Internet a zejména sociální sítě, jako je Facebook nebo Líbímseti.cz, tvoří nedílnou součást života českých teenagerů i výrazně mladších dětí. Podle výzkumu společnosti Microsoft 79 procent dospívajících v Evropě aktuálně aktivně používá sociální sítě. To je přibližně o polovinu více, než před pouhým rokem, kdy se k navazování a udržování známostí na internetu přihlásilo 45 procent dětí a dospívajících do osmnácti let.
Alarmující podle Microsoftu je, že podle 43 procent mladých uživatelů sociálních sítí je zveřejňování osobních informací na internetu bezpečné. „Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, i když to znamená omezování a sledování toho, co jeho potomek dělá. Platí to v reálném světě i v prostředí internetu,“ uvedla Markéta Kuklová, tisková mluvčí společnosti Microsoft ČR. „Důvěřivost a zvědavost dětí v kontrastu
s anonymitou, kterou na internetu mohou využít potenciální predátoři, totiž bez rodičovské kontroly znamená velké riziko pro šťastné dětství a dospívání.“
Konec přezdívkám
Z výsledků výzkumu, který Microsoft provádí opakovaně, vyplývá, že nezletilí uživatelé internetu běžně porušují základní bezpečnostní pravidla. Nejčastějším riskantním krokem je používání svého skutečného jména. Za skutečností, že se pod pravým jménem v sociálních sítích pohybuje 85 procent Evropanů pod osmnáct let, může do značné míry Facebook. Nejpopulárnější sociální síť i mezi českými uživateli totiž k zadání skutečného jména přímo vyzývá. Výrazně se tak liší od starších typů komunitních webových serverů, které pracují s přezdívkami.
Ještě rizikovější je uvádění údajů, které umožňují vyhledat dítě v reálném světě, jako je poštovní adresa nebo název školy. Ke své škole se v rámci sociálních sítí přitom hlásí 44 procent respondentů a svou adresu na internetu zveřejnilo třináct procent nezletilých uživatelů. Většina dětí alespoň omezuje přístup ke zveřejněným informacím. Více než polovina respondentů povoluje přístup na stránky s informacemi o své osobě pouze rodinným příslušníkům a kamarádům, sedmnáct procent ale nechává své informace volně přístupné.
Nedůslední rodiče
Čtyřicet procent rodičů podle průzkumu Microsoftu vůbec nesleduje, jaké stránky jejich děti navštěvují a jaké informace na internetu zveřejňují. Polovina rodičů pak nesleduje, zda jejich děti správně používají pravidla pro zajištění soukromí v sociálních sítích. Nástroje rodičovské kontroly pro omezení přístupu k nevhodným webovým stránkám nebo aplikace pro sledování aktivity na internetu používá pouze 22 procent rodičů. S kontaktem ze strany neznámých uživatelů (zprávy, žádosti o přátelství) se setkalo 63 procent respondentů průzkumu, téměř polovina z nich navíc na tento kontakt odpověděla – ze zvědavosti.