Recenze: ASRock P55 Extreme 4

9. 11. 2010

Sdílet

Zatímco trend velí rozloučít se na deskách s rozraním pro PATA disky (ATA133 IDE), jejichž výroba se odsunula na smetiště dějin, Asrock se rozhodnul ho u své v řadě zatím poslední desky s čipsetem P55 ponechat, což je více než potěšitelné.

Řada uživatelů, kteří se řídí pravidlem o zlaté střední cestě a volí tak obvykle procesory i5 (1156) jakožto kompromis mezi cenou a výkonem, má často „v záloze“ ještě několik PATA disků, které využívají jako zálohy pro méně důležitá data nebo jim prostě slouží jako rychlá cesta ke zvětšení úložného prostoru. Pravda je taková, že nikdy nevíte, zda nepřijde čas, že budete potřebovat ke svému počítači připojit PATA disk a řešení v podobě externího stojánku nebude právě dostačující. Některé starší HDD rekordéry stále používají PATA disky a pokud se vám někdy dostal do ruky třeba Conax CV-6000, který je dobře znám zákazníkům UPC, dolování dat z něj není přes USB zrovna ideální cestou, jak se dostat k filmům. Nemluvě již o samotném procesu vytahování dat ze souboru, ve kterém je vše uloženo. Pro něco takové prostě musíte disk připojit "na kšandu". Ale zpět k desce.

Asrock P55 Extreme 4 je koncipována jako mid-range deska, která má svému majiteli umožnit využívat jak nejmodernější technologie, tak se nezříká starých rozhraní. Výsledkem je tak zajímavý mix, který musí uspokojit každého uživatele. Již na první pohled zaujme deska přehledným rozmístěním a čistým zpracováním.  Základem je samozřejmě čipset Intel P55 a patice LGA 1156, u níž můžeme pro chlazení využít jak chladiče pro LGA 1156, tak i pro 775. U Asrocku je to na jejich deskách již standardní řešení, najdeme zde i totiž místo 4 děr pro ukotvení chladiče 8 – deska má tedy rozteče pro oba typy chladičů. Jde o zajímavé řešení, kdy uživatel nemusí při přechodu na novější desky nutně kupovat nový chladič. Čtveřice paměťových slotů DDR3 si poradí i s moduly na hranici DDR3 2600+. Grafické karty můžeme usadit ve dvojici PCIe x16, samozřejmě s podporou funkcí CrossFireX a SLI.

Kromě již zmíněného PATA rozhraní, je na desce i konektor pro disketovou mechaniku. Jako protipól pak působí čtveřice konektorů SATA3 (SATA 6 Gb/s) a 6 pro SATAII (SATA 3GB/s) disky.  O čtveřici SATA3 se starají hned dva řadiče Marvell – SE9128, který dvojici konektorů umožňuje pracovat kromě klasických funkcí jako NCQ, AHCI, Hot Plug, i v režimech RAID 0 a 1. Druhý kontroler Marvell SE9123 RAID nepodporuje, ale postará se o případné propojení eSATA3 portu. Jde v tomto případě o sdílené řešení. Pokud však obsadíme eSATA3 port, přijdeme o funkčnost jednoho z SATA3 slotů na desce.

Nesmíme samozřejmě opomenout ani zvukové možnosti desky, už jenom proto, že krabice i výrobce na to ve svých materiálech upozorňuje a mělo by se jednat o další důvod, proč si desku koupit. V manuálech se proti nám hrdě tyčí loga THX TruStudio Pro a Asrock, aby dostál svým povinnostem, osadil desku čipem Realtek ALC892 (starší desky využívaly VIA VT2020), což je z našeho pohledu daleko vhodnější řešení. K dispozici tak máte 8kanálový (7.1) zvuk. Na desce samozřejmě ta nesmí chybět ani SPDIF.

Pokud potřebuje připojit další periferie, nabízí deska možnost využít 6 USB 2.0 a až 4 USB 3.0 konektory. Dva z USB 3.0 konektorů jsou přímo na desce, druhá dvojice je k dispozici přes bracket, který v případě potřeby můžete připojit do konektorů na desce. Co ovšem desce chybí, je FireWire konektor, což vzhledem k cílové skupině uživatelů mohlo přijít klidně i dřív. Zvláště v Evropě již dlouho čísla poukazovala na úbytek zařízení (periferie, spotřební elektronika), která vyžadují připojení přes toto rozhraní – šlo především o videokamery první generace, které zastaraly a nejprodávanější modely v současnosti mají již USB. Při testech USB 3.0 se potvrdilo „umění“ Asrocku v této oblasti.  Ať dělají co dělají, nedokáží kromě režimu, při nichž využíváme pro test 4k soubory (zde jsou výsledky srovnatelné s ostatními značkami), vyždímat z řadičů NEC 3.0 potřebný výkon. Asrock se zde dostává v některých fázích na propustnost o nějakých 20% nižší než jeho konkurenti. Nic strašidelného z hlediska běžného používání, spíše si klademe otázku, kde inženýři z NDR udělali chybu?

Na desce nám tak v této chvíli za pozornost stojí již asi jen dvojice masivních heatsinků umístěných v okolí patice procesoru. Pod každým z nich je 10 MOSFET tranzistorů, které tvoří část 8+2 fázového napájení., což desku ponechává v oblasti běžných teplot i při zvýšených požadavcích na výkon, jako třeba při přetaktování. Což nás přivádí k tomu, abychom se podívali do BIOSu.

Nastavení BIOSu umožňuje standardní kroky - většina overclockerských úkonů je pak soustředěna do sekce OC Tweaker. První z nastavení v tomto menu jsou pro začátečníky. Jde o jednoduchá nastavení, která stačí pouze povolit a deska zvýší svůj výkon podle předem daného scénáře. Tato nastavení lze povolit jak přímo v BIOSu, tak přes utilitu v samotném operačním systému – náš Core i5 750 jsme tímto způsobem dotáhli přes 4,1 GHz (paměti CAS 8-8-8-20) a deska neprojevila náznaky nestability. Zde musíme upozornit, je nutná poslední verze firmwaru, ještě před jeho vydáním nebyla deska s to se dostat přes hranici 2,80 Ghz a i automaticky nastavované přetaktování přes OC utilitu si dělalo co chtělo.

Verdikt

ASRock P55 Extreme 4 je rozhodně zajímavá deska, kterou s klidným srdcem doporučíme běžným uživatelům. Vzhledem k nabídce řady rozhraní jde o výborný most ze starých do nových časů za příznivou cenu, nabízející vzhledem k počtu moderních konektorů jistotu i pro příští rok. Schválně, zkuste u sebe najit 4 USB 3.0 zařízení, pokud vůbec nějaké. Co do možností konektivity a počtu nabízených konektorů je P55 Extreme 4 obrem ve své třídě. Nicméně nechme ho raději spárt a pokud nemusíte, neprobouzejte jeho výkon. Desku lze sice přetaktovat a můžete při tom využít i automatických funckcí dodávaného softwaru, nicméně nežeňte tuto desku do extrémů. Nám se to sice podařilo, ale zůstává v nás pocit, který hrdinové ve filmech vyjadřují slovy – zase jsme přelstili smrt.

ICTS24

Hodnocení: 80%

Cena: cca 3000 Kč