Co budí ze sna softwarového vývojáře, tedy kromě programování? Dle nové studie je to strach z toho, že jeho práci zastane umělá inteligence. Evans Data Corporation, společnost věnující se průzkumům v oblasti vývoje softwaru, se zeptala 550 vývojářů, z jaké věci mají největší strach ve své kariéře.
Celých 29 % si vybralo tuto odpověď: „Já a moje vývojářská činnost bude nahrazena umělou inteligencí.“ Překvapivě až na druhém místě s 23 % se objevila obava o zastarání platformy, na které vývojář pracuje, jako třetí pak developery děsí naopak možnost, že se jejich platforma neuchytí (14 %).
Znepokojení ohledně možnosti nahrazení vývojářů umělou inteligencí má odborný podklad. Studie Oxfordské univerzity nazvaná „The Future of Employment“ (budoucnost zaměstnání) se tímto tématem intenzivně zabývala.
Dospěla k názoru, že práce softwarových vývojářů může skutečně být již zanedlouho nahrazena počítačem. Pokroky v oblasti inteligence počítačů umožňují pokročilé designové volby, jež mohou být ještě vylepšeny rozličnými algoritmy.
Uměla inteligence by také, na rozdíl od člověka, zvládla vychytávat chyby „se spolehlivostí, jíž se člověk jen těžko vyrovná,“ tvrdí studie.
„Velké databáze programovacího kódu též přináší možnost vzniku algoritmů, které se naučí psát programy tak, aby uspokojily potřeby jedince,“ napsali dva oxfordští výzkumníci, Michael Osborn, hlava tamějšího oddělení výpočetní techniky, a Carl Benedikt Frey, ekonomický výzkumník univerzity.
Podle Janela Garvina, výkonného ředitele výše zmíněné firmy Evans Data, možnost nahrazení zaměstnanců umělou inteligencí „byla [pro tázané] strašidelnější než se ve stáří ocitnout bez důchodu, mít špatný management, který by potlačoval schopnosti pracovníka, nebo možnosti, že by se jejich schopnosti staly zbytečnými.“
Jde o první rok, kdy se Evans Data zeptala vývojářů přímo na umělou inteligenci, říká Michael Rasalan, ředitel výzkumu ve společnosti. Vidí propojení mezi obavami vývojářů a relevantnosti jejich schopností.
„Vývojáři, bojící se o svá místa kvůli pokrokům v umělé inteligenci, jsou velmi podobní jiným developerům, bojících se, že nové trendy v technologiích brzy překonají jejich vlastní schopnosti,“ pokračuje Rasalan.
Strach z umělé inteligence by, podle Rasalana, neměl odrazovat zájemce o práci v softwarovém vývoji. „Ale je to dobrý důvod, aby vývojáří neustále stáli na vrcholu nejnovějších developerských technik.“
Výzkum také potvrdil smíšené pocity z vlivu umělé inteligence na lidstvo. Téměř 80 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že robotika a umělá inteligence v budoucnu zlepší lidský život. Ale necelých 60 % dotazovaných alespoň částečně souhlasili s tím, „že rozvoj robotiky a umělé inteligence do budoucna hrozí ponteciální katastrofou,“ dodává Rasalan.
„Co z tohoto můžeme vyčíst je jistá rozpolcenost mezi vývojáři, která vrhá více světla na jejich obavy na blízkou budoucnost,“ říká Rasalan. „Převažuje názor, že umělá inteligence může přinést pozitivní změny. Ale existuje také možnost, že se situace vymkne kontrole, a právě tato nejistota možná u těch samých vývojářů vytvořila dojem, že rozvoj umělé inteligence by mohl být, když už ne katastrofický, tak minimálně rušivý.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU