Quo Vadis - IBM PC?

1. 6. 1999

Sdílet

V historii osobních počítačů je několik klíčových mezníků a u většiny z nichfiguruje společnost, kterou dnes známe pod označením IBM plným jménem se jedná o International Bussine...
V historii osobních počítačů je několik klíčových mezníků a u většiny z nich
figuruje společnost, kterou dnes známe pod označením IBM plným jménem se jedná
o International Bussiness Machines, familierně potom o Velkou Modrou. Její
historické zásluhy však ať jsou sebevětší v tvrdém tržním prostředí velkou váhu
nemají, a tak zatímco se firmě jako celku daří, některým složkám dokonce
výborně, ohlásila minulý rok divize PSG (do které spadá výroba a prodej
osobních počítačů) ztrátu přesahující miliardu dolarů. Krom toho bylo možné z
řad IBM zaslechnout výroky o tom, že PC jsou mrtvá a podobně. Blíží se tedy
konec osobních počítačů s visačkou IBM? Na tyto a další otázky odpověděla
konference Transformation of the PC, která proběhla v londýnském muzeu vědy.

KDO?
Celá konference měla jednu klíčovou myšlenku, jež byla symbolizována i místem
konání akce probíhala v muzejní knihovně. Se vzrůstající popularitou počítačů a
Internetu se začaly stále častěji objevovat myšlenky o tom, že elektronické
informace vytlačí ty tištěné. Jak dnes vidíme, nestalo se tak. Podobně někteří
předpovídají, že síťové počítače a tzv. set-top boxy nahradí osobní počítače,
jak je známe dnes. IBM však tvrdí, že podobně jako knihy a počítače žijí vedle
sebe dál, budou zde jak jednoúčelová zařízení typu set-top boxů, tak i počítače
typu PC ovšem jedno je jisté, u "pécéček" dojde k dalším významným změnám.

KUDY?
Směr, kterým se bude podle IBM svět PC ubírat, je tzv. Transparent Computing,
neboli průhledné, jednoduché používání počítače. Konkrétně to má znamenat
jednodušší ovládání a snažší přístup k informacím, prakticky by se to mělo
realizovat propojením různých stávajících technologií s hlasovým ovládáním.
Toto konverzační rozhraní by mělo umožnit i lidem bez velkých znalostí IT
získávat informace z různých databankových a informačních služeb, on-line
obchodů či webové burzy a to vše pouhým kladením otázek, ale bez účasti
lidského operátora. Možné by mělo být i procházení po Internetu prostřednictvím
mobilního telefonu a ovládání počítače bez jediného dotyku klávesnice.
Již funkční je tzv. Voice HTML rozhraní, kdy se do kódu webových stránek
přidají pokyny pro hlasové ovládání. Tento systém umožňuje procházení stránek
jak klasickým způsobem, tak i pomocí hlasového ovládání těm, kteří jej mají.
Velkou výhodou je to, že se po síti přenáší pouze text, který je na klientské
straně interpretován, resp. rozeznáván.
Představte si nyní, jak přijdete do práce, počítač po zapnutí pozdraví a vy mu
jen nadiktujete, aby zjistil cenu akcí ČEZu, aktuální kurs eura a informoval o
knižních novinkách Unisu. Ještě než se začne vařit voda na kávu za vámi,
počítač už volá žádané informace. Myšlenka je to pěkná, ve své podstatě stará,
ale vězte, že jsem to viděl fungovat na vlastní oči! Když připočítáme ještě
nějaký půlrok na odlaďování, další na přípravu aplikací, může se anglicky
mluvící obyvatelstvo těšit, že již napřesrok bude jejich počítač mluvit. Česky
hovořící lidé budou mít mnoho práce s vysvětlováním, že český jazyk je skutečně
jedním z těch důležitých a že ačkoliv s ním mluví jeden a půl promile obyvatel
země a národní HDP nám klesá, stojí za to pro něj všechny aplikace uzpůsobit.
Nebo bude jednodušší naučit se anglicky?

NA ČEM?
Pro ilustraci toho, že vývoj ani v dalších oblas-tech nespí, předvedli
pracovníci z laboratoří IBM hned několik futuristických prototypů a konceptů
možného pojetí IT.
První model, uváděný pod krycím názvem Chameleon, připomíná trochu větší
notebook. Také vám připadá stolní počítač moc velký a do stylového obýváku se
vám nehodí? Chameleon je jakýsi hybrid mezi stolním počítačem a notebookem
rozměrově bližší notebooku, ale variabilnější než stolní PC. Displej je
dotykový, takže pro brouzdání na Webu klávesnici ani potřebovat nebudete. Když
ale přeci jen chcete psát, můžete se pohodlně usadit v křesle a klávesnici si
dát třeba na kolena (je odnímací, s infračerveným propojením).
Druhý přístroj, také podobný notebooku, má přiléhavé provizorní jméno Monarch.
Ačkoliv funguje jako počítač, rozměrově se "blíží motýlu". Destička o malinko
větší než formát A5 se po otevření a rozložení klávesnice stane notebookem s
10,4" displejem a běžně velkou klávesnicí. Škoda, že se jednalo o nefunkční
studii, hned bych si jej vzal na cesty...
A už se vzdalujeme zařízením, která jsou na první pohled podobná současným
počítačům. CyberPhone vypadá jako trochu tlustý mobil, ale skrývá v sobě
zobrazovací zařízení, jež pomocí projektoru a odklopného zrcátka vytváří dojem,
odpovídající 11" displeji. Až bude vše technologicky ošetřeno, brouzdání po
Webu a nastavování funkcí bude možné v plné kráse i uprostřed hlubokých lesů
(pro hovory s obrazem bude stačit 64 KB/s).
Nejmenší ze všech je WatchPad hodinky a počítač v jednom. Jedná se zatím o
studii, ale založenou na současných možnostech nových displejů. LCD zobrazovače
založené na kombinaci křemíku a organických krystalů dosahují reálně rozlišení
až 600 dpi, což umožňuje (pro lidi s dobrým zrakem) použití písma o velikosti
6,5 bodu potom se na hodinky vejde 12 řádků po 10 znacích. Pro orlí zrak snad i
více.

JAK?
A jak vidí současný trh s PC analytici? Steve Brazier z analytické společnosti
Canalys Corporation poznamenává: "Trh je zdravý především pro uživatele a
Microsoft, ne už tak pro dodavatele HW. Proto dochází k postupnému přibližování
velkých zákazníků a velkých výrobců, působících povětšinou celosvětově. Tento
vývoj je možný díky Internetu a stále komfortnějším extranetovým systémům. Za
chvilku bude aktuální otázka, zda zákazník zaplatí více ve svém dosavadním
prodejním kanálu, nebo zda se obrátí přímo na výrobce. Distribuční cesty se tak
rozšiřují o tzv. cyber-reselers neboli elektronické prodejce, kteří nabízejí
produkty čistě přes Web. A právě při těchto prodejních způsobech, kdy si
zákazník nemůže výrobek ,osahat\, nabývá na významu značka výrobce, resp. její
kvalitní a spolehlivý zvuk. A v tomto tržním prostředí se šance výrobců typu
IBM silně zvyšují."

S KÝM?
Zastavme se u nedávného vývoje, kterým divize osobních počítačů IBM prošla. Tak
jak u velkých firem bývá nedobrým zvykem, nepodařilo se IBM včas zareagovat na
změny trhu s PC, přizpůsobit se orientaci na cenu, novým distribučním modelům a
nižším obchodnímu rozpětím. Tak se mohlo podařit zvláště Compaqu a Dellu
ukousnout velkou část koláče.
Nicméně IBM zareagovala a počátkem roku 98 byly odsouhlaseny změny ve stále
problémovější divizi PSG (Personal System Group), jež vedly mimo jiné k
přehodnocení cenové politiky a s tím souvisejícímu přecenění zásob. Tato v
podstatě účetní operace byla hlavním zdrojem oné ohromné ztráty v minulém roce,
nicméně vedla k oživení, které se projevilo již v druhé polovině roku. V
současnosti je PSG zisková se stoupajícím obratem.


Dvojitá bezpečnost
Společnost Actebis, distributor produktů Gigabyte, uvedla na český trh základní
desky s funkcí DualBIOS. Tato nová funkce zvyšuje bezpečnost a spolehlivost
počítačů postavených na základních deskách vybavených DualBIOSem. Mělo by se
tím odstranit další teoreticky "slabé" místo, kde mohou vznikat problémy. V
současnosti DualBIOS obsahují základní desky Gigabyte GA-BX2000 a GA-6GXU,
budoucí modely společnosti Gigabyte již budou touto inovací vybavovány
standardně. Souběžně budou ale dostupné i varianty bez této funkce, která přeci
jen zvyšuje cenu (levné základní desky jsou určeny pro low-end trh).
Na dotaz ohledně této novinky Richard MA, prezident společnosti Gigabyte,
poznamenal: "Jedná se v podstatě o velice jednoduchý koncept. Když bych měl
shrnout jeho funkci, tak DualBIOS je založen na dvou samostat-ných čipech s
BIOSem. Pro zjednodušení je můžeme nazvat primární BIOS a sekundární BIOS. Z
primárního BIOSu startuje počítač za normálních okolností, sekundární je tam
coby připravená záloha. A pokud primární BIOS selže, převezme sekundární jeho
funkci samozřejmě s nulo-vou časovou ztrátou.
Systémová logika základní desky je vybavena funkcí pro kontrolu BIOSu, která
probíhá při každém startu či rebootu počítače. V případě, že zjistí u jednoho z
BIOSů chybu, oznámí ji uživateli, nabídne automatickou opravu a nastartuje
systém z BIOSu druhého.
Nápad je to tedy zajímavý, ale otázkou zůstává nakolik důležitý. Problémy s
chybou BIOSu přeci jen patří k těm méně častým.