Současné mrazivé počasí neškodí jenom lidem. Mráz může zneschopnit i mobilní telefony. Redakce finského časopisu MikroPC vyzkoušela, nakolik se dá věřit pokynům výrobce a v jak velkém mrazu můžete ještě telefonovat. Pokud sami nezmrznete.
Podle údajů Apple lze jeho telefony používat v rozmezí teplot 0 až 35 stupňů. Pokud tedy budete chtít použít iPhone v současném arktickém počasí, činíte tak na vlastní riziko. Když se vám telefon rozbije, zřekne se Apple odpovědnosti za poruchu v rámci záruky. HTC ani Nokia se o teplotách vůbec nezmiňují ani ve svých příručkách, ani na webu. Samsung zaručuje funkci svých přístrojů v úctyhodném rozmezí -20 až +50 stupňů.
Redakce finského časopisu MikroPC se rozhodla tvrzení výrobců prověřit. Redaktoři vybrali 15 nejprodávanějších mobilů ve Finsku a vzali je do „klimatické místnosti“ Technického výzkumného ústavu, ve které lze nastavovat teplotu prostředí po zlomcích stupňů. Začali na nule a pak teplotu snižovali po pěti stupních a sledovali chování jednotlivých přístrojů.
Při bodu mrazu fungovaly všechny telefony. Při -5 začaly vzdorovat iPhone 4S a Nokia N9 – iPhone hlásil chybu karty SIM a N9 zase vybitou baterii. Při poklesu o dalších 5 stupňů odpadl jako první iPhone. Přístroj náhle oznámil, že baterie je vybitá, a vypnul se. U všech telefonů s displeji z tekutých krystalů se výrazně zpomalila odezva s tím, jak krystaly postupně tuhly. Displeje s diodami AMOLED zjevně zvládaly zimu ve větší pohodě. Mráz měl kromě displejů vliv i na kvalitu signálu.
Většina smartphonů nesnese teploty pod -15 až -20 stupňů. I když se zdálo, že fungují, selhaly při pokusu o telefonát. Klasické telefony si vedly lépe. Kromě všeobecně pomalé odezvy displeje fungovaly až do -25 stupňů. V takových mrazech byla už naprostá většina smartphonů k ničemu.
Je s podivem, že finskou Nokii, která by měla být na mráz připravena nejlépe, porazily na celé čáře přístroje z Jižní Korey. Samsung vydržel bez problémů fungovat až do -30 stupňů. Galaxy S II přestal spolupracovat až při -35 stupních. Jeho displej fungoval spolehlivě až do úplného konce.
Při poklesu na -40 stupňů selhaly i všechny zbývající klasické přístroje. Do -35 stupňů vydržely fungovat jen dva z nich – Nokia C1-01 a stařičká Nokia E65, kterou redakce přibrala čistě pro srovnání.
Hlavní příčinou selhání v mrazu byla baterie. Při poklesu teploty telefon prohlásil, že je baterie vybitá – i když opak byl pravdou – a vypnul se. Důvodem je chemická reakce, která v bateriích probíhá a vytváří elektrický proud. Její rychlost je závislá na okolní teplotě. Čím je větší mráz, tím pomaleji tato reakce probíhá a tím méně proudu je schopna dodat. Podobné je to s napětím. Typické napětí článků Li-ion je 3,7 V. Ve skutečnosti se pohybuje mezi 2,7 V (vybitá baterie) a 4,2 V (nabitá baterie). V mrazivém počasí stoupá odpor baterie, který snižuje její výstupní napětí. Když napětí klesne pod dolní mez, telefon usoudí, že baterie je vybitá, a vypne se.
Patrný byl rozdíl v technologiích použitých v displejích. Každý bod displeje LCD obsahuje tekutý krystal, polarizační elektrody a řídící tranzistor. S klesající teplotou exponenciálně narůstá viskozita tekutých krystalů. To se projevuje ve zpomalování odezvy krystalu na příkaz z tranzistoru. Čím je větší mráz, tím jsou krystaly pomalejší. Oproti tomu technologie AMOLED využívá elektroluminiscenční diody vyrobené z organických materiálů. Absence tekutých částí, které při nižších teplotách tuhnou, umožňuje displejům AMOLED fungovat bez problémů i v extrémních mrazech.
Součástí testu byly i pokusy o ovládání dotykového displeje studeným prstem, o kterých si můžete přečíst na ScienceWorldu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU