Zoner Photo Studio 12 Professional
Hned na počátku musíme připomenout, že se nehodláme pokoušet o irelevantní porovnání s Photoshopem od Adobe. Ten je sice nejvyšší laťkou celého trhu, ale cenově se pohybuje někde úplně jinde než právě nahlížený software od Zoneru.
Základní pracovní plocha se u Photo Studia 12 nijak výrazně nezměnila - pokud ovšem za výraznou změnu nepočítáme fakt, že získala dnes tak módní černou barvu, kterou si ostatně můžeme sami změnit. To, že rozhraní vypadá, jakoby z oka vypadlo řadě konkurenčních programů, se nezměnilo. Co však prošlo výraznou proměnou, je množství samostatných modulů, místo původních dvou jsou tu dnes čtyři – Správce (což není nic jiného nežli starý známý Průzkumník), Prohlížeč, Editor a RAW.
Vše ovládáme ze záložek pravo nahoře. Mezi moduly přecházíme nejen kliknutím pravým tlačítkem myši, ale otevřou se nám i záložky nahoře, takže můžeme pohodlně otevřít všechno možné a lehce přecházet z jednoho modulu do druhého. Občas se v tom však můžeme ztratit, protože modul Správce je vlastně podmodulem známého Průzkumníka (k čemuž se po otevření přizná) , takže při cestě zpět nemůžeme přes Správce, ale přes záložku již otevřeného adresáře. Jde však spíše o otázku zvyku.
Jako novinka zde přibyla možnost Katalog, což je organizace fotografií podle dat. Výhodou je, že samotné fotografie zůstanou fyzicky na svém místě. A když jsme u těch archivací: potěší i možnost hromadného přejmenování obrázků, kde nám dokonce automatické počítadlo postupně dodává čísla. Zbytek archivačních aplikací zůstal samozřejmě zachován, což osstatně platí o celém programu – co dobře fungovalo v minulosti, najdeme i v dvanáctce.
Vedle všech standardních zdrojů fotografií dnes můžeme získat i obrázek ze souboru pdf. Příjemná je i možnost uložit obrázek z monitoru - tuto funkci v solidně nastavitelné podobě zvládá nečekaně málo programů a tradičně se tím pod názvem Capture chlubil jen fotoeditor Corelu.
Obrázky: A šikmé věže jsou najednou rovné jako svíčka!
Nejvíce se tvůrci vyřádili na Editoru. Řada nových aplikací je velice účinných (byť ne vždy zrovna mimořádně intuitivních), např. Posun barev. Za zvlášť zajímavou považujeme možnost deformace a rotace vloženého výběru, což dříve nešlo a museli jsme si vystačit se změnou velikosti vkládaného obrázku. Přehled novinek by potřeboval mnohem větší plochu. Příjemná práce je i s úpravou kolinearity, což je častý problém širokoúhlých objektivů a musíme přiznat, že jednoduchost ovládání i finální výsledek předčily naše očekávání. O srovnání horizontu to platí také, i když tady má algoritmus výrazně lehčí práci.
Výrazně se změnil nástroj pro výrobu panoramatických fotografií, který byl ve starších verzích slabinou programu. Některé z nových efektů jsou spíše hravou ukázkou, s čím může vývojář ještě přijít nežli opravu užitečným nástrojem, zde bych jako příklad uvedl Droste efekt, což jsou vlastně obrázky, které se sami v sobě opakují. Na podobné „zbytečnosti“ ovšem nemá Zoner žádný patent a najdeme je snad v každém fotoeditoru. Největší kladný bod bychom rádi udělili za konvertor RAW, který je skutečně na velmi vysoké úrovni. Zvládne totiž opravdu hodně – expozici, ostření, vyrovnání bílé barvy, barevné nastavení, otočení i ostření.
Abychom však jenom nechválili: zatímco rychlost editoru je i nadále vysoká, archivační část se nemá čím chlubit. Když jsme Zoner nutili k otevření adresáře s tisícovkou fotografií, mohli jsme s klidem odejít na kávu. Někteří opět zapláčí nad neexistencí vrstev, které ovšem nikdy nebyly prioritou tohoto programu. Dvanáctka sice byla optimalizovaná pro vícejádrové procesory, ale na našem počítači jsme žádný zázrak nepozorovali.
Verdikt:
Závěrem lze novou verzi jen pochválit. Počet a kvalita novinek rozhodně není jen tak nějakým evolučním práškem, kterým firma posypala starou verzi. Když nic jiného, tak konvertor RAW stojí za to, abychom si dvanáctku pořídili.
Klady: Výkonný a kvalitní fotoeditor, který rozhodně nezklame
Zápory: Správce by mohl být rychlejší
Hodnocení: 85%
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU