Pokud se proti zrušení síťové neutrality neohradí kongres nebo nejvyšší soud – obojí je možné, byť nepravděpodobné – tak budou mít operátoři možnost kupříkladu přiškrcovat rychlost připojení zákazníků ke službám, od kterých pak mohou požadovat „výpalné“, aby rychlost zase vrátily zpět. Podobná věc se stala chvíli před schválením síťové neutrality, v roce 2014; Comcast tehdy omezil rychlost připojování zákazníků operátora na Netflix a po firmě požadoval peníze za to, že s tím přestane.
Proč je zrušení internetové neutrality v USA problém? Zákony celého světa se ohledně internetu řídí primárně tím, co funguje ve Spojených státech, to je první část potíží. Druhá je, že když jde uživatel na internet, očekává, jakou bude mít rychlost spojení – vždyť je přeci stejná pro všechno, co dělá, alespoň zdánlivě.
Teď už možná nebude.
To však není to zcela nejhorší; operátoři budou nyní moci i zcela blokovat stránky, které se jim znelíbí: pár kliknutí myši, pár klepnutí na klávesnici a na svůj oblíbený web už se nebudete moci připojit.
Mohou blokovat obsah konkurence, mohou také blokovat politické názory, se kterými nesouhlasí. Rovněž je v jejich silách zrychlit rychlost připojení k poskytovatelům služeb, kteří si mohou dovolit platit – a firmám ve stejném oboru naopak rychlost zpomalit.
Otevřený internet je důležitý i pro rozvoj inovací a vývoj všemožných průmyslových odvětví. Malé a začínající firmy potřebují otevřený internet bez omezení, aby dokázaly konkurovat zaběhlým gigantům.
Zrušení síťové neutrality po dvou letech fungování je obrovským krokem zpět nejen pro internet jako takový, ale především pro svobodu a rovnoprávnost ve Spojených státech; v zemi, která je stále modlou demokracie.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU