Píše se rok 2065 a Hongkong se škvíří ve válečném pekle. Proti samozvané armádě The Republic, jež se snaží ovládnout celičký svět, zde zasahuje mezinárodní organizace Svobodná koalice a město se pomalu mění v trosky. Dokážete zastavit šíleného generála dříve, než uskuteční svůj ďábelský plán? Budoucnost lidstva leží jako vždy ve vašich rukou, musíte překazit projekt Snowblind!
Vývojáři z Crystal Dynamics společně s Eidos Interactive pojali novou akci Project: Snowblind (dříve známou jako Deus Ex: Clan Wars a později Snowblind) jako hodně volné pokračování úspěšné série Deus Ex. Odehrává se v podobném sci-fi prostředí a nabízí několik zajímavostí, kterých jste si ve zmiňovaném akčním RPG dokonale užili, ale zároveň je od něj na hony vzdálena. To ovšem nic nemění na tom, že jde o vynikající akční kousek s bohatými taktickými prvky, jenž opět přiživí averzi znuděných hráčů vůči bezduchým akčním střílečkám, které odnepaměti zaplavují herní trh. Autoři se sice nevyhnuli několika nedostatkům, některé prvky mohly být mnohem lepší a grafické zpracování také zrovna neuchvátí, ale hratelnost vede na celé čáře. A právě ta se v poslední době cení, neboť nablýskaných titulů, které vás po několika hodinách přestanou bavit, neustále nebezpečně přibývá.
Výkřik vojenského bioinženýrství
Hlavním hrdinou futuristické akce Project: Snowblind, jež vychází na PC i konzolích PlayStation 2 a Xbox, je mladý podporučík Nathan Frost, který do Hongkongu přilétá právě ve chvíli nejkrutějších bojů. Jeho bratr ve službách Svobodné koalice položil život před čtyřmi lety a Nathan ho následuje na bojiště, aby alespoň částečně ukojil chorobnou touhu po pomstě. Ihned po výstupu z vrtulníku je koaliční základna napadena a hlavní hrdina se pouští do křížku s přesilou republikánských vojáků. Na konci krutého, ale úspěšného boje je však smrtelně raněn a nebýt pokročilé vědy, dělal by bývalým parťákům už jen strážného anděla. Vojenští chirurgové a bioinženýři ho však dali do kupy a stvořili vojáka nové generace, vládnoucího neuvěřitelnými schopnostmi. Vzkřísili hrdinu, který s vaší pomocí dokáže rozprášit celou Republiku a srazit šíleného generála na kolena.
Příběh hry je jednou z jejích slabších stránek. Není přímo špatný, ale ve svižné adrenalinové akci na něj rychle zapomenete a všechny herní postavy, které se autoři snaží stručně představit, vám budou poměrně ukradené. To je docela škoda, protože enginové animace, které spojují jednotlivé mise a zpestřují důležité akční momenty, jsou vytvořeny poutavým konzolovým stylem. Do nezapomenutelných okamžiků z legendární série Metal Gear Solid mají sice ještě hodně daleko, ale rozhodně upoutají pozornost a vtáhnou do hry. Celkově tedy Nathanův příběh o záchraně světa příliš neupoutá a smrt jeho parťáků nevykreslí ani jedinou starostlivou vrásku na unaveném čele.
Akční řádění
Co se však samotné akce týče, budete naprosto nadšeni. Zapomeňte na nudné střílečky, kde jediná zábava plyne z objevování uhlazeného prostředí a destrukce nepřátel. Vizuální zpracování Project: Snowblind sice trpí lehkou konzolovou virózou a jeho PC verze nevypadá nijak zvlášť lákavě, ale o to více překvapuje úžasnou hratelností. Autoři pro vás připravili osmnáct úrovní, ve kterých se dostatečně vyřádíte s úctyhodným množstvím zbraní a dalších výkřiků futuristické vojenské techniky, doplněných speciálními schopnostmi. Jednotlivé mise jsou sice lineární, ale nabízejí širokou škálu taktických možností – obzvláště řešení sekundárních nepovinných úkolů vám dá mnohdy pořádně zabrat. Představte si situaci, kdy se musíte nepozorovaně dostat do středu nepřátelského tábora. Můžete vzít zákon do vlastních rukou a jako Rambo se v potu tváře prostřílet přes řady hlídkujících vojáků a super silných bojových droidů. Dá to sice práci, ale jde to. Druhou možností je totální utajení, které je podmínkou pro splnění sekundárního úkolu. Metodou „pokus-omyl“ prozkoumáte okolí a s vypětím sil se pomaloučku polehoučku dostanete na místo určení. Nejlepší je ovšem samozřejmě zlatá střední cesta, kdy se nepřátelům chvíli schováváte, chvíli je efektivně likvidujete a tímto způsobem pokračujete k vytouženému cíli.
A právě variabilní způsob hry, závisející pouze na momentálním rozpoložení hráče, je na novince od Crystal Dynamics tím nejlepším. Ve většině situací máte v podstatě na výběr, jak pokračovat dále – vezmete nepřátele frontálním útokem, nebo se porozhlédnete po nějaké ventilační šachtě, kterou byste mohli (s nesmyslným hlučným dupáním) hlídkující vojáky obejít a vpadnout jim do zad? A co když se ještě lépe nabouráte do bezpečnostního terminálu a necháte je postřílet vlastním stacionárním kulometem, případně ovládnete odpočívajícího bojového droida a trochu jim s ním opálíte pozadí? Řešení situací tentokrát záleží pouze na vás. A to jsme se ještě nezmínili o obyčejných transportérech nebo bojových vozech, do kterých můžete občas nasednout, a postavit se tak i několika obrovským válečným droidům naráz. Zkrátka a dobře, po stránce hratelnosti Project: Snowblind přímo exceluje.
Ach, ty konzole
Výsledný dojem bohužel trochu kazí umělá inteligence – rozhodně nepatří mezi nejlepší a představuje pouze současný průměr. Zatímco vaši kolegové, kteří vás v některých misích podporují, se chovají poměrně slušně, nepřátelé občas zaperlí nějakou nádhernou stupiditou. Takovou malou libůstkou je například dálková likvidace pomocí odstřelovačky. Než se republikánští kluci vzpamatují a uvědomí si (pokud vůbec), odkud vítr vane, už jich většina leží na dlažbě a „užívá si“ posledních chvil mezi živými.
Problémem může být pro méně zdatné hráče také ukládání hry, které je možné pouze v jedné až dvou speciálních ukládacích místnostech v každém levelu. Obzvláště ke konci mohou mít akční zelenáči problémy s obtížností, a budou tak frustrováni opakovaným procházením stejných úseků. Pokud však využijí všech možností a začnou trochu takticky myslet, nebude ani jim dokončení Project: Snowblind činit větší problémy. Rovněž není moudré plýtvat municí, neboť Nathanova záchranná výprava je jedním velkým tažením a náboje do zbraní ani životy či energie automaticky nepřibývají.
V průběhu hry se pohybujete v ulicích Hongkongu, navštívíte několik důležitých objektů (jako např. základnu Koalice nebo sídlo ďábelského generála), a dokonce se podíváte do tajemných stok, kde si užijete trochu nefalšované hororové atmosféry. Jak už ale bylo řečeno, Project: Snowblind trpí odbytým vizuálním zpracováním, které sice uspokojí konzolové hráče, ne však graficky rozmazlené počítačové maniaky. Potěší několik pěkných efektů (např. výpadek „systému“ hlavního hrdiny při elektromagnetickém zásahu či jemné zrnění ve vlhkém prostředí kanálů), ale na druhou stranu vyrazí dech vyloženě odfláknuté zbraně, postavy a prostředí s jednoduchými texturami.
Project: Snowblind si nás však přesto získal. Mohl být sice mnohem delší, abychom dokázali využít všechny nabízené zbraně, jejichž primární a sekundární módy jsou naprosto skvělé, ale útěchou se staly multiplayerové módy se zábavnými mapami, na kterých jsme se dostatečně vyřádili. Pokud tedy dokážete překousnout konzolové grafické zpracování – pro současné zmlsané hráče asi nejtvrdší oříšek –, budete se výtečně bavit od začátku až do konce. A to je nejdůležitější!
Výrobce: Crystal Dynamics
Vydavatel: Eidos Interactive
Distributor v ČR: Cenega Czech
Prodejní cena: 1499 Kč
Lokalizace: manuál
Internet: http://www.projectsnowblind.com
Multiplayer: ano
Minimum: CPU 1,5 GHz, 256 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 64 MB
Doporučujeme: CPU 2,4 GHz, 512 MB RAM, HDD 3 GB, 3D karta 128 MB
Verdikt: Svižná kyperpunková akce s taktickými prvky, v jejíž společnosti strávíte několik příjemných večerů.
Hodnocení: 80 %
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU