Internet věcí se konečně začíná rozjíždět – i díky chytrým asistentům, jako je kupříkladu Alexa od Amazonu a nesčetného množství dalších chytrých zařízení – avšak pro domácnosti představuje nejen lákavou příležitost, ale také unikátní výzvu. Podle výzkumu společnosti GMSA bude v průměrné chytré domácnosti v roce 2020 připojeno kolem 50 (!) chytrých zařízení.
Nejde zrovna o nízké číslo. Spolu s výrazným zvýšením počtu do sítě zapojených zařízení však logicky stoupne i potřeba lepší infrastruktury, schopné podporovat přenos dat z mnoha různých přístrojů najednou.
Podle průzkumu Qualcommu prováděného u 1500 respondentů z Evropy (Velké Británie, Francie a Německa) již nyní 50 % uvedlo, že využívají chytrá zařízení ve třech nebo více místnostech v domě zároveň.
Domácí sítě jsou tak soustavně přetěžovány. Pod tíhou množství dat odesílaných internetem věcí, mobily a dalšími zařízeními se toky dat zpomalují či zasekávají. Například ve Velké Británii získávají noví zákazníci internetových operátorů často dosti levné a pomalé routery, ve spojení s nedostatečnou infrastrukturou následně vznikají značné problémy obzvláště co se týče stability.
Problém je také v roztříštěnosti sektoru chytrých zařízení. Ve hře je množství různých ekosystémů, ať už jsou založeny na Androidu, na Bluetooth, Apple HomeKitu, nebo jsou omezeny na konkrétního výrobce – často Samsung nebo Phillips. Domácí síť zákazníků i kvůli tomu musí být přehnaně komplexní.
A zde lze zužitkovat právě smíšenou topologii sítě, věří Rahul Patel, viceprezident a generální ředitel sekce Connectivity Business Qualcommu. Podle něj budou smíšené sítě základním stavebním prvkem pro internet věcí v domácnostech.
Smíšená topologie nejen, že by mohla zlepšit konektivitu, ale také automaticky opravovat problémy s připojením už v době jejich výskytu, centralizovat ovládání toků dat a zařízení internetu věcí a také přidává možnost správy jednotlivých zařízení a datové analytiky.
Už ze svého principu fungování je smíšená topologie odolná vůči výpadkům, často se používá tam, kde je nemožné propojit každý uzel navzájem; i samotný internet je příkladem smíšené topologie.
Podle Patela, přestože by byly takové systémy dražší na implementaci, než jsou současná řešení, spotřebitelé nyní podle něj „nechtějí na Wi-Fi šetřit“, stejně jako nešetří na vodě a dalších základních potřebách.
Přesun směrem k smíšeným sítím probíhá v Evropě i ve Spojených státech, poskytovatelé internetu však ještě potřebují přesvědčit, aby to technologie investovali větší prostředky.
Qualcomm sám má vlastní technologie smíšené topologie, mezi nimi Wi-Fi SON, kterou používají i velcí výrobci jako TP-Link nebo Netgear.
Zajímavé je Patelovo vyjádření směrem k důležitosti přesunu na smíšenou topologii. Poskytovatelé internetového připojení by se mohli v budoucnu dle jeho názoru dokonce stát zbytečnými, pokud by se drželi současných technologií, a vládu nad domácími sítěmi by převzali cloudoví poskytovatelé jako je Google.