Pro vaši firmu

Jak uspořádat tiskovou konferenci pro novináře



Následující článek je zamýšlen spíše jako souhrn dobře míněných
rad z pohledu novináře. Skutečností totiž je, že některé
společnosti dodnes netuší, jak nejlépe uspořádat tiskovou
konferenci pro novináře, tak aby z ní obě strany vytěžily co
nejvíce. Občas se stane, že pak z akce mají rozpačitý dojem buď
pořadatelé, nebo novináři, popřípadě všichni. O tom, jak se této
skutečnosti vyvarovat, jsou právě další řádky.

Čas zahájení TK

Novinář je kůže líná, co svět pamatuje. Proto vám většinou
nepřijde na akce, pořádané v osm, osm třicet hodin ráno. Ne že by
nechtěl, ale předešlý večer byl třeba na seznamovací party
s jinou firmou, nebo si jen chce trochu přispat v tom dnešním
shonu. Pokud přijde, je unavený, rozespalý a nerudný minimálně
do chvíle, než si dá své první ranní kafe. Stejně tak novinář
nepřijde na akce konané v sobotu či neděli, protože tu dobu
většinou tráví s rodinou na chatě. A pokud je to velmi líný
novinář, nedostanete ho ani na tiskovku, začínající o páté
odpolední. Tou dobou již nepracuje a chce se bavit na nějakém
večírku. Nejlepší doba pro konání tiskové konference je tedy
zhruba v 10 hodin dopoledne, případně ve 13 odpoledne.

Místo konání TK

Stejně tak je novinář líný jezdit na tiskovku někam do horoucích
pekel (pokud mu nezajistíte odvoz). Nejraději je, koná-li akce
v dosahu centra a metra. Novináři je skutečně jedno, zda se
tisková konference odehrává v honosném hotelu či luxusní
restauraci. Hlavně aby bylo vidět na poznámkový blok, aby se mu
dobře sedělo a při psaní poznámek se nemusel všelijak kroutit.
Koná-li se akce někde, kde je málo místa, mělo by být pozváno
novinářů co nejméně. Nic není horšího, než když se tlačíte
s dvaceti dalšími kolegy namačkáni v prostoře třikrát tři metry,
kde kromě novinářů jsou i přednášející, řečnický pultík, tabule,
projektor, počítač, stůl s občerstvením a hostesky, jež vám
odebírají klobouky či kabáty a snaží se je dát do skříně, která
se jako na potvoru otevírá dovnitř.

Délka trvání TK

Pravděpodobně jsme všichni determinováni základní školou.
Pozornost, ať chceme nebo ne, udržíme maximálně 45 minut. Stejně
tak novinář. Tisková konference, která trvá dvě hodiny, případně
se neustále prodlužuje (a novinář potřebuje běžet na jinou akci,
do redakce, na poradu), nepůsobí příliš efektivně. Nejenže
posluchači začnou ztrácet pozornost, ale také je nedohledno
konce ubíjí.

Průběh a zaměření TK

S tím souvisí i tento bod. Pokud chcete, aby akce měla co
největší účinek, vypusťte vše přebytečné. Spousta slidů pouze
opakuje již řečené, případně až příliš dopodrobna vysvětluje
něco, co buď novináři znají, případně se později soukromě
zeptají. Přednáška má směřovat k věci a nezabývat se podružnými
informacemi. Pokud představujete nový výrobek či službu, zaměřte
se na ně. Poinformujte o jejich přednostech, možném využití,
porovnejte s konkurencí . Jakékoliv následné informace o růstu
společnosti, o tom, že byli přijati dva noví pracovníci a oproti
loňskému roku se tak zvýšil stav zaměstnanců, jsou již rušivé.
Můžete je přece připojit do tiskových materiálů, případně jim na
konci fiskálního roku věnovat samostatnou tiskovku.

Tiskové materiály

Neměly by obsahovat podnikový časopis, časopis sponzora,
zbytečné informace typu "napsali a řekli o nás" a také by neměly
začínat slovy "jsme nejlepší". To tvrdí každá firma a pro
novináře je podobná informace většinou k nepoužití. Opět by mělo
platit zaměření čistě na základní informace, kvůli nimž se
tiskovka koná. Uvědomte si, že podnikový časopis a veškeré další
přebytečné materiály, které novinář nijak nemůže využít, skončí
v koši, v lepším případě ve sběru. Jednou z nejdůležitějších věcí,
jež musejí tiskové materiály obsahovat, je propisovací tužka.

Pro koho

Nejefektivnějším způsobem, myslí si ve spoustě firem, je spojit
prezentaci pro klienty a zákazníky s pozváním pro novináře.
Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou. Výsledek? Ani jeden
z pozvaných se necítí nejlépe, protože každý předkládané
informace bere jinak - pro jednoho jsou zbytečně příliš odborné
a podrobné, pro druhého pak třebas příliš jednoduše podané.

Pozvání na konferenci

Nechci nikoho lekat, ale mezi novináři jsou i tací, kteří
tiskovky navštěvují s nekalými úmysly vše sníst, vypít, sebrat
dárky a vypadnout. Proto směřujte pozvánky přímo zvaným
novinářům do rukou. Ať formou písemnou či e-mailem. Určitě
nesdělujte termín a místo konání ČTK, a stejně tak vyřiďte
vrátným v místech, kde se tiskovka koná, aby informace o ní
nesdělovali žádnému rádoby žurnalistovi, který nemůže prokázat,
že je zkušený novinář z odborného tisku. (Rada: nezvaní novináři
se často hlásí k tiskovinám jako Odbory, Nový rozlet, Naše
Jihlavsko apod.)

Řečník

Nic proti odborníkům ve vaší firmě, ale přece jen - vy byste
poslouchali člověka, který sice výborně problematice rozumí, ale
zakoktává se, přeříkává, je zjevně nervózní, a pak neví, zda
pronesl to nejdůležitější, a tak začne informace opakovat znova
a podrobněji?

Logo

Nevěřili byste, kolik firem zapomene za své řečníky umístit své
logo. Ono má svůj účel. Ani ne tak reprezentační jako spíše
propagační. Logicky -- kolik novinářů na tiskovkách fotí? A
kolikrát se logo spolu s řečníkem může následně objevit v tisku?

Jmenovky

Stejně tak ne každý novinář zná všechny přednášející, jež se
konference účastní. Proč by před nimi na stole nemohly být
jmenovky?

Pohoštění a dárky

Pohoštění a dárky novinářům samozřejmě nejsou povinné, nicméně
je potěší a kladně naladí. Jídlo pak zvláště, koná-li se tisková
konference v době snídaně či oběda. Avšak zapomeňte na studené
mísy - novinář, huba jedna mlsná, je má na každé prezentaci či
tiskovce a šunčička už mu nevoní. Více ho potěší teplý párek.
Fakt... S křenem.