Systém, kterému jeho tvůrci dali jméno Remy, běží na 80jádrovém počítači umístěném v prostorách Massachusettského technického institutu. Generuje vlastní algoritmy pro implementaci protokolu TCP, které brání přetížení na většině počítačových sítí.
Jeho algoritmy se přitom od těch vytvořených skutečnými vývojáři zásadně liší, a to především ve své rychlosti. Na jedné simulované síti se takto vědcům podařilo dosáhnout dvakrát větší propustnosti oproti běžnému stavu.
Remy není navržen pro běh na uživatelských zařízeních a serverech. Vědci však věří, že jednoho dne by mohl posloužit k vytvoření lepších algoritmů pro takové systémy. V současné chvíli Remy chrlí milióny unikátních algoritmů a okamžitě je testuje na simulovaných sítích. Cílem je najít ten nejlepší algoritmus pro daný úkol.
Problém současných sítí IP je ten, že nijak neřídí rychlost přenášených paketů z připojených zařízení, ani neurčují, jestli bude přenos zachován i po při přetížení. Každý systém naopak činí vlastní rozhodnutí na základě používané implementace TCP. Každá verze TCP spoléhá na vlastní algoritmus při určení nejlepšího způsobu jednání v různých situacích.
Jediným společným znakem těchto algoritmů je to, že jsou dílem člověka. To se má nyní změnit. Algoritmus vytvořený systémem Remy bude lépe reflektovat neustále se měnící podmínky na konkrétní počítačové síti.
Remy dokáže věci, kterých lidští vývojáři nebyli schopni. Současné algoritmy například používají pouze několik pravidel, jak by měl počítač reagovat na různé problémy s výkonem. Nejčastěji jde třeba o snížení přenosové rychlosti. Remy naproti tomu umí vytvořit algoritmy s více než 150 pravidly.
Celý proces funguje tak, že vědci do systému zadají skupinu požadavků, Remy vytvoří několik potenciálně vhodných algoritmů, a ty pak testuje v simulovaném prostředí. Systém používá prvky strojového učení, aby zjistil, který algoritmus je ten nejlepší. Remy se přitom zaměřuje na situace, kdy malá změna v podmínkách sítě může vést k velké změně výkonu.
Výsledky se podle vědců obvykle dostaví mezi 4 až 12 hodinami. A jsou prý opravdu působivé. Například na simulované mobilní datové síti operátora Verizon se díky algoritmu od Remyho zlepšila propustnost až o 30 % a zpoždění se snížilo až o 40 %.
V systému je obrovský potenciál. Nějakou chvíli však ještě zůstane na akademické půdě. Na bleskurychlé načítání webových stránek si tedy ještě počkáme.