Klíčovým poznatkem je, že se již existující organizace stávají průkopníky nových trendů, místo toho, aby k inovacím byly nuceny okolím. Podle studie 72 % dotázaných CXO prohlásilo, že inovace v jejich oboru přinášejí stávající organizace, a ne nováčci. Oproti tomu pouze 22 % z nich říká, že narušující změnu přináší menší společnosti a startupy.
Zavedené firmy využívají vlastní data, dlouholeté zkušenosti z oboru a nové technologie jako jsou cloud, umělá inteligence a blockchain. Díky tomu v inovacích předčí takzvané „narušitele“ posledního desetiletí.
Studie založená na anketách a detailních rozhovorech s více než 12 500 vedoucími pracovníky předních světových společností ukazuje, že etablované firmy už nemají takový strach z digitálních narušitelů:
- 72 % dotázaných manažerů prohlásilo, že inovace v jejich oboru přinášejí zavedené organizace, a ne nováčci. Oproti tomu pouze 22 % z nich říká, že změnu přináší menší společnosti a startupy.
- Studie IBM z roku 2015 ukazovala, že 54 % vrcholných manažerů očekává narůstající konkurenci od ostatních oborů. O dva roky později toto číslo o polovinu kleslo na 26 %.
- I v rychle se vyvíjejících oborech, jako jsou finanční služby a maloobchod, kde je poměrně vyšší zastoupení startupů a digitálních obrů, se na změně výraznou měrou podílí právě etablované firmy.
- Více než jedna třetina (36 %) vrcholných manažerů prohlásila, že v jejich oboru má narušování minimální nebo žádný účinek.
Nejsilnější zbraní zavedených společností se stala data – vlastní totiž 80 % světového objemu. Využívají je k optimalizaci svého podnikání a firemních procesů, které vedou k novým konkurenčním výhodám.
Více než kdy dříve hrají důležitou roli léty prověřené odborné znalosti. Nová vlna technologií tak na rozdíl od té poslední zvýhodní stávající firmy oproti digitálním startupům.
Umělá inteligence jim totiž umožní rychleji využít data a odborné znalosti. Podle studie se do umělé inteligence a kognitivních technologií chystá investovat 43 % firem přinášejících změnu, které jejich prostřednictvím chtějí dostát svým strategickým cílům. U ostatních firem toto číslo dosahuje jen 25 %.
Faktor, který více než cokoli jiného odlišuje lídry v oblasti umělé inteligence od ostatních organizací, je schopnost použít data k rozpoznání neuspokojených zákaznických potřeb. 80 % dotázaných lídrů uvádí, že je umí velmi efektivně rozpoznat. Navíc v porovnání s ostatními třikrát častěji tvrdí, že tento proces dovedli k dokonalosti.
Jedním z nejvýraznějších trendů, který se ve studii za posledních dvanáct let opakuje, je vysoký zájem manažerů o maximální využití technologií ve svém podnikání. V roce 2004 přikládali manažeři technologickým faktorům jen malou důležitost – řadili je až na páté místo. V roce 2012 se už technologické změny dostaly na čelní pozici a ve všech následujících studiích už tam zůstaly.
V roce 2017 došlo k další výrazné změně, protože se pozornost manažerů obrátila zpátky na lidi, a to jak uvnitř společností, tak i mimo ně. Nad rámec vlastních lidských zdrojů se vedoucí pracovníci zajímají hlavně o měnící se zákaznická rozhodnutí a preference. Co se týče lidí uvnitř společnosti, dostaly se ve výsledcích průzkumu na třetí místo dovednosti jako je jednání s lidmi nebo najímání a školení talentů. V současnosti tak mají víceméně stejný význam jako technologické faktory (61 %, respektive 63 %).
V době nastupující umělé inteligence věnují vrcholoví manažeři čím dál více pozornosti svým lidem. Zaměřují se na to, jak najít ty správné lidi, jak je vyškolit a jak si je udržet. Začíná totiž převládat názor, že talentovaní lidé pohání firmy kupředu. Aby firmám mohla umělá inteligence přinést přidanou hodnotu, potřebují zkušené a zodpovědné lidi, kteří se naučí s těmito technologickými platformami efektivně pracovat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU