Připravte se na internet věcí

Internet věcí (Internet of Thinks, IoT) přináší pro IT dvě příležitosti, tvrdí Chris Curran, hlavní technolog a šéf poradenské praxe ve společnosti PwC.

„První vyžaduje, aby se šéf IT zapojil do návrhu produktů a procesu řízení. Druhá spočívá v tom, že tento manažer zahájí o celé problematice diskuzi postavenou na základech odlišných od současného stavu,“ tvrdí Curran.

Celá problematika se přitom týká senzorů umístěných jak v řešeních, které firma produkuje, tak i celého podniku – fyzických lokalit, vozidel, zařízení, lidí atd. Cílem jsou lepší pochopení, analýza a rozhodování o způsobech fungování příslušných podnikových procesů.

Internet věcí se bude prudce rozvíjet a tento rozvoj se vyvolá převážně spotřebitelským trhem, kde exponenciálně roste počet chytrých „věcí“ a předmětů, s nimiž lidé přicházejí každý den do styku a které budou vybavené čidly s IP adresou – počínaje inteligentními náramky až po chytré ledničky.

Gartner odhaduje, že do roku 2020 bude fungovat 26 miliard produktů připravených na internet věcí. To je v průměru 3,3 zařízení na každého muže, ženu a dítě na této planetě. Navíc to nezahrnuje předpokládaných 7,3 miliardy chytrých telefonů a tabletů.

Zatímco zpočátku patřila mezi první chytré věci čidla zapojená do sítě v průmyslových instalacích, nyní se už definice výrazně rozšířila. Chytrá zařízení stále častěji používají IP adresu nebo mají přístup k IP bráně, která data posílá dále přes internet a přes podnikové sítě.

Michele Pelinová, analytička společnosti Forrester Research, popisuje zařízení internetu věcí jako „cokoli, co připojuje objekty nebo majetek či jednotlivce a umožňuje znát jejich stav v reálném čase“.

Definice internetu věcí podle Hunga LeHonga, analytika Gartneru, zase zahrnuje libovolná připojená zařízení či software, jež mohou fungovat jako snímače a které lze ovládat a používat pro výměnu dat.

Tedy jde o aplikace, které lidem umožňují posílat recepty do své kuchyňské trouby, umožní majitelům automobilů BMW odemknout své vozy, když ztratí klíče, a elektromobilům Tesla umožní automaticky přijímat bezdrátově vysílané aktualizace softwaru, popisuje LeHong.

Stejně jako tomu bylo dříve u mobilních telefonů, některá tato nová zařízení budou zaměstnanci nosit po kancelářích, zatímco jiná se budou integrovat v produktech připojovaných k podnikovým systémům z domova či z dalších podniků.

Jako šéf IT u společnosti Boeing má Ted Colbert s internetem věcí rozsáhlé zkušenosti. Již více než deset let tento letecký gigant nasazuje tisíce inteligentních komunikujících zařízení pro snímání, řízení a výměnu dat ve výrobních halách, na bitevním poli a také ve svých nových letadlech 787 Dreamliner.

Naopak pro Michelle McKenna-Doyleovou, IT ředitelku NFL (National Football Legue), to představuje zcela novou záležitost. V současné době tato liga experimentuje s nasazováním snímačů na hrací ploše, na míči, hráčích a jejich helmách a dokonce se zkoumají způsoby, jak sledovat fanoušky. Ukazuje to, jak rozdílné mohou být startovací podmínky pro jednotlivé organizace.

Počet aplikací internetu věcí v podnicích rychle poroste, jak budou organizace hledat nové způsoby zvyšování produktivity, zefektivňování procesů a posilování výsledků tím, že začnou vybavovat přístroji zařízení, prostředí a personál a analyzovat datové toky vytvářené těmito systémy.

Rozdíl spočívá v dostupnosti mnoha různých typů dat, možné rychlosti sběru dat a v nástrojích, které může podnik použít k práci s daty.

 „Tempo vývoje senzorů je příliš rychlé, takže mu lidé nestačí,“ tvrdí Colbert. Náklady na vývoj a nasazování senzorů podle něj klesly, takže podniky mohou zachycovat rychleji více dat a z více částí více vybavení, než kdykoli předtím. „Jde o řešení obtížných podnikových problémů pomocí kvalitnějších dat,“ prohlašuje Curran.

Představuje to velkou změnu, uvádí Vince Campisi, ředitel IT divize Global Software Center společnosti General Electric. „Dříve i když jsme dokázali snížit náklady za čidla, nedokázali jsme data přenášet, ukládat a analyzovat.S vývojem nástrojů pro správu a analýzu big dat teď máme k dispozici obojí.“

Jim Noga, šéf IT ve společnosti Partners HealthCare, uvádí, že ačkoli se čidla připojená do sítě používají ve zdravotnictví již roky, v poslední době pozoruje výrazný nárůst jak počtu zdravotnických přístrojů vybavených čidly, tak i větší počet čidel schopných síťové komunikace, která jsou integrovaná v jednotlivých přístrojích.

Pro oddělení IT jsou náklady na zvládnutí iniciativ internetu věcí významné. „U nás jde o investice v řádu milionů dolarů, a budou nutné také významné investice do výzkumu a vývoje,“ popisuje McKenna-Doyleová. „Jednotlivá oddělení očekávají, že IT zajistí integraci.“

Podpora projektů internetu věcí bude podle všeho vyžadovat více než jen změny základní výpočetní infrastruktury, tvrdí Colbert. „Oddělení IT bude muset přetvořit své portfolio výpočetních služeb, aby umožnilo většímu počtu jednoduchých aplikací pracovat s daty z internetu věcí,“ vysvětluje Colbert.

Přinášíme popis čtyř kroků, které lídři IT i analytici doporučují udělat v souvislosti s přicházejícím internetem věcí.

1. Rozjeďte spolupráci informačních a provozních technologií

V budoucnu bude mít zásadní význam přímá spolupráce oborového podnikání s odděleními majícími na starosti provozní technologie (OT).

Jak sítě senzorů směřují k otevřenějším architekturám, budou muset oddělení OT, která dříve provozovala uzavřené proprietární systémy v rámci každé oblasti podnikání, více spolupracovat s IT na vyřešení řady otázek – od integrace až po bezpečnost.

„Oddělení IT a OT musí spolupracovat na rozhodování, kdo co spravuje, řídí a monitoruje, protože už to není jednoznačné,“ prohlašuje LeHong. Pro IT tento stav vytváří velkou příležitost.

Kompletní článek zahrnující spoustu dalších poznatků, trendů a zajímavostí si můžete přečíst v Computerworldu 13/2014.