Uživatelé velmi brzy zjistili, že procesory z nové architektury se dají velmi snadno přetaktovat. Intel v reakci na to vydal aktualizaci mikrokódu, která opravuje patřičný nedostatek v poslední generaci procesorů.
Intel má složitou a poněkud úsměvnou historii s taktováním. Na jedné straně se to společnosti nelíbí – měla s ním spousty problémů: Firmy, které nelegálně a levně prodávaly slabší, ale přetaktované procesory, které se často přehřívaly a uživatel tak riskoval dřívější selhání.
Ale, a o co jde Intelu především, pokud uživatel chce rychlejší procesor, společnost je rozhodně raději, když si ho koupí, než aby si přetaktoval některý pomalejší. Na druhé straně si je Intel vědom nezanedbatelného počtu nadšenců, kteří vykazují loajalitu značce a hájí Intel nejen na poli procesorů. Mezi těmito uživateli je vysoká obliba kupování velmi rychlých procesorů, které si ještě sami přetaktují. A ty si chce Intel udržet.
Aby společnost adekvátně reagovala na takovou situaci, dělá hned několik věcí. Většina jeho procesorů má pevně daný maximální taktovací násobek (v BIOSu často označovaný jako CPU Ratio), který vlastně určí i maximální možnou rychlost, na které procesor poběží. Za příplatek však mají některé procesory verzi „K“, která toto maximum odebere.
To umožní uživatelům procesor přetaktovat notně nad hranici stanovené maximální rychlosti. Jde o řešení, jak Intel umožňuje specifické skupině uživatelů procesory taktovat oficiální cestou (avšak stále to nedoporučuje).
Fungovalo to dobře, do doby, než se objevila nová Skylake řada. Minulý rok firma Asrock dodala firmware, který umožnil přetaktovat nad maximální hranici i jiné než K verze procesorů.
Co učinilo právě tuto architekturu speciální? Skylake změnil způsob, jakým generuje taktovací frekvence pro různé komponenty procesorů. Rychlost procesoru je v zásadě tvořena dvěma prvky: základní taktovací rychlostí a násobkem. Tak např. 3,5GHz procesor může mít základní rychlost 100MHz a násobek 35.
S oběma hodnotami se často manipuluje, základní rychlost je však o mnoho citlivější. Řídí totiž nejen samotnou rychlost procesorů, ale často i dalších komponentů počítače jako PCI bus, paměti, grafickou kartu, i části pevného disku. Všechny součástí počítače tedy musely operovat mimo své stanovené parametry.
Pozměnit násobek byla tedy bezpečnější a obvykle lepší možnost, pokud se uživatel neuchyloval ke skutečně extrémnímu přetaktování. Tak se to tedy i dělalo, než Intel představil první K procesory Sandy Bridge. S těmi bylo taktování pomocí násobku nemožné, dokud si uživatel nekoupil dražší K řadu. Bez ní mohl upravovat jen základní rychlost se všemi problémy, které to přineslo.
Právě to však Skylake mění. Rychlosti používané pro např. PCIe bus a paměti nejsou odvozeny ze základní rychlosti procesoru. To znamená, že rychlost může být upravena bez nechtěného přetaktování dalších součástí systému. A toho využil firmware firmy Asrock, který tak i bez možnosti úpravy násobku umožnil dobře taktovat ne-K verze Skylake procesorů. Což se Intelu samozřejmě nelíbí.
Intel tedy upraví aktualizací mikrokód procesoru – programovatelný kód v procesoru, který je upravován jak firmwarem, tak operačními systémy – aby zabránil takovým úpravám základní rychlosti, které se Intelu nelíbí. Jak bude taková úprava vypadat, to firma nespecifikovala.
Přestože bude trvat, než se aktualizace v praxi provede, znamená to, že konec snadného taktování Skylake procesorů se blíží. Někteří uživatelé se budou pokoušet držet starších základních desek s neaktualizovanou verzí, ty však budou stále hůře a hůře k sehnání.
Nic z toho se netýká K verze procesorů. Ty budou stále plně upravitelné s asi o 10 % vyšší cenou za tuto možnost.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU