Samotný robůtek nijak zvláštní není: připomíná pojízdnou ledničku, umí se vyhýbat překážkám a jede rychlostí až 16 km v hodině.
Jde však o další signál rozvoje donáškových robotů. Hlavním smyslem je snížení vysokých nákladů a zvýšení efektivity, jenže robotizace naráží na legislativní problémy. Stručně řečeno: zákony zkrátka nepočítají s tím, že by zásilky mohl dodávat robot a nikoliv člověk.
Problematické je i zařazení robota. Kde může jezdit – po silnici nebo po chodníku? Jak spolehlivá a bezpečná je technologie? Jak zabránit vandalizaci robotů?
Je navíc nutné si uvědomit, že americký způsob dodávání zásilek se od evropského liší: zboží se zcela běžně nechává před dveřmi a robot tak nemusí se zákazníkem vůbec komunikovat; to je v Evropě nemyslitelné.
Přesto i v EU se podobné technologie testují, a to dokonce v sousedním Německu vlivem logistického obra DHL. Ten testuje bezpilotní letouny, drony, které by měly umožnit snadné, rychlé a efektivní dodávky zboží do hůře přístupných lokací, např. v horském prostředí nebo na samoty. Hlavní motivací je opět snížení nákladů a také spokojenost zákazníka.
DHL není jediný. Drony testuje také Amazon a rovněž i FedEx; obě společnosti navíc vsází právě na malé, pojízdné autonomní roboty.
Jde jen o jednu z dodatečných možností, jak technologie mohou radikálně proměnit oblast logisticky a dodávek zboží. Ještě větší změny slibuje lodní přeprava a blockchainové technologie; decentralizovaná distribuovaná účetní knihy by totiž měla zlepšit sledování zboží, zlevnit jej, usnadnit legislativní proces a mezifiremní komunikaci. Odzvonit by navíc teoreticky konečně mohlo i často na papírech vedeným logistickým záznamům.