Signály, které donutí změnit váš dosavadní způsob podnikání

Díky tomu, že jsou kávovary napojené pomocí IoT, může platforma předvídat, kdy bude třeba na jednotlivých strojích provést preventivní údržbu. Zároveň lze sledovat náročnost obsluhy a určit, kolik baristů bude v konkrétní den a čas třeba.

• Decentralizace rozhodování a přesun pravomocí

Světová krize způsobila, že trhy jsou mnohem roztříštěnější a objevují se nové regiony se svými vlastními systémy řízení, ekonomickými modely a kulturními normami. Současně se spotřebitelské chování rychle mění a vytváří prostor pro nově vznikající konkurenci.

Společnosti reagují, přesouvají rozhodovací pravomoci a vytvářejí síťovou strukturu týmů, které mohu flexibilně jednat. Zplnomocnění regionálních týmů pro většinu každodenních provozních rozhodnutí uvolňuje ruce centrálním kapacitám, a ty se mohou soustředit na klíčová strategická rozhodnutí.

Průzkum zjistil, že 91 % organizací je ochotno a schopno fungovat jako federace jednotlivých podniků, díky čemuž mohou pružně reagovat na stále roztříštěnější obchodní prostředí.

• Skutečné virtuality

Po roce omezené fyzické interakce se společnosti násobně více realizují ve virtuální sféře. 88 % vedoucích pracovníků uvedlo, že investují do technologií pro vytváření virtuálních prostředí a 91 % z nich plánuje tyto investice zvýšit v průběhu příštích 3 let.

Současná technologie virtuální a rozšířené reality (VR a AR) zapojuje především zrak a sluch, postupem času lze očekávat, že zkušenost bude realističtější, se zapojením dalších smyslů a větším propojením s fyzickým světem.

„Je možné sledovat rozmach aplikace VR/AR technologií v různých oblastech obchodu a podnikových procesů od jednoduchých scénářů pro podporu komunikace, přes komplexní simulace podporující prodej výrobků a služeb, po technickou podporu práce (connected worker) s rozšířenou realitou. Oblíbené jsou rovněž aplikace pro virtuální týmové tréninky v prostředí skutečných tréninkových nebo výrobních prostor, vytvořených jako digital twins s podporou virtuální interakce v rámci týmu,“ dodává Jaroslav Blažek, regionální vedoucí skupiny Accenture Technology Strategy & Advisory.

• Smysl je v udržitelném byznysu

Organizace vnímají potřebu strategie přinášející zisk všem vlastníkům, ale mezi tímto záměrem a realitou může existovat rozdíl. Při plnění závazků v otázkách duševního zdraví zaměstnanců, sociální spravedlnosti, rovnoprávnosti a životního prostředí paralelně s plněním obchodních cílů totiž firmy čelí různým výzvám.

Zpráva udává, že 28 % vedoucích pracovníků se necítí být zavázáno plnit závazky vůči všem zainteresovaným stranám a téměř polovina (48 %) dotazovaných společností čelí problémům ve skloubení společensky odpovědných závazků s komerčními zájmy firmy.

Existují však náznaky, že trend se začal obracet k zajištění udržitelných cílů spolu se zachováním zisků. Pouze 24 % vedoucích představitelů uvedlo, že by uvažovali o snížení investic do iniciativ v oblasti životního prostředí, sociálních projektů a governance (ESG), aby zabránili propadu výdělků.

• Zásobování bez omezení

Globální pandemie zatížila dodavatelské řetězce jako nikdy předtím a organizace musely podniknout drastické kroky k udržení plynulého pohybu zboží. Společnosti překračují fyzické limity svých dodavatelských řetězců ve snaze dostát očekávání zákazníků, a přitom zůstat nákladově efektivní a udržitelné.

Zpráva zjistila, že většina (92 %) organizací zvýšila nebo plánuje zvýšit využívání tzv. „micro-fulfillment“ center, tedy malých a vysoce automatizovaných skladů, které jsou umístěny co nejblíže koncovému zákazníkovi.

Například společnost Walmart využívá vysoce automatizované modulární sklady, které jsou zabudované přímo v existujících obchodech, případně v jejich těsné blízkosti.

Namísto toho, aby zaměstnanec obchodu zdlouhavě procházel sklad a hledal určité zboží, automatizovaní roboti to udělají za něj, a 10× rychleji. Zároveň Walmart zavedl automatizovaná výdejní místa – zákazník jen zajede autem dovnitř, naskenuje kód a vyzvedne objednávku.

• Každá společnost bude společností postavenou na vědě

Pandemie ukázala důležitost inovací. Zatímco v předchozí dekádě se téměř každá společnost stala „digitální společností“, v této a příští dekádě se musí stát tzv. „vědeckou společností“. Až 82 % respondentů uvedlo, že investice do vědeckého výzkumu mimo hranice jejich tradičního byznysu budou zásadní pro úspěch jejich organizace.

Například slovenská společnost InoBat využívá výzkumnou platformu založenou na umělé inteligenci k rychlému vývoji a zkoumání chemického složení baterií.

Spíše než ladění jedné součásti baterie a důkladné testování každé iterace může platforma simulovat, jak bude baterie fungovat v reálných podmínkách, když je upraveno několik proměnných najednou. Díky tomu je proces desetkrát rychlejší, než techniky používané konvenčními laboratořemi.