PES byl vždycky takový mladší bratříček starší, vyspělé FIFY. FIFA už měla za sebou první sex, byla pěkně prsatá a bráškovi leda utírala mléko na bradě. Bráška si jen hrál a dělal hlouposti, kdežto starší sestřička všechno brala vážně a soustředila se také na svůj vzhled. Věkový rozdíl se však postupem času anuloval a mentálně byli sourozenci na stejné výši – bratr pochopil, že život není jen o bezhlavém čutání do balonu, a sestra si uvědomila, že vzhled a serióznost nejsou vším. Takto spolu pár let vyrovnaně překonávali nástrahy světa až do té doby, než bratříček začal trpět dluhy a velice malým počtem lidí, kteří by byli ochotni je za něj splatit. A je zjevné, že se z toho pořád ještě úplně nedostal.
Abychom nicméně přešli od sourozenců k tomu, co vás pravděpodobně nejvíce zajímá – změny oproti předchozím dílům a konkurenci – stačí říct jen tohle: Největší nedostatky ve hře přetrvávají. To znamená, že se opět setkáváme se sekanými animacemi, nedostatkem licencí a neprofesionálním komentářem moderátorů. Pro Evolution Soccer je dobrá hra, ale při srovnání s FIFOU silně upadá.
Ačkoliv jsme se tento rok dočkali jen malých úprav v rámci hratelnosti, o to lépe se nový PES hraje. Brankáři chytají daleko efektivněji a celková rychlost hry byla zpomalena, aby více připomínala simulaci. Na gólmany a rychlost hry si většina hráčů stěžovalo, tudíž jsou to jistě vítané změny. Jenže hlavní problémy jsou stále tady, jak už jsme dříve zmínili: Pohyb hráčů vypadá trhaně kvůli jednoduchým animacím běhu, které se neustále opakují, a přestože je proklamovanou změnou ovládání míče v rozsahu všech 360°, téměř vůbec její implementaci nepoznáte.
Na druhou stranu, Pro Evo disponuje naprosto skvěle propracovanými modely hráčů, jejichž podobnost s reálnou předlohou je poznat zejména v obličeji, na němž jsou detaily na neuvěřitelné výši. Logicky, mezi ostatními poznáte spíše tvář Ronalda, než hráče z kterékoliv nižší ligy. Co se týče interakce hráčů s míčem a jeho fyziky, několik nepatrných vylepšení najít lze (efektnější souboje o balon, pády), ale o žádnou revoluci se nejedná. Zejména systém kličkování nám přijde zastaralý – jen pro srovnání, ve FIFĚ je systém kličkování parádní disciplína sama o sobě, bohužel topornost triků v PES je někdy až demotivující.
Změnou prošli i samotní rozhodčí. Jejich vylepšená umělá inteligence a tím i lepší cit pro hru, jim umožní vyváženěji rozhodovat během zápasu. Zbytečně nepřerušují hru, když tým může jít do protiútoku či budou lépe vyhodnocovat, za jaký faul udělit kartu či ne.
Velkou novinkou také měly být nastavitelné statistiky pro týmové chování a hrací styly (kupříkladu defenzivní linie a styl útoku), které měly změnit hratelnost a pocit ze hry. Je sice fajn, že si můžeme pohrávat s taktikou dlouhé hodiny na stupnici 0-100 a sledovat animace, jak se tým zachová, ale ve finále to nikterak zvlášť nezmění průběh zápasů. Pokud tedy nejste hardcore hráč fotbalových her, těžko v tom najdete prodloužení trvanlivosti hry.
Hlavní problém na těchto modifikovatelných statistikách je fakt, že jsou zaprvé naprosto zbytečné u hráčů, jejichž pozitivní schopnosti jako přesnost střel na dlouhou vzdálenost přece nikdo vypínat nechce. Zadruhé, což je ještě horší, statistiky jsou skryté pod záložkami v menu, a když už je objevíte, dlouho se je učíte používat, protože k nim tutoriál prostě není.
Nejdůležitějším vylepšením a novinkou je však režim Community, který umožňuje založit Pro Evo online party, do níž se vejde až 32 hráčů, a hrát klasicky zápasy ze šampionátu nebo jakékoliv ligy. Typické řešení pro fotbal ve více hráčích je rozdělení aktivních hráčů do daných týmů, kteří proti sobě následovně hrají, což je také způsob, jak je multiplayer vyřešen zde.
Režim multiplayer byl v PES 2009 dost nedodělaný, naštěstí 2010 spravuje největší chyby – už nemusíte prolistovávat nekonečné záložky v menu, stačí zamířit do Online a rovnou skočit do hry. Dále je zde několik novinek, jako možnost připojení se do již rozjeté online party, či hrát s vaším Become a Legend hráčem po síti.
Stabilita připojení je jako obvykle vcelku kolísavá, nicméně na rozdíl od předchozích dílů, kde vám lagy mohly zruinovat vaše výsledky, tady hra vycítí, že se blíží pád serveru a netrestá za to ani jednu stranu. Dá se říct, že to všechno tedy přispívá ke kvalitnímu zážitku ze hry ve více hráčích.
Ve hře je opět přítomna Master League a Champions League, takže si můžete například zahrát celou kariéru za svůj oblíbený český tým. V menu se tento rok dá také mnohem lépe orientovat, což přijde celkem vhod, jelikož se musíte starat kupříkladu také o sponzorství – a k tomu všemu slouží opravdová měna, nikoliv nějaké trapné bodíky.
Vizualizace je na daleko vyšší úrovni, než byla v jakémkoliv předchozím dílu – kromě hezké grafiky v rámci zápasů (až na některé chyby v animacích) je zde i stylové menu v zaobalené v magazínové podobě, díky kterému se dočkáváme plynulejší navigace skrz hrou. Soundtrack je také zajímavou stránkou PES 2010, jelikož se zde najdou i známější licencované věci jako třeba Stereophonics. To samé se však nedá říct o avizovaném komentáři moderátorů (Champion a Lawrenson), kteří sice nový dialog nahráli, ale jejich podání je vysoce opakující se a nepřirozené. Lawreson přitom ještě zní, jakoby prožíval nejnudnější zápas ve svém životě.
PLUSY: lepší online mutliplayer, propracovanější grafika, pomalejší rychlost hry, podobnost hráčů
MÍNUSY: pouze jeden nový mód, modifikovatelné statistiky, komentář moderátorů, animace
VERDIKT: Pro Evolution Soccer 2010 je dobrý fotbalový simulátor, který však bohužel po boku FIFY celkově upadá. Tento díl je v rámci série rozhodně zlepšením, už kvůli vypiplanější grafice, menším změnám v hratelnosti a stabilnějšímu online multiplayeru. Hráči, kteří jsou zvyklí spíše na sérii Pro Evo, by tedy logicky mohli sáhnout po novějším ročníku: a nebyli by zase tak vedle. Ostatní konzolisté by však měli zvolit FIFU.
HODNOCENÍ: 65%
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU