Jak jsou zaměstnanci monitorováni?
Nástrojů monitoringu existuje řada. Dle studie provedené společnostmi Vanson Bourne a VMware, která obsáhla 7600 respondentů, se monitoring z 44 % soustředí na e-mailovou korespondenci, z 43 % na kolaborativní nástroje a z 41 % na prohlížení webu. Sledování prostřednictvím webkamery pak praktikuje 29 % firem.
Metody se přitom stávají stále sofistikovanějšími, přesto, většina monitorovacích nástrojů vyžaduje instalaci speciálního softwaru, který poskytuje zpětnou vazbu o tom, jak zaměstnanec používá vybrané aplikace či jaké internetové stránky navštěvuje. Některý software je schopen dělat screenshoty, zaznamenávat údery kláves nebo dokonce z počítače nahrávat audio a video. A vlastně k tomu ani není třeba využívat specializovaný software, dohledové funkce jsou zahrnuty i v populárních nástrojích pro kolaboraci.
Ve vývoji pak je například zapojení umělé inteligence či biometrické detekce emocí. Například společnost Fujitsu vyvinula AI algoritmus schopný měřit úroveň soustředění na základě snímání pohybu obličejových svalů. Microsoft si pro změnu nechal patentovat software schopný vyhodnocovat pohodu zaměstnanců na základě biometrických dat jako je analýza hlasu či měření srdečního rytmu. Výsledkem je pak „stresové skóre“, na jehož základě dokáže software zaměstnanci například doporučit přestávku.
To je jen pár příkladů monitoringu práce převážně v kancelářském prostředí, vyžadující používání počítače. Současně však platí, že monitorováni jsou prostřednictvím nositelné elektroniky též zaměstnanci ve skladech či řidiči, k jejichž sledování slouží pro změnu GPS. Nástrojů je už tolik, že nezisková organizace Coworker.org rovnou zpracovala databázi nejrůznějších sledovacích nástrojů a technologií.
„Identifikovali jsme jich už víc než sto třicet a prakticky každý týden objevíme nějaký nový,“ říká autorka databáze Wilneida Negrónová. „Vzniká tu trh s novými produkty, který je neregulovaný, čímž vzniká potřeba prostředků na ochranu zaměstnanců.“
Chrání zaměstnance stávající zákony?
Pravidla týkající se monitoringu zaměstnanců se liší zemi od země, byť obecně je tato aktivita považována za legální. Například ve Spojených státech platí od roku 1986 tzv. Electronic Communications Privacy Act, umožňující sledovat zaměstnance prostřednictvím zařízení v majetku firmy bez toho, aby o tom musel být zaměstnanec informován. Hlasy po zavedení účinnější legislativy však sílí a téma je součástí veřejné diskuze.
O tom, že je potřeba posílit ochranná opatření související s monitorováním zaměstnanců, Negrónová nepochybuje: „Zatímco se snažíme přijmout legislativu o ochraně soukromí spotřebitelů, začínají probíhat diskuse o právech a ochraně zaměstnanců na pracovišti, ale stále jsou ve velmi rané fázi. Regulační orgány s rozvojem monitorovacích technologií, který koronavirová pandemie jen urychlila, vůbec nedrží krok.“
A vzhledem k absenci potřebné legislativy je tak na zaměstnavatelích, aby v tomto směru vytvořili potřebnou firemní kulturu, jakkoliv může být jejich povědomí o problematice nedostatečné.
„Většina zaměstnanců vůbec nemá ponětí o tom, jaké nástroje je monitorují. Zaměstnavatelům tak uniká důležitá příležitost zapojit své pracovníky, vyslechnout si jejich obavy a na vývoji ochranných opatření se podílet společně,“ říká Negrónová.
Požadavky na digitální práva v EU
V Evropě je situace v současnosti taková, že zákon o ochraně osobních údajů neboli GDPR firmám umožňuje sledovat komunikaci zaměstnanců za určitých podmínek, ovšem jen tehdy, jsou-li o tomto konání zaměstnanci informování. Pokuty za porušení zákona jsou přitom tvrdé. Například společnost H&M dostala loni pokutu přes 35 milionů Euro za „nadměrný dohled nad zaměstnanci“ a není jediná.
Britská vládní iniciativa Future of Work aktuálně prezentovala zprávu, v níž varuje před negativním dopadem přílišného dohledu na duševní pohodu zaměstnanců, a to jak na jejich fyzické, tak duševní zdraví. Ve věci žádá vyšší transparentnost, aby zaměstnanci byli srozuměni v prvé řadě s tím, že jsou vůbec monitorování, ale také sdělení, za jakým účelem.
„Rádi bychom viděli předpisy, které zajistí, že digitální technologie jsou na pracovišti využívány férovým způsobem,“ shrnuje za odborovou organizaci Prospect Andrew Pakes. Dle Negrónové je k tématu třeba přistoupit včas, jelikož s monitoringem na pracovišti se bude setkávat stále víc zaměstnanců: „Dá se říct, že časem s technologiemi, které nás budou sledovat na pracovišti, přijde do styku každý z nás.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU