se ani nepozastavíme nad tím, odkud se vzaly. Jednou z nich je webový prohlížeč. První byl vytvořen vědcem Timem Bernersem-Lee v roce 1990 a jmenoval se WorldWide Web (www, skutečně šlo o název prohlížeče). Původním účelem nebylo, aby se tento program stal univerzální branou do nekonečného moře informací. Měl posloužit jako nástroj pro snazší práci s telefonním seznamem v institutu CERN (běžné prostředky si s ním pro jeho značnou rozsáhlost už moc nevěděly rady). Program umožňoval zobrazit dokumenty vytvořené jinými uživateli s použitím hypertextu (Berners-Lee patřil ve své době k popularizátorům této technologie) a umístěné na jejich počítačích. Co však dodalo nové myšlence ten pravý šmrnc a nakonec vedlo k jejímu celosvětovému rozšíření, byly obrázky. Přesněji, možnost doplnit je do hypertextového dokumentu. Prvním prohlížečem, který odstartoval boom webu, byl NCSA Mosaic. Z něj více nebo méně vycházejí všechny ostatní v současné době existující programy a velmi často jej najdeme dokonce i v jejich copyrightech. Od času Bernersova WorldWide Webu se prohlížeč ve svém jádru podstatně změnil. Některé části ale zůstaly prakticky nedotčeny, základní ovládání a navigace je prakticky stále táž bez ohledu na to, jaký konkrétní program používáme a jak je starý. Přesto se nad původním WWW a NCSA Mosaic již dávno zavřela hladina zapomnění. Podívejme se nyní, které nejdůležitější události v historii webových prohlížečů od onoho roku 1990 po současnost proběhly a jak formovaly vývoj dnes jedné z nejpopulárnějších komunikačních technologií.
První oficiální verze NCSA Mosaic 1.0 byla uvedena v září roku 1993. Mark Andreesen, vedoucí vývojového týmu, Mosaic posléze opustil a založil si vlastní firmu Netscape. Ta o rok později vydala svůj vlastní prohlížeč nazvaný Navigator. Ve stejné době vzniká na základě licence společnosti Spyglass inc (což byla komerční pobočka NCSA a univerzity v Illinois) Microsoft Internet Explorer. Ten je poprvé uveden v rámci doplňujícího balíčku pro Windows 95 a od verze Windows 95OSR1 se stává standardním prohlížečem. Polovina devadesátých let je současně i počátkem dalšího nejznámějšího prohlížeče zvaného Opera. Opera vzniká původně jako projekt v rámci společnosti Nortel, ale brzy se osamostatňuje jako soukromá společnost.
Netscape Navigator byl z hlediska distribuce komerčním produktem, zatímco Internet Explorer standardní součástí operačního systému, který dobývat svět. Je třeba říci, že v počátcích byl IE oproti konkurenci včetně NCSA Mosaic poměrně málo kvalitní a použitelný. Jeho autoři ale udělali kus práce a od verze 1.0 po 3.0 (který byl první standardně integrovaný do Windows) IE zásadně vylepšili. Podpora víceméně proprietárních technologií umožňujících například provoz aplikací v rámci webové stránky pak pro Internet Explorer představovala určitou výhodu, zejména když ji začali ve velkém využívat autoři webů.
Ke konci devadesátých let minulého století existovala rozšířená domněnka, že uživatelské rozhraní PC (GUI) bude v dohledné době, čímž se myslel cca rok 2002-2004, plně nebo alespoň z velké části nahrazeno webem. Kdyby se tak stalo, byl by prohlížeč a související technologie nejdůležitější komponentou každého uživatelského počítače. Pravděpodobně pod dojmem této vize došlo k urychlení vývoje Internet Exploreru v Microsoftu a jeho následné takřka naprosté prosazení ve světě webových prohlížečů. Internet Explorer 4.0 byl instalován s Windows 98 a obsahoval podporu v té době jedné z nejperspektivnějších funkcí webu tak zvaných "push kanálů". Další verzi jste mohli najít ve Windows 2000 a zatím poslední Internet Explorer 6.0 je standardní součástí Windows XP. Ta jsou na trhu od roku 2001 a prohlížeč je od té doby pouze aktualizován a záplatován. Na vývoji další verze (7.0) se sice pracuje, její uvedení se očekává v průběhu příštího roku, zřejmě až spolu s následující verzí Windows.
Netscape jako ve své době nejdůležitější prohlížeč začal v důsledku bezplatně a hlavně bezpracně dostupného Internet Exploreru ztrácet na důležitosti. Postupně byl dán k dispozici zcela zdarma a nakonec firma uvolnila jeho zdrojový kód. Tento kód se stal základem prohlížečů Mozilla (Mozilla byl původně název pracovních verzí Netscapu). Vývoj tohoto prohlížeče převzala skupina dobrovolníků sdružených v neziskové organizaci. Přestože se jí poměrně dlouho nedařilo příliš dobře, v roce 2002 byla vydána Mozilla Internet Suite 1.0, což bylo pokračování původního Netscapu (firmu v roce 1998 koupila America OnLine). Důležitější než vývoj přímého pokračovatele Netscapu se ale ukázal jeden z vedlejších produktů, zjednodušená verze prohlížeče nazvaná Phoenix (později Firebird, ještě později Firefox). Poté, co v roce 2004 vyšla první oficiální verze Mozilly Firefox, stal se tento prohlížeč po letech první vážnou konkurencí prakticky monopolnímu Internet Exploreru.
Další významný hráč na poli webových prohlížečů, norská Opera, se během svého vývoje nikdy nestal tak široce používaným, jako byl a je IE, byl NC a nyní je Firefox. Částečně za to mohla i skutečnost, že šlo o komerční a vždy placenou aplikaci. Teprve v roce 2005 Opera Software tento program uvolnila, tedy přinejmenším jeho stolní verze, jako freeware. Všeobecně ale panuje přesvědčení, že k dalšímu většímu rozšíření Opery nedojde.
Kromě výše jmenovaných existovaly a existují ještě desítky dalších prohlížečů. Důležitý je například Konqueror, vytvořený jako součást projektu KDE, patrně nejpopulárnějšího grafického rozhraní v unixových systémech a v Linuxu. Jeho jádro je, podobně jako u Mozilly, základem dalších prohlížečů na různých platformách. Samotná aplikace pak slouží ve svém přirozeném prostředí, tedy v KDE, jako univerzální prohlížeč, souborový manažer a navigátor v takřka jakémkoliv obsahu.

MS Internet Explorer

URL: www.microsoft.com/windows/ie/
Současná verze: 6.0SP2
Jádro: Internet Explorer
Platforma: Windows, Windows Mobile, Mac OS

Microsoft Internet Explorer 6 je nejrozšířenějším webovým prohlížečem. Je standardní součástí Windows XP a starší verze v jiných vydáních Windows je na něj možné aktualizovat. Internet Explorer je pouze prohlížeč. další části jako poštovní klient nebo instant messanger je možné instalovat s ním formou samostatných programů. Vyznačuje se velmi jednoduchým ovládáním a takřka stoprocentní kompatibilitou. Mnoho webů je vytvořeno pouze pro něj a s jinými prohlížeči spolupracuje špatně. To se týká především složitějších aplikací, elektronického bankovnictví a podobně.
Z uživatelského hlediska Internet Explorer neobsahuje některé funkce, které jsou v současnosti v jiných produktech běžné. Sem patří například procházení webu v panelech, kvalitní správce stahování nebo pokročilé nástroje pro ochranu soukromí a zabezpečení. Některé z nich byly do Internet Exploreru integrovány v rámci aktualizace SP2 pro Windows XP. Jiné je možné doplnit díky rozšířením pocházejícím jak od Microsoftu, tak i od dalších dodavatelů. Existují dokonce prohlížeče, které funkčně vzato pouze rozšiřují Internet Explorer (o nich bude ještě řeč). Ovládání a vzhled jsou založeny na tradici NCSA/Netscape. Kvůli značné rozšířenosti je Internet Explorer častým terčem červů a dalších škodlivých kódů, šířících se internetem. Microsoft jako vydavatel jej proto pravidelně aktualizuje. Jedná se ale pouze o opravy známých nedostatků. Od začátku roku 2005 se po více než tříleté odmlce pracuje na verzi 7.0, která by měla spatřit světlo světa příští rok, v současné době existuje její betaverze. Vydání Internet Exploreru 7.0 bude představovat zatím největší aktualizaci tohoto programu v současném desetiletí.
Největší předností IE je kompatibilita s naprostou většinou webů a aplikací. Na systémech Windows je Internet Explorer, hlavně díky použití standardních komponent operačního systému velice rychlý. Největším nedostatkem je již uvedená bezpečnost a některé funkční vady. V jedné instalaci Windows nemůže být více než jedna verze Internet Exploreru. Nainstalovaný IE prakticky nelze degradovat na předchozí verzi. Program je k dispozici zdarma na stránkách výrobce, vlastnictví určité verze může být podmínkou při používání některých programů v operačním systému Windows. Najdeme jej také v systémech Microsoft Windows Mobile, pro kapesní počítače a existuje pro operační prostředí MacOS, kde býval před uvedením produktu Safari standardním prohlížečem.

Prohlížeče a jejich výskyt

Výskyt jednotlivých prohlížečů na webu, jejich "tržní podíl" se měří velmi obtížně, nicméně na to existují docela spolehlivé nástroje. Podle jednoho z nich, systému Onestat vypadala situace v listopadu 2005 na webu následovně:

1. Microsoft IE 85.45 %
2. Mozilla Firefox 11.51 %
3. Apple Safari 1.75 %
4. Netscape 0.26 %
5. Opera 0.77 %

Konqueror

URL: www.konqueror.org/
Současná verze: 3.4
Jádro: KHTML Platforma: Unix, Linux

Konqueror není standardním webovým prohlížečem, ale jedná se spíše o univerzální aplikaci pro správu informací. Nejde ale ani o klasický komunikační balík. Jeho hlavní funkcí je samozřejmě zobrazování webových stránek, poslouží však i pro správu souborů a lze jej využít i jako prohlížeč různých typů obsahu. Jeho základem je jádro KHTML, jenž bylo pro Konqueror původně vyvinuté.
Vzhledově se Konqueror podobá jiným prohlížečům, totéž platí i pro jeho chování. Obsahuje funkce procházení v panelech a nabízí i dobrou úroveň zabezpečení. Kvůli mladšímu jádru je se staršími webovými stránkami a aplikacemi méně kompatibilní než Internet Explorer a Mozilla a jejich deriváty. Konqueror najdete standardně předinstalovaný v operačních systémech, které používají grafické prostředí KDE. Za určitých okolností je možné jej spouštět v systémech i mimo samotné prostředí KDE, nicméně původně jde o jeho základní součást. Jádro KHTML je použito i v dalších prohlížečích a dále jej vyvíjí nejen tvůrci Konqueroru, ale i autoři těchto nástrojů (viz Safari).
Konqueror se může řadě uživatelů zdát hůře ovladatelný než prohlížeče založené na Mozille. To je způsobeno, i přes standardní ovládací prvky hlavně víceúčelovým pojetím aplikace. Existuje také v mobilní verzi určené pro přenosná zařízení. Jeho největší předností, společně s operačními systémy, ve kterých se vyskytuje, je poměrně vysoká úroveň bezpečnosti, která je daná nejen sofistikovaným jádrem, ale logicky rovněž relativně malým tržním podílem mezi webovými prohlížeči, což z něj činí méně nápadný cíl nenechavých tvůrců malwaru.
Konqueror neobsahuje standardní součásti komunikačních balíků jako jsou poštovní klient nebo aplikace pro Instant Messaging. Zaměřením na správu souborů a zobrazování obsahu je mezi ostatními prohlížeči do jisté míry unikátem. Lze jej ale díky tomu používat pro efektivní stahování souborů z internetu i pro jejich nahrávání na weby. Mimo prostředí KDE a unixových systémů včetně Linuxu se ale s Konquerorem příliš nesetkáte. Jeho rozšiřování o doplňky je možné, nicméně v obecně rozšířených verzích nebývá příliš praktikováno. Mnozí uživatelé Linuxu a KDE používají Konqueror výhradně jako správce souborů a pro práci s webem instalují Mozilla Suite, Firefox, přípdně jiný alternativní webový prohlížeč. Využití Konqueroru je tak, i přes nesporné technické přednosti jeho jádra, spíše sporadické a většinu úspěchu sklízí spíše jeho deriváty než samotný prohlížeč. Stejně jako u jiných "zákaldních" prohlížečů je možné v prostředí s naisntalovaným Konquerorem využívat jeho jádra pro zobrazení HTML v jiných aplikacích.

Mozilla Suite

URL: www.mozilla.org/
Současná verze: 1.7.12
Jádro: Gecko
Platforma: Windows, UNIX, Linux a další

Mozilla Suite je přímým pokračovatelem původních aplikací Netscape Navigator/Communicator. Jedná se o mnohofunkční komunikační balík. Základem je prohlížeč postavený na jádře Gecko. Balík dále obsahuje editor stránek, poštovní klient, program na chatování pomocí protokolu IRC, adresář a několik dalších nástrojů. Suite je kmenovým produktem Mozilla Foundation, ale společnost se rozhodla v jeho vývoji nepokračovat a soustředit se na modernější programy Firefox a Thunderbird. Díky práci nadšenců a vzhledem ke všeobecné oblíbenosti ale vývoj Suite pokračuje i nadále.
Prohlížeč Mozilla Suite představuje díky jádru Gecko standard v oblasti kompatibility a základ celé platformy. Ve srovnání s IE v něm není možné provozovat některé aplikace. Část webů, vytvořená speciálně pro Internet Explorer, vypadá díky odlišnostem jádra Gecko více nebo méně odlišně. Mozilla Suite obsahuje standardně funkci procházení v panelech, správce stahování a pokročilé funkce zabezpečení. Oproti Internet Exploreru je na operačních systémech Windows výrazně pomalejší jak při startu, tak při načítání stránek. Spotřebovává více systémových prostředků a paměti. Je ale bezpečnější a méně náchylná k virovým/červovým infekcím. Totéž se týká také integrovaného poštovního klienta a nákaz šířených e-mailem.
Ovládání prohlížeče v Mozilla Suite je díky společným základům podobné jako v Internet Exploreru a je rovněž velmi jednoduché. Řadě uživatelů ale Internet Explorer vyhovuje více. To je dáno kromě jiného jeho větším rozšířením. U mnoha domácích uživatelů je Mozilla Suite postupně nahrazována Firefoxem, s nímž je kompatibilní. To však platí spíše na platformě Windows, než na ostatních podporovaných operačních systémech. Mozillu je možné do počítače, na rozdíl od Internet Exploreru instalovat, inovovat a mazat prakticky bez omezení. Může být nastavena jako výchozí prohlížeč. Je možné ji rozšiřovat dostupnými doplňky a stala se i základem pro další programy. Z Mozilly Suite vycházely například starší verze komerčního Netscape vydané po uvolnění zdrojových kódů původní aplikace a některé komerční nástroje. Jádro právě z tohoto programu najdeme také v některých groupwarových aplikacích. Budoucnost Mozilla Suite je ale v současné době spíše nejasná.

Nejpoužívanější parsery:

Microsoft Trident. Jádro Internet Exploreru. Jeho zpracování webových stránek a aplikací představuje de facto standard ve svém oboru. Ostatní prohlížeče se, byť k Tridentu existují značné výhrady co se akceptování webových standardů týče, snaží přiblížit jeho fungování. Hlavním důvodem je, že většina webů je stále ještě optimalizovaná pro Internet Explorer. Jádro je dostupné libovolné aplikaci ve Windows. Pro programátora je jednoduché je použít, takže základní webový prohlížeč na něm lze naprogramovat celkem triviálně. Jádro IE je také využíváno mnoha dalšími programy, například pro generování uživatelského rozhraní, pro zobrazení HTML kódu v dokumentech, v e-mailu a podobně. Lze je využívat libovolnou aplikací, avšak ke zdrojovým kódům tohoto jádra není volný přístup.
Mozilla Gecko. Gecko je hlavní alternativou k Microsoftu. Na rozdíl od předchozího jádra jde o multiplatformní program. Gecko může běžet ve Windows, v Unixu, Linuxu, v mobilních operačních systémech. Všude tam, kde je spuštěno, zobrazuje web stejně, což je značná výhoda. Jeho kompatibilita je v současné době na velmi dobré úrovni, existuje poměrně málo situací, kdy Gecko nějakou aplikaci není schopno zpracovat. To se týká především stránek využívajících ovládací prvky ActiveX a některé standardy v podání Microsoftu. Některé stránky mohou být zobrazeny jinak než v jiných prohlížečích, to je ale obecná vlastnost rozdílných jader. Gecko najdeme v Mozilla Suite, ve Firefoxu a v dalších prohlížečích značky Mozilla. Dále v současném Netscapu a některých jiných programech. Podobně jako Trident může být i Gecko integrováno do aplikací ve Windows i v jiných systémech. Prakticky se ale této možnosti využívá mnohem méně než v případě jádra Internet Exploreru. Gecko je otevřená technologie s volně dostupnými zdrojovými kódy.
KHTML. KHTML je základem výše zmíněného zmíněného prohlížeče Konqueror. Oproti dvěma předchozím jádrům jde o jednodušší software. To se projevuje nižší kompatibilitou prohlížeče se světem WWW. Pro svou jednoduchost a větší přehlednost je toto jádro, postavené rovněž jako opensource, v poslední době využíváno jako základ jiných webových prohlížečů. Na KHTML je například vystavěn prohlížeč Safari, který je standardně předinstalovaný v počítačích s operačním systémem MacOS X. Jádro KHTML byl vybráno i pro prohlížeče určené do mobilních telefonů. Z toho vyplývá, že než aby bylo KHTML využíváno v celku, stává se základem pro další vylepšování a rozšiřování ze strany autorů prohlížečů.
Tato tři jádra tvoří základ světa webových prohlížečů. Většina ostatních programů je postavena na některém z nich. Z toho vyplývá, že podle toho, jaké jsou vlastnosti každého z uvedených jader, budou vypadat i vlastnosti konkrétního prohlížeče, co se funkcionality a kompatibility týče. Každý prohlížeč může obsahovat další funkce, které s jádrem buď nesouvisí (kromě toho, že je více, nebo méně využívají), nebo které jeho možnosti nějak rozšiřují. Pokud dojde k větší akumulaci těchto funkcí v rámci jednoho programu, stává se prohlížeč komunikačním balíkem.

Komunikátory

Název Komunikátor poprvé použilo Netscape pro jednu z posledních generací svého původního softwaru. Označení znamená, že se v příslušném produktu kromě prohlížeče ukrývá ještě řada dalších funkcí. Tradičně základní z nich je e-mailový klient a adresář. Následují různé podpůrné programy. Mezi ně se řadí například jednoduchý editor webových stránek, možnost psát si různé poznámky, čtečka RSS kanálů nebo diskuzních skupin. Komunikátor může obsahovat nástroj pro Instant Messaging, organizátor dokumentů, nástroj pro PIM (správu osobních informací, typicky kalendář a úkolovník), stejně tak jako zabudovaný IRC chat a podobně.
Protiváhou komunikátorů jsou jednoduché prohlížeče s minimem dalších funkcí (ale s možností instalace dalších funkcí formou doplňků). Výhoda komunikátorů spočívá ve vysoké integraci jednotlivých částí. Díky tomu je možné z jednoho místa používat mnoho služeb bez potřeby přepínání do jiných aplikací. Snáze se také většinou vyhledává v informacích, snáze se různé informace propojují. Nevýhodou komunikátorů je obecně větší spotřeba paměti, procesorového času a fakt, že v počítači jsou často funkce, které jsou sice užitečné, ale které nechcete nebo nemůžete využívat. Jejich absence, jednoduchost a rychlost jsou právě přednostmi jednoúčelových prohlížečů.

Přestože jednoznačně nejpoužívanějším prohlížečem zůstává Microsoft Internet Explorer, jeho konkurence, zejména Mozilla Firefox pozvolna, leč nepřetržitě sílí. Rozšíření prohlížeče Safari společnosti Apple je dáno v prvé řadě rozšířením samotné platformy Macintosh počet Maců představuje jasně danou hranici maximálního počtu prohlížečů Safari. Naproti tomu Opera a Firefox, společně s dalšími produkty Mozilla Foundation/Corporation jsou multiplatformní a omezení jednoho typu počítače a systému jako u Safari či Internet Exploreru jejich vývoj nelimituje. Netscape je pak prohlížeč, který z původního Navigátoru zdědil již prakticky jen název jde o jinou aplikaci s jinými vlastnostmi a funkcemi. Do budoucna se očekává, že se bude počet instalací Firefoxu dále zvyšovat a to zejména na úkor Internet Exploreru. Počet dalších prohlížečů je bezvýznamný.

Obsah a obal webového prohlížeče

I když na různých platformách existují desítky prohlížečů, ve skutečnosti je jich pouze několik. Prohlížeč se de facto skládá ze dvou součástí. Viditelnou z nich je uživatelské rozhraní tlačítka, adresní řádek, prostor pro vykreslování stránek. Pod touto uživatelskou částí, která může být obohacena o další funkce se nachází to nejdůležitější. Vykreslovací jádro, neboli parser. Webové stránky jsou v současné době velmi komplikovaným propletencem různých standardů a souborových formátů. Jejich korektní zobrazení není hračka a naprogramovat jádro prohlížeče, které to dokáže představuje velmi tvrdý oříšek. Proto autoři řady prohlížečů místo toho, aby se pokoušeli o vytvoření vlastního parseru daleko častěji využívají služeb již existujících jader. Základny hlavních prohlížečů jsou přitom dostupné poměrně liberálně. Nejvýznamnější jádra je možné používat oficiálně a s podporou originální dokumentace. Podívejme se nyní na ta hlavní z nich.

Mozilla Firefox

URL: www.czilla.cz
Současná verze: 1.0.7
Jádro: Gecko
Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení

Mozilla Firefox je prohlížeč, který původně vznikl jako alternativa k příliš těžkopádnému nástroji Mozilla Suite. Jeho základem je jádro Gecko. Firefox podporuje procházení v panelech a obsahuje propracovaný systém zabezpečení. Prohlížeč lze skinovat (měnit jeho vzhled) a díky velmi propracovanému systému je možné jej rozšiřit o další funkce a komponenty. V základní podobě neobsahuje prakticky žádné doplňky, nicméně jeho dovybavení je velmi jednoduché.
Firefox má správce doplňků, vzhledů a stahování, které vycházejí ze stejného designu a jsou tudíž snadno použitelné i pro začátečníka. Jeho vzhled i kompatibilita jsou na všech podporovaných platformách velmi podobné. V poslední době ale dochází k porušení důvodu, pro který Firefox původně vznikl projevují se opět vysoké nároky na systémové prostředky hostitelského počítače.
Díky jádru Gecko je možné s Firefoxem prohlížet většinu současných webů, nicméně existují výjimky aplikace, které na Firefoxu nefungují buď vůbec, nebo jen velmi špatně, případě dochází k nevhodným posunům v jejich zobrazení. Autoři řady webů je ale přepracovávají tak, aby s tímto prohlížečem fungovaly a dokonce i služba Windows Live od Microsoftu bude zřejmě existovat i ve verzi pro Firefox.
Mozilla Firefox je v současnosti nejoblíbenější alternativní prohlížeč a číslo dvě po Microsoft Internet Exploreru. V době uzávěrky připravovaná verze 1.5 by měla přinést nové funkce, ale také vylepšení v oblasti stability a zabezpečení. Kolik z toho se nakonec podaří splnit, je otázkou. Firefox je základem pro další prohlížeče, byť se nejedná o kořenový produkt své platformy. Na jeho kódu je založen například současný multijádrový nástroj Netscape (nemá s původní verzí této aplikace již prakticky nic společného). K dispozici je velké množství vzhledů a doplňků různé kvality. Stejně tak existují i komerční produkty vycházející z Firefoxu a množství "domácích" neoficiálních verzí.
Díky rozšířenosti panují obavy o bezpečnost prohlížeče, jelikož již bylo objeveno několik poměrně závažných chyb. Do budoucna se očekává vznik červů a dalších škodlivých kódů určených pro Firefox, se zárodky spywaru se je možné setkat již nyní. Některé z těchto kódů mohou být multiplatformní a využívat prohlížeč bez ohledu na operační systém, na němž je aktuálně provozován.

Opera

URL: www.opera.com
Současná verze: 8.5
Jádro: samostatné, podobné KHTML
Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení

Opera je multiplatformní víceúčelový komunikační balík. Přestože se jedná o jeden z nejstarších prohlížečů, nikdy nedoznal širšího rozšíření. V roce 2005 byla licence tohoto programu změněna, a tak je Opera pro hlavní platformy k dispozici zdarma (dříve za ni bylo nutné zaplatit, nebo existovala jako sponzorovaný software zobrazující reklamy).
Opera se chlubí tím, že jde o nejrychlejší prohlížeč. Z hlediska zpracování stránek funguje skutečně velmi rychle. Web je možné zobrazovat standardně v panelech, ale ovládání se poněkud vymyká zažitým konvencím. V jedné aplikaci (a v jednom uživatelském rozhraní) je kromě prohlížeče integrován také poštovní klient, čtečka RSS, možnost dělat si k navštíveným stránkám poznámky a množství dalších, více či méně užitečných funkcí. Tyto funkce navzájem spolupracují, pro mnoho běžných úkolů tak není nutné opouštět prohlížeč. Některé verze Opery obsahovaly také podporu Instant Messagingu. V současnosti v programu najdeme hlasové ovládání, spekuluje se o možnosti jeho rozšíření, respektive upgradu na groupwarového klienta.
Naproti tomu možnosti rozšíření Opery, přesněji množství dostupných doplňků, jsou oproti konkurenčním prohlížečům relativně malé. Je možné měnit vzhled, chování prohlížeče zůstává i při různých nastaveních sice intuitivní, ale ne právě typické. V oblasti kompatibility patří Opera mezi ty slabší prohlížeče, především kvůli malému množství optimalizovaných webů. Mnoho webových aplikací nefunguje nebo funguje nekorektně, množství webů se zobrazuje špatně. Pro zvýšení kompatibility je Operu možné "maskovat" za jiný prohlížeč, typicky Microsoft Internet Explorer. Bohužel tato činnost v některých případech vede k jejímu selhávání.
Opera je ideální kioskový prohlížeč, tedy nástroj určený na počítače používané velkým množstvím uživatelů. Vyznačuje se poměrně dobrou úrovní zabezpečení i tím, že na něj prakticky neexistují specializované viry (to se ale časem může změnit). Vzhled a chování komunikátoru na různých platformách je v podmínkách pracovního PC příkladně stejné (Opera na Linuxu je zcela totožná s Operou na Windows). Stejně tak kvalitní je i instalace a administrace prohlížeče. Očekávaná verze 9 by měla přinést především vylepšení v oblasti kompatibility, to totiž Opera potřebuje zdaleka nejvíce. Problémem je také stabilita (zejména na Windows).

Maxthon Tabbed Browser

URL: www.maxthon.com/
Současná verze: 1.95
Jádro: Internet Explorer (částečně Gecko)
Platforma: Windows

Maxthon představuje uživatelské rozhraní nad jádrem Internet Exploreru. Původně vznikl jako snaha doplnit do Internet Exploreru verze 6 to, co mu velmi dlouhou dobu chybělo. Tedy podporu procházení v panelech, zabezpečení, ochranu před vyskakovacími okny, spywarem a další nástroje. Poté, co byla část těchto funkcí dodána do Internet Exploreru v jeho aktualizacích, Maxthon (dříve MyIE2) ztratil část svého smyslu. Autoři ale pokračovali ve vývoji a světlo světa spatřil velmi zajímavý program.
Přestože je Maxthon stále založen na jádře Microsoft Trident a tedy pevně vázán na Windows, lze v něm, podobně jako u Netscape Browseru, zobrazovat stránky také s využitím konkurenčního jádra Gecko. Uživatel má k dispozici pestrou řadu funkcí zvyšujících bezpečnost a rozšiřujících možnosti konfigurovat a přizpůsobovat prohlížeč. Součástí instalace Maxthonu jsou Roboforms, což je systém inteligentního vyplňování formulářů na webu a bezpečného zapamatování hesel. Fungovat ale bude i bez tohoto doplňku. Podobně je instalován i systém, který pomáhá filtrovat reklamy a další nevyžádané prvky ve webových stránkách. Prohlížeč obsahuje nástroje pro snadnou správu oblíbených položek, zjednodušené procházení a práci s "guesty", která se vyskytuje i u jiných aplikací. Vizuálně Maxthon vychází z Internet Exploreru a je určen především jeho uživatelům. Používá se jednoduše, i když někomu se může ve srovnání s IE zdát o něco komplikovanější (to je dáno nesrovnatelně širší nabídkou funkcí prohlížeče). Maxthon dovoluje měnit vzhled a je kompatibilní s rozšířeními určenými pro Internet Explorer. To znamená, že některé nástrojové lišty pro IE fungují rovněž v něm.
Po stránce kompatibility Maxthon odpovídá mateřskému Internet Exploreru (nebo Gecku, jeho podpora ale není dokonalá). Přesto ne všechny aplikace určené pro Internet Explorer fungují i v něm zcela bez problémů. Celkově lze říct, že jde o prohlížeč, který je ideální alternativou Internet Exploreru pro ty uživatele, kteří jej z důvodu kompatibility s používanými aplikacemi nemohou opustit a nechtějí používat dva různé programy. Největší nevýhodou Maxthonu je občasná nestabilita v některých verzích (je velmi těžké odhadnout, které jsou a které nejsou bezproblémové). Otazník také visí nad jeho dalším osudem, až Microsoft uvede dlouho očekávaný IE 7. To je ale prozatím hudba vzdálené budoucnosti. Pokud používáte Windows jako hlavní operační systém, rozhodně si Maxthon stáhněte a vyzkoušejte. Jedná se o užitečnou aplikaci, vhodnou zejména pro skalní uživatele Internet Exploreru 6.

Lynx

URL: lynx.isc.org/
Současná verze: 2.8.5
Jádro: vlastní, textový prohlížeč
Platforma: Windows, DOS, UNIX/Linux

Lynx je další specialitou ve světě webových prohlížečů. Jedná se o multiplatformní nástroj, který je určen pro textové terminály s velmi omezenými nebo prakticky žádnými grafickými schopnostmi. Díky tomu je schopen zobrazovat webové stránky pouze v textu, bez obrázků a dalších prvků. Tento přístup vyžaduje úpravu stránek, které by prostým vypuštěním grafiky byly nečitelné nebo nepoužitelné. Lynx je schopen většinu webů zjednodušit a zobrazit takovým způsobem, že lze získat základní informace a provádět navigaci dokonce i tehdy jsou-li informace ukazovány výhradně v textové podobě. Mohou jej také využívat postižení lidé, protože textový obsah se snáze převádí na syntetickou řeč.
Lynx vznikl původně jako prohlížeč pro unixové systémy. Postupně se ale objevilo několik verzí pro jiná operační prostředí, a tak se s ním lze setkat například v Microsoft DOSu nebo ve Windows, stejně jako v Linuxu. Praktický význam tohoto prohlížeče je v dnešní době minimální, nicméně se jedná o velmi zajímavý technický kousek a jeho schopnosti mohou být využity i v jiných prohlížečích nebo technologiích pro zpřístupnění dat.

Jádra a prohlížeče

Je velmi komplikované určit, kolik webových prohlížečů doopravdy na světě existuje. Kromě těch nejvýznamnějších, kterým jsme se věnovali v tomto článku, jsou ještě desítky dalších. Vzhledem ke snadné dostupnosti jader není problém, aby si svůj vlastní browser naprogramoval prakticky každý, kdo je schopen triviálním nástrojem ve Windows postavit základní aplikaci a využít služeb operačního systému objektu typu ActiveX. Díky tomu existuje moře malých prohlížečů, které využívají ať již jádro Internet Exploreru, nebo Mozilly, ale ve své podstatě obsahují jen několik málo funkcí navíc. Tyto prohlížeče najdeme snadno, ale v praxi je jen málo z nich použitelných pro reálný život.
Podstatně horší je to s vývojem vlastního parseru. Několik firem se v minulosti pokusilo vytvořit vlastní renderovací jádro prohlížeče. Některé z těchto jader jsou základem aplikací, hlavně firemních, ale vždy žijí z podmínky, že se v nich zobrazují pouze optimalizované a pokud možno jednoduché stránky. Na práci s "divokým" webem je reálné použít některé ze zde uvedených tří veřejných jader (Trident, Gecko, KHTML) nebo prohlížeč typu Opera. Všechna tato jádra jsoui přes své dílčí nedokonalosti a vady schopna pracovat s většinou stránek a veřejných aplikací tak, že je zobrazí korektně, nebo alespoň přibližně správně. To druhé často uživateli stačí. Pravděpodobnost, že by se v dohledné době objevilo nějaké další, zcela nové jádro prohlížeče, je malá, a tak i když nepochybně vzniknou další "browsery", v tom jak zobrazují web se něco podstatným způsobem změní jen velmi těžko.

Apple Safari

URL: www.apple.com/safari/
Současná verze: 2.02
Jádro: KHTML
Platforma: MacOS X

Prohlížeč Safari hraje dnes na platformě Mac asi tutéž roli, co Internet Explorer ve světě systému Microsoft Windows. Jedná se o víceméně jednoúčelový prohlížeč, který je standardně dodáván s operačním systémem MacOS X. Jak jsme již zmiňovali, jeho základem je jádro KHTML, s nímž jsme se setkali už u aplikace Konqueror. Prohlížeč využívá renderovacího jádra, které je z KHTML odvozeno, a společnost Apple se s vývojovým týmem KHTML již jednou dostala do konfliktu ohledně jeho implementace, konkrétně při navracení provedených oprav zpět do původního kódu prohlížeče.
Safari je vyvíjen s maximálním důrazem na kompatibilitu. Byl prvním veřejně dostupným prohlížečem, který splnil velmi náročný test Acid2. Faktem ovšem je, že ani na něm některé specializované aplikace nefungují. Rozšíření Safari stojí a padá s rozšířením počítačů Macintosh, které zejména v našich končinách není právě největší. Z toho vyplývá, že část webů se Safari nespolupracuje dostatečným způsobem.
Ovládání prohlížeče je macovsky jednoduché. Základní navigační prvky kopírují ostatní programy podobného typu. Safari obsahuje integrovanou čtečku RSS a je provázáno se systémem Apple Quicktime. Zajímavá a velmi praktická je funkce "soukromého surfování", kdy prohlížeč nezaznamenává žádné informace o navštívených webech. V posledních verzích se vývojáři společnosti Apple také snažili vyřešit jeden ze zásadních problémů, a to rychlost, respektive výkon prohlížeče. Safari neobsahuje další funkce navíc, ty jsou ponechány na ostatních programech součástech MacOS X. Ty se s ním ale mohou integrovat a využívat jeho jádro.
Safari se stalo výchozím nástrojem pro práci s webem poté, co Apple odvrhl macovskou verzi Internet Exploreru. Ten byl dříve na počítačích Macintosh instalován ve verzi pro jejich operační systém. Stejně tak existovala i verze browseru Netscape. Společně s přechodem Apple na platformu Intel se objevily spekulace o možnosti, že by v budoucnu mohlo existovat také Safari pro Windows. Tyto domněnky jsou ale nepotvrzené a spíše nepravděpodobné. Na MacOS X je možné Safari alternovat jinými prohlížeči, například produkty Mozilla, vesměs ale nic takového není potřeba (Mozilly na MacOS moc rychle nefungují). Safari poskytuje sice základní, ale dostatečné možnosti a většina webů na něm funguje spolehlivě.

Netscape Browser

URL: browser.netscape.com/ns8/
Současná verze: 8
Jádro: Hybrid Internet Exploreru a Mozilly
Platforma: Windows

Prohlížeč Netscape má s původním Netscape Navigatorem společnou už jen část názvu. Aplikace vyvíjená pro systém Windows je hybridním nástrojem založeným částečně na portování jádra Internet Exploreru a částečně na Gecku od Mozilla Foundation. Díky tomu je možné v rámci jedné fyzické aplikace zobrazovat stránky v IE i v Mozille. Základem kódu samotného prohlížeče se stal software Mozilla Firefox a hybridní přístup (později zavedený i do dalších prohlížečů) byl zvolen hlavně pro dosažení optimálního poměru mezi kompatibilitou a bezpečností.
Netscape zobrazuje korektně všechny weby, které fungují ve Firefoxu, a je schopen pracovat i s většinou aplikací vytvořených pro Internet Explorer (ne se všemi). Jeho uživatelské rozhraní je v základním provedení netypické některým lidem dělá potíže se v něm zorientovat. Lze ho ale konfigurovat do přijatelnější podoby.
Některá nastavení Netscapu se provádějí automaticky ze serveru. To vyvolává otázky ohledně dodržování soukromí prohlížečem, k nimž dále přispívá nejasné licenční ujednání. V Netscapu bylo krátce po uvedení objeveno několik závažných bezpečnostních nedostatků. Další může tento prohlížeč přebírat jak z Mozilly Firefox, na níž je založen, tak i z Internet Exploreru, jehož jádro využívá. Výkon aplikace není nejvyšší a rychlost její odezvy je poměrně malá, zejména ve srovnání s Internet Explorerem.
Netscape je pouze prohlížeč, prakticky bez dalších rozšiřujících funkcí. Idea dvoujádrové aplikace je, jak se ukázalo, velmi pozitivní vůči uživateli, ale problematická z hlediska programátorské práce. Grafické rozhraní programu může být rozšiřováno o aktivní prvky, které se samy aktualizují (záleží na nastavení, ale uživatel jich na výběr mnoho nemá). Prohlížeč si tak do jisté míry může v rámci operačního systému "žít vlastním životem". Jeho celkové zaměření je určeno především pro uživatele z anglosaských zemí. V našich končinách se s moderním Netscapem příliš nesetkáte.
Ještě před uvedením tohoto prohlížeče byl proprietární Netscape založen na kódu systému Mozilla Suite. I v současnosti se ještě používají některé verze této starší generace. Uživatelé se vesměs shodují na tom, že byla i přes nižší kompatibilitu lepší než ta současná. 6 0726/BAM o

Vyberte si...

Pro uživatele, který pokud jde o software v počítači nepodléhá žádnému administrátorovi, nadiktované firemní politice nebo nutnosti využívat určité webové aplikace je nejlepší, pokud si prohlížeč vybere na základě vlastního zhodnocení. Nejlepší je vyzkoušet si jich co nejvíce a nakonec se rozhodnout pro jeden, který je za daných podmínek nejlepší. Při větším počtu programů totiž přepínání mezi nimi práci spíše brzdí, než aby ji napomáhalo. I to je ale relativní. V organizacích, kde se vytváří společná politika pro IT a software, se prohlížeč vybírá obvykle na základě kritérií kompatibility s používanými aplikacemi. Dalším kritériem bývá jeho bezpečnost, dostupnost a náročnost na administraci/správu. Hráčem s největšími šancemi v takových případech zůstává Internet Explorer, ale mnoho firem a úřadů nasazuje Mozillu Firefox. Je zajímavé, že firemní "přechod na Firefox" může být motivován nejen snahou o bezpečnost a výkon. Může to být také jeden z prvních přípravných kroků při převádění firemní IT infrastruktury z operačního systému Microsoft Windows na Linux nebo například na Solaris.
Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv prohlížeč, nejdůležitější je stále jedno. A to, aby vám sloužil a představoval pomůcku při práci a zábavě. Ne přítěž, ne zbytečné riziko, ne aplikaci, která je nad vaše síly komplikovaná a s níž pořádně neumíte zacházet. V takovém případě by se totiž úplně převrátil základní smysl webových prohlížečů. Totiž umožnit jednoduchou a přehlednou práci s velkým množstvím dostupných informací. V původní podobně s telefonním seznamem CERNu, nyní s celosvětovou pavučinou.

Existuje univerzální prohlížeč?

Tuto otázku si klade nejeden uživatel internetu a webu. Odpověď je ale poněkud skeptická. Bylo by to hezké, ale není to reálné. Každý existující program má své přednosti a své nedostatky. Nedá se říct, že by některý z nich svými vlastnostmi předčil ostatní do míry, kdy by se o nich dalo hovořit jako o horších. Vůbec nic s tím nemá společné reálné rozšíření prohlížečů. Internet Explorer je nejpoužívanější na platformně Windows nikoliv proto, že by byl nejlepší, ale proto, že je zde výchozí a není třeba ho doinstalovávat. Podobně je to i se Safari na MacOS X, nebo s Konquerorem v KDE.
Sympatickou úchylkou, která se vytvořila na systémech s Windows jsou prohlížeče kombinující dvě jádra: typicky Internet Explorer a Gecko. Tento netradiční přístup vede ke zvýšení kompatibility, a při rozumně vyřešené otázce přepínání mezi jádry také ke zvýšení atraktivity příslušného programu. Na druhou stranu ale tyto programy trpí různými nedostatky a potenciálně se mohou nakazit i chybami a bezpečnostními mezerami prohlížečů, jejichž jádra využívají. V neposlední řadě pak mohou být pro mnoho uživatelů poněkud zmatené (což je případ hlavně Netscape Browseru).
I přesto je výhodnější a pro uživatele pohodlnější vsadit pouze na jeden webový prohlížeč. Lidé, kteří nechtějí, nebo nemohou používat Internet Explorer, se velmi často uchylují k Firefoxu. Je to především proto, že kombinuje jednoduchost obsluhy, dobrou kompatibilitu a relativní rychlost. Neobsahuje ani zdaleka tolik funkcí jako Opera, s níž sdílí vlastnosti víceplatformního programu, lze jej ale rozšiřovat pomocí velkého počtu různých doplňků. Ve srovnání s Operou je také pomalejší, avšak na druhou stranu rozšířenější.