„Celkové investice podniků a veřejné správy do ICT vybavení a softwaru dosáhly v loňském roce 245 miliard korun. Výrazně rychleji rostou investice do softwaru a databází než do ICT vybavení, v roce 2019 se na celkových investicích do ICT podílely již ze dvou třetin,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Ve vztahu k celkové výkonosti naší ekonomiky jsou investice do ICT v Česku výrazně nad průměrem zemí EU. V roce 2018 dosáhly 4,3 % našeho HDP, zatímco v zemích EU to byly 2,5 % unijního HDP.
V loňském roce zaplatily domácnosti za ICT vybavení a služby 110 miliard. Na celkových výdajích domácností se podílely 4,1 %. V posledních letech mezi těmito výdaji převažují poplatky za telekomunikační a internetové služby.
V roce 2019 bylo v Česku na výzkum a vývoj v oblasti ICT vynaloženo 20,5 miliardy korun, téměř o dvě třetiny více než před třemi lety. Na výzkum a vývoj softwaru, aplikací a dalších služeb bylo v roce 2019 vynaloženo 14,7 miliardy, zbylých 5,8 miliard směřovalo na výzkum a vývoj ICT zařízení a elektronických součástek.
„Mezi ICT specialisty dlouhodobě převažují muži nad ženami. V Česku byl v roce 2019 dokonce podíl žen na pozici ICT specialistů nejnižší ze všech zemí EU. Na deset těchto odborníků u nás připadla v průměru jen jedna žena,“ uvádí Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů dosáhla vloni 66 tisíc korun a o více jak 30 tisíc přesáhla celkovou průměrnou mzdu v ČR.
Podíl studentů ICT oborů na všech studentech vysokých škol v čase roste, a to z 6,5 % v roce 2010 na 7,1 % v minulém roce. S tím, jak se u nás snižuje celkový počet studentů vysokých škol, však klesají absolutní počty studentů ICT oborů. V roce 2019 tyto obory studovalo 20,6 tis. osob, o pětinu méně než v roce 2010. Tento pokles by byl výraznější, nebýt cizinců, jejichž zastoupení na celkovém počtu vysokoškolských studentů těchto oborů stále narůstá.