Emitentem kryptoaktiv může být zcela kdokoli, aniž musí disponovat pokročilými technickými znalostmi, a samotná kryptoaktiva jsou často postavena čistě na důvěře v ně a v jejich růst. Na to často doplácejí drobní investoři z řad spotřebitelů, kteří s vidinou rychlého zisku svěří peníze projektu, jenž stojí na pochybných základech.
Setkali jste se někdy s kryptoměnovým podvodem?
Příkladů z nedávné historie lze najít hned několik, jedním za všechny může být příklad kryptoměny LUNA, která jen během pár dnů ztratila 99,99 % své hodnoty, a to především z důvodu chybně nastavených základů samotného projektu.
Právní úprava, která by na existenci kryptoaktiv reagovala, musí pochopitelně přijít s určitým zpožděním, neboť reaguje na daný stav, avšak vezmeme-li v úvahu, že bitcoin je tu s námi od roku 2009, je skutečně s podivem, že ucelená regulace kryptoaktiv doposud neexistovala. V současné době se na našem území můžeme setkat jen s regulací, jež se týká oblasti praní špinavých peněz (AML) a požadavcích na získání živnostenského oprávnění pro provádění služeb spojených s virtuálním aktivem.
Platí přitom, že pro získání potřebného živnostenského podnikání v rámci této volné živnosti nejsou stanoveny kromě bezúhonnosti žádné zvláštní podmínky. Tento stav ovšem neplatí po celé Evropě, kupříkladu kyperská úprava je mnohem komplexnější, uplatňují se zde přísné podmínky pro získání povolení k poskytování služeb spojených s kryptoaktivy a oprávněné subjekty jsou neustále pod dohledem CySEC.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Z uvedených důvodů přichází Evropská unie se skutečně revoluční úpravou, která přináší pravidla pro emisi, nabízení a přijetí k obchodování kryptoaktiv, ale také pravidla pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Regulace má podobu přímo aplikovatelného nařízení č. 2023/1114, o trzích s kryptoaktivy (MiCA).
Nařízení se bude vztahovat na kryptoaktiva, jež definuje poměrně široce jako digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí DLT nebo podobné technologie. Směřuje tak především na stablecoiny, utility tokeny a kryptoměny. Z působnosti nařízení jsou pak vyloučeny zejména NFT, jež tak i nadále budou nabízeny bez regulace, nicméně pouze dočasně, neboť příslušná regulace se již připravuje.
Nařízení MiCA je revoluční zejména z důvodu, že se snaží regulovat systém, který byl vybudován na myšlence decentralizace, do něhož přenáší osvědčené principy prezentované nařízením MiFID II nebo českým zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. Uplatní se tak požadavky na povolovací režim pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, dohled ze strany veřejné moci (v ČR pravděpodobně ze strany ČNB), obezřetnostní na požadavky a pravidla jednání se zákazníky. Cílem nařízení je zejména ochrana spotřebitele před riziky spojenými s investicemi do kryptoaktiv a snaha o eliminaci podvodného jednání poskytovatelů služeb.
Nařízení se v první řadě dotkne emitentů kryptoaktiv. Důsledně rozlišuje mezi vydavateli kryptoaktiv:
a) jiných kryptoaktiv než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, pro které platí nejmírnější povinnosti. Těmto emitentům bude na území EU zapovězeno nabízet veřejnosti kryptoaktiva, pokud emitent nebude právnickou osobou a nezveřejní tzv. bílou knihu o kryptoaktivech, jež musí obsahovat základní informace o emitentovi, projektu a vlastních kryptoaktivech. Výjimka platí pouze pro emitenty, kteří se soustředí na kvalifikované investory, nebo pouze na malé množství investorů.
b) tokenů vázaných na aktiva (stablecoinů). Pro takové emitenty již platí povinnost získání povolení k emisi stablecoinů. K získání uvedeného povolení musí emitent splnit řadu povinností, mezi které patří povinnost zajištění spolehlivých řídicích systémů uvnitř struktur emitenta a zajištění rezervy aktiv. Další povinnosti pro emitenty plynou v případě, že budou posouzeni jako vydavatelé významných tokenů. Také zde se uplatní výjimky v případě neveřejného nabízení kryptoaktiv nebo jejich poskytování pouze kvalifikovaným investorům.
c) ve formě peněžních tokenů. Zde jsou omezení nejpřísnější, jelikož emitentem může být pouze úvěrová instituce (banka) nebo instituce elektronických peněz.
Ve druhé řadě se nařízení dotkne všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (neboli CASP – Crypto-Assets Service Providers), kteří budou zákazníkům poskytovat některé z uvedených kategorií služeb:
- poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků (např. úschova kryptografických účtů)
- provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva (např. kryptoburzy)
- směna kryptoaktiv za fiat měnu nebo jiná kryptoaktiva proti vlastnímu kapitálu poskytovatele (fiat-krypto nebo krypto-krypto směnárna)
- provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků
- umísťování kryptoaktiv
- přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků (např. nákup a prodej jménem zákazníků)
- poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv
- poskytování správy portfolia kryptoaktiv
- poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků z jedné DLT adresy/účtu na druhou
K poskytování výše uvedených služeb bude poskytovatel povinen získat předchozí povolení ze strany příslušného orgánu. Povolení lze udělit zásadně právnické osobě se sídlem a místem skutečného řízení v některém z členských států EU, kde rovněž poskytuje alespoň část svých služeb, která prokáže splnění podmínek stanovených MiCA. Ačkoli CASP získá povolení pouze od místních autorit, může profitovat ze standardního procesu poskytování služeb v jiných členských státech na základě pasportizace.
CASP musí splnit opět řadu povinností, mezi které náleží zejména obezřetnostní a kapitálové požadavky, jež se dělí do tří tříd, a to ve výši 50 000 eur u jednodušších služeb, ve výši 125 000 eur u služeb úschovy kryptoaktiv a provozování krypto směnárny, až po 150 000 eur u provozování krypto burzy. Tento objem kapitálu slouží pro případ potřeby sanace vzniklých ztrát.
Zvláštní pravidla jsou pak stanovena v závislosti na poskytované službě. Např. krypto směnárna musí vyhovět požadavku na nediskriminační obchodní politiku, zveřejňování kurzů a limitů směny i požadavku na transparentnost detailů transakcí včetně cen, objemů apod. Uplatní se i povinnost „best execution“ spolu s informační povinností vůči klientovi.
Významně jednodušší postavení budou mít úvěrové instituce, kterým postačí notifikace, a nemusejí tak žádat o vydání dalšího povolení. Povolení podle MiCA nebude nezbytné ani pro další regulované subjekty, zejména obchodníky s cennými papíry, instituce elektronických peněz nebo např. investiční společnosti. Zmíněné subjekty budou na základě svého současného oprávnění oprávněny poskytovat i služby související s kryptoaktivy, avšak pouze takové, které věcně odpovídají činnostem, na něž zní jejich dosavadní oprávnění.
Ve vztahu k běžnému investoru lze očekávat efekt především v tom, že MiCA zvýší úroveň jejich ochrany a rozšíření okruhu informací, které jim budou dostupné. Kromě toho lze očekávat, že z trhu zmizí pochybní poskytovatelé služeb a celkově se předpokládá redukce počtu uvedených subjektů z tisíců, kteří nyní na trhu vystupují, na pouhé desítky. O dodržování nařízení se mají zapříčinit především hrozící sankce, jejichž výši budou stanovovat samy členské státy, avšak již nyní je zřejmé, že za nejzávažnější porušení povinností mohou být stanoveny pokuty přinejmenším ve výši 15 000 000 eur nebo 15 % z obratu.
Zbývá dodat, že nařízení MiCA již vstoupilo v platnost, nicméně jeho účinnost je v současné době odložena. Teprve od 30. 6. 2024 se uplatní pravidla pro emisi tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů. Zbývající část nařízení se uplatní od 30. 12. 2024. Pro současné poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy může být dobrou zprávou především to, že až do 1. 7. 2026 platí přechodné období, po které mohou poskytovat své služby za dosavadních podmínek (za předpokladu, že jej konkrétní členský stát nezkrátí). Podmínkou je, že takový poskytovatel své služby nabízel i před 30. 12. 2024 a zároveň mu nebyla zamítnuta žádost o získání povolení podle MiCA.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU