V druhé části sekce Ladíme vzhled a výkon se tentokrát budeme věnovat přídavným
ventilátorům do počítačové skříně. Připomeneme, proč se o nich vlastně
zmiňujeme, jaké jsou jejich funkce, tvary a barvy a nakonec si řekneme něco o
jejich umístění.
Smysl použití přídavných ventilátorů v počítačové skříni jsme nastínili již v
minulém čísle, kde jsme se zabývali chlazením počítačové skříně komplexně.
Samotné ventilátory mají za úkol rozpohybovat vzduch tak, aby v horším případě
cirkuloval, v lepším případě protékal skrz počítačovou skříň, tím ochlazoval
vnitřní komponenty a odváděl přebytečné teplo ven.
Protože ventilátorů a jejich výrobců je veliké množství, dělí se do několika
skupin. Asi nejviditelnějším rozdílem mezi jednotlivými typy ventilátorů je
jejich velikost. Na našem trhu lze bez problémů sehnat ventilátory s rozměry 40
x 40, 60 x 60, 80 x 80, 90 x 90, 92 x 92 a 120 x
x 120 mm. Pro běžné použití jsou vhodné modely s rozměry 80 x 80, 90 x 90 a 120
x 120 mm, protože právě pro ně je uzpůsobena naprostá většina počítačových
skříní. Důležitým rozhodovacím údajem není jen rozměr ventilátoru, ale také
jeho výkon, který určuje, kolik vzduchu je schopno za jednotku času projít
ventilátorem. Výkon ovlivňuje jak velikost, tak i otáčky větráku. U zcela
obyčejných (a tedy i levných modelů) se setkáváme pouze s jednou rychlostí
otáčení, bez jakékoliv možnosti regulace. Tyto ventilátory jsou připojeny k
běžnému napájecímu kabelu, vedoucímu k pevnému disku nebo disketové mechanice,
nenabízejí ani možnost sledování otáček. Jejich vybavenější kolegové mají
třínebo čtyřpinový konektor, který se zapojí do základní desky a jeho pomocí
pak lze monitorovat otáčky samotného větráku. U vybraných modelů je možné
otáčky regulovat také automaticky pomocí softwarových nástrojů nebo přímo z
BIOSu základní desky. Existují rovněž typy s manuální regulací, které se v
současné době již tak často nevyskytují. V běžně dostupných provedeních
nabývají otáčky hodnot od 1 000 ot./minutu až do 3 000 ot./minutu.
S otázkou počtu otáček úzce souvisí i celková hlučnost ventilátoru. Čím vyšší
otáčky budou, tím větší hluk bude větrák vydávat. Hluk je v podstatě to jediné,
co prozrazuje přítomnost tohoto zařízení v počítači, a proto je dobré volit
vždy takový model, jehož hlučnost nepřesáhne 25 dB. Pokud si trochu připlatíte,
můžete získat ventilátory s hlučností maximálně 18 dB, ale to platí vesměs pro
velké, 120 x 120mm ventilátory. Výhodu mají ty, u nichž lze monitorovat, ale
hlavně ovládat otáčky. Celková velikost a otáčky ovlivňují výkon ventilátoru,
jeho hodnota se obyčejně označuje v kubických stopách za minutu (CFM). Jako
příklad uvádíme v tabulce průměrnou hodnotu průtoku u jednotlivých rozměrů, pro
úplnou představu uvedeme i počet otáček, rozměry a úroveň hluku.
Na čem se točí?
Životnost ventilátoru je dána především použitým ložiskem. Narazit tak můžete
na levné trubkové (kluzné) ložisko, nebo na dražší kuličkové a dvojkuličkové
ložisko. Na ložisku záleží do určité míry i hlučnost ventilátoru.
Instalace
Po výběru a nákupu správného ventilátoru můžete přistoupit k poslednímu kroku,
tedy k jeho instalaci. Ta je vcelku jednoduchá, potřebujete pouze křížový
šroubovák, šroubky, které jsou v naprosté většině dodané již spolu s
ventilátorem, a trochu obratnosti. Ventilátor můžete ke skříni přichytit z
vnější nebo vnitřní části, u některých skříní je možné využít prostor pod
předním víkem (při instalaci je nutné odstranit kryt). Ještě malá rada na závěr
před umístěním a namontováním zkuste připojit větrák nanečisto a zjistěte, zda
je správně natočen, tedy zda správně vhání nebo naopak odsává vzduch.
Výsledky snažení
O výsledcích jsme podrobně hovořili již v minulém čísle, proto jen zopakujeme
základní fakta při chlazení pevného disku lze dosáhnout až 20stupňového rozdílu
teploty v případě použití ventilátoru a bez něj. Obdobně jsou na tom prakticky
všechny elektrické součástky na základní desce, grafické kartě a třeba na
operačních pamětech. Jedinou nevýhodu spatřujeme ve zvýšení hluku vydávaného
počítačem. Ten lze ovšem minimalizovat výběrem kvalitních ventilátorů.
K testu zapůjčila firma Czech Computer, http://www.czechcomputer.cz.