Šikovné tipy pro Vaše Windows - Výběr rozmanitých triků pro všechny verze Windows(CD)

Tipy a triky pro práci na počítači v prostředí Windows mají v našem časopise
svoje nezastupitelné místo. Takže následující stránky budou určeny právě jim.
Naleznete zde oblíbené tipy našich redaktorů a dále celou řadu těch nejlepších
a nejaktuálnějších triků pro všechny verze Windows. Budeme rádi, když se vám
podaří ulehčit si s jejich pomocí každodenní práci na počítači. Mnoho úspěchů
při testování našich tipů!


Nedokumentováno: Integrovaný prohlížeč obrázků [ME]

Problém: Když máte v Možnostech složky nastaveno zobrazování složek ve stylu
WWW a označíte si nějaký soubor obrázku, objeví se vám v levém sloupci okna
složky jeho náhled. Tento v systému integrovaný prohlížeč obrázků byste chtěli
použít i pro další účely.

Řešení: Za zobrazování náhledů obrázků odpovídá soubor SHIMGVW.DLL. V něm
obsaženou funkci zobrazování obrázků ve stylu zobrazení WWW si lze vynutit přes
program RUNDLL32.EXE. K tomu účelu si otevřete složku %windir%\Sendto. Z menu
Soubor vyberte příkaz Nový/Zástupce a do políčka Příkazový řádek napište

rundll32.exe shimgvw.dll,ImageView_Fullscreen

Tomuto zástupci přiřaďte libovolné jméno, například Náhled obrázku. Přes pravé
tlačítko myši a příkaz Odeslat nyní můžete začít funkci Náhled obrázku okamžitě
používat. Oproti standardnímu prohlížeči obrázku Imaging je tento citelně
rychlejší. Navíc při použití integrovaného prohlížeče uvidíte obrázek v jeho
původní velikosti.



Internet Explorer: Ochrana proti změně pozadí [95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Když v Internet Exploreru klepnete na internetové stránce na nějaký
obrázek pravým tlačítkem myši, máte mimo jiné možnost použít příkaz Nastavit
jako tapetu (ve Windows XP se jedná o příkaz Nastavit jako pozadí). Vy byste
ale chtěli ostatním uživatelům svého počítače výše uvedenou volbu zakázat.

Řešení: Pokud někdo mění pozadí pracovní plochy přes již zmíněnou volbu v
Internet Exploreru, uloží se takový obrázek pod jménem Tapeta aplikace Internet
Explorer.bmp. Vám pak stačí pouze vědět, kde se soubor s tímto standardním
jménem nachází. Pokud ve Windows 95/98/ME nepoužíváte uživatelské profily,
naleznete jej ve složce %windir%\Application Data\Microsoft\Internet Explorer.
U verzí Windows s aktivovanými uživatelskými profily, dále ve Windows NT4, 2000
a XP zmíněný soubor leží ve složce profilu odpovídajícího uživatele, a to ve
složce Data aplikací\Microsoft\Internet Explorer.

Zvláště v případě, kdy žádné profily nepoužíváte, pomůže vám proti nechtěné
změně pozadí velmi jednoduchý trik. Vytvořte ve výše zmíněné složce další
složku se jménem Tapeta aplikace Internet Explorer.bmp. Pak při nejbližším
pokusu o nastavení nějakého obrázku na internetové stránce jako tapety vám
Internet Explorer zobrazí chybové hlášení Přístup odepřen (ve Windows XP se
objeví hlášení Přístup byl odepřen).



Brouzdejte chytře (I): Komu patří tato doména? [95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Všechny domény jsou zaregistrovány na nějakého majitele. Vy si jej
můžete velmi snadno zjistit.

Řešení: Ten, kdo si chce požádat o vlastní doménu pro svoje internetové
stránky, případně kvůli poskytování jiných služeb, se musí obrátit na příslušné
registrátory domén. Ti jméno domény zaregistrují, uvedou do databáze a zároveň
k němu uvádějí a spravují osobní data týkající se daného vlastníka domény.
Takže ten, kdo chce zjistit všechny dostupné informace o nějaké zaregistrované
doméně, může tyto nalézt právě v databázi doménových jmen. Služba toto
zajišťující se nazývá Whois (česky Kdo je). Ta byla dána k dispozici právě
registrátory domén. Přesně vzato je Whois jakási složka adres, přes kterou se
můžete dozvědět informace o majiteli a veškeré informace k dané doméně vůbec.

Nejobvyklejší cestou k informacím o doméně je internetová stránka příslušného
registrátora. Registrátoři jsou vesměs organizováni ve veřejně prospěšných
společnostech a každý z nich se specializuje na určitý typ domén. Pokud se
například budete chtít dozvědět majitele nějaké domény cz, musíte se obrátit na
databázi CZ.NIC (http://www.nic.cz). Pro mezinárodní vrcholové domény typu com,
net, případně org, se lze obrátit na službu Whois poskytovanou firmou Network
Solutions na internetové adrese http://www.networksolutions.com.

Dotaz na informace o doméně se označuje jako Whois-Query. Ovšem dotazování přes
internetové stránky všech registrátorů je úmorná práce. Tento úkol se proto
zjednodušuje nasazením nějakého skriptu, jenž automaticky přistupuje k
jednotlivým databázím Whois a všechna nalezená data poté zobrazuje v nějakém
uživatelsky přívětivém prostředí. V prostředí Windows jsou Whois klienti
založení na bázi skriptů vskutku nedostatkovým zbožím. Proto jsme sami
vytvořili VB skript, který dokáže Whois databáze dotazovat. K tomu, abyste
mohli náš nástroj použít, musíte mít nainstalovaný Internet Explorer ve verzi 4
a vyšší. Kromě toho je třeba mít nainstalovaný Windows Scripting Host. Tato
podmínka je splněna u všech verzí Windows počínaje Windows 98. Jestliže
používáte Windows 95 nebo NT4, obdržíte aktuální verzi Microsoft Windows
Scriptu zdarma stažením z internetové adresy msdn.microsoft.com/scripting anebo
ve verzi 5.6 (SCR56CS.EXE, 674 KB). Součástí výše zmíněného Microsoft Windows
Scriptu je právě Windows Scripting Host. Dalším způsobem, jak tento nástroj
získat, je instalace Internet Exploreru ve verzi 6.

Zkopírujte soubor WHOIS.VBS (3,87 KB), který naleznete , do libovolné složky.
Tento skript vám umožní získat data o evropských (cz, pl, hu, at, de, fr) a
mezinárodních doménách, jako jsou com, edu, org nebo net. Skript není třeba
nijak instalovat, lze jej použít v okamžiku, kdy bude navázáno připojení k
internetu. Po spuštění skriptu vložte do zadávacího políčka název domény, ke
které chcete získat informace. Skript vyhodnotí váš požadavek a odešle jej do
příslušné Whois databáze. Pro evropské domény bude použit server společnosti
Ripe (http://www.ripe.net), pro mezinárodní vrcholové domény pak databáze
společnosti Network Solutions. Výsledky dotazu se nakonec zobrazí pro účely
dalšího zpracování v okně Poznámkového bloku.

Skript WHOIS.VBS však můžete použít také na příkazovém řádku. Zkopírujte kromě
souboru WHOIS.VBS také soubor WHOIS.BAT (96 B), který rovněž naleznete , do
složky, v níž máte nainstalovaná Windows. Pak jednoduše zadejte příkaz

whois

Výsledky získané z příslušné databáze se vám pak ukážou v okně MS-DOSu. Při
použití přepínače /? získáte podrobnější informace o použití našeho skriptu.

Upozornění: Při sestavování dotazu do databáze Whois nemůžete jednoduše zadat
do políčka skriptu internetovou adresu. Tak například po zadání výrazu
http://www.pcworld.cz byste žádné informace nezískali. Počáteční část adresy
začínající na "http://www." totiž nepatří k názvu domény, nýbrž označuje pouze
jeden jediný počítač uvnitř nějaké domény v našem případě označuje WWW server
PC WORLDu. Vlastní název domény se skládá povětšinou pouze ze dvou částí.
Poslední část označuje tak zvanou vrcholovou doménu nazývanou také jako Top
Level Domain (TLD). Například TLD pro Českou republiku je cz. Část domény před
TLD včetně TLD pak dává dohromady název domény. Vaše hledání tak bude úspěšné
pouze tehdy, když z internetové adresy vynecháte označení serveru
(http://www.), takže název domény bude kupříkladu pouze pcworld.cz.

Většina Whois serverů má z důvodu ochrany dat zabudováno omezení na počet
dotazů. Takže při pokusu o více jak 50 dotazů bude vaše IP adresa ze strany
Whois serveru na jeden den zablokovaná. Důvod je prozaický. V databázích
uložená data vždy obsahují e-mailovou adresu administrátora. Teoreticky by pak
mohl nějaký spammer s trochou námahy tímto způsobem získat tisíce e-mailových
adres. Pro soukromé použití by však měla hranice 50 dotazů na den bohatě
vystačit.



Brouzdejte chytře (II): Jaké země se skrývají za internetovými zkratkami?
[95/98/ME/NT/2000/XP]


Problém: Vedle obecných mezinárodních zkratek, jako jsou com, edu nebo org,
existuje celá řada zkratek odpovídajících jednotlivým zemím. Jak ale poznat, ke
které zemi ta či ona zkratka patří?

Řešení: V předchozím tipu jste se dozvěděli, jakým způsobem je vlastně vytvořen
název domény. Poslední část tohoto názvu tvoří tzv. Top Level Domain (TLD).
Její význam bychom mohli přirovnat k SPZ u auta. Tak kupříkladu zkratka cz
znamená Českou republiku, de odpovídá Německu, fr Francii a třeba uk Velké
Británii. Na rozdíl od domén obecného významu se označení domén národních
skládá pouze ze dvou písmen, které reprezentují tu danou zemi či stát.
Přiřazování zkratek jednotlivým zemím však nemá žádná přísně logická pravidla.
Některé zkratky vycházejí z anglického názvu země, další z jazyka, jímž se
obyvatelé státu dorozumívají.

Prinicipielně se mohou u organizace Internet Corporation for Assigned Names
(ICANN) ucházet o svoji zkratku všechny suverénní státy. Pouze tato organizace
přiděluje jednotlivým státům dosud nepřiřazené TLD. Doposud bylo zřízeno přes
200 Top Level Domains počínaje ac, která patří ostrovu Ascension v Atlantickém
oceánu a konče zw, jež představuje stát Zimbabwe.

Když potřebujete zjistit, která zkratka patří které zemi, pak vám může pomoci
náš skript TLD. VBS (1,8 KB), který naleznete . I tento skript je okamžitě
použitelný, pokud již máte nainstalovaný Windows Scripting Host (viz minulý
tip) a jste připojeni k internetu. Po spuštění skriptu se objeví dialogové
okno, které vyžaduje zadání zkratky. Sem tedy přijde zadat TLD země, kterou
chceme zjistit. Zadání musí obsahovat pouze tuto zkratku a bez tečky před
zkratkou. Pokud zadáte kupříkladu cz, dozvíte se informace týkající se TLD
náležející České republice. Jestliže zadaná zkratka skutečně existuje, zobrazí
vám skript všechny nalezené informace v novém okně. Řádek, který je nejvýše,
obsahuje název země, které zkratka TLD patří. V dalších řádcích uvidíte všechny
administrativní a technické podrobnosti týkající se této TLD. Pokud si budete
přát, může skript všechny tyto informace nahrát do Poznámkového bloku, odkud je
můžete pohodlně upravit a uložit pro další použití.



Spouštěcí obrazovka: Vlastní spouštěcí logo ve Windows 2000 [2000]

Problém: Ve Windows 95/98/ME se dá vlastní spouštěcí logo nastavit poměrně
jednoduchými prostředky. Stačí do kořenového adresáře systémového disku umístit
soubor obrázku s názvem LOGO.SYS, a to je vše. Ve Windows 2000 však tento
způsob k cíli nevede.

Řešení: Spouštěcí logo, jež se zobrazuje při startu Windows 2000, je umístěno
přímo v jádře (Kernelu) tohoto operačního systému. Takže je nutné toto jádro
modifikovat. K tomu potřebujeme editor, který dokáže modifikovat obsah
spustitelných souborů. Velmi známým freewarovým programem je Resource Hacker,
který ve verzi 3.4.0 naleznete , případně si jej můžete také stáhnout přímo z
internetu na adrese http://www.users.on.net/johnson/resourcehacker/. Program je
určen pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP (RESHACK.ZIP, 541 KB), a podrobnější
návod k němu byl publikován v PC WORLDu 9/2001 v článku Utility pro profíky.

Spusťte si program Resource Hacker a otevřete si jádro operačního systému
Windows 2000 (Kernel). Konkrétně se jedná o soubor NTOSKRNL.EXE umístěný ve
složce \Winnt\System32. V levém sloupci Resource Hackeru se přesuňte na položku
Bitmap/1/1029. Pomocí menu Action/Save [Bitmap:1] si původní obrázek uložte.
Ten si pak můžete libovolně upravovat, případně si jej můžete nahradit úplně
jiným obrázkem o stejné velikosti a hloubce barev (640 x 480 bodů při 16
barvách). Pokud si ale budete chtít ponechat běhající barevný proužek a
ukazatel zobrazující úroveň načítání operačního systému, nahraďte pouze část
obrázku nad šedou plochou a barevným proužkem.

Nový obrázek naimportujete do souboru NTOSKRNL.EXE přes menu Action/Replace
Bitmap. V dialogovém okně stiskněte tlačítko Open file with new bitmap,
otevřete nový soubor s obrázkem, v poli Select bitmap to replace zvolte položku
1 a konečně stiskněte tlačítko Replace. V menu File/Save As pak soubor uložíte
do stejné složky jako NTOSKRNL.EXE, ovšem pod jiným jménem, například
NTOSNEW.EXE.

Nyní ještě musíte obě jádra vyměnit. K tomu budete potřebovat nainstalovanou
Konzoli pro zotavení. Vložte instalační CD Windows 2000 do mechaniky a ze
složky \I386 zadejte příkaz

winnt32 /cmdcons

Poté restartujte počítač a ze spouštěcího menu vyberte možnost Konzola pro
zotavení. Přihlaste se jako administrátor, a pomocí příkazu

cd system32

se přesuňte do této systémové složky. Původní jádro pak nahradíte tím upraveným
následujícími příkazy:

ren ntoskrnl.exe ntoskrnl.ex
ren ntosnew.exe ntoskrnl.exe

Příkazem exit Konzoli pro zotavení ukončíte a po restartu počítače již uvidíte
svoje nové logo.

Pod názvem NTOSKRNL.EX tak máte uloženou kopii původního jádra systému pro
případ, že toto budete někdy potřebovat, eventuálně když se budete chtít k tomu
původnímu vrátit nebo pokud něco nebude fungovat tak, jak má. Pro navrácení
původního jádra s původním logem budete opět potřebovat Konzoli pro zotavení.
Zadejte příkazy

cd system32
del ntoskrnl.exe
ren ntoskrnl.ex ntoskrnl.exe

a pomocí příkazu exit restartujte počítač. Nyní by již všechno mělo být zase
při starém.



Internet Explorer: Pohodlné zadávání internetových "cz" adres
[95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Internet Explorer 4 měl jednu velmi užitečnou vlastnost do panelu
Adresa se automaticky vkládal na začátek řetězec "http://www." a na konec bylo
možno automaticky doplňovat kupříkladu řetězec ".cz" při schválení, že uživatel
se chce dostat skutečně na tuto stránku. Internet Explorer od verze 5 výše při
zadání nějakého slova otevře stránku http://auto.search.msn.com a prohledává
všechny internetové stránky na výskyt tohoto slova. Tato schopnost je sice v
případě, že se jedná například o název firmy, skutečně většinou úspěšná, ovšem
trvá déle, než kdybychom si celou adresu sami napsali znovu.

Řešení: Microsoft sice automatické doplňování jednotlivých řetězců úplně
neodboural, ale přinejmenším je velmi silně omezil. Když do panelu Adresa
napíšete nějaké slovo a potvrdíte jej klávesovou zkratkou , také
se vám do panelu automaticky doplní řetězce "http://www." a ".cz". Ovšem
Internet Explorer od verze 5 a výše už neumožňuje jak tomu bylo u Internet
Exploreru 4 automatické zkoušení jiných koncovek jako jsou například "edu",
"org" v případě, že internetová adresa končící na ".cz" neexistuje. Celá
automatika se tak vskutku smrskla pouze na vkládání dvou již zmíněných řetězců.



Ušetřete místo: Odstranění instalačních souborů [ME]

Problém: Při instalaci Windows ME se ze všeho nejdříve zkopírují všechny
instalační soubory do složky \Windows\Options\Install. Po instalaci operačního
systému tato data plní pouze jednu jedinou funkci při změně konfigurace systému
vám ušetří čas, který byste potřebovali na vložení instalačního CD disku do
mechaniky. Jinak je těchto 150 MB dat bez problémů postradatelných.

Řešení: Přesměrujte v registru cestu k instalačním souborům na CD mechaniku. K
tomu stačí spustit Editor registru a otevřít klíč
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Setup. Zde změňte
hodnotu v řetězci SourcePath na :\Win9x\, kde nahradíte písmenem vaší CD
mechaniky. Nyní můžete bez obav odstranit obsah celé výše zmíněné složky na
pevném disku. Při změně v konfiguraci operačního systému však budete vyzýváni
ke vložení instalačního CD disku Windows ME.



Klávesová zkratka svépomocí: Zobrazení plochy v jednom okamžiku
[95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: V panelu nástrojů Snadné spuštění v případě Windows s nainstalovaným
rozšířením Active Desktop existuje ikona, s jejíž pomocí si můžete v okamžiku
nechat zobrazit pracovní plochu klepnutí na tuto ikonu pracovní plochu zobrazí
minimalizováním všech otevřených oken, novým klepnutím na ikonu se všechna okna
otevřou znovu do výchozí pozice. Na svém počítači však nemáte Active Desktop
nainstalovaný a hledáte způsob, jak na něj tuto funkci nainstalovat.

Řešení: Pokud máte k počítači připojenou novější klávesnici, která obsahuje
speciální Win klávesy, můžete pro zobrazení pracovní plochy využít klávesové
zkratky. Tak všechna otevřená okna zminimalizuje a kombinace
vrátí zminimalizovaná okna do původní pozice. Jestliže vaše
klávesnice tyto speciální klávesy nemá, nezoufejte. Tuto funkci si můžete
zpřístupnit i přes jinou klávesovou zkratku. Otevřete si k tomu účelu
Poznámkový blok a v něm si vytvořte SCF soubor s následujícím obsahem:

[Shell]
Command=2
IconFile=explorer.exe,3
[Taskbar]
Command=ToggleDesktop

Tento obsah uložte jako soubor například s názvem Zobrazit plochu.SCF a k němu
si vytvořte zástupce do složky %windir%\Nabídka Start. Nyní otevřete nabídku
Start a klepněte na ikonu Zobrazit plochu pravým tlačítkem myši. Z kontextového
menu si zvolte příkaz Vlastnosti a na záložce Zástupce v poli Klávesová zkratka
nadefinujte klávesovou zkratku. Pokud si chcete svoji nabídku Start udržet
štíhlou, můžete na záložce Obecné zatrhnout položku Skrytý. Ikona se pak sice
stane neviditelnou, nicméně na funkčnost vámi nadefinované klávesové zkratky to
nebude mít žádný vliv.



Kniha záznamů: Evidence přihlašování uživatelů na počítač [95/98/ME]

Problém: Váš počítač používá několik uživatelů. Vaším záměrem proto je získat
přehled o tom, který z uživatelů se k vašemu počítači přihlásil a kdy. Bohužel
soubor záznamů (log soubor), který by tyto informace obsahoval, hledáte marně.

Řešení: Windows takovou funkci bohužel k dispozici nemají. Ovšem když použijete
náš Visual Basic skript LOG.VBS, pak již nikdy nebudete soubor záznamů
postrádat. Skript vytváří ve složce Windows textový soubor LOG.LOG, který
všechna přihlášení do systému protokoluje. Předpokladem pro správnou funkci
skriptu je nainstalovaný Windows Scripting Host. Tato podmínka je standardně
splněna pro verze Windows 98 a vyšší. Pokud používáte Windows 95, získáte
aktuální verzi nástroje Microsoft Windows Script, který obsahuje Windows
Scripting Host, viz , případně si jej též můžete stáhnout na internetové adrese
msdn.microsoft.com/scripting (SCR56CS.EXE, 674 KB). Další možností je instalace
Internet Exploreru ve verzi 6.

A jak vlastně skript pracuje: Zkopírujte si soubor LOG.VBS do libovolné složky,
například do složky Windows. Nyní musíte zajistit, aby skript mohl od tohoto
okamžiku zaznamenávat všechny pokusy o přihlášení do systému. Umístění zástupce
do složky Po spuštění není zrovna moc dobrý nápad, protože spuštění programů
zde umístěných se dá obejít držením klávesy při spouštění počítače.
Lepší variantou je umístění skriptu přímo do registru. Spusťte si Editor
registru a poté se přesuňte do klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Zde klepněte na
klíč CurrentVersion a z kontextového menu zvolte příkaz Nový. Vytvořte klíč s
názvem Run, tedy ovšem pokud již neexistuje. Nyní je třeba vytvořit všechny
potřebné hodnoty. Označte si klíč Run a do pravé části okna klepněte opět
pravým tlačítkem myši. Z kontextového menu zvolte Nový/Řetězcová hodnota a tuto
pojmenujte Log. Poklepáním na tuto hodnotu se otevře okno s názvem Upravit
řetězec. Jako údaj hodnoty zadejte cestu k souboru skriptu, kupříkladu
C:\Windows\Log.vbs. Od příštího spuštění začne skript svoji práci. Ve Windows
95, 98 a ME se sice uživatel přihlašovat nemusí, ale i když při přihlašování
stiskne tlačítko Storno, bude soubor záznamů obsahovat patřičné hlášení.



Šifrování skriptů (I): Jak utajit obsah svých dávkových souborů
[95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Dávkový soubor je jako otevřená kniha. Všechny příkazy jsou v něm
zobrazitelné pomocí libovolného textového editoru, například Poznámkového
bloku. Takže uživatelská jména nebo hesla zde nejsou nijak dobře ukryta. V
tomto tipu vám ukážeme, jakým způsobem se dá obsah dávkového souboru zašifrovat.

Řešení: Spustitelné programy s příponami EXE nebo COM mají oproti dávkovým
souborům jednu velkou výhodu binární kód na první pohled nic o přesné funkci
takové aplikace neprozradí. Jako příklad uvedeme obsah dávkového souboru, jehož
úkolem je přiřadit písmeno Z: sdílené síťové diskové jednotce:

net use z: \\computer\sdileny tajneheslo

Řádek s příkazem net use obsahuje heslo v nechráněném tvaru, takže prohlédnutím
obsahu takového dávkového souboru jej lze snadno zjistit. Abychom tuto nevýhodu
aspoň trochu zmírnili, převedeme v prvním kroku tento dávkový soubor na
spustitelný soubor s příponou COM. A pokud jej v druhém kroku navíc ještě
zašifrujeme, nebude mít nikdo šanci uvedené heslo zjistit.

Krok první: Ze všeho nejdříve převeďte dávkový soubor na spustitelný s příponou
COM. Tento úkol vyřídíte prostřednictvím freewarové utility Batlite 1.73. Tento
program určený pro MS-DOS naleznete , popř. jej lze stáhnout z internetové
adresy ftp://ftp.sac.sk/pub/sac/utiltask/batl173.zip (BATL173.ZIP, 75, 8 KB).
Rozbalte z tohoto archivu soubor BATLITE.EXE a umístěte jej do složky, v níž je
dávkový soubor, který chcete převádět. Kompilaci spustíte příkazem

batlite .BAT

Krok druhý: Takto vytvořený COM soubor přesto dokáže ještě prozradit poměrně
hodně jeho binární kód obsahuje totiž ještě zbytky původních příkazů. Takže
abyste si byli naprosto jisti, je třeba COM soubor dodatečně zašifrovat. K tomu
účelu použijeme utilitu Protexe 3.11 určenou pro MS-DOS. I tento program
naleznete , případně též na internetové adrese
http://www.geocities.com/tom_torfs/software.html (PROTX311.ZIP, 232 KB). Tuto
verzi můžete používat 30 dní zdarma. Z výše zmíněného archivu budete potřebovat
soubor PROTEXE.EXE. Zkopírujte jej rovněž do složky, kde máte umístěný dávkový
soubor. Příkazem

protexe .COM

jej zašifrujete. Takto vytvořený nový program plní stejnou funkci jako ten
původní dávkový soubor, jeho obsah ovšem je zhola nečitelný.

Upozornění: Vaše dávkové soubory nesmějí obsahovat žádné nedokumentované
příkazy, v opačném případě vám je totiž Batlite odmítne převést. Po provedení
konverze dávkového souboru byste původní BAT soubor měli odstranit, protože ani
ta nejlepší ochrana nepomůže, pokud existuje soubor, který všechny tajné
informace předkládá "jako na talíři".



Šifrování skriptů (II): Dávkový soubor s ochranou heslem [95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Vaším přáním by bylo ochránit dávkové soubory tak, aby je bylo možné
spustit až po zadání správného hesla. Je ovšem třeba se nějakým způsobem
vypořádat s problémem, co s tím, když heslo pro spuštění dávkového souboru
musíme zadat do zdrojového textu dávkového souboru nezašifrované.

Řešení: V předchozím tipu jsme se naučili dávkový soubor zkompilovat a
zašifrovat. Stejnou metodu použijeme k tomu, abychom do dávkového souboru
integrovali ochranu heslem proti spuštění. Nutnost zadání hesla před spuštěním
dávkového souboru vyřeší funkce porovnávání řetězce, zařazená na začátek:

if "%1"=="tajneheslo" goto action

V tomto případě je heslo výraz "tajneheslo". Pro spuštění dávkového souboru pak
uživatel musí zadat heslo tímto způsobem: ".BAT tajneheslo". Jestliže
heslo souhlasí, provede se příkaz skoku "goto action" a vykonávání příkazů bude
pokračovat v odstavci obsahujícím vlastní zdrojový kód dávkového souboru.
Ukázkový příklad skriptu vidíte na obrázku. Nebojte se heslo do souboru zadat v
čitelném tvaru, po zašifrování je stejně pak už nikdo nerozluští. Připravený
soubor zkompilujte a následně zašifrujte stejně, jak bylo popsáno v minulém
tipu.

Původní soubor a případné zálohy však neponechávejte na pevném disku
nechráněné. Přesto abyste později měli možnost heslo změnit, neměli byste
původní soubor mazat. Namísto toho si všechny originální soubory uložte do ZIP
souboru a nastavte si u něj ochranu heslem. K tomu účelu vám kupříkladu
poslouží komprimační program Winzip, který naleznete , popřípadě také na
internetové adrese http://www.winzip.com.



Šifrování skriptů (III): Zakódované Visual Basic skripty [95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Příkazy v dávkových souborech dosti často na automatizaci složitějších
operací na počítači nevystačí. A zde je místo právě pro Windows Scripting Host,
který úkoly tohoto typu zvládá daleko elegantněji, a to pomocí Visual Basic
Scriptu. Bohužel do zdrojového kódu skriptu nemůžete umístit žádné tajné
informace, neboť tento je čitelný pro každého. Stačí jen otevřít skript v
nějakém textovém editoru.

Řešení: Abyste si ochránili svoje know-how, případně tajné informace, které
musíte do textu skriptu zadat, ale přesto je chcete mít utajené, nemusíte
vymýšlet žádné složité šifrovací funkce. Velmi pohodlným nástrojem pro tyto
účely je utilita Script Encoder 1.0 z dílny Microsoftu. Prostřednictvím této
zdarma dostupné utility si můžete svoje skripty zašifrovat, aniž by se změnila
jejich funkce. Program najdete , případně na internetu na
http://www.softpile.com/Development/Java/Review_03140_index.html (SCE10EN.EXE,
127 KB). Po poklepání na soubor se spustí instalační rutina, program samotný
pracuje na příkazovém řádku. V instalační složce pak naleznete soubor
SCRENC.EXE. Příkaz

screnc example.vbs example.vbe

převede skript EXAMPLE.VBS do jeho šifrované formy EXAMPLE.VBE.

I když Windows Scripting Host standardně tuto šifrovací utilitu neobsahuje,
běhají šifrované formy skriptů ve všech verzích Windows Scripting Hostu od
verze 5.0. Jednou zašifrované skripty však utilita nedokáže dešifrovat zpět,
proto si originální skripty neodstraňujte, nýbrž je archivujte. Ale to jsme již
psali v minulém tipu. Naneštěstí existují jiné metody, které dokážou
zašifrované skripty převést zpět do původního čitelného tvaru, takže zde
popisovaný způsob nepředstavuje žádnou zvlášť silnou ochranu.

Upozornění: Script Encoder 1.0 může být zneužíván tvůrci emailových červů.
Takový VBE červ není na první pohled k rozeznání od obyčejného skriptu. Proto
byste nikdy neměli spouštět VBE soubory pocházející z pochybných zdrojů!



Syskey: Nikde nedokumentovaný klíč k systému [NT/2000/XP]

Problém: Na svém laptopu máte nainstalovaná Windows NT4, 2000 nebo XP. Tyto
operační systémy oproti takzvaným "malým" Windows, kterými se myslí Windows 95,
98 nebo ME, vždy vyžadují přihlášení uživatele. Ovšem když vám laptop někdo
ukradne, je i uhodnutí hesel do Windows NT4, 2000 a XP poměrně snadnou
záležitostí.

Řešení: Ten, kdo se nějakým způsobem dostane do počítače, může proniknout i do
operačních systémů založených na NT technologii. Windows NT, 2000 a XP ukládají
hesla do databáze tzv. Security Account Manager (SAM). Hesla zde leží ve formě
hash hodnoty souboru SAM, který je ve složce %windir%\System32\Config. Pro
útočníka není problém nastartovat počítač pomocí spouštěcí diskety a dále s
výše zmíněným souborem manipulovat.

Windows 2000 a Windows NT4 od Service Packu 3 mají k dispozici ještě další
ochranu proti nedovolenému vniknutí do systému. Tou je program SYSKEY.EXE, jenž
vytváří jakýsi klíč k systému, kterým databázi SAM šifruje. Pokud tento program
spustíte a stisknete tlačítko Aktualizovat, nabídne vám SYSKEY.EXE tři varianty
ochrany:

Pod volbou Heslo při spuštění se skrývá možnost zadávání hesla. Při použití
této varianty musíte při spouštění počítače ještě před vlastním přihlášením
zadat heslo pro aplikaci Syskey. Pohodlnější, ale z hlediska bezpečnosti horší
variantu, představuje položka Uložit klíč pro spuštění na místní disk z pole
Generování hesla systémem. V tomto případě odpadá zadávání hesla pro Syskey,
neboť soubor SAM se dešifruje automaticky a vy se pouze přihlašujete do systému
tak, jak jste zvyklí.

Naproti tomu nejbezpečnější je varianta Uložit klíč pro spuštění na disketu. V
tomto případě Syskey uloží klíč pro SAM na disketu. Zmíněný klíč je
představován 16 KB velkým souborem STARTKEY.KEY. Pro spuštění operačního
systému pak budete v budoucnu vždy potřebovat disketu s tímto souborem.

Velmi vám doporučujeme vytvořit alespoň jednu zálohu tohoto souboru a tuto
kopii uschovat na nějakém bezpečném místě. Pro zapomnětlivé představuje tato
volba jisté riziko. Pokud totiž disketu s klíčem zapomenete doma, bude vám váš
laptop na cestách jenom na přítěž. Přesto vždy disketu se Syskey klíčem noste
odděleně od laptopu, aby vám při jeho krádeži neukradl zároveň i ji.



MS Internet Explorer 5.01/5.5: Chyba v URLMON.DLL [95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: Internet Explorer se na vašem počítači v nepravidelných intervalech
zasekává, přičemž se objevuje chybové hlášení upozorňující na to, že aplikace
IEXPLORE způsobila chybu v modulu URLMON.DLL. Jak tuto chybu odstranit?

Řešení: Pokud se Internet Explorer 5.01 nebo 5.5 s vámi často loučí uvedeným
způsobem, doporučuje se nejprve otevřít Ovládací panely/Přidat nebo odebrat
programy a zde poklepat na položku Microsoft Internet Explorer 5 a Nástroje
Internetu. V dialogovém okně se pak zvolí možnost Opravit aplikaci Internet
Explorer.

Pokud i přesto chyba nadále přetrvá, spusťte Editor registru a otevřete klíč
Hkey_local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Internet
Settings\Accepted Documents.

Zde smažte všechny položky, jejichž jméno začíná znakem "*" anebo jejichž
hodnota obsahuje slovo Quickview. Po této akci by se už tato chyba neměla
objevit.



Utajené protokolování: Defragmentace disku jako špion [98/ME]

Problém: Váš počítač používá spolu s vámi ještě několik dalších uživatelů a vy
byste chtěli nějakým způsobem zjistit, které programy se na tomto počítači
spouštějí nejčastěji.

Řešení: Ve Windows 98 a ME můžete získat podrobné informace týkající se často
používaných aplikací ze záznamových souborů (logů) systémového programu
Defragmentace disku. Tak kupříkladu soubor OPTLOG.TXT, nacházející se ve složce
%windir%\Applog, nabízí skvělý statistický materiál. Složka Applog je
standardně nastavena jako skrytá, ovšem vy si ji můžete zviditelnit tak, že v
Průzkumníkovi klepnete v menu Zobrazit/Možnosti složky na kartu Zobrazit a zde
povolíte volbu Zobrazovat všechny soubory. Jestliže by námi zmiňovaný soubor na
vašem počítači chyběl, znamenalo by to, že program Defragmentace disku ještě na
vašem počítači nebyl nikdy spuštěn. V tomto případě zadejte na příkazový řádek
příkaz

cvtaplog.exe

Tím soubor vytvoříte. Ten pak lze otevřít v libovolném textovém editoru,
například v Poznámkovém bloku. Jeho obsah vám prozradí ty nejčastěji používané
aplikace. Ve sloupci Uses uvidíte, kolikrát byl ve sloupci ProgName uvedený
program doposud spuštěn. Sloupeček Last ExecDate udává datum posledního
spuštění, a konečně ve sloupci Program Path naleznete přesné umístění programu.

Logovací soubory vlastně přesně slouží k tomu, aby byla Defragmentace disku
informována o nejčastěji používaných programech, protože ty potom přesunuje na
začátek pevného disku. Na základě výše zjišťovaných údajů se může optimalizovat
až 50 aplikací. Jestliže chcete tuto funkci při defragmentaci disku používat,
spusťte tento program a stiskněte tlačítko Nastavení. Zde aktivujte volbu
Urychlit spuštění programů uspořádáním souborů.

Ve Windows 98 a ME však zmiňované informace nesbírá samotný program
Defragmentace disku, nýbrž program TASKMON.EXE. Ten běží na pozadí a
protokoluje spouštění aplikací do souboru APPLOG.IND. Jedná se o binární
logovací soubor, jenž je do čitelné podoby převáděn aplikací CVTAPLOG.EXE,
která tak vytváří soubor OPTLOG.TXT.

Jestliže je vám vaše soukromí přednější než možnosti optimalizace Defragmentace
disku, musíte si TASKMON.EXE deaktivovat. TASKMON.EXE se automaticky spouští
při startu počítače, a to přes klíč Run v registru, takže je potřeba jej právě
odtud odstranit. Spusťte si Editor registru a přesuňte se do klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Run. Poklepejte
zde na položku TaskMonitor a jako údaj hodnoty zadejte nějakou smyšlenou cestu,
kupříkladu C:\Windows\Taskmon.000. Tato cesta nezpůsobí žádné chybové hlášení a
navíc vám umožní tento program případně později znovu aktivovat. Nakonec smažte
soubory OPTLOG.TXT a APPLOG.IND. Všechny tyto akce nebudou mít na činnost
Windows žádný negativní vliv, pouze si musíte dobudoucna uvědomit, že nemůžete
po programu Defragmentace disku chtít, aby vám uspořádával jednotlivé aplikace
podle toho, jak často se spouští.



Nastavení složky: Možnosti úpravy souboru DESKTOP.INI [95/NT+IE/98/ME/2000/XP]

Problém: Prostřednictvím souboru DESKTOP.INI přítomného v nějaké složce můžete
tuto individuálně nastavit. Tak se dá například přiřadit složce speciální ikona
či popis obsahu složky. Naneštěstí se tento soubor velmi obtížně vytváří.

Řešení: Velmi komfortním řešením je vytvoření takového příkazu v kontextovém
menu, který by přímo soubor DESKTOP.INI vytvořil, popřípadě provedl jeho
úpravu. Pomocí našeho skriptu DESKINI.VBS (2,3 KB), který najdete , se vám
dozajista podaří vaše Windows zase o něco vylepšit. Pro úspěšnou funkci skriptu
je třeba mít nainstalován Windows Scripting Host. Tato podmínka je splněna u
verzí Windows 98 a vyšší. Pokud používáte Windows 95 nebo NT4, získáte aktuální
verzi , případně na internetové adrese msdn.microsoft.com/scripting
(SCR56CS.EXE, 674 KB). Součástí výše zmíněného Microsoft Windows Scriptu je
právě Windows Scripting Host. Dalším způsobem, jak tento nástroj získat, je
instalace Internet Exploreru ve verzi 6.

Náš skript nainstalujete poklepáním na soubor. Dojde k automatickému
zkopírování souboru do složky Windows a do registru se zapíše odkaz na něj.
Restartování počítače není nutné, protože skript je připraven k použití
okamžitě po instalaci.

Klepněte pravým tlačítkem myši na libovolnou složku a z kontextového menu
vyberte novou položku Nastavení složky. Pokud v této složce již existuje soubor
DESKTOP.INI, skript jeho obsah nahraje do Poznámkového bloku. V opačném případě
vytvoří soubor nový. Jeho obsah se skládá z položek, které se používají
nejčastěji. Na vás je, abyste si je nastavili podle svých představ. Pokud
jejich význam neznáte úplně přesně, poslouží vám nápověda, jež je uvedena pod
těmito položkami.

Nastavení provedená v souboru DESKTOP.INI se však projeví pouze tehdy, pokud má
složka atribut Systémový. I toto nastavení za vás skript udělá. Průzkumník
Windows vám pak vámi provedené změny ve složce ukáže až po stisku klávesy
neboli po aktualizaci zobrazení. Nastavení složky pak můžete kdykoliv vrátit do
původního stavu tak, že soubor DESKTOP.INI v této složce jednoduše smažete.

Pro případ, že se rozhodnete skript odstranit, obsahuje tento i rutinu pro
deinstalaci. Jednoduše stačí poklepat na soubor skriptu ve složce Windows. Ani
po odinstalování skriptu není restart počítače nutný.



Nedokumentovaná funkce: Odstranění možnosti nastavení složky
[95/98/ME/NT/2000/XP]

Problém: V Průzkumníku Windows jste si nastavili svůj oblíbený vzhled a chování
složek. Nyní byste chtěli zabránit tomu, aby jiní uživatelé počítače toto
nastavení měnili.

Řešení: Prostřednictvím funkce omezení přístupu (tzv. Policy) byste mohli z
menu Nástroje odstranit příkaz Možnosti složky. Bohužel zjistíte, že program
POLEDIT.EXE, kterým se tato omezení nastavují, vás v tomto okamžiku nechá
naholičkách. Funkce odstranění položky Možnosti složky totiž zůstala
nedokumentovaná, a vy si toto nastavení musíte provést ručně úpravou registru.

Spusťte Editor registru a přesuňte se v něm do klíče
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Policies\Explorer.
Nyní klepněte pravým tlačítkem myši do okna pro hodnoty a vytvořte novou
hodnotu typu DWORD. Pojmenujte ji NoFolderOptions a jako údaj hodnoty jí
přiřaďte jedničku. Po restartu počítače zjistíte, že položka Možnosti složky z
menu Průzkumníka zmizela.

Upozornění: Když si budete chtít tuto funkci znovu zpřístupnit, nestačí údaj
hodnoty NoFolderOptions nastavit na nulu. Celou hodnotu DWORD musíte smazat.



Nedokumentováno: Pohodlné šifrování souborů a složek [2000]

Problém: Ve Windows 2000 můžete soubory a složky šifrovat. Tato procedura je
však pro častější používání dosti nepohodlná. Z kontextového menu Vlastnosti
musíte na kartě Obecné stisknout tlačítko Upřesnit, a teprve až zde je možné
zapnout a vypnout šifrování souborů a složek.

Řešení: Jedna úprava v registru Windows 2000 postačí k tomu, abyste tuto funkci
měli jako položku přímo v kontextovém menu souborů a složek. Spusťte Editor
registru a poté se přesuňte do klíče
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Explorer\Advanced.
Zde vytvořte novou hodnotu typu DWORD s názvem EncryptionContextMenu.
Poklepejte na takto vytvořenou hodnotu a jako údaj zadejte číslo jedna.

Pokud si netroufáte sami do registru zasahovat, můžete si celý postup
zjednodušit prostřednictvím souboru ENKONTXT.REG (1020 B), který najdete . Pro
instalaci stačí pouze na tento soubor poklepat. Ovšem pozor na to, abyste byli
přihlášeni do systému jako administrátor. Navíc funkce samozřejmě funguje pouze
pro soubory, které leží na diskovém oddílu typu NTFS.

Po importu do registru klepněte na nabídku Start/Nastavení/Hlavní panel a
nabídka Start. Klepněte na záložku Upřesnit a v poli Nastavení nabídky Start
najdete v seznamu novou položku s názvem Zobrazit šifrování v kontextovém menu
(nutno restartovat počítač). Pokud ji zatrhnete, objeví se vám po restartu
počítače v kontextovém menu všech souborů a složek. Pokud ji budete později
chtít znovu deaktivovat, stačí na tomto místě zatržení položky zrušit.



[Extra tip]

Windows 98: ZIP

Ten, kdo má na počítači nainstalována Windows ME, může možnosti komprimace
používat nejen v nich, ale i ve Windows 98

Firma Microsoft zabudovala do Windows ME funkci komprimace souborů a složek do
formátu ZIP, a to jako tzv. "Shell Extension". Standardním způsobem, jak tuto
funkci zpřístupnit i ve Windows 98, je zakoupení balíčku Plus pro tento systém.
Pro uživatele, kteří vedle Windows 98 používají i Windows ME, se dá funkce pro
správu komprimovaných složek bez větší námahy přenést i do Windows 98 (avšak do
Windows 95 zmíněnou funkci integrovat nelze). Za funkci Komprimovaná složka
zodpovídají tři DLL soubory ZIPFLDR.DLL, DUNZIP32.DLL a DZIP32.DLL. Tyto se
vždy musejí nacházet ve složce System. Pokud Komprimované složky ve Windows ME
postrádáte, nic se neděje, protože si je můžete velmi rychle doinstalovat přes
Ovládací panely/Přidat nebo odebrat programy/Instalace Windows. V políčku
Součásti označte položku Systémové nástroje, dále klepněte na tlačítko
Podrobnosti a zatrhněte položku Komprimované složky.

Co se týče Windows 98, zde je třeba ručně nakopírovat výše zmíněné tři DLL
soubory do složky System a nato provést ještě několik úprav v registru. V
případě, že máte Windows 98 nainstalována ve složce C:\Windows, což je
standardní varianta, pak můžete použít námi připravený soubor ZIPFOLDER.REG
(2,9 KB) bez provádění jakýchkoliv úprav. V opačném případě si otevřete soubor
ZIPFOLDER.REG například v Poznámkovém bloku a v něm nahraďte celkem pětkrát
parametr C:\Windows za cestu, kde máte Windows nainstalována. Nakonec na tento
soubor poklepejte, čímž celý obsah souboru naimportujete do registru Windows 98.

Nyní potřebujete vytvořit ještě jeden soubor s příponou ZFSendToTarget.
Otevřete si znovu Poznámkový blok a vytvořte zde prázdný soubor s následující
cestou a jménem: " C:\Windows\Sendto\Komprimovaná složka. ZFSendToTarget". Po
restartu Windows budete mít funkci komprimovaných složek k dispozici i ve
Windows 98. Znamená to, že při poklepání na libovolný soubor s příponou ZIP se
okamžitě objeví obsah archivu. Nový archiv ve formátu ZIP vytvoříte tak, že z
kontextového menu souboru vyberete příkaz Odeslat/Komprimovaná složka. Pak
pomocí technologie drag&drop můžete do této komprimované složky snadno přidávat
soubory další.



[Extra tip]

Spořič obrazovky jako nástroj pro prezentaci obrázků

Ve Windows ME je integrovaný spořič obrazovky, který dokáže v pravidelných
intervalech zobrazovat na monitoru všechny obrázky obsažené v nějaké složce.
Prostřednictvím skriptu jej můžete ještě pohodlněji použít pro prezentaci
obrázků.

Spořič obrazovky s názvem SPOŘIČ OBRAZOVKY OBRÁZKY.SCR, který se nachází ve
složce Windows\System, dokáže zobrazovat všechny obrázky v dané složce v přesně
stanoveném časovém intervalu. Podporuje zobrazování grafických formátů BMP,
GIF, JPG, PNG a TIF. Ostatní formáty, jako například PCX, jednoduše ignoruje,
takže vlastní prezentace obrázků není rušena žádnými chybovými hlášeními. Další
výhodou je to, že spořič hledá soubory obrázků i v podsložkách nadefinované
složky. V tomto tipu vám ukážeme tři způsoby, jak si můžete tento spořič
nastavit.

Varianta první: Pokud máte na svém počítači pouze jednu složku, do níž ukládáte
všechny obrázky, a postačí vám standardní možnosti nastavení, klepněte pravým
tlačítkem myši na soubor spořiče ve složce Windows\System a z kontextového menu
zvolte příkaz Konfigurovat. Alternativou je klepnout pravým tlačítkem na
pracovní plochu a z kontextového menu zvolit příkaz Vlastnosti. V dialogovém
okně se poté přesuňte na kartu Spořič obrazovky, nastavte Spořič obrazovky
Obrázky a stiskněte tlačítko Nastavení. Stiskem tlačítka Procházet potom můžete
nastavit například i cestu k disku nebo složce na síti, případně nemusíte
zadávat žádnou složku, ale můžete zadat rovnou celý disk.

Varianta druhá: Nastavení spořiče jsou uložena v registru v klíči
Hkey_Current_User\Control Panel\Screen Saver.Slideshow. Tady se dají například
pro interval střídání obrázků nastavit nedokumentovatelné, ještě menší hodnoty,
než které lze nastavit v dialogovém okně. Pokud chcete, aby spořič hledal pro
zobrazení obrázky po celém disku, můžete zvýšit standardně nastavený údaj 2000
pro hodnotu MaxDirectories. Hodnota AllowStretching odpovídá v dialogovém okně
položce Roztáhnout malé obrázky a doporučuje se mít tuto volbu povolenou.

Varianta třetí: Skutečně komfortní bude tento spořič po nasazení malého
skriptu. Všechny nastavitelné parametry pro spořič tento skript zapíše přímo do
registru. V první řadě to bude název složky s obrázky a interval zobrazování.
Vlastní prohlížení obrázků se pak spustí spuštěním skriptu. Jenom je třeba dát
pozor na to, aby v posledním řádku skriptu byl spořič spouštěn přes název
OBR.SCR. Musíte jej také před vlastním spuštěním na tento název přejmenovat.
Při spuštění spořiče pod původním názvem SPOŘIČ OBRAZOVKY OBRÁZKY.SCR dochází z
dosud nezjištěných příčin k zaseknutí programu. Samotný skript samozřejmě
naleznete (SETR.VBS, 619 B).



[Extra tip]

Upřesněná volba

Skript pro filtrování souborů dokáže v Průzkumníku omezit zobrazení pouze na ty
typy souborů, které nás zajímají.

Když v nějaké aplikaci pro Windows například ve Wordu, Paint Shopu Pro nebo
Poznámkovém bloku zadáte z menu příkaz Soubor/Otevřít, objeví se vám přehled
souborů. V něm můžete podobně jako v Průzkumníku procházet složky či celé
disky, přejmenovávat anebo odstraňovat soubory.

Ovšem přece jen je tu jeden významný rozdíl: Jsou zde zobrazeny pouze ty typy
souborů, které daný program dokáže otevřít. Tak kupříkladu Word zde nabízí
pouze soubory typu DOC. Tato schopnost filtrování souborů se dá nastavit i do
Průzkumníka. Tak se vám může zpřehlednit seznam souborů, protože se vám zobrazí
pouze ty typy, které vás v danou chvíli zajímají.

Filtrování souborů pro nás bude provádět skript PCWFILTER.VBS (1,78 KB). Do
vstupního dialogového okna zadáte všechny typy souborů, které vás budou v
libovolné složce zajímat, například *.DOC; *.XLS;*.JPG;*.MP3. Jednou zadané
typy souborů zůstávají tak dlouho v platnosti, dokud je sami nepřepíšete.
Můžete tedy s určitým výběrem typů souborů pracovat déle a přitom je nemusíte
pokaždé znovu zadávat. Skript předává vámi požadované typy souborů pomocí
metody Sendkeys do dialogového okna Otevřít Poznámkového bloku. Přitom začíná
zobrazení ve složce, pro kterou jste předtím použili příkaz PCWFilter z jejího
kontextového menu.

I při tomto způsobu zobrazení jsou pro zobrazené soubory k dispozici všechny
vymoženosti technologie drag&drop, jakož i všechny obvyklé příkazy z
kontextového menu jednotlivých souborů. Pouze poklepání si zde musíte odpustit,
neboť v opačném případě by se daný soubor otevřel v Poznámkovém bloku.

Instalace skriptu, jenž mimochodem vyžaduje Windows Scripting Host verze 2, je
velmi jednoduchá. Při poklepání na skript se tento zkopíruje do složky Windows,
a díky zápisu do registru se kontextové menu všech složek rozšíří o položku
PCWFilter. Právě přes tuto pložku je pak skript použitelný. Pokud chcete skript
zase odinstalovat, provedete to opětným poklepáním na něj.



Na jedno klepnutí:

[95/98/ME/NT/2000/XP]
Windows v klidu:

Když vás zvuky Windows neustále ruší ve chvílích, kdy na počítači posloucháte
hudbu z CD disku, můžete je vypnout. Poklepejte na ikonu reproduktoru v pravé
části Hlavního panelu. V okně Ovládání hlasitosti zatrhněte u položky Zařízení
Wave volbu Ztlumit. Hudbu z CD disku přitom budete moci poslouchat dále.


[95/98/ME/NT/2000/XP]
Rychlé vyvolání okna pro vyhledávání:

Když použijete klávesy , můžete si jejich pomocí vyvolat okno pro
vyhledávání daleko rychleji. Klávesová zkratka otevře okno pro
vyhledávání souborů, zatímco vyvolá okno pro vyhledávání
počítačů v síti.


[95/98/ME/NT/2000/XP]
Ping:

Pomocí příkazu ping určeného pro MS-DOS můžete snadno zjistit, zda je libovolný
počítač v síti nebo na internetu v daném okamžiku dostupný. Příkaz ping počítače> vysílá čtyři pakety po 32 bajtech. Příjemce pak tyto pakety posílá
zpět. Z doby cestování paketů se pak počítá doba do přijetí odezvy, která se
vyjadřuje v milisekundách. Pokud ale chcete vědět, zda je nějaký počítač
on-line, jsou čtyři pakety až moc. Prostřednictvím přepínače -n (příkaz ping -n
1 ) vyšlete pouze jeden paket, čímž ušetříte čas.


[95/98/ME/NT/2000/XP]
Dávkový soubor s pípnutím:

Pomocí příkazu Echo můžete v dávkových souborech vytvořit krátký zvuk
(pípnutí). K tomu účelu musí příkaz Echo předávat speciální ASCII znaky. Tyto
znaky se bohužel nedají napsat v Poznámkovém bloku. Namísto toho otevřete
Příkazový řádek a příkazem edit si otevřete MSDOS editor. Napište příkaz Echo,
následovaný jednou mezerou. Nyní stiskněte klávesovou zkratku

,
čímž požadovaný znak napíšete. Klávesovou zkratkou dávkový soubor
uložíte a program ukončíte pomocí .


[95/98/ME/NT/2000/XP]
Proxy server:

Při volbě poskytovatele připojení k internetu si můžete vybrat mezi různými
firmami. Některé z nich nabízejí připojení k internetu přes proxy server, jiné
ne. Pro to, abyste si správně nastavili proxy, klepněte v Internet Exploreru do
menu Nástroje/Možnosti Internetu a zde na kartu Připojení. Klepněte na ikonu
vašeho poskytovatele a stiskněte tlačítko Nastavení. Pod položkou Používat
proxy server (ve Windows XP: Použít pro toto připojení server proxy) zadejte
pro každé připojení odpovídající parametry.