Sociální síť Diaspora: Má vůbec šanci na úspěch?

Do testovací fáze se Diaspora dostala v minulém týdnu, kdy její tvůrci uvolnili alfa verzi zdrojových kódů. Projekt, kterému je přisuzována slibná budoucnost, staví především na odlišném přístupu k uživatelskému soukromí - nabízí decentralizovaný model, ve kterém má uživatel všechna data uložena na vlastním webovém serveru, odkud je může dále sdílet se svými přáteli. Diaspora je navíc komunitním projektem, takže se na jeho vývoji se může podílet každý s dostatečnými znalostmi. Myšlenka je to tedy bezpochyby zajímavá, hodně však bude záležet na tom, jestli se jí takto podaří i realizovat. Zatím to totiž na nějaký trhák moc nevypadá.

Diaspora je napsána v programovacím jazyku Ruby a využívá databáze MongoDB. Zájemcům, kteří si chtějí Diasporu vyzkoušet již nyní i za cenu ohromných nedostatků (na což ostatně upozorňují i samotní autoři), je doporučeno využít operačních systémů Ubuntu, Fedora či Mac OS X. Síť je navíc průběžně testována na nejnovějších verzích prohlížečů, tudíž se vyplatí provést jejich upgrade. Když už však vše optimalizujete pro potřeby Diaspory, dostane se vám jen chabé odměny.

Za současného stavu je možné provádět pouze několik základních operací jako je nahrávání fotografií a vkládání jednoduchých statusů. O něco zajímavější je sice možnost vytvářet tzv. aspekty, což jsou jakési skupiny přátel z určitých oblastí - příspěvek vložený do dané skupiny uvidí pouze její členové, v současné Diaspoře jde však pouze o jeden z mála světlých momentů. Není proto divu, že se mnoho příznivců Diaspory nyní ptá, co na jejím vývoji trvá vlastně tak dlouho. Zatím své ambice rozhodně nepotvrdila a o nějakém zabijákovi Facebooku, jak je tento projekt často nazýván, nemůže být ani řeč.

Před vývojáři nyní stojí několik zásadních úkolů, jejichž vyřešením by si přeci jen mohli trochu spravit svou reputaci. Hlavním problémem je chybějící dokumentace, bez které se open source projekt obejde jen těžko. Jde o významnou překážku, která této nové sociální síti brání v rychlejším přijetí vývojářskou komunitou. Tímto u nich Diaspora body určitě nezíská. Příliš rozumně nebyl zvolen ani základní kámen služby. Většina poskytovatelů hostingu sice podporuje jazyk Ruby, nikoliv však už databázi MongoDB. Těžko očekávat, že by náprava přišla zrovna z jejich strany.

Diaspora není první open source sociální sítí na trhu. V různých formách již takové projekty existují, ať už jde například o BuddyPress, GNU Social či StatusNet. S větším úspěchem se však nesetkali. Diaspora má nyní jedinečnou šanci poučit se z jejich chyb. Jinak jí hrozí, že se zařadí po jejich boku.