Skončí knihy v muzeu?

1. 10. 2000

Sdílet

Čtení z papíru se stalo samozřejmou součástí našeho života a těžko si dokážemepředstavit, že by mohlo náš způsob "porcování" stromů a jejich "značkování" inkoustem něco nahr...
Čtení z papíru se stalo samozřejmou součástí našeho života a těžko si dokážeme
představit, že by mohlo náš způsob "porcování" stromů a jejich "značkování"
inkoustem něco nahradit. Od chvíle, kdy Johannes Gutenberg vynalezl v 15.
století knihtisk, umožňující produkci velkého množství textu velmi levně a
hlavně rychle ve srovnání s předchozím ručním opisováním, stalo se tištěné
slovo nedílnou a neuvěřitelně trvalou součástí naší kultury až do dnešních dnů.
Teď se však zdá, že už se lidé papíru a inkoustu nabažili, stejně jako se v
minulosti vzdali nepraktických hliněných destiček, přestali vytesávat texty do
kamene i malovat na papyrus, nebo se namáhat úpravou zvířecích kůží, aby z nich
vyrobili pergamen. Papír, který se zrodil v Číně, se postupně rozšířil do
celého světa a prosadil se jako nejvýhodnější nosič psaných a později tištěných
informací na dlouhá staletí. Teď to však vypadá, že časy se opravdu mění a naše
společnost postupně přechází od doby "papírové" do doby "elektronické".
Přestože Johannes Gutenberg zemřel už v roce 1468, jeho tištěné knihy jej
přežily až dodnes. Jak dlouho je ještě budeme používat, než "odzvoní hrana"
také jim, je velmi aktuální otázkou, protože se spousta "nových Gutenbergů"
pokouší vstoupit do dějin se svými vynálezy, které by odpovídaly potřebám nové
"doby elektronické". Myslíte, že už brzy se budeme chodit na papírové knihy
dívat jenom jako na exponáty do muzea?


Historie elektronických knih

Elektronické knihy, zkráceně "e-knihy/e-books" (papírovým se obdobně říká
"p-books"), se vyskytovaly nejprve jen ve sci-fi literatuře a používat je mohli
pouze hrdinové televizních seriálů typu Star Trek. Za reálný považoval jejich
vznik jen málokdo. Snad jenom pan Vanner Bush, ředitel amerického úřadu pro
vědu a výzkum, už v roce 1945 věřil v uskutečnění své vize o zařízení, ve
kterém by si každý mohl uchovat veškeré své knihy, záznamy, obrázky nebo
novinové zprávy, jež by získával na mikrofilmech. Tento vynález s názvem
"memex" měl podle Bushe shromažďovat a zařazovat všechny vložené informace, aby
tak vytvořil svému majiteli jakousi obrovskou vševědoucí encyklopedii. Jak se
však ukázalo, svět zůstal stále věrný papíru. Pouze vydavatelé encyklopedií se
rozhodli jít elektronickou cestou a prokopat ji alespoň o kousek, když začali
vydávat své knihy na CD-ROMech. Vydání tak objemné knihy v klasické podobě bylo
oproti té elektronické velmi nákladné, a navíc v elektronické encyklopedii se
uživatelům daleko lépe hledá. Do oblasti zábavné literatury a k běžným čtenářům
se však e-knihám ještě stále prorazit nepodařilo a několik pokusů o provoz
elektronických vydavatelství skončilo neúspěšně. Bylo to hlavně pro velikost a
neskladnost zařízení umožňujících elektronické knihy číst nebo proto, že
získávání e-knih bylo velmi nepohodlné. Zařízení, která by nám umožnila číst si
pohodlně kdekoli se nám zachce a cokoli nás zrovna napadne, se stala předmětem
dlouhého výzkumu a úsilí techniků, aby jednou všechno fungovalo. Než se
rozšířil Internet, nebyl žádný univerzální způsob, jak si materiál ke čtení
opatřit. Největším nedostatkem a základní překážkou byla nedostatečná
zobrazovací technologie, která by mohla konkurovat kvalitě na papíře. Dnes je
vývoj tak daleko, že v Americe už byla první zařízení ke čtení e-knih poslána
do boje s knihami papírovými a jejich tvůrci jim dali jednoznačný úkol: zahnat
p-knihy na ústup do muzeí!


E-knihy versus p-knihy

Kvalita papírových knih, pokud nemáme na mysli jejich obsah, nýbrž jejich
formu, závisí na mnoha faktorech. Aby se nám kniha dobře četla, musí být
vytištěna dostatečně čitelně, tedy vhodným typem písma, s adekvátními mezerami,
okraji, uspořádáním na stránce, barvou příjemnou pro naše oči, a samozřejmě jde
například i o kvalitu papíru. E-knihy musí však vyhovovat ještě spoustě dalších
požadavků, aby se papírovým minimálně vyrovnaly. Určitě jste si sami na sobě
ověřili, že je daleko nepříjemnější a únavnější číst několik hodin z obrazovky
počítače než z obyčejného papíru, který vás nijak neozařuje a nevyvolává ve vás
pocit, že jste si vyměnili oči s laboratorním králíkem. Chcete-li číst e-knihu,
záleží vám hlavně na kvalitě zobrazení textu co se týče rozlišení, svítivosti,
kontrastu, případně záření nebo chvění obrazu. Používané druhy písma nebyly
většinou navrhovány pro obrazovky, a kvůli omezenému množství zobrazovaných
bodů jsou na nich pouze nedokonalou napodobeninou originálu. Proto nás čtení z
obrazovky nebo displeje daleko více namáhá a unavuje naše oči, takže tento druh
četby omezujeme jak to jen jde. Mnoho problémů už jsme však schopni díky
technickému pokroku vyřešit a vypadá to, že jsou právě vychytávány poslední
zbylé mouchy, které kolem e-knih ještě poletují. Především díky Internetu se
otevírá možnost e-knihy šířit a vytvořit na síti něco jako celosvětovou
knihovnu (řekněme nějakou "WWL", World Wide Libary). Několik společností, mezi
nimiž jsou jak průkopníci e-knih, tak i zavedená americká nakladatelství, už
spojilo své síly k vytvoření jednotného standardu e-knih, aby si jejich
příznivci mohli v e-podobě přečíst jakýkoli titul.


Jaké budou výhody e-knih

Proč dát přednost e-knize před p-knihou? Vaše zařízení, jež by se mělo vejít do
kapsy, bude schopné obsáhnout několik set titulů, které si do něj stáhnete
přímo z internetové knihovny nebo obchodu, takže budete mít celou knihovnu
doslova v kapse. Můžete si ji schovat i doma do počítače a klasická knihovna už
vám nebude v bytě zabírat místo. Už se vám nestane, že přijdete do knihkupectví
a titul, na jehož vydání jste čekali celý rok, bude vyprodán. U každého
kapesního přístroje by měl fungovat také synchronizovaný audiosystém, který vám
bude číst dál, pokud třeba zrovna sednete za volant a nebudete se moci věnovat
čtení sami. Čtení e-knih přinese také další velkou změnu možnosti
hypertextového propojení. E-kniha vám umožní napojit se do jiných knih,
databází nebo na webové stránky a najít tak další informace související s jejím
obsahem. Nebude už platit, že dva lidé, kteří si přečetli jednu a tu samou
knihu, získali tytéž informace, protože bude záležet na každém čtenáři, jak
využije všech možností, které mu e-kniha poskytne, a čeho všeho se díky ní
dopátrá. Každý si bude moci v knize vytvořit své vlastní odkazy a poznámky.
Zatímco p-knihy měly vždy stálý a jednotný obsah, budou e-knihy nesmírně
variabilní a každý bude moci jejich obsah upravit podle své vlastní potřeby
nebo představ (klidně si třeba přidá obrázky nebo hudbu, která mu dokreslí děj
oblíbeného příběhu). Kromě toho nesmíme zapomenout, že e-knihy mohou přinést
převratné úspory z hlediska ekonomického, průmyslového a ekologického, protože
díky úsporám materiálu, pracovní síly a levnější distribuci dramaticky
poklesnou náklady na jejich vydávání. Napadlo vás, kolik stromů by nám mohlo
dál produkovat kyslík místo toho, aby byly pohřbeny v papírnách? Vždyť bude
stačit, když knihu jednou umístíme na Internet, čímž ji poskytneme neomezenému
počtu zájemců s téměř nulovými náklady. Při zanedbatelných nákladech na
publikaci by mohli svá díla sami vydávat i nemajetní autoři, což by umožnilo
větší výběr pro čtenáře. Knihu, kterou byste si teď nekoupili, protože si
říkáte, že je příliš drahá a nepotřebujete ji každý den, byste si mohli pořídit
bez obav a máte-li velmi speciálního koníčka, ke kterému je literatury jako
šafránu a musíte se po ní složitě pídit, na Internetu byste určitě objevili
nejčerstvější zdroje a všechno byste si stáhli přímo do své kapesní knihy.


Bude se více číst?

Podíváme-li se na to, jak tráví svůj volný čas nejmladší vrstvy naší dnešní
populace, zjistíme, že čtení knih už rozhodně nepatří k obvyklým a oblíbeným
činnostem, tak jako dřív. Lingvisté lamentují, že pokud děti nečtou, budou mít
pořád problémy s pravopisem a nebudou se umět kvalitně vyjadřovat. Mladá
generace však k jejich smutku míjí knihovny bez povšimnutí a radši se pohodlně
posadí před televizi nebo k počítači. Stávají se snad knihy něčím nemoderním,
nepopulárním nebo spíše nepohodlným? Spousta mladých lidí, kteří se vždycky
snaží jít s dobou a být "in", považuje za modernější a atraktivnější hraní na
počítači nebo surfování na Internetu. Obracení stránek či vůně papíru v nové
knížce pro ně ztrácí své kouzlo, které dříve přitahovalo ke čtení jejich rodiče
a prarodiče. E-knihy by se však možná mohly stát novým hitem hlavně pro mladou
generaci, která si ráda a rychle opatřuje nové vymoženosti, aby si zpříjemnila
život a držela krok s technikou nebo módou. Stejně jako k nám před pár lety
připluly na obrovské módní vlně walkmany, mohly by se teď z moře převratných
technologií vynořit právě e-knihy. Třeba by nový způsob čtení přilákal i
mládež, pro niž by knihy, tedy ty elektronické, získaly opět kouzlo a
přitažlivost, stejně jako si jejich oblibu získaly walkmany, počítače i
Internet. Hlavním cílem tvůrců e-knih je také jejich maximálně pohodlné
používání kdekoli a dostupnost žádaných titulů pouhým stažením z Internetu, což
by se mělo zamlouvat i těm největším "lenochům a konzumentům". Můžeme se tedy
těšit, že mládež, která se ještě nedávno jen tak potloukala kolem, bude brzy
venku posedávat s malými krabičkami v rukou a číst si? Budeme moci poopravit
staré přísloví a říkat: kdo si čte, tak nezlobí?


Nakladatelé z kola ven?

Vydat klasickou p-knihu není žádná legrace a jen tak někdo se svým dílkem na
trh neprorazí, jeho výtvoru se musí ujmout nějaké nakladatelství a p-knihu z
něj teprve udělat. Změny, které mohou přijít s nástupem e-knih, by byly pro
nakladatele dost zásadní, pokud by si mohl na Internetu publikovat a prodávat
své knihy každý "Franta Vopička", aniž by k tomu nakladatele potřeboval. Faktem
je, že jeden takový odvážlivec se již našel, není to však "Vopička" nýbrž King,
přesněji Stephen King. Právě tento světoznámý spisovatel se nedávno rozhodl, že
bude přes Internet postupně uveřejňovat a prodávat svůj nedokončený román z 80.
let sám. Žádnému nakladateli tedy tentokrát vydělat nedá. Takové vyloučení
vydavatelů ze hry vypadá na první pohled dost nebezpečně, ale uvážíme-li, že
takovou fintu by si zatím mohli dovolit jen ti nejproslulejší autoři, ke kterým
si čtenáři hledají cestu sami, nemusíme ještě nad nakladatelstvími lámat hůl.
Méně známí nebo začínající spisovatelé jsou na vydavatelích dost závislí a sami
by se asi těžko prosazovali, protože by je na Internetu mimo stránky známých
prodejců prostě nikdo nenašel. Pokud zabrousíte na stránku www.zlin2000.cz,
najdete tam první český internetový on line-román, který sem po částech
bezplatně umisťuje český spisovatel Zdeněk Zapletal. Po přečtení se dokonce
můžete zapojit do interaktivní soutěže, díky níž vám autor umožňuje ovlivňovat
další osudy svých hrdinů. No řekněte, nemá King kvalitní konkurenci?


Jak e-knihy vypadají?

Elektronické knihy, které si už teď můžete pořídit, používají z technického
hlediska zatím jen stávající technologie. Není to vlastně nic jiného než
laptopy se standardním LCD displejem a proti tomu, co se v blízké době chystá,
jsou to zatím jenom primitivní průkopníci. V e-knihách vidí velký potenciál
také Bill Gates, který už představil své další "dítě" Clear Type technologii,
umožňující získat na obrazovce kvalitu odpovídající papírovému výtisku.
Software, který Microsoft vytvořil speciálně pro čtení e-knih, už je také na
světě a dostal jméno Microsoft Reader. Pořád je však co zlepšovat, a tak se
Microsoft spojil se společností Toshiba, aby společně vyvinuli nový barevný,
nízkoteplotní, polysilikonový tekutý displej, který by byl vhodný pro čtení
e-knih, měl by mít rozměry 640 x 960 se 150 bodovým rozlišením. Pokud dnes
zatoužíte po e-knize, budete si moci koupit něco jako malinký kapesní počítač,
pravděpodobně oživený Microsoftem a vybavený jeho Microsoft Readerem, jenž vám
přehraje i vaše oblíbené MP3-ky nebo video. Ovšem rýsují se i jiné alternativy
zobrazování, než nabízejí monitory nebo displeje. Určitě shledáte, že jsou
daleko zajímavější: představte si látku, která vypadá jako papír, chová se jako
papír, můžete ji srolovat a sbalit do kapsy, ale má kvalitu počítačové
obrazovky a umožní vám stáhnout si do ní elektronické informace. Zní vám to
jako sci-fi? Firmě Xerox to jako žádná fikce rozhodně nepřipadá, a přesně na
tomhle zázraku právě pracuje její výzkumný tým. Říkají mu e-papír a pracuje na
bázi tzv. Gyriconu. E-papír je vlastně jenom tenoučká vrstva plastu složená z
milionů maličkých kuliček. Celé kouzlo je v tom, že každá kulička má černou a
bílou polovinu a volně si plave a rotuje v samostatné bublině vyplněné olejem.
Jakmile pustíte do Gyriconu proud, začnou kuličky rotovat a natáčet se buď svou
černou stranou, nebo tou bílou, čímž vytvářejí série vzorů a malují nám slova
nebo obrázky. Je potřeba jen malý náboj, aby se kuličky sestavily do
odpovídající mozaiky. Na elektronickém papíru pracují i další laboratoře,
jejichž cílem je vytvořit až 100x levnější náhradu silikonových technologií,
která by byla z plastu a přitom by se z ní četlo tak snadno jako při použití
inkoustu na papíře. Dokonce už vzniká i e-inkoust, barevná tekutina složená z
milionů malinkých kapiček, tzv. mikrokapsulí, jež jsou průhledné a obsahují
bílé a modré barvivo. K zobrazování dochází opět díky kladným a záporným
nábojům uvádějícím do pohybu barviva v kuličkách (podrobnější informace jsou
vám k dispozici na www.electronic-ink.com/technology/flash.htm). Velký zájem o
tyto nové náhražky papíru projevili hlavně vydavatelé tisku, protože je tisk na
papír a distribuce stojí velké peníze. Strategie firem vyvíjejících e-papír a
e-inkoust se odvíjí od hesla: Kdyby lidé stáli o čtení románů na obrazovce,
dělali by to teď už 10 let! Tak osvědčená a zakořeněná technologie, jakou je
tisk na papír, rozhodně nebude vyměněna za jinou přes noc, ale není pochyb o
tom, že změny už jsou na obzoru. Budou-li ti praví lidé ve správný čas na svých
místech, může se prý pouhé svítání nový časů změnit během tří let v pořádné
výsluní. Těšíte se už na svou první e-knihu? To bude mezi námi najednou
"chodících encyklopedií"!





Jaký osud je předpovídán elektronickým knihám?

2001 - elektronické knihy se rozšíří hlavně mezi studenty, kterým usnadní práci
a odlehčí školní tašky.

2002 - rozlišení displejů ke čtení e-knih překročí 200 dpi a obraz bude téměř
stejně ostrý jako na papíře.

2003 - kapesní čtecí zařízení, budou dostupná zhruba za 90 liber, vydrží
fungovat až 8 hodin a nebudou vážit více než 400 gramů. Začne se používat už i
elektronický papír, na němž se text sám zobrazí a který nebude při čtení
potřebovat žádný zvláštní zdroj energie.

2005 - tržby za elektronické knižní tituly, elektronické časopisy a
elektronické noviny dosáhnou 1 bilionu dolarů.

2006 - prodej e-knih a e-periodik se stále rozrůstá, vše je dostupné v běžných
obchodech, novinových stáncích.

2009 - elektronické tituly pomalu vytlačují klasické papírové knihy, jsou
levnější, ale prodá se jich daleko více.

2010 - vaše e-kniha už bude vážit maximálně 200 g, vydrží běžet 24 hodin a
obsáhne přes milion titulů.

2012 - elektronické a papírové knihy spolu zápasí na život a na smrt, odpůrci
e-knih přicházejí s heslem: "Skutečné knihy, ze skutečných stromů pro skutečné
lidi!"

2018 - největší noviny publikují svá poslední papírová vydání a přecházejí
výhradně k elektronické distribuci

2019 - papírové knihy zůstávají populární jako dárky, pro sběratele, umělce,
fotografy a pro lidi, kteří zůstali věrni svým zvykům číst tištěný text

2020 - 90 % všech titulů je prodáváno v elektronické podobě i na papíře, ve
výkladových slovnících vzniká zcela nová definice knihy jako: rozsáhlejší
písemnost obvykle zobrazovaná na počítači nebo na jiném osobním přístroji.

Autor článku