Proč Mac OS není Windows

Můžeme srovnat Mac OS a Windows?

Uvedení nové verze Mac OS X (10.6 s kódovým označením Sněžný leopard) a zejména fakt, že tato událost je časově velmi blízá době, kdy by měl Microsoft vypustit na svět svá nová Windows 7 zavdalo příčinu k dalšímu kolu porovnávání vlastností a funkcí obou operačních systémů, potažmo platforem, pro něž jsou určeny. O souboji platforem v hardwarovém smyslu tohoto slova nemůže být řeč od doby, kdy se Apple rozhodl své počítače Mac vybavovat procesory Intel. Ale ani přímé srovnání obou operačních systémů nemá úplně smysl.

Přestože jak Mac OS X, tak Windows 7 jsou operační systémy, tedy základní softwarové komponenty a oba jsou určeny pro víceméně stejné prostředí, jejich koncepce je odlišná. K porovnání vybízí jejich schopnosti, podpora různých periferních zařízení (systémových ovladačů ne, neboť OS X pracuje v uzavřeném a kontrolovaném prostředí, zatímco Windows se musí vyrovnávat se značně heterogenním světem počítačů PC) implementace, respektive ne-implementace šedesátičtyřbitové architektury, uživatelské rozhraní a další vlastnosti. Právě základní koncepce je ale to, co dělá produkty Microsoft a Apple diametrálně odlišnými. A v čem že je ten rozdíl?

Microsoft Windows jsou minimálně od verze 95 stavěny jako základní systémová a uživatelská platforma. Poskytují služby na nich běžícím softwarovým produktům a uživateli rozhraní. Skutečnou funkcionalitu do systému přináší až software třetích stran. Microsoft se opakovaně snažil do Windows integrovat vlastnosti původně jiných produktů (webový prohlížeč, multimediální přehrávač, textový a webový editor), ale tyto snahy končily opakovaně buďto snahou o jejich odstranění soudní cestou, nebo prostě tím, že uživatelé v ne nepodstatné míře nahrazovali integrované nástroje jinými. Příkladem budiž, že druhým nejpoužívanějším webovým prohlížečem je v současnosti Firefox, ačkoli každá Windows obsahují Internet Explorer. Případně, že Windows Media Player nemění nic na popularitě aplikace Winamp.

Mac OS X je naproti tomu od počátku vyvíjen jako ucelená platforma. Balík aplikací, které jsou jeho standardní součástí má pokrývat základní potřeby uživatele, a bezpochyby tak činí, ale tyto aplikace nejsou snadno nahraditelné. Pro Mac OS, pokud zůstaneme u příkladů uvedených u Windows, existuje celá řada náhražek programu iTunes. Prakticky žádná z nich ale nemá popularitu srovnatelnou s Winampem. Totéž lze říct o webovém prohlížeči Safari, a dalších integrovaných aplikacích. Fanoušci platformy bezesporu poznamenají, že například iTunes jsou tak kvalitní, že ani nepotřebují být nahrazovány, skuteční uživatelé vědí, že nahradit je libovolnou alternativou je v prvé řadě nesnadné. Například s ohledem na organizaci multimediální knihovny.

S touto skutečnosti Apple při vývoji svého systému od počátku počítá. V průběhu jeho vývoje se integraci snaží maximálně posilovat. Microsoft naopak směřuje Windows (a u aktuální verze 7 je to viditelné zvláště dobře) k minimální základní výbavě ale k extrémně jednoduchému vývoji dalších aplikací a k zajištění kompatibility těch stávajících.

Na strategii Apple dodávat zákazníkům komplexní produkt, ani na strategii Microsoftu poskytovat fundament není nic špatného. Jsou to ale strategie paralelní. Proto můžeme sice porovnávat jejich výhodnost nebo nevýhodnost z pohledu různých zainteresovaných osob, ale dost těžko samotné produkty navzájem jinak, než z technického hlediska. To dělá irelevantní většinu hádek o to, který ze systémů je „lepší" případně „pokročilejší".