PC World: Představte prosím našim čtenářům běžný postup při tvorbě Wikipedie, jak vznikají jednotlivá hesla, kdo je smí doplňovat, čeho by se měli uživatelé vyvarovat apod.
Wikipedie je otevřená encyklopedie. Může ji editovat každý její čtenář, nemusí se dokonce ani registrovat. Stačí pouze kliknout na záložku Editovat na horní straně každé stránky a text je ihned přístupný k úpravám. Jednotlivá hesla Wikipedie nevznikají podle jednoho jediného scénáře. Může to být třeba tak, že čtenář hledal na Wikipedii určité téma. Když ho nenašel, co hledal, tak třeba i jako naprostý nováček mohl využít možnost nový článek založit.
Další editoři potom mohou jeho text zkontrolovat, opravit faktické i gramatické chyby a případně článek doplnit. Důležité je při psaní do Wikipedie zachovávat autorská práva, nelze zkopírovat text z internetu či tištěné knihy a vydávat jej za svůj. Tato porušení správci i aktivnější uživatelé kontrolují a takové texty jsou odstraňovány. Také je potřeba vložený text opatřit správnými referencemi. Pokud je článek bez zdrojů, nelze ověřit, zda je fakticky správný.
Dokážete realisticky zhodnotit silné i slabé stránky tohoto způsobu vytváření encyklopedie?
Silnou stránkou je podle mě hlavně aktuálnost a snadná rozšiřitelnost textů. Když byl letos Lukáš Bauer třetí na Tour de Ski, anonymní wikipedista aktualizoval jeho stránku už za dvacet minut. Poměrně podrobný článek vznikl také o posledním zatmění slunce. Velmi rychle reaguje Wikipedie na významné změny – zvolení, jmenování nebo odvolání, úmrtí, výhry i porážky.
Když se děje něco aktuálního, Wikipedie na to může rychle reagovat, zatímco tištěnou encyklopedii kvůli tomu znovu rychle nikdo nevydá. Když se ale na Wikipedii použije jako argument, že není z papíru, spíš se tím myslí to, že se nemusí omezovat. Může být tak rozsáhlá, jak si dovedete představit, a to jak podle počtu článků, tak podle šíře tematického záběru. Když to dobrovolné přispěvatele zajímá, tak se v ní píše o filosofii stejně jako o televizních reality show.
Na druhé straně se na Wikipedii snadno můžou dostat věci, které tam nepatří. Na Wikipedii to nazýváme vandalismy. Vandalové do článků vkládají nepravdivé informace či hanlivé výroky. To je slabina Wikipedie a lidé kolem ní se neustále musejí snažit s vandalismem bojovat. Jinak řečeno, fakt, že Wikipedii může každý snadno editovat, je její slabou i silnou stránkou zároveň.
Jakým způsobem probíhají zásahy editorů do jednotlivých hesel ve Wikipedii? Jak se editoři zachovají v situaci, kdy uživatelé vytvoří na Wikipedii heslo, jehož správnost nelze ověřit?
Všichni čtenáři i editoři mohou každý článek libovolně upravit či doplnit. Opravdu každý má možnost opravit gramatickou chybu, špatné datum, doplnit citaci literatury nebo třeba přidat obrázek z úložiště Wikimedia Commons. Na druhou otázku je více odpovědí: Existují uživatelé, kteří tráví hodiny hledáním konkrétních zdrojů, ale jsou i tací, kteří na to nemají čas nebo chuť. Pro takové případy pak slouží tzv. údržbové šablony, které označují, že článek je bez zdrojů nebo že není úplně jistá vyváženost všech tvrzení v článku. Zvlášť sporné nedoložené informace se po uplynutí lhůty na doložení dokonce povinně mažou.
Wikipedie v rámci posledního fundraisingového tažení vybrala celkem 16 milionů dolarů (300 milionů Kč). Jakým způsobem se tyto peníze dělí mezi jednotlivé organizace a k čemu jsou následně používány?
Z této částky jsou hrazeny hlavně náklady na provoz samotných serverů Wikipedie a další infrastruktury, na vývoj softwaru MediaWiki, na němž Wikipedie a její sesterské projekty běží, a nových aplikací - to představuje dohromady asi polovinu nákladů. Dále se peníze používají na rozvojové a propagační programy zaměřené zejména na udržování stávajících přispěvatelů a získávání nových a samozřejmě také na administrativu nadace. Většinu prostředků utratí přímo nadace, část jich ale rozděluje například mezi své regionální pobočky v různých grantových projektech a jednorázových příspěvcích na činnost nebo investice.
Ve skutečnosti jsou tyto pobočky nezávislé organizace, které reprezentují zájmy projektů Wikimedia ve svých regionech. I ty měly možnost zúčastnit se fundraisingové sbírky. Mohly tak získávat prostředky přímo pro svou potřebu za podmínek dohodnutých s nadací. Wikimedia Česká republika mezi ně z legislativních důvodů nepatřila, pouze jsme o sbírce předávali informace. Jsme ale rádi, že i nás někteří dobrovolníci sami od sebe podpořili.
Jak se představitelé Wikipedie staví k projektu WikiLeaks, o němž si kvůli podobnému názvu mnoho uživatelů myslí, že je s Wikipedií úzce spjat?
Wikipedie a WikiLeaks nejsou vůbec nijak propojené. Lidi to může mást, protože jejich název začíná stejným slůvkem „wiki“, ale wiki – typ softwaru, který byl vynalezen na konci 90. let Wardem Cunninghamem – užívají nejrůznější organizace a projekty na celém světě.
Jiří Sedláček na Wikipedii působí od listopadu 2005, několik let jako registrovaný uživatel a posledních několik měsíců jako správce. K Wikipedii se dostal při prohlížení internetu, když zjistil, že na ní tehdy neexistovala stránka o jeho rodném městě. Založil ji a dostal se tak mezi wikipedisty. Nyní je členem rady sdružení Wikimedia Česká republika.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU