Recenze: základní deska Sapphire Pure Platinum Z77K

19. 3. 2013

Sdílet

 Autor: Sapphire
Společnost Sapphire jsme si oblíbili již dřívě pro její grafické karty a poslední dobou ji máme stále radši i pro její cenově přijatelné, nicméně kvalitní základní desky, které vždy představují zajímavou alternativu k Asusu nebo Gigabytu, které dnes trhu dominují.

Když jsme vloni dostali další desku této značky, ropzhodli jsme se ji vzhledem k tomu, že byla postavena na čipsetu Z77, který je v poslední době velmi oblíbený a výrobci základních desek pro desktopy na tomto trhu bojují o každého zákazníka, podrobit ji trochu delší zátěži. Trh je opravdu dost „přecpaný“ což přináší zákazníkům více inovací za nižší cenu, ale někdy i nižší kvalitu. Sapphire patří samozřejmě mezi značky, které dokáží nalákat na zajímavou cenu a tak nás tentokrát spíše než výkon zajímala její odolnost.

Sapphire Pure Platinum Z77K

Z77 je čipová sada určená pro novou generaci procesorů od Intelu Ivy Bridge, která, stejně jako její předchůdci Sandy Bridge, disponuje novými transistory označovanými jako Tri-Gate 3D. Tyto 22nanometrové transistory dokážou na rozdíl od dřívějších transistorů efektivněji využívat příkon, zajišťují tedy vyšší výkon při nižší spotřebě energie.

K hlavním vlastnostem nové desky Pure Platinum Z77 patří právě podpora poslední generace procesorů Intel Core i3, i5 a i7se socketem LGA1155. Jedná se o ATX desku v plné velikosti. Specifikace desky zahrnují čtyři sloty pro 240pinovou paměť DDR3 s frekvencí 800/1 066/1 333 a 1 600 MHz. Do každého lze umístit maximálně osmigigový modul, což při jednoduchém počítání dává dohromady maximum 32 GB paměti. A to už je dost i pro ty nejnáročnější operace.

Podíváme-li se na rozšiřující sloty, najdeme v této kategorii jeden PCI Express 2.0 x4, jak již ostatně bylo řečeno výše, dále PCI Express 3.0 x16/x8, PCI Express 3.0 X8/x4 a PCI Express 3.0 x4. Pokud jde o úložiště, podporuje základní deska pevné disky v řazení RAID 0, 1, 5 a 10, k dispozici jsou čtyři konektory připojení SATA 2.0 pro rychlost 3 Gb/s a dva konektory připojení SATA 3.0 pro rychlost 6 Gb/s.

Připojení k síti je řešeno standardním ethernetovým modulem Realtek RTL8111F PCI Express Gigabit LAN, zvuková karta je pak od stejného výrobce, konkrétně se jedná o model Realtek ALC892 HD Audio s osmikanálovým výstupem.

Sapphire Pure Platinum Z77K

Na zadním panelu desky nalezneme následující výstupy: čtyři konektory USB 2.0, dva konektory USB 3.0, jeden port HDMI, jeden DisplayPort verze 1.1a, jeden optický výstup SPDIF, jedenkrát DVI výstup, kombo port PS/2 pro klávesnici a myš, VGA výstup (DB-15) a klasický port RJ-45 pro gigabit LAN.

Na desce se pak nachází tři headery pro USB 2.0, jeden header pro USB 3.0, čtyřpinové konektory pro chladič procesoru, třípinové konektory pro chladič šasi počítače, a pak samozřejmě klasika, jako je tlačítko pro zapnutí počítače a restart, header pro přední vstup a výstup zvuku či konektory pro zdroj energie. Deska nabízí integrovanou podporu pro operační systémy Windows 7 ve 32- i 64bitové verzi a také pro Linux.

ICTS24

Uživatele, kteří rádi experimentují a nastavují, nejspíše zklamou omezené možnosti BIOSu. V době, kdy se pomalu, ale jistě prosazuje bohaté rozhraní EFI, je použití daného rozhraní ze strany Sapphire poněkud rozporuplným počinem. Možnosti přetaktování procesoru jsou však docela slušné. Vzhledově jde o rozhraní QBIOS vlastní značce Sapphire, které je implementací BIOSu American Megatrends. Jednou z jeho výhod je možnost sledování teplot, napětí a rychlostí jednotlivých komponent v reálném čase.

Deska sice nepatří do kategorie Overclocking, nicméně to neznamená, že jsme si vzhledem k našemu zaměření nezkusili zvýšit napěti a další praktiky, kterfé deskám až tolik nesvědčé. Po pravdě, čekali jsme, že to deska vzdá, ale je to „malej houževnatej hajzlík“. I na naši tradiční zkoušku teplotním šokem reagovala velmi dobře a dokonce přežil i procesor, o který jsme se samozřejmě báli nejvíce. Horkovzdušná pistole udělala ve skříni mžikem svých 100 °C, procesor se po zahřátí tradičně odpojil a jedinou neznámou zůstávala deska, kterou jsme ještě chvilku grilovali. Po dosažení pokojových teplot jsem počítač znovu „nahodili“ a po zbytek dlouhodobého testovacího provozu deska vykazovala dobrou stabilitu, což je u tohoto typu desek to hlavní, co po nich požadovat.