intenzitě jednotlivých pixelů, pro nás to jsou třeba nezapomenutelné
vzpomínky...
Opět se setkáváme u našeho pravidelného seznámení se světem softwaru.
Tentokráte se podíváme na zoubek programům pro prohlížení obrázků.
Obrázek je v počítači uložen jakou soubor. Přípona souboru určuje, jak je
obrázek v souboru uložený a zkomprimovaný je to tzv. formát obrázku.
Nejčastější formáty si nyní uvedeme:
Formáty obrázků s bezztrátovou komprimací obrázky nejsou "poškozovány",
soubory mají větší velikost. Formáty jsou vhodné hlavně pro obrázky s textem
a diagramy.
BMP soubor je veliký, prakticky žádná komprimace. Pozadí vašich Windows je
tvořeno obrázkem v tomto formátu.
GIF soubor je středně velký, komprimace bezztrátová, umožňuje i jakousi
jednoduchou animaci. Používá se hlavně na webovských stránkách.
TIFF, PNG, PCX další používané formáty s volitelnou bezztrátovou komprimací.
Formáty obrázků ztrátové komprimace obrázek je sice "poškozen" podle
nastavení úrovně komprimace, ale soubor je podstatně menší. Formát je vhodný
hlavně pro fotografie.
JPG porovnání komprimací (obr. vlevo):
1. originál (velikost souboru 326 KB)
2. komprimace na 90 % (velikost 138 KB)
3. komprimace na 20 % (velikost 34 KB)
Formáty videí pohyblivé obrázky, tedy videosekvence.
MPEG (MPG), AVI, MOV nejznámější formáty videa.
V dnešním dílu si popíšeme dva z programů nejznámějších, a to ACDSee a
IrfanView. Oba dva programy jsou si vzhledově, funkčně i ovládáním velmi
podobné. Proto si práci s nimi ukážeme na jednom z nich a na konci zmíníme
odlišnosti druhého. Po krátkém rozhodování jsem nakonec pro náš model zvolil
program IrfanView. Proč? Jak IrfanView, tak i ACDSee umí zobrazit obrázky
mnoha formátů. IrfanView však zvládá i soubory s videosekvencemi, a dokonce i
soubory se zvuky. Zatímco IrfanView je freeware, tedy úplně zadarmo, ACDSee
můžete zdarma používat pouze 30 dní. Proto jsem zvolil IrfanView.
Máte-li program správně nainstalován, postačí, když v Průzkumníku dvakrát
kliknete na soubor s obrázkem (s příponami GIF, JPG, PNG...). Otevře se vám
okénko, ve kterém svůj obrázek vidíte.
Obrázek si můžeme pomocí ikonky nebo kláves [+][-] na numerické klávesnici
přibližovat a vzdalovat, tedy zvětšovat a zmenšovat. Originální velikost
získáme zpět kombinací kláves Ctrl+H. Kurzorové klávesy [šipky] ovládají pohyb
po obrázku, pokud se do okénka nevejde. Klávesa [Enter] obrázek zobrazí přes
celou obrazovku, tak aby byl celý viditelný. Stejně tak se Enterem vrátíme
zpět do zobrazení v okně.
Na další obrázek v řadě se přesunete ikonkou nebo klávesou [mezerník]. Řadu
tvoří všechny multimediální soubory v daném aktuálním adresáři. Proto vám
doporučuji dávat například fotografie, video, zvuky z vašich dovolených do
zvláštních adresářů. Na předcházející obrázek přeskočíme klávesou [Backspace]
nebo ikonkou .
Chceme-li na nějaké výstavě nebo za výlohou několika fotografiemi představit
svou firmu či výrobek, nebo chceme-li ukázat známým své digitalizované
fotografie z dovolené a přitom nestát u počítače a nezničit se mačkáním
klávesy [mezerník], pak se nám bude hodit slideshow.
Nadefinujeme řadu obrázků, které se mají zobrazovat, a slideshow spustíme.
Obrázek se nám zobrazí přes celou obrazovku, vydrží zobrazený nadefinovanou
dobu a po této době se změní na další obrázek z řady. Jak tedy tuto řadu
nastavit? Stiskněme ikonku .
V tomto dialogu nastavíme do levého okénka soubory, které chceme v prezentaci
zobrazovat. Mohou být z různých adresářů různých typů. Nastavíme interval změn
v sekundách. Pokud máme nastavenou volbu Automatic..., budou se soubory
zobrazovat v určeném pořadí. Při nastavené volbě Random... bude počítač volit
pořadí náhodně. Volba Loop způsobí, že na konci prezentace bude počítač
pokračovat opět od počátku. Tlačítkem [Play] vše odstartujeme, a pokud nám
nikdo nezmáčkne nějakou klávesu, bude naše slideshow nerušeně běžet.
Další velice šikovnou vlastností programu jsou tzv. náhledy. Jsou to vlastně
miniatury obrázků, aby uživatel měl větší přehled o tom, co za obrázek se v
tom kterém souboru skrývá. Náhled na aktuální adresář spustíme klávesou [T].
Náhled můžeme jednoduchým způsobem uložit jako obrázek, můžeme uložit
jednotlivé miniatury, nebo dokonce označené miniobrázky uložit jako HTML
stránku. Velice šikovné!
Dvojklik na miniaturu nám zobrazí obrázek v celé jeho velikosti.
Jednou s dalších výborných vlastností je převádění souborů mezi jednotlivými
formáty. Dostali jste fotografii od grafiků ve formátu TIFF, ale potřebujete
ji dále předat jako JPG? Žádný problém. Zobrazte obrázek, zvolte Menu: File «
Save As, vyplňte nové jméno, zvolte nový formát a uložte.
Potřebujete část obrázku vložit do vašeho wordovského dokumentu? Opět buďte
bez starostí. V zobrazeném obrázku myší vyberte požadovanou část, klávesou
Ctrl+C jí vložíte do schránky. Nyní se přepněte do Wordu a klávesou Ctrl+V
vybranou část obrázku ze schránky vložíte na požadované místo.
S obrázkem můžete provádět i elementární úpravy jako je rotace (Rotate),
zrcadlení (Flip), zvětšování a zmenšování (Resize), úprava počtu barev,
ostrosti a mnoho dalších efektů. To vše najdete v Menu: Image. Pokud budete s
provedenými úpravami spokojeni, nezapomeňte obrázek uložit (Menu: File « Save
as).
Zaujme-li vás obrázek natolik, že toužíte mít ho jako pozadí pracovní plochy
svých Windows, pak neváhejte a kombinací Ctrl+Shift+C vložíte obrázek
doprostřed vaší pracovní plochy. Klávesová kombinace Ctrl+Shift+T způsobí, že
obrázek vyplní pracovní plochu celou jako dlaždice. Pokud přeci jen zjistíte,
že to není "to pravé ořechové", nezoufejte a klávesami Ctrl+Shift+P vše
vrátíte do původního stavu. Jen upozornění. Jak jsem již uváděl v teorii,
pozadí pracovní plochy je obrázek ve formátu BMP, což je ohromný žrout místa.
Takový obrázek na pozadí má několik megabytů, a to vše dokáže váš počítač
nejen zdržet, ale vezme s sebou i pěkný kus paměti RAM. Proto pokud nemáte
alespoň trochu "nadupaný" stroj, tak si to s obrázkem na pozadí Windows
pečlivě promyslete.
Jak jsem již uvedl, oba programy jsou si velice podobné a vycházejí ze stejné
filosofie. Uvedu tedy pouze několik odlišností.
Po spuštění ACDSee máme nastavenou prvotní řadu obrázků a těmi jsou obrázky
aktuálního adresáře. Otevíráním dalších obrázků rozšiřujeme tuto řadu o
další. Spuštění prezentace potom spočívá pouze v kliknutí na ikonu . Nic
dalšího nedefinujeme, neboť řadu obrázků již máme nastavenou a ostatní
parametry jsou brány ze standardního nastavení. Pokud chceme, aby jako v
případě IrfanView byly obrázky přes celou obrazovku, stiskneme na numerické
klávesnici klávesu [*]. Chceme-li k tomu ještě skrýt okénka a přejít do
celoobrazovkového modu, stisneme kombinaci kláves Ctrl+F (Fullscreen).
Náhledy, neboli thumbnails, jsou v ACDSee zakomponovány do takzvaného
Browseru, do kterého vstoupíme tlačítkem [Enter]. Browser je velice podobný
Průzkumníku Windows, avšak má část okna, v němž se zobrazuje náhled vybraného
souboru s obrázkem. Pokud zvolíme pohled Thumbnails na seznam souborů
stisknutím tlačítka [F8] v Browseru, objeví se nám naše staré známé náhledy.
Ostatní odlišnosti spočívají v jiných klávesových kombinacích pro dosažení
téhož v obou programech.
Výše zmiňované programy pro prohlížení obrázků jsou jedněmi z
nejpoužívanějších a neměly by chybět na žádném počítači. Za léta používání a
vylepšování jsou pro své zaměření téméř dokonalé a pro tuto práci platí jako
standard.
Jak jste jistě poznali, já osobně straním více programu IrfanView, avšak v mém
okolí najdete stejné množství zarytých zastánců programu ACDSee. A je to
dobře. Konkurence i v této oblasti je ku prospěchu a nutí autory svá díla
vylepšovat a zkrášlovat.
Ačkoli se již zdálo, že boj mezi prohlížeči bude navždy jen bojem mezi ACDSee
a IrfanView, z hlubin minulosti se odnikud jako duch vynořil další jejich
konkurent XnView. Tedy, těšme se na nový boj...
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU