Mobility Division, jak se součást Renaultu a Nissanu nazývá, se nejprve zaměří na vývoj softwaru, cloudového inženýrství a big data analytiky. Jde o nezbytné kroky pro pozdější vývoj automobilů samotných.
Dle vyjádření Nissanu hodlá aliance v roce 2018 odhalit aplikaci na bezpečný přejezd jednotlivých jízdních pruhů při dálničním provozu. O dva roky později pak chce přidat schopnost navigovat městem v běžném provozu a na křižovatkách bez nutnosti zásahu řidiče.
Plán je to bezpochyby ambiciózní, nelze však zapomenout, jak rychlým vývojem samoříditelná auta v poslední době procházejí. Nové autonomní vozy se plánují pro Evropu, Spojené státy, Japonsko i Čínu.
Během září v přípravě na vývoj přidruženého softwaru Renault-Nissan odkoupil softwarovou firmu Sylph, která by měla pomoci zrychlit vývoj k internetu připojených automobilů (tzv. connected vehicles) a souvisejících služeb.
Rovněž v září aliance podepsala několikaletou smlouvu s Microsoftem kvůli vývoji síťových služeb příští generace pro samoříditelná auta v rámci cloudu Azure.
Důležitou složkou snahy obou výrobců bude také zaměření na „společenské přijetí“ samoříditelných vozů, které bude probíhat až do roku 2018, kdy mají první automobily vyjít na světlo. Vzdělávání veřejnosti má „dát zákazníkům, stejně jako vládám, uskupením a jiným úřadům, čas na zvážení kladů nových technologií".
„Musí nastat obrovská změna u vlády a společnosti,“ píše Nissan na svém blogu. „Jakmile technologie samoříditelných vozů dosáhne určité úrovně pokroku, musí přijít rozhodnutí týkající se infrastruktury a zákonů, které ve finále změní způsob smýšlení společnosti.“
Ačkoli ohlašování a vývoj samoříditelných automobilů již není ničím neobvyklým, snaha Renaultu a Nissanu je unikátní tím, že kompletní platforma vzniká přímo v automobilkách, všímá se IDC.
„V mnoha případech, s výjimkou Tesla Motors, to jsou spíše technologičtí hráči jako Google nebo Uber, kteří jsou nejvíce slyšet v oblasti samoříditelných vozidel, zatímco automobiloví výrobci se zaměřili spíše na technologie prostorového vnímání a infotainmentu,“ popisuje ve zprávě IDC.
Podle analytiků však panují pochyby o tom, zda automobilky zvládnou konkurovat velkým vývojářům ze Silicon Valley. Ve věcech typu zabezpečení, bezdrátová síť nebo znalost a dodržování regulací zkrátka nemají takové zkušenosti.
„Obavy jsou u Nissanu, zda bude schopen úspěšně vyvinout dostačující řešení internetového připojení pro automobily,“ popisuje IDC. „Ačkoli automobilky jsou zvyklé vytvářet interní řešení, je nepravděpodobné, že by dokázaly postupovat takovou rychlostí a s takovou mírou kvality, jako velcí hráči na poli technologických platforem (kupříkladu Google nebo Uber).“
Neschopnost rychlého vývoje by alianci mohl znatelně narušit vrácení jejich investic - pokud by navíc selhávala i kvalita, pak by to bylo ještě horší. I kdyby však nakonec automobilky nebyly úspěšnější než rivalové z oblasti IT, jejich snaha pravděpodobně napomůže vývoji samoříditelných automobilů s přístupem k síti, soudí IDC.
Umělá inteligence a síťové technologie jsou dlouhodobě středem zájmu některých automobilek, které je vidí jakožto základ budoucího vývoje spolupráce lidí a strojů v oblasti samoříditelných vozů.
Minulý rok utratila Toyota miliardu dolarů na vytvoření divize zabývající se umělou inteligencí. Vývojový institut Toyoty vede Gill Pratt, který se k Toyotě přidal ze slavné americké bezpečnostní agentury DARPA. V ní pracoval na robotických technologiích, které umí spolupracovat s člověkem. V samoříditelných vozech tedy budoucnost vidí i další velcí prodejci.