Regulace kryptoměn – ano, či ne?

Jako na první vznikající regulace dopadají na kryptoměny s veřejným blockchainem, není však vyloučeno, že se brzy dotknou i všech ostatních. Situace se různí stát od státu, zemí, které se k restrikcím uchylují, však přibývá. Jednou z posledních, která začala kryptoměny regulovat, je ještě donedávna přátelská a bitcoinisty oblíbená Čína. Další země, ale i firmy, se snaží vymezit podmínky, za jakých – a zda vůbec – kryptoměny akceptovat.

Loni Čína zakázala vydávání nových kryptoměn prostřednictvím tzv. primární nabídky a později zatrhla i veškeré obchodování v kryptoměnách. Nejnovějším regulačním zásahem čínské vlády je uzavírání serverů využívaných k těžbě.

„Ten trh je velice přizpůsobivý, takže bitcoinové transakce i těžba se rychle přesunou jinam,“ předvídá Paul Brody, odborník na blockchain ze společnosti EY. „Kroky čínské vlády mohou také podpořit vzestup jiných kryptoměn, především těch s nižší uhlíkovou stopou a vyšší aplikační využitelností, jako je třeba Ethereum.“

Jaké jsou tedy hlavní důvody, proč k těmto regulacím ze strany vlád dochází? Narůstá především obava, že kryptoměna může ohrozit stávající finanční systém, a to hlavně skrz nekontrolovatelné spekulace a nezajištěné půjčky za účelem nákupů virtuální měny.

„Stále víc lidí si půjčuje peníze, aby mohli investovat do kryptoměn. V některých případech si půjčují na kreditní kartu, což může v důsledku vést k peněžnímu kolapsu,“ říká Martha Bennettová, analytička ze společnosti Forrester Research.

Vedle „tradičních“ kryptoměn, jako je právě Bitcoin, začínají vznikat i alternativní blockchainové finanční systémy jako např. Ripple či technologie typu Ethereum. I ty však skýtají jisté riziko, které Bennettová pojmenovává na příkladu Etherea. Ač totiž tato open-sourceová technologie byla primárně vyvinuta pro obchodní transakce mezi firmami a až postupně začala být využívána i v jiných platbách, podle Bennettové byla „unesena“ investory.

Jak možnosti využití kryptoměn rostou, regulační orgány se zabývají vyšším dohledem. Například Izrael před pár dny o bitcoinu prohlásil, že „nejde o skutečnou měnu“, ale o finanční aktivum, které lze za účelem snižování rizik bank a jeho držitelů, jen obtížně regulovat. A ani Spojené státy, kam se v nedávné době přesunuly některé významné těžební pooly, zřejmě pro kryptoměny nebudou zemí zaslíbenou. Několik vládních agentur už aktivity společností zaměřených na prodej bitcoinů označilo za „podvodné“ a nařídilo jim jeho zákaz.

Konkrétním příkladem omezování kryptoměn může být krok společnosti Visa, která před pár dny ukončila spolupráci se společností WaveCrest, jež převáděla kryptoměny na skutečné peníze na předplacených Visa debetních kartách. Podle vyjádření společnosti Visa její partner WaveCrest porušoval své „provozní předpisy“. Dle Bennettové tak Visa mohla učinit z obav ze zneužití předplacených karet právě k praní špinavých peněz. A potvrzuje, že transakce v kryptoměnách probíhající bez centrálního dohledu bank či jiných finančních institucí, probíhají de facto v šedé zóně.

Riziko odhalení krádeže v rámci blockchainu je vzhledem k anonymitě účastníků prakticky nulové; ověřuje se pouze původ digitálních peněženek sloužících k realizaci transakcí. Většina finančních systémů postavených na blockchainech, typu Ethereum, však funguje dle důsledných předpisů zpravidla odsouhlasených napříč bankami. V úvodu popsaná regulační opatření, k nimž přistoupila čínská vláda, tak na takové patrně nebudou mít větší vliv.

A obecně lze říci, že vlády v regulaci postupují pomalu. Protože ač kryptoměny mohou být zneužity k nekalým účelům, mohou dát také vzniknout transparentním a výkonným virtuálním měnám, s potenciálem posílení efektivity mezinárodního obchodu. Časem se pak možná dočkáme i mezinárodních pravidel pro kryptoměny, což je však v současnosti běh na dlouhou trať.

„Pro bitcoin se stávají překážkou směnárny, ve kterých můžou měnit jednu kryptoměnu za jinou anebo za klasické peníze,“ říká Brody. „Ovšem podrobit tyto směnárny auditu a nastolit pro ně jasná pravidla, by mělo pomoci strukturovat a standardizovat trh.“ Dalším možným východiskem je to, které zvažují v Číně, a to je vytvoření vlastní národní kryptoměny. Regulace bitcoinu totiž paradoxně může mít za následek vznik nových kryptoměn využívaných k nekalým účelům, u nichž může být míra transparentnosti ještě výrazně nižší. „Vlády by proto před jakýmkoliv regulačním krokem měly důsledně zvážit jeho možné důsledky,“ uzavírá nejednoznačné téma Brody.