Těžební průmysl je pro automatizaci přímo stvořen; roli hraje vysoký kapitál, vybavení je nákladné a platy poměrně vysoké.
Prozatím se v oboru postupně uchycují samoříditelné nákladní vozy, automatické nakladače a taktéž automatické vrtací a tunelovací systémy. Testují se též zcela autonomní dálkové nákladní vlaky, které by zvládly převážet suroviny z dolů do přístavu, popisuje se dále ve studii Mezinárodního institutu udržitelného rozvoje ve Winnipegu v Kanadě.
Je otázkou, zda vývoj v těžebním průmyslu ilustruje budoucí praxi i v dalších odvětvích. Jednoduchá odpověď neexistuje, ale Aaron Cosbey, ekonom institutu a autor studie k tomu říká následující: „Tam, kde lze uplatnit roboty jako náhradu za lidi, je sklon tak činit.“
Podle odhadů Cosbeyho nahadí automatizace 40 až 80 % horníků a dalších těžebních pracovníků. Nové doly a doly s dlouholetou životností jsou hlavními kandidáty na automatizaci.
„Automatizace nejprve ovlivní země s vysokými platy, a ty to hodně to pocítí,“ popisuje.
Nejvíce se proces dotkne pracovníků v méně odborných řemeslech, tedy operátorů těžkých strojů, řidičů a údržbářů. Naopak se zvýší zájem o technicky zdatné zaměstnance, kteří zvládnou automatizované systémy nastavit a operovat s nimi; avšak nábor bude v mnohem menších číslech, než kolik pracovní síly automatizace vyřadí. Obzvláště lokální komunity závislé na těžebním průmyslu čeká tvrdá rána.
Samoříditelné a autonomní technologie, popisuje zpráva, mohou vést k 15 až 20% nárůstu výkonnosti, 10 až 15% poklesu spotřeby paliva a 8% poklesu cen na údržbu. Snížení výdajů na údržbu se předpokládá především díky strojům, které jsou schopny se samy monitorovat a ohlásit, pokud nastane problém.
Za příklad automatizace se považují např. nadzemní samoříditelné kamiony, Volvo však nedávno ohlásilo první nákladní vůz schopný sám jezdit i v podzemí.
Těžební průmysl v USA v roce 2014 zaměstnával 634 600 lidí, vyplývá z dat americké Národní těžební asociace. Vytvořil také 1,3 milionu nepřímo souvisejících zaměstnání.
Těžbá uhlí, ač politicky výbušná a kontroverzní díky globální klimatické změně, zůstává poměrně malým zaměstnavatelem. Podle dostupných dat (informace z Energy Information Administration Spojených států) bylo zaměstnanců v uhelných dolech v roce 2014 jen 74 900. Oproti předchozímu roku toto číslo ještě spadlo o značných 6,9 %.
Vládní informace týkající se těžby uhlí o automatizaci nemluví, data ji však naznačují.
Největší pokles se týkal Západní Virginie, kde nastal „úbytek 1 951 (9,6 %) zaměstnanců přes minimální redukci (0,5 %) celkové produkce uhlí ve státě.“
„Ačkoli bylo ve Spojených státech v roce 2014 méně zaměstnanců v uhelných dolech, průměrná produkce na jednoho zaměstnance za hodinu stoupla o 7,6 %,“ píše se ve vládním spisu. Takto výrazné zvýšení produktivity na zaměstnance může být indikátorem technologického pokroku.