Hlavní navigace

Sedmnáctky útočí - test 17palcových LCD displejů

1. 7. 2003

Sdílet

Patnáctipalcové LCD displeje úspěšně bojují o svůj osud se zaběhlými CRTmonitory a na trhu se pomalu objevuje další silný produkt ploché monitory s úhlopříčkou 17 ". Jejich hlavní...
Patnáctipalcové LCD displeje úspěšně bojují o svůj osud se zaběhlými CRT
monitory a na trhu se pomalu objevuje další silný produkt ploché monitory s
úhlopříčkou 17 ". Jejich hlavní výhody? Velká plocha obrazovky srovnatelná
téměř s 19" klasickými zobrazovači, ovšem nesrovnatelně nižší prostorové nároky
a spotřeba energie. Vybrali jsme pro vás ty nejlevnější sedmnáctky na našem
trhu.

Loňský rok byl ve znamení postupného nástupu LCD monitorů zákazníci si začali
uvědomovat, že je to skutečná alternativa ke klasickým zobrazovačům nejen po
stránce technologické, ta už se běžným monitorům blíží delší dobu, ale
především po stránce cenové. Bohužel nové aplikace a hry si žádají větší
prostor na obrazovce a standardních 1 024 x 768 bodů (standard XGA), které
poskytují patnáctky, pomalu přestává stačit. 15palcové displeje s větším
rozlišením jsou možné prakticky jen u notebooků, tam se uživatelé s
miniaturními ikonkami i vyšší cenou v podstatě smířili, ale stolní zobrazovače
potřebují růst ve smyslu dostupné plochy. A právě proto se dnes zraky zákazníků
obracejí k sedmnáctkám.

Nemá cenu zastírat, že zde stále je cenový rozdíl proti patnáctipalcovým LCD, a
především pak proti 19" LCD monitorům. Vždyť ty je možné pořídit už od 6 tisíc
korun, což je suma, která je zatím nedostižná i pro lacinější LCD patnáctky.
Řekněme si tedy, v čem LCD monitory před svými klasickými CRT kolegy jasně
vedou. O rozměrech a spotřebě byla už řeč, další na řadě jsou tedy parametry
obrazu, především jeho kontrast, neuvěřitelná ostrost a velmi cenná geometrická
dokonalost. Na LCD neexistuje něco jako ztráta konvergence v rozích,
poduškovité či trapézovité zkreslení, nehomogenita barevného podání, chvění
obrazu a další vady vyplývající z podstaty principu katodové trubice v nitru
běžného monitoru.

Na druhou stranu ani LCD není bez vad v obraze, a právě ty odlišují lepší
modely od těch méně kvalitních. Největším oříškem je správný převod analogového
signálu do plně digitálního bodového rastru LCD matrice, kde nastává problém s
přesným určením barvy jednotlivých bodů. U méně kvalitních displejů je patrné
například přesahování tenkých linií do vedlejších bodů, nečisté okraje písma a
další artefakty. Právě význam těchto problémů roste v souvislosti se zvyšujícím
se rozlišením. Jak totiž roste vertikální i horizontální rozlišení obrazu,
zvyšuje se výrazně objem dat, tedy v případě analogového signálu frekvence, na
které jsou přenášeny informace o jednotlivých bodech. Ta totiž odpovídá
obrazové frekvenci násobené počtem přenášených informací.

Řešení tohoto problému je známé digitální připojení typu DVI. Bohužel jeho
implementace něco stojí jak na straně počítače, tak i na straně displeje. Za
nejlacinější DVI kompatibilní kartu dáte sice zhruba 3 tisíce korun, ale rozdíl
v ceně obdobného displeje vybaveného DVI a toho čistě analogového se může
pohybovat klidně kolem 5 tisíc. Naštěstí elektronika v samotných LCD monitorech
a také výstupní obvody v grafických kartách zvyšují svou kvalitu tak rychle, že
v mnoha případech dnes není vůbec snadné poznat, zda displej je připojen
analogovou cestou nebo digitální. Rozdíl je těžce postřehnutelný zejména u
kvalitnějších 15" LCD s rozlišením XGA, a velmi malý už dokonce u dobrých
sedmnáctek, které jsou bez výjimky k dispozici s bodovým rozlišením 1 280 x 1
024. Těžko říci, zda bude tento vývoj pokračovat i pro vyšší rozlišení a větší
LCD panely, ale faktem zůstává, že i DVI se pomalu stává v moderních grafických
kartách standardem, a ne výjimečným bonusem pro uživatele, jako tomu bylo dřív.
Testované sedmnáctky patří ale díky své ceně k tomu méně vybavenému segmentu, a
tak u nich většinou budeme právě DVI připojení hledat těžko.

Vrátíme-li se ještě k nešvarům LCD displejů, nesmíme zapomínat ani na problémy
s podsvícením. Vzhledem k principu, jakým je obraz na displeji z tekutých
krystalů vytvářen, jsou jednotlivé barevné složky v podstatě jasové filtry
určité barvy nad konstantně zářícím pozadím. K rozvedení světla rovnoměrně po
celé ploše se používá tvarovaný blok polykarbonátu, a samotným zdrojem světla
jsou katodové trubice na okrajích displeje. V případě notebookových monitorů je
to často pouze jedna, běžné patnáctky a některé sedmnáctky mají dvě, a dále s
úhlopříčkou roste i jejich počet těchto trubic. Není tedy výjimečné, že po celé
ploše displeje není stejná úroveň jasu, a tento problém je patrný zejména u
lacinější modelů.

Sedmnáctky s rozlišením 1 280 x 1 024 bodů mají ale ještě jeden specifický
problém. Jde o to, že jejich poměr stran není běžných 4 : 3, jako u rozlišení 1
024 x 768, 1 600 x 1 200 bodů a dalších, ale 5 : 4. Proto budou například
fotografie z většiny digitálních fotoaparátů, které jsou pořizovány vesměs v
poměru 4 : 3, zobrazeny se dvěma černými pruhy na horním a spodním okraji.
Stejně tak širokoúhlé video, jež na běžném monitoru tyto pruhy už má, bude mít
na 17palcovém LCD tmavé okraje ještě větší.


Jak jsme testovali

Při pohledu do tabulky jsou patrné mezi jednotlivými parametry, zejména
kontrastu, poměrně značné rozdíly. I přes veškerou snahu naše testy
neprokázaly, že by monitory s udávaným vyšším kontrastním poměrem bylo možné
paušálně ohodnotit jako obrazově kvalitnější. Jediné, co lze z vysokého čísla
odvodit, je prakticky jen dobré podání černé barvy. Stejně tak hodnoty doby
odezvy, kterými se produkty někdy i znatelně liší, nemají v reálné provozu
příliš značný dopad na vnímání jak videa, tak rychlých akčních scén v hrách, a
už vůbec ne na běžnou práci v kancelářských programech. Lze totiž říci, že i
dnes zcela běžných 25 ms odezvy plně stačí ke standardním činnostem, a tak
většina uživatelů rozdíl mezi standardními 25 a špičkovými 16 milisekudami
prakticky nepocítí.

Rozdíly mezi produkty je ale vidět v podání barev a zejména v práci s barevnou
paletou. Obvyklým nešvarem LCD monitorů, na který si stěžují především
profesionální grafici či designéři webového obsahu, je malá schopnost
rozlišovat barvy, resp. úrovně šedé, které jsou blízko zcela bílé či naprosto
černé. Pokud tedy chápeme, že při 24bitovém barevném zobrazení mohou jednotlivé
úrovně samotných složek RGB, ale i šedé odstíny nabývat hodnot od 0 do 255,
přičemž 0 reprezentuje zcela černou a 255 zcela bílou, mohou některé monitory
odstíny v rozsahu zhruba 0-5 či 251-255 zobrazovat jako stejnou barvu. To je
velký problém zejména při designu webu, neboť na CRT monitoru či na jiných LCD
panelech tyto hodnoty odlišit lze. Snadno se tedy může grafikovi stát, že na
svém (méně kvalitním) LCD monitoru nevidí například komprimační artefakty, ale
pro návštěvníka stránek už patrné jsou.

Stejně tak ve hrách se snadno můžete dostat do situace, kdy autoři zamýšleli
některou z úrovní designovat jako noční boj, avšak malá citlivost LCD monitoru
k extrémně tmavým partiím z vás může udělat velmi snadný cíl, který své
nepřátele nemusí vůbec vidět.



LCD monitory nastupují

O tom, že ploché panely z tekutých krystalů jsou atraktivním zbožím, o které
mají zákazníci zájem, není vcelku pochyb. Proto nepřekvapí ani čísla, která
zpracovala analytická společnost Bryan Norris, shrnující situaci na českém trhu
během prvního kvartálu tohoto roku. Mimo jiných dat se v jejím reportu objevilo
také zajímavé rozdělení trhu podle typu monitoru.

Z níže uvedených čísel je jasně viditelných hned několik trendů: Jednoznačně
dominujícím typem monitoru jsou u nás 17" CRT, které pokrývají více než
polovinu trh. Je to potvrzením několikaletého ústupu dříve oblíbených patnáctek
ze scény, které jsou už delší dobu plně nahrazeny sedmnáctkami. V pořadí druhou
úhlopříčkou podle oblíbenosti CRT monitorů jsou devatenáctky, které si ukously
už 11 % trhu. Konečně všechny ostatní CRT monitory, tedy 21" a větší a také
menší než 17" mají jen 5,8% podíl na českém trhu.

Všechny ploché typy monitorů, tedy jak LCD, tak plazmové, tvoří ve srovnání
počtu prodaných kusů 31,4 %, což hodnota, která každým kvartálem pravidelně
stoupá a není důvod, aby se nezvyšovala i dále. Z tohoto segmentu je více jak
polovina prodaných zobrazovačů (57,6 %) 15" LCD, což na celkovém trhu znamená
podíl zajímavých 18,1 %. Výrazně stoupající je segment 17" LCD, kterých se
prodalo z celkových 124 tisíc monitorů 10,4 % a mezi samotnými LCD mají
sedmnáctky podíl třetinový. 18" a 19" LCD displeje jsou stále poměrně drahým
zbožím, a tak dohromady netvoří ani 3 % monitorového trhu, LCD devatenáctek se
pochopitelně prodává méně, než sedmnáctek. A konečně větší LCD monitory spolu s
plazmovými obrazovkami činí 0,3 % českého monitorového trhu, což v kusových
prodejích za první kvartál znamená necelých 400 prodaných zobrazovačů.

Zdroj: Bryan Norris Associates, CZ market, Q1/03



Acer AL707

Jedna z vůbec nejlevnějších sedmnáctek, které lze na českém trhu sehnat, je
značky Acer a nese modelové označení AL707. I přes velmi nízkou cenu je její
kvalita obrazu poměrně dobrá a po automatickém nastavení parametrů lze
konstatovat, že čistota zobrazení je zcela bez výhrad. V hodnocení šedé palety
jsme nezaznamenali žádné barevné odchylky a celý obraz byl homogenní, s
plynulým přechodem od bílé do zcela černé barvy. Pozitivním faktem je určitě
také to, že lze rozeznat i extrémně jasné a extrémně tmavé odstíny. Ovládání
vychází z pseudokruhového designu, a i přes pomalou regulaci například jasu a
kontrastu je relativně příjemné. Barevnou teplotu je možné nastavovat pouze ve
dvou přednastavených hodnotách a pak také v uživatelské volbě s přímou korekcí
složek RGB. Oproti jiným modelům jsme zaznamenali nižší jas, snaha o nápravu v
menu vede k výrazným posunům v kontrastu, které už nelze dorovnat. V každém
případě je to ale za velmi laciný peníz příjemný zobrazovač.

Cena vč. DPH: 14 620 Kč



ADI MicroScan A710

Zcela nový model MicroScan A710 nasadila do našeho testu společnost ADI Czech,
a rozhodně neudělala špatně. Produkt disponuje subjektivně jasnějším obrazem s
měkkou a plynulou přechodovou paletou. Zatímco extrémně tmavé odstíny je snadné
odlišit, ty světlé firmware nekompromisně spojuje do jednolité bílé barvy.
Ovládání je lehce nadprůměrné a dá se na něj snadno zvyknout. Situace v menu je
však komplikována například tím, že k dispozici jsou pouze dvě barevné teploty,
a ty navíc nepopsané. V každém případě lze chromatické podání doladit složkově
v rovinách RGB. Vestavěné dvouwattové reproduktory lze určitě označit za ve své
kategorii velmi dobré, a ačkoliv se neřadí k hi-fi produktům, své poslání
určitě splní. Bohužel konektor pro připojení sluchátek je umístěn velmi
neprakticky až na zadní straně panelu. Za solidní cenu tedy dostanete obrazově
příjemný, úžasně kompaktní monitor, se kterým je díky nízké hmotnosti doslova
radost manipulovat.

Cena vč. DPH: 16 830 Kč



AOC LM720A

Pro řadu uživatelů je LM720A od AOC synonymem velmi levného sedmnáctipalcového
LCD monitoru, a je nutno přiznat, že si toto označení udržel i v nabité
konkurenci dalších produktů v našem testu. Je pro něj charakteristický dobrý
obraz, ale o něco nižší jas, než jakým disponují někteří soupeři. Jak extrémně
světlé, tak tmavé odstíny jsou zobrazeny přijatelně a lze v nich najít rozdíly.
Přechodová šedá paleta je sice sama o sobě plynulá, avšak v určité fázi
firmware posunuje barvy směrem k zelené složce, což může působit rušivě.
Ovládání vychází ze standardního konceptu AOC s pseudorotační nabídkou funkcí,
ve které se uživatel pohybuje dvěma směrovými klávesami. Automatické nastavení
analogového signálu je bez výhrad, avšak jasová korekce vede u hodnot nad 50 %
maxima k citelné ztrátě kontrastu a obraz je tak nepoužitelný. Zajímavostí jsou
dva reproduktory v noze, jejichž projev patří sice k nejhlasitějším, ale
vzhledem k jejich blízkosti postrádají jakýkoliv stereoefekt.

Cena vč. DPH: 14 960 Kč



Hansol H750-S

Monitory Hansol nepatří k nejčastějším účastníkům našich testů, a tak jsme byli
na výsledky modelu H750-S zvědaví. Překvapil nás doslova brilantním obrazem a
velmi čistým přechodem šedé palet bez jakýchkoliv barevných posunů. Grafiky či
webdesignéry potěší určitě fakt, že jak extrémně tmavé, tak extrémně světlé
odstíny lze od sebe výborně odlišit, a také zobrazení drobného textu je bez
jakýchkoliv výhrad. Automatické nastavení fáze i dalších parametrů obrazu
pracuje skvěle a bez jakékoliv ruční korekce poskytuje čisté zobrazení.
Vestavěné reproduktory patří k průměru, ale zdířku na sluchátka najdete až na
zadní straně panelu, což rozhodně nepotěší. Ovládání je však příjemné, a
zejména přítomnost většího množství dobře popsaných tlačítek činí z příslušných
úprav v menu doslova hračku. Horší už je to se stabilitou monitoru, která je
kvůli konstrukčnímu provedení nohy slabší. Celkově je to za výbornou cenu velmi
zajímavý monitor a zaslouženě si odnáší PC WORLD TOP PRODUKT.

Cena vč. DPH: 15 420 Kč



iiyama ProLite E430S

Koncepčně novou řadu ProLite představila v období kolem letošního CeBITu
iiyama. V případě E430S jde o designově perfektně zvládnutý monitor s extrémně
tenkým rámečkem a nízkou hmotností. Také iiyama nabízí skvělý obraz s velmi
měkkou křivkou šedé a výborným podáním drobného písma, horší je to už s
barevnými extrémy. Ty světlé splývají v čistě bílou, a tmavé v černou, což
omezuje možnost profesionálního zpracování grafiky a do jisté míry i hraní her
či sledování filmů. Je to škoda, protože například v nastavení barevných teplot
jsou k dispozici tři samostatné volby, standard sRGB a ještě si uživatel může
monitor zkalibrovat sám. Zajímavostí jsou možnosti šetření elektrickou energií,
kdy se omezí jas prosvětlujících výbojek, což je dobře použitelné při noční
práci nebo v tmavých místnostech. Horší je to s ovládáním, jež nepatří k
nejsnadnějším, důležité volby jako jas a kontrast mají naštěstí tlačítka
přímého přístupu. Monitor je bohužel nejdražším účastníkem testu.

Cena vč. DPH: 20 490 Kč



NEC MultiSync LCD1701

MultiSync LCD1701 jsme už před nějakým časem testovali, a nevedl si špatně.
Bohužel poslední dobou se vyrojilo velké množství konkurentů, kteří jej sice
nepředčí kvalitou obrazu, ale hlavně cenou. V každém případě je však obraz
produkovaný tímto monitorem na velmi vysoké úrovni s plynulou a čistou
přechodovou křivkou šedé palety, i když je třeba přiznat, že extrémně černé
hodnoty od sebe odlišit nedokáže. Při pokusu o zvýšení jasu se začnou vytrácet
barvy a kontrast, takže korekce touto cestou nevede k výsledku. Automatické
nastavení pracuje přijatelně, tu a tam drobná korekce parametru fáze neuškodí.
K ní je ovšem třeba vstoupit do menu, a to přílišnou ergonomií nedisponuje.
Navíc výbornému designu byla obětována funkčnost, a tak tlačítka tvoří tenkou
linii na spodním okraji obrazovky. Jejich popisky jsou pouze reliefní, což je
činí za běžného světla těžko čitelnými, za šera pak téměř neviditelnými. I
přesto je to ale kvalitní a reprezentativní produkt, ovšem za ne tak dobrou
cenu.

Cena vč. DPH: 17 670 Kč



Tatung L7CMT

Poměrně málo známá značka Tatung je v testu zastoupena modelem L17CTM. Už na
první pohled je vidět, že jde o robustní produkt, vždyť jeho hmotnost činí
dokonce 7,5 kg a přitom napájecí zdroj je umístěn vně, v odděleném boxu.
Robustnost ale s sebou přináší také poměrně silné okraje po stranách displeje a
nemalý zábor prostoru v kanceláři. V testu obrazu dosáhl Tatung L17CTM
přijatelných výsledků, přičemž slabšími momenty byly jak stupňovitá paleta šedé
barvy, která je dokladem, že si elektronika zjednodušuje práci a redukuje počet
barev, tak také nerozeznatelné extrémně černé i extrémně bílé odstíny. Monitor
má vestavěné reproduktory s výkonem 1,2 W na každý kanál, které jsou kryty
designově velmi spornou mřížkou ve tvaru vlny. Výstup zvuku je možný i do
sluchátek, avšak příslušný konektor je umístěn i zde až zcela na zadní straně
panelu. Výhodou je určitě vestavěný mikrofon nad displejem, takže případným
telekonferencím či internetové telefonii nestojí nic v cestě.

Cena vč. DPH: 16 070 Kč



V7 Videoseven L17MB

Černý monitor L17MB značky Videoseven nás upoutal svým úžasně kompaktním
přepravním provedením. Při jeho zprovoznění není třeba nic skládat či
rozebírat, pouze stačí nohu překlopit z transportní do pracovní polohy a panel
zapojit. Výsledným obrazem se Videoseven L17MB řadí k průměru, přičemž k
zajímavým a kladným stránkám lze určitě připočíst velmi čistou přechodovou
křivku šedé barvy bez barevného nádechu a extrémně dobré rozeznávání velmi
tmavých odstínů. Zato ty světlé splývají do jednotné bílé, z čehož nebudou mít
grafici příliš velkou radost. Menu vychází z pseudokruhového konceptu a je
poměrně snadno ovladatelné směrovými klávesami. Hlasitost vestavěných
reproduktorů s udaným výkonem 2x 1 W lze ovládat také z menu, k dispozici jsou
klávesy pro přímý přístup k jejímu nastavení, okamžité ztlumení je věcí
postupného stisku dvou tlačítek. Celý postup je na obrazovce dobře popsaný i
pro uživatele, kteří nečtou přiloženou dokumentaci.

Cena vč. DPH: 16 470 Kč