Podle dotazníků díky tomu zvládají lépe vyvažovat pracovní a osobní život, cítí se spokojenější a ušetří nemalé náklady spojené s pravidelným dojížděním.
Ačkoli mohou výsledky působit překvapivě – a pro řadu zaměstnavatelů překvapivé jsou – je to vlastně docela logický závěr. Samozřejmě se bavíme primárně o kancelářských pracovnících; stavař nebo dělník budou těžko pracovat nad espressem v kavárně kvůli nátuře práce samotné.
Využíváte už ve firmě autonomní agenty postavené na bázi umělé inteligence?
Realita ale může být jiná, studie jsou koneckonců dělané v neobvyklé době, kdy doznívají ozvěny pandemie a svět se vrací do starých kolejí, alespoň z části. Co bude reálně preferovat majorita pracovníků, to teprve uvidíme.
Nejlepší z obou světů?
Hybridní formát práce zdánlivě kombinuje to nejlepší z obou světů. Při masivní transformaci v době nejpřísnějších pandemických opatření si i firmy, které se práci z domova vždy bránily, vyzkoušely, jaké to je. A ačkoli části zaměstnanců možnost pracovat odkudkoliv vyhovovala, nešlo zdaleka o jednomyslný výsledek. Nemalému podílu vadilo, že mají méně času na různá nahodilá i cílená osobní setkání, během nichž je možné spoustu pracovních záležitostí vyřešit. Další cítili, že jsou znevýhodnění oproti pracovníkům, kteří museli ve firmě fyzicky zůstávat, a stěžovali si na pocit vyloučení z pracovního kolektivu a kultury.
Naopak si v naprosté většině pochvalovali vyšší časovou flexibilitu a úsporu času a peněz.
Práce z kanceláře má oproti tomu svá vlastní úskalí. Každodenní dojíždění, stýkání se s kolegy i ve chvíli, kdy zrovna opravdu nechcete, zvonící telefony, jízda autem, hromadnou dopravou nebo u odvážných na kole, horší soustředění se na práci a další podobné stížnosti jsou stálicí v průzkumech spokojenosti zaměstnanců.
Pište pro Computerworld
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computerworldu?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.
Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
Jenže pokud se pracovník „do kanclu“ nedostane vůbec, může to naopak vést k nespokojenosti z důvodů, které jsme si popsali výš.
Hybridní formát práce má nabízet rovnováhu mezi oběma možnostmi, která eliminuje nevýhody a pozvedne výhody. Jenže kompromisy takhle jednoduše nefungují.
Samozřejmě záleží také na konkrétní podobě a definici hybridní práce. Ono se řekne hybridní práce, ale přesně ji popsat tak snadné není. Koncept to nový není, ale jeho průnik do mainstreamového pracovního trhu teprve začíná.
Nejčastěji ale znamená střídání práce v kanceláři podle potřeby a práce z domova. Od zaměstnance se očekává, že mimo kancelář bude běžně odvádět svou činnost a komunikovat s kolegy stejně, jako kdyby byl přímo v budově firmy. Čas, kdy zaměstnanec pracuje, může, ale rozhodně nemusí být flexibilní.
Jenže ono to s hybridní prací není tak jednoduché. Vraťme se nyní zpět do reality.
Když se sny a vize rozpadnou
Na první dobrou se hybridní práce může skutečně zdát jako sen pro pracovníky, ale jak napovídá celá řada studií a analýz, ono to tak jednoduché není – ve výsledku se preference mění podle jednotlivce, místní kultury, firemní standardů, typu práce a podobně.
Problémů je několik, které velmi dobře shrnul Mike Elgan pro americkou verzi Computerworldu:
- Když si mohou zaměstnanci vybrat volně, zda budou doma, nebo v kanceláři, vznikají nerovnosti. Mohou nastat dny, kdy ve firmě není nikdo, ačkoliv je to potřeba. Dynamika komunikace s kolegy se změní, je nepředvídatelná a může být pro část pracovníků nepříjemná.
- Pokud naopak zaměstnavatel určí dny v kanceláři a dny doma zaměstnanců, může je takové rozhodnutí popudit – ti, kteří by chtěli pracovat v kanceláři budou muset být doma, a ti, již by chtěli být doma, musejí zase sedět u stolu.
- Hybridní práce neřeší jeden z největších benefitů vzdálené práce: možnost pracovat odkudkoliv. Když musíte několikrát do měsíce do firmy vyjíždět, nevyhnete se trvalému bydlení v blízkosti a nemůžete například pracovat z jiné země, jak je u digitálních nomádů oblíbenou praxí.
- Hybridní práce umí být překvapivě nespravedlivá. Někteří manažeři si daleko víc všímají a váží pracovníků, se kterými se setkávají v kanceláři nehledě na odvedenou práci – a i skvěle pracující zaměstnanci doma jsou nedocenění. V angličtině se tento jev označuje jako proximity bias a je velice reálný.
Vycházejí z toho i jiné problémy, interní předsudky, které lidé mají – očekávání, že žena bude více pracovat z domova nebo že starší lidé budou preferovat práci v kanceláři. Kritika podobných předsudků se už hlasitě ozývá z firem jako Google nebo Apple.
Tvrdou kritiku na hybridní práci také v září minulého roku uvalilo americké BBC. Zmiňují především několik hlavních faktorů, které zaměstnanci déle pracující v hybridním režimu kritizují; podívejme se na ně:
- Negativní dopad na kariéru. Postup je složitější, komunikace s vedením obtížnější, interakce s kolegy a manažery nedostačující. Ti, kteří chtějí povýšení rychleji, budou cítit tlak na častější práci v kanceláři, aby byli víc vidět.
- Zaměstnanci mají problém s vybavením dvou míst, kde mohou odvádět svou práci perfektně. Doma nemusejí mít fotokopírku či kvalitní tiskárnu, v kanceláři jim mohou chybět tištěné materiály, které mají doma. Obzvláště chudší nebo mladší pracovníci se snadno mohou potýkat s neadekvátním domácím pracovištěm.
- Osobní setkání s kolegy je pro některé pracovníky zcela kritické k odvedení dobré práce a pro lepší psychické zdraví. Pokud se zaměstnanec přestane cítit součástí společnosti, bude si připadat zapomenutý a neviditelný kolegy i šéfy, pak klesne jeho produktivita i spokojenost v práci – což jsou samozřejmě velmi nechtěné důsledky.
Zkrátka, hybridní práce není nebe, jak je občas prezentováno. Co si musí každý zaměstnavatel uvědomit, jsou okolnosti, ve kterých se nachází. Konkrétní typ práce, pracovní pozice, ale i firemní kultury hraje velkou roli v rozhodnutí, která forma práce bude nejlepší jak pro zaměstnance, tak pro firmu.
Celý článek najdete v Computerworldu 6/22.
Získejte pro svůj produkt či službu ocenění IT produkt roku! Soutěž „IT produkt roku“ vyhlašuje redakce Computerworldu s cílem vyzdvihnout výrobky disponující vlastnostmi, které je významně odlišují od konkurenčních produktů stejné kategorie. Může přitom jít jak o celkově inovativní pojetí produktu, tak o jednotlivé funkční zdokonalení, výrazně zjednodušené ovládání nebo třeba o výjimečně příznivou cenu.
Soutěž probíhá ve třech samostatných kolech v kalendářním roce a každý postupující produkt či služba do jednoho ze tří finálových kol získává právo na titul IT produkt roku.
Máte-li zájem účastnit se soutěže IT produkt roku, neváhejte. Kontaktujte nás prosím na itprodukt@iinfo.cz.
O přihlášku a více informací si můžete napsat nebo zavolat na telefonech 776 204 420 nebo 604 266 707 či 725 326 893, případně na také na adrese itprodukt@iinfo.cz.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU