QuickTime 3.0 v praxi

V tomto článku se podíváme na takřka finalizovanou verzi
multimediální platformy QuickTime 3.0, která by se
měla stát něčím mezi konečně dostupnou horkou novinkou,
malou revolucí v multimediálních systémech nebo také velmi
geniálním, či naopak pochybným strategickým krokem firmy Apple.
Všechny tyto možné pohledy na "věc" budou čtenáři zřejmější po
přečtení tohoto článku. A jakým čtenářům je text určen? Zcela
určitě všem uživatelům platformy Mac OS, ale vzhledem k
okolnostem by mezi nimi neměli chybět ani zastánci dalších
platforem - těch windowsovských i unixovských...

QuickTime - kdo by jej neznal. A neodpustím si malou špičku -
znají jej skutečně všichni, pro ty z ostatních platforem se
stačí podívat na takové Video for Windows a určitě něco z
QuickTime zahlédnou. QuickTime se spolu s grafickým rozhraním
stal jakýmsi symbolem Maců a nepochybně také inspirací pro
multimediální úsvit na ostatních osobních počítačích.
Na tomto místě by ti nejdůkladnější čtenáři měli spustit povyk,
protože autor si tu viditelně zjednodušuje život doslovným
kopírováním starších textů. A měli by pravdu, předchozí odstavec
je totiž převzat z článku QuickTime 2.5 v MacWORLDu 9/96. Byl
tehdy věnován verzi 2.5 a lze jej použít např. jako stále platné
uvedení do tématu, a nejen proto, že se zabýval i historií
QuickTime.
V době psaní článku se psala polovina února 1998 a na
Internetu je k vyzkoušení dostupná beta-verze 16 horké novinky
- QuickTime 3.0, která by již měla být finalizována a bezplatně
na Internetu uvolněna okolo 28. února. QuickTime 3.0 přitom
představuje pro Apple, a tedy i platformu Mac OS, významný předěl.
Dobrá, je pravda, že totéž jsme tvrdili o QuickTime 2.5, ale
úmysl a realizace se často liší - obzvláště u idealistických
firem jako je Apple.

QuickTime nebo QTML (QuickTime Multimedia Layer)

Nejdříve pro nováčky nevlastnící starší čísla časopisů
krátké shrnutí. QuickTime představuje pro systém Mac OS komplex
systémových rutin, pokrývajících především všechny multimediální
a některé přilehlé služby. Realizován je několika doplňky a
ovládacími panely a nezkušení uživatelé se často dopouštějí té
chyby, že je z důvodu úspor paměti vypínají.
Jak pošetilé! Samozřejmě, pokud nikdy nepřehráváte na počítači
filmy, můžete se bez odpovídajícího funkčního jádra QuickTime
obejít a cca 1 MB paměti uvolnit. Obzvláště u nových Power Maců
s riscovými procesory ale platí, že QuickTime v sobě obsahuje
novější verze rutin, jinak vyvolávaných z ROM, a jisté funkce
Mac OS s nainstalovaným QuickTimem běží mnohem rychleji a
stabilněji. (Velmi podobná situace mimochodem nastává u doplňku
WorldScript.) Tento jev je stále markantnější, protože QuickTime
na sebe nabaluje stále více úkolů a stává se jakýmsi systémem v
systému - a nutno říci, že tím podstatně modernějším.
Toto téma je bohužel příliš komplexní, a tak si jen řekněme, že
QT pokrývá nejen jisté překladové funkce, ale stará se třeba i o
dialogová okénka atd. Některé aplikace mají díky tomu v
otevíracích dialogových okénkách ještě miniokna náhledová,
usnadňující rychlé vyhledávání kýženého souboru. Co se týká
překladů, ve spolupráci s Mac OS Easy Open (v lokalizovaném
systému Otevírání dokumentů) se stávají interní formáty QT
systémově dostupnými formáty, a např. v takovém Zápisníku můžete
otevřít soubory formátu Photoshop 3.0 či Windows BMP.
Proto se také začalo již u verze 2.5 mluvit o celé multimediální
vrstvě QTML (QuickTime Multimedia Layer), s rozdíly si ale není
třeba zatěžovat hlavu. Zatímco u Mac OS je a bude QuickTime
distribuován separátně od jiných systémových komponent, pro
Windows obsahuje instalátor QuickTime 3.0 i QuickDraw 3D. Možná
v tom má někdo jasno, spíše jsou však pojmy QTML a QuickTime
používány záměnným způsobem.

QuickTime 3.0 - je libo Mac OS, nebo Windows?

Již u QuickTime 2.5 se mluvilo o distribuční politice, která
měla podstatně zrovnoprávnit platformy, z řady důvodu se ale tak
nestalo. QuickTime 2.5 byl dostupný pro systémy Windows pouze
jako přehrávací software a pro authoring byl nepoužitelný.
Kompletní portování ovšem projekt verze 3.0 značně zdrželo (viz
také odstup mezi články).
Výsledek je působivý. Beta-verze byly dostupné ve stejný
okamžik pro Mac OS i Windows 95/NT a jejich identičnost a
přenositelnost souborů byla na první pokus viditelná. Klíčová
je nadcházející verze pro nový systém Apple - Rhapsody, který
současně díky své povaze usnadní převod QT i na unixové
systémy, jimž nějaký ten silnější multimediální standard
neuškodí.
Plnokrevný QuickTime, dostupný pro jinak multimediálně ne zcela
konkurenceschopnou platformu Windows, je ovšem odvážný krok.
Apple si od tohoto zřejmě slibuje především naprosté vítězství
standardu, jehož authoring bude stále zřetelně nejvýhodnější pod
Mac OS a na hardwaru Apple.
Tato proměna ovšem stála Apple mnohem více než něco odvahy.
QuickTime je příliš spjat s prostředím Mac OS a bylo třeba
přeportovat značné oblasti macovského systému. Dokazuje to
například dokumentace pro PC programátory, důkladně rozebírající
třeba principy paměťového managementu Mac OS, ale i víceméně
oficiální komentáře. Paradoxním výsledkem je, že značná část
Mac OS je dnes přeportována pro platformu Intel - myšlenka Mac OS
(či pro experty spíše Blue Box) pro Intel nás již nemůže tak
šokovat.
A to je také tou nejvýraznější vlastností QuickTime 3.0,
nikoli tisíce základních i luxusních mediálních formátů. Po
instalaci jediné knihovny DLL a programu MoviePlayer můžeme začít
pracovat v QuickTime i pod Windows. Viditelných rozdílů je
minimum, zejména v MoviePlayeru, který má dokonce i "ona"
náhledová okénka. Apple tu přitom nejde cestou konkurenčního
boje, ale spíše přes nabídnutí doplňujícího či alternativního
produktu. Je například vhodné nainstalovat na PC i Microsoft
DirectX, protože QuickTime prostřednictvím jeho API využívá
přítomných hardwarových akcelerací zvukových i grafických karet.

Služby QuickTime 3.0

Dobrá, QuickTime bude nainstalován, kam jen oko dohlédne. Co z
toho budeme mít? Věřte nevěřte, formátová standardizace je
výborná věc. V případě QuickTime to znamená extrémně jednoduchou
přenositelnost i velmi komplexních dat mezi platformami bez
nutnosti konverze. A to znamená více crossplatformních produktů
a lepší produktivitu práce pro multimediální authoring, ale i
běžné uživatele, protože roztříštěnost formátů na Internetu a
počítačích vůbec je skutečně hrozná.
K intenzivnějšímu využití funkcí budeme ovšem muset počkat
na nové verze aplikací, jako je např. Adobe Premiera, které do
poslední kapky nových možností využijí. Typickou, již realizující
se ukázkou, je oblast WWW surfování - kde je už aplikace alias
WWW prohlížeč s QT pluginem k dispozici. Tady stačí nalézt
stránky postavené na schopnostech QuickTime 3.0 a začít testovat.
Dnes na nich (třeba http://www.apple.com/quicktime/preview/ )
typicky nalezneme začleněné nové formáty dat - které stávající
WWW editory bez problémů zvládnou do stránek začlenit a nový QT
plugin umí přehrát.
Tady skutečně každý ocení, nakolik využívání přehrávacích
možností QuickTime eliminuje nekonečné řady různých speciálních
pluginů. Nejenže se na něj můžeme spolehnout při přehrávání MIDI
či MPEGových šotů, ale jeho speciální formáty - jako je např.
vektorová grafika - se stávají akceptovatelným standardem. Verze
3.0 je přitom skutečně tvrdě optimalizována pro internetové
použití; na přenos náročná data lze přenášet streamovaným
způsobem, kdy se začnou zobrazovat ještě před dokončením
transportu, a navíc na WWW stránce mohou být data uložena v
několika podobách optimalizovaných pro různé rychlosti
uživatelova připojení.
Celkem nic originálního, konečně je ale toto chování
konzistentní a působivě to funguje!! Například na zmíněných
stránkách Apple jsou umístěna VR panoramata (aka prostorové
fotografie), která jsou velmi úsporná. U těch větších
oceníme, když si jejich virtuální prostor budeme moci procházet
ihned bez čekání, s tím omezením, že viditelná část se bude
pomalu zvětšovat. Protože ale můžeme nadefinovat náhledovou
stopu, jež naskočí ihned díky své menší velikosti, mohou být
ještě nenahrané oblasti reprezentovány např. prostorovou mříží
(vzpomínáte na simulátor ve Star Treku?) nebo třeba jen obrazem
s méně detaily (kupř. díky maximální komprimaci JPEG).
Apple skutečně na QuickTime nešetří a neustále "dokupuje" či
doprogramovává moderní prvky, například nové komprimace či MIDI
nástroje. Díky nim jsem skutečně poprvé viděl přes klasický
modem v pražských podmínkách přehrávanou hudbu v takřka CD
kvalitě a s akceptovatelným "náznakem" videoklipu...
Na skutečné využití všech možností si ještě počkáme. Velmi
nadějně se tváří možnost používání efektů v reálném čase - kde
bychom například na WWW stránkách mohli ušetřit nekřesťanské
megabajty jinak duplikovaných filmů. Prozatím jsem také nenašel
skutečné QuickTime VR panorama, postavené ze všech použitelných
mediálních prvků. Jen si představte - vlastní panorama
zachycující loď Enterprise (to již léta existuje), hvězdný
prostor okolo inteligentně generovaný do "pseudooken", díky
filmovým stopám a speciálním efektům, k tomu hudba na pozadí (se
směrovými efekty, pochopitelně). Manipulovatelné předměty mohou
být tvořeny z objektů QuickDraw 3D, i když to již určitě chce
masivní hardwarovou akceleraci. (Poznámka do hvězdného deníku:
poručík Data má koženou tvář pořád a kapitán Pickard vlasy
nepotřebuje.)

Budoucnost?

Mnoho dalších věcí bylo slibováno do verze 3.0, a jaksi zatím
nedorazily. První souvisí s netrpělivě očekávanou HyperCard 3.0
- kde bude možno vytvářet k filmům doprovodné stopy, obsahující
příkazy jakéhosi skriptovacího jazyka HyperTalk. Kdesi se také
zdržela možnost umisťovat na pozadí filmů (u VR panoramat a
objektů to již funguje) aktivní body, pomocí kterých by se např.
děj dal větvit.
Tyto zčásti již fungující a zčásti naslibované funkce přitom
naznačují některé fantastické možnosti - jako například možnost
interaktivních aplikací postavených na QuickTime enginu, médiích
a interpretovaných skriptech (nebo třeba Javě), jež by byly
hardwarově nezávislé, přesto však lokálním hardwarem akcelerované
(přes DirectX), a hlavně distribuované přes Internet, a to třeba
i po stále funkčních částech.